VIA představila ARM počítače Rock za 79 a Paper za 99 dolarů

krasa Rpi je v programovatelnych I/O pinech a zaroven cene 30$. Tohle je drazsi, nema I/O piny, a je k tomu jen adroid. To je dobre tak mozna jen k televizi na brouzdani internetu.

jo, je to primitovnější použití, ale spousta lidí ani na Rpi ty I/O piny nevyužije... podle mě to své místo na trhu má

Tak akurat na konzumaciu obsahu. Pre kutilov su lepsie moznosti.

jup dnesny kutilovia, vedia hackovat iba to co im vyrobca predpripravi ako polotovar, piny , krabicky , manual , cely produkt

ach kde su ty spravny kutili co rozoberali kde ake zariadenia len aby zistili ako funguju, aby ich hackovali a vyuzili ich potencial na 110%

dnes kazda druha cinska firma predava kde ake zariadenie s armom displayom a pridavnymi zariadeniami, kludne mozu kupit take rozobrat a vyuzit , nech ukazu co vedia

a ne si nechat vyrobit dalsi elektronicky odpad za 30$ len aby to raz pouzili ukazali kamaratom aky su hax0ri a zahodili to pretoze nic viac s tym nevedia

takze ta konzumacia obsahu (ci skor odpadu) je viditelna aj pri rosbery a pod "skladackach pre deti"

Von eště nepochopil, že když potřebuje GPIO, tak si má udělat destičku s nějakým normálním MCU a ne kupovat jak blbec RPi.

Když si vzpomenu na dobu, kdy vrcholem vysokofrekvenčního tranzistoru byl OC170, jako univerzaální tranzistor se používal 101NU70 a později KC238 a kdy s tím i děti vyváděli neuvěřitelné kousky. Ale bylo potřeba ty součástky nějak spojit, pochopit jejich napájení, pochopit obvod jako celek. Dneska si ten vůl koupí RPi nebo Blbuino, ke kterýmu ještě navíc má vysokoúrovňovej jazyk, a tváří se bůhvíjakej polobůh to není. Souhlasím do posledního písmene.

„jup dnesny kutilovia, vedia hackovat iba to co im vyrobca predpripravi ako polotovar, piny , krabicky , manual , cely produkt“

Nebo se jen hackuje na jiné úrovni. Proč jsme v roce 1985 neměli RepRap?

„ach kde su ty spravny kutili co rozoberali kde ake zariadenia len aby zistili ako funguju, aby ich hackovali a vyuzili ich potencial na 110%“

Nebylo hackování způsobené tím, že nebylo zařízení s požadovanou funkcionalitou dostupné? Hackovala se PDAčka a WRT routery, protože nebyl malý Linux s GPIO. Pak přišlo RPi za $30. Hackovaly se zvukovky, protože nebylo levné SDR. Pak přišlo rtl-sdr za $20. Teď se zase hackuje baseband (osmocom bb) a 3D tiskárny, protože se takové zařízení nedá sehnat.

„dnes kazda druha cinska firma predava kde ake zariadenie s armom displayom a pridavnymi zariadeniami, kludne mozu kupit take rozobrat a vyuzit , nech ukazu co vedia

a ne si nechat vyrobit dalsi elektronicky odpad za 30$ len aby to raz pouzili ukazali kamaratom aky su hax0ri a zahodili to pretoze nic viac s tym nevedia“

Přesně tak, místo, aby si koupili čínské zařízení za $60, koupí si RPi za $30. Kam ten svět spěje…

„takze ta konzumacia obsahu (ci skor odpadu) je viditelna aj pri rosbery a pod "skladackach pre deti"“

Přijde ti RepRap jako skládačka pro děti a konzumace obsahu?

Skutocny kutilovia si boardy navrhuju sami. Nepotrebuju RPi/Arduino. Na druhej strane tieto vecicky za 30$ setria cas. Niekedy je lepsie sa navrhom PCBcka nezaoberat ked v porovnatelnej kvalite si kupis predpripravenu vec a len ju doplnis o to co potrebujes. Musim ale suhlasit s tym ze Arduino ta toho o elektronike vela nenauci pretoze ta velmi nenuti k tomu aby si vedel co to robi. Najviac sa clovek o tychto veciach nauci ked si par takych plosakov navrhne o vyrobi.

Jenže jako obyčejný "něco" k televizi existují i lepší a levnější alternativy, různý MK80x atd. Tohle není ani malý a hezký pro bfu, ani to nemá možnosti pro kutily, podle mě to stojí tak nějak divně na půl cesty.

1) "Like the original APC board, these devices are aimed at developers and hobbyists, and in addition to an array of full-sized ports, the Rock and Paper include JTAG headers, GPIO pins, and other goodies that you can use to connect hardware to the board if you plan to build a robot, home automation system, or any other sort of DIY electronics"

2) Celkom iná kategória procesora ako RPi.

3) RTC

4) Plnohodnotný Linux by na rozdiel od RPi nemal byt problém (bod 2., RAM,...)

Prečo nie?

IO to má, minimálně UART, SPI a I2C. Navíc to nemá doprasenou síťovku a napájení, má to onboard flash a lepší audio.

Tak tam je i klasické GPIO a na konektoru vytažený JTAG.

Naprostá většina SoC má ethernet MAC končící MII/RMII/GMII rozhraním. Standardním řešením je pak připojit klasické PHY.

ktory sa bude volat scissors a bude kompletna sada :-)

No Sheldon Cooper by suhlasil. Co sa pametam v rozpocitavani vzdy remizoval - volil Spocka.

Koukam že někoho konečně napadlo že se hodí RTC.

To napadlo už více lidí. Nejsem sám, kdo čeká na další revizi Cubieboardu, která má mít RTC.

Nikde nevidím, jak je to napájené, zda je adaptér (nebo nedej bože nějaký 60W zdroj) v ceně, jaké má napětí...

Zajímalo by mě proč někdo tyto procesory neosadí chladičem a netaktuje je o mnoho výš - vzhledem k jednoduché architektuře by mohly pracovat někde tak kolem 5GHZ, nemám pravdu? - pak už by byly konkurenceschopné na desktopu - a já bych si takový desktop koupil mnohem radši než x86. Případně si myslím, že jedna deska by se dala osadit mnoha takovýmito procesory - které jednak málo žerou a mají naprosto mizivý příkon. Ve srovnání s Intel procesory by tak byly imho mnohem účinnější.

tiez moc procesorovym technologiam nerozumiem, ale odhadujem ze ARM ako technologia nema dostaotcny vykon, niekde porovnavali army s prvymi atomami (v tej dobe top arm vs low power x86) a vykonovo sa na atomi moc nedotahovali, boli tam urcite priblizenia ale vykon skratka maly

oni budu mat navrch v inych aplikaciach pravdepodobne, no take aplikacie nie su pre bezneho uzivatela (ani vyuzitelne), mozno by sa dal vykon zvysit zvysenim poctu procesorov v jednom cipe (ako dnes tlacia 4 a 5 "procesorove" zariadenia) no potom sa zvysuje aj spotreba a teplo takze by to mozno v konecnom dosledku vyslo na rovnako ako x86

ale tiez by som chcel vidiet zmenu architektury ci vznik vykonovej a napatovej konkurencie k x86
- cell ?
- RISC ?
- PowerPC ? (to je asi tiez risc)
existuje vobec neaka vykonna a malo "zrava" architektura ako konkurencia x86 ?

ano ARM "je" RISC, tak neak som trocha cital (aj ked nepochopil, to uz neak nezvladam) vas clanok ohladom vyvoja microprocesorov :)

suhlasim ze vacsina pridavnych veci na doske dnes uz byva nevyuzita a zbytocne predrazuje cenu dosky

no pride mi ze ARM oproti skutocnemu RISCu ma ovela mensi vykon (aj ak by sa to neak preratalo vykon/spotreba) , sak predca len plnohodnotne risc boli pouzivane v servroch a mali vacsi vypocetny vykon (alebo som to zle pochopil ?)

inac mam pocit ze arm sa dostava teraz do stavu v akom bol kedysi x86, vacsie frekvencie vacsie tepla viac energie (teraz uz aj viac jadier)

naopak x86 zas (aspon intel) ide smerom menej energie s priblizne rovnakym vykonom

MIPS ma mensiu instrukcnu sadu nez RISC ? (spravne to chapem ?) takze sice zvladne veci rychlo ale komplikovanejsie veci bude spracovavat na viac taktov (teda dlhsie trva)

a je teda neaka alternativa k momentalnemu trendu alebo sme odkazany rozmary na intel (x86) a ARM ?

RISC = mala instrukcna sada (=dame len malo jednoduchych instrukcii, ktore sa zvladnu vykonavat rychlo) - typicke RISCy su napriklad ARM, MIPS a Atmel AVR.
CISC = velka instrukcna sada (=1 instrukcia zvlada niekedy aj vela veci - ulozi registre na zasobnik, niekedy spravi 1 round AES alebo zvladne double compare and swap a pod) - to je napriklad x86, Motorola 68k alebo z/Architecture.

Takze porovnavanie RISC vs MIPS alebo RISC vs ARM mi nedava zmysel.
RISC toho dokaze menej spravit na 1 instrukciu, ale dohnat sa to da tym, ze instrukcie su jednoduche a daju sa vykonavat rychlo.

Nemáte pravdu. S frekvencí neroste jen spotřeba, ale i chybovost a teplota. Teplota se dá sice snížit chlazením, ale ne ta vznikající uvnitř spojů. I kdybyste chladil povrch na absolutní nulu, tak ve spojích může teplota stoupnout tak, že se spoj vypaří.

A pak ta stabilita. Součástky mají nějaké provozní parametry, ve kterých pracují správně. Pokud půjdete mimo, součástka nebude dělat to, co má. Kupříkladu u tranzistorů dochází při překlápění k přechodovým jevům. Ty se poměrně rychle ustálí, ale na zlomek vteřiny jako kdyby ta součástka "nefungovala". Proto po každé změně chvíli vyčkáte a teprve pak pokračujete dále. To "chvíli počkáte" pak určuje mezní frekvenci, při které součástka ještě bude fungovat. Pokud navíc těch součástek postavíte kaskádu, tak máte frekvenci velmi silně limitovanou. Při překročení této frekvence se pak třebas ten tranzistor tváří jako trvale otevřený nebo trvale zavřený, případně mění stav náhodně. Laicky řečeno už se nestíhá přepínat.

A to jsme se ani nedostali k tématu "rychlost pohybu elektronu ve vodiči", která nejen že velmi přispívá ke zmíněným přechodovým jevům, ale navíc při vysokých frekvencí způsobuje různé zpoždění na různě dlouhých spojích (domácí úkol - jaký je takt u 5GHz a jaký rozdíl zpoždění bude mít elektrický signál mezi dvěma měděnými vodiči, kde jeden je o 1 cm delší). A ještě indukčnost je potvora. Při těhle frekvencích se spoje chovají významně jako cívky. Čím vyšší frekvence a proud, tím větší vliv. Přeslechy mezi spoji pak snadno přebijí hlavní signál.

Ta architektura sa ti zvysenim frekvencie razom zozloziti. Napr. by musela byt predlzena pipeline. To sa hned prejavi na vykone (cim dlsia pipeline, tym vacsie problemy pri vetveni kodu). Zakonite to teda musis zacat riesit, takze sa dostavame k predikcii skokov, out of order execution, superscalar spracovaniu abys zaplnil vypoctove jednotky a pod. Je skratka zbytocne zvysovat frekvenciu, ked by ti nasledne vypoctove jednotky prakticky cely cas stali a nic nepocitali...

Priklad zo zivota. Taky PowerPC od IBM pouzity v xbox 360 ma 3GHz, ale vsetky bezne instrukcie sa vykonavaju v pipeline s dlzkou 20-28 krokov, bez "out of order" spracovania a podobnych vychytavok. V case uvedenia na trh bola 3GHz neskutocna frekvencia. V praxi vetveneho kodu, vsak to jedno jadro ma vykon asi ako 1-1.5GHz vtedajsi Intel. Takze hra si sice dokaze spracovat prudovo enormne mnozstvo vektorovych dat, ale na desktopove nasadenie by to bol uplne zufaly cpu. IBM to riesil vtedy pomerne efektivnym hyperthreadingom (a samozrejme 3 jadram:i)