Vlákno názorů k článku
Výkon Ubuntu pod Windows 10 od klokan - Pořád mi nějak není jasné, k čemu to...

Ten vámi citovaný článek má pár problémů. Hlavní problém je v tom, že Windows se Subsystem for Linux (WSL) mají jen jeden kernel. Linuxové procesy běží v pico procesu, který veškeré syscalls směřuje na pico provider (kernel driver), který buď linuxový syscall přeloží na windowsí, nebo ho sám obslouží. Chris Merriman z theinquirer.net by si měl aktualizovat znalosti, nebo si alespoň přečíst článek, na který odkazuje.

Dále souhlas, že aplikace pro Window může ovlivnit aplikaci pro Linux a případně naopak, pokud na to má práva. Jenže ona i aplikace pro Windows může ovlivnit jinou aplikaci pro Windows, a aplikace pro Linux jinou aplikaci pro Linux.

Samozřejmě že WSL není tak izolovaný, jako virtuální stroj přes Hyper-V. Je izolovaný řekněme jako containers, což má výrazně nižší režii.

Riziko vidím spíš v tom, že WSL zvětšuje attack surface. Jenže to se dá říct i o DB serveru nebo jakémkoliv jiném kusu SW. WSL navíc není by default nainstalovaný, a pochybuji že si ho zapne větší procento uživatelů. Ve výsledku tedy pro útočníky nebude zajímavý, zvlášť když mají k dispozici věčně děravé browsery, uživatelé jsou ochotni spustit zavirované přílohy a dokonce si rozbalit zavirovanou přílohu heslem přiloženým v mailu.

Ad To je kompatibilita s DOSmi - co se tím snažíte říct?

Zdroje:
https://blogs.msdn.microsoft.com/wsl/2016/04/22/windows-subsystem-for-linux-overview/
https://blogs.msdn.microsoft.com/wsl/2016/05/23/pico-process-overview/
https://blogs.msdn.microsoft.com/wsl/2016/06/08/wsl-system-calls/

Aha, brouk pytlik sa ozval.

To myslíš sebe? Dotkl jsi se pár důležitých témat ale jaksi ty důvody k nim kulhají.

"Java umoznuje lepsie rozmyslat o modularite aplikacie, nenuti cloveka pisat spagety"

To se děje v každím 2. jazyku. Ale i v javě se dá napsat špageta, třeba 50k řádků do main{} nebo vše do jedné třídy a jedné metody. Takže Javou to nebude, ale tím vlastně +1 pro tebe ;-)

"V robote som mal uz v jave ulohy, kde sa navrhoval novy algoritmus"

To se občas programátorovi stane.

"Prototyp sa robil v jave, do inych jazykov sa to prepisovalo az potom, lebo java ma rozumnu uroven abstrakcie, dobre sa debuguje, a nestane sa ze by niekam do neznama uletel pointer a pripadne sposobil segfault."

Ano, ale prototypování se dělá hlavně v jazyku, který dokonale ovládáš, aby to bylo rychlé a bylo možno vyřešit co nejzasvěceněji a nejefektivněji ty nejproblémovější místa. K čemu ti pomůže, že v prototypu v javě ti to nehhodí segfault ale pak to přepíšeš do jiného jazyka, kde segfault hrozí? To ti asi moc nepomůže, že to máš nejprve v javě.

"Java je najpopularnejsi jazyk, tak v nej asi bude aj najviac zaciatocnikov. Robim v jave 12 rokov, zazil som vselico."

No, nejpopulárnější v nějakém oboru. Ve webařině třeba asi ne.

"http://www.pbm­.com/~lindahl/re­al.programmer­s.html"

Pěkná blbost.

Jo? Java má omezení na délku funkce?

Ok. Hlavně mi šlo o to, že "objektový jazyk" s balíčky nezabrání programátorovi prasit špagety - ať už kratší nebo delší. Nevím o tom, že by na to java měla nějakou podporu. Samozřejmě hinty v IDE nebo nějaký validátor určitě existovat bude - to už ale nevím. Prostě atomicitu podle mne nezajišťuje jazyk, ale styl psaní - tedy při psaní vlastních funkcí - volání knihoven do jisté míry atomicitu do kódu vnáší samo o sobě.

Atomicita znamena nieco ine. Atomicka operacia je cast kodu, ktora sa musi vykonat naraz a nesmie sa prerusovat.

Asi ste mali na mysli modularitu. Tipujem vase znalosti na "skolu zivota".

Ne modularitu jsem na mysli neměl.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Atomicita

Radši netipuj. Evidentně ti to moc nejde.

NULL je troll a naviac nekonzistentny troll. Miesa atomicitu s modularitou, potom pise, ze to tak nemyslel, neovlada gramatiku, nevie, co je prototypovanie, myslim ze som ho krmil viac nez dost.

No, mě je to celkem jedno, ale měl by jsi si to ujasnit, nebo se to doučit. Ty se v tom pak budeš plácat . . .

Protože jsme se bavili o špageti kódu a atomicita je jedna z věcí, která tomu odporuje, protože dělí kód na menší funkční celky.
Já to jen zmínil v textu, ale "balki" se toho chytl, protože při tom jeho ťápání zťápal dohromady vytvoření prototypu v javě a návrh algoritmu (jak o tom pak psal tak asi nekde na papíře) a tak mu nezbylo než se něčeho chytit. No a tak jsem mu hodil link a už jsem troll . . . jednoduché

Ale atomicita nie je o deleni kodu na mensie celky, to je o sposobe vykonavania kodu v case.

A jaký je rozdíl mezi "nalinkováním" a "aktivním nalinkováním"?

"Atomicita neboli nedělitelnost je důležitá vlastnost v programování. Znamená, že daná činnost (operace) se provede najednou, nemůže být přerušena něčím jiným a později dokončena"

Ano, samozřejmě je o způsobu vykonání kódu, ale to že je celek nedělitelný a vykonává se hned a celý, neznamená jenom u otevření souborů a úpravy souborů. Jako atomickou operaci beru taky třeba zavolání funkce, která se vykoná a nemůže být ničím přerušena - třeba vyhozením vyjímky - a často jsou takovéto kusy kódu poslední nedělitelné celky, kterých ale špageti kódem nedosnáhnu. Naopak ano. A proto atomicita přispívá k nepsání špageti kódu. Pletu se? Možná. Možná jenom podle Vás, možná úplně. To ovšem ale není důvod označovat mě za trolla nebo vytahovat "Grammar nazi" doktrínu.

O modulech jsem nemluvil. Nikde.

Ako pise pan Satai nizsie, volanie metody (respektive funkcie, aby som neslovickaril) nie je atomicke. Vykonavana metoda (funkcia) moze byt prerusena vo vykonavani na ktoromkolvek mieste. (prerusena znamena, ze sa po chvili znova spusti). Preto je treba uplatnovat rozne strategie synchronizacie pristupu k zdielanym zdrojom, aby sa data aplikacie nedoje**li. O tom sa daju pisat cele litanie, rieseni je vela. Kazde riesenia ma svoje vyhody a nevyhody. Mate rad wikipediu, tak pre inspiraciu tu mate link https://en.wikipedia.org/wiki/Synchronization_(computer_science)

Ako sa to robi v jave https://docs.oracle.com/javase/tutorial/essential/concurrency/sync.html

Tak samozřejmě debuggerem může, ale to může být taky přes gdb na úrovni processoru, takže bys atomickou měl akorát tak 1 instrukci assembleru.
Wikipedii rád nijak extra nemám, není to 100% relevantní zdroj, ale tak na obecně se hodí.
Ako sa to robí v Javě mě ani nějak nezajímá, protože už v ní nedělám ani to neplánuju, ostatně při spuštnění jednoduché funkce není sync potřeba, protože ne každá funkce musí manipulovat se sdílenými zdroji nebo do nich někde hrabat a pokud jako sdílený zdroj bereš i zdrojový kód, tak ten lze stejně nakonec spustit jenom jako současný a nebo nový. Žádnou poloverzi nespustíš.
Co píše Nekola je k ničemu, jsou to jenom přiblblé poznámky, kterýma přicmrndává tu a tam, občas tam a ještě někde. Takový naivní pokus o samozvaného moderátora pravdy v rádoby sarkastickém duchu.

"K čemu ti pomůže, že v prototypu v javě ti to nehhodí segfault ale pak to přepíšeš do jiného jazyka, kde segfault hrozí? To ti asi moc nepomůže, že to máš nejprve v javě."

Pomoze to dost, lebo ked vymyslas algoritmus, tak posledne co chces, je riesit low level zalezitosti. Ide o to, ze algoritmus, je skor predpis vypoctu, nez implementacia. To dosial maju s tym niektori problem oddelit algoritmus od implementacie. Ked je uz predpis, tak je jedno, ze to hodi 50 segfaultov v c-cku, ono sa to po par iteraciach uz upravi. Ked uz je to zapatentovane a je hotova referencna implementacia, moze sa to prepisovat bars aj do brainfucku 3 roky.

"To se děje v každím 2. jazyku. Ale i v javě se dá napsat špageta, třeba 50k řádků do main{} nebo vše do jedné třídy a jedné metody. Takže Javou to nebude, ale tím vlastně +1 pro tebe ;-)"

Ide o to, ze java hadze najmenej modularite polena pod nohy (spolu s c# co je copycat java). Nie nadarmo v jave vznikalo aspektovo-orientovane programovanie, a prispela k popularite a zreformovaniu component-based programovania.

"Pomoze to dost, lebo ked vymyslas algoritmus, tak posledne co chces, je riesit low level zalezitosti. ..."

Ano, ale to že ti to jede v javě, neznamená že ti to pojede jinde. A pokud ti to nemá jet třeba v C z nějakého důvodu, tak to nepojede, i kdyby jsi v javě napsal prototyp 130x. A nebo ty segfaulty vychytáš, ale to bys vychytal i bez prototypu v javě. Celé je to ale tím, že prototyp se dělá buď jako proof of concept, preview pro zákazníka, případně pro odhady náročnosti a časů nebo nějaká tato kombinace. Ne proto, že když to jede v javě, pojede to i jinde a když to neuděláš prvně v javě, tak to v ničem jiném normálně nepojede.
Argumentu o "snadném debugování" rozumím, ale stejně tak si někdo oblíbí třeba jiný skvělý jazyk.

"Ide o to, ze java hadze najmenej modularite polena pod nohy (spolu s c# co je copycat java)"

O tom by se polemizovat dalo. Existuje spousta jazyků, kterým stačí pro modularitu jenom něco nakopírovat do složky a zavolat a akční a dynamické jsou taky a ani se nemusí nic předkompilovávat a aktualizovat JARka + dobrý debugger není jenom v javě. Ale tohle je asi jedno, hlavně aby v tom člověk uměl . . .

"Ano, ale to že ti to jede v javě, neznamená že ti to pojede jinde."

To je celkom zaujimave tvrdenie, neviem, ale co som sa ucil na vysokej a strednej skole algoritmizaciu, tak algoritmy boli jazykovo nezavisle. Je celkom vtipne tvrdit, ze co sa da v jazyku A, neda sa v jazyku B. Kedze turing-complete jazyky su vypoctovo ekvivalentne.

" Celé je to ale tím, že prototyp se dělá buď jako proof of concept, preview pro zákazníka, případně pro odhady náročnosti a časů nebo nějaká tato kombinace. Ne proto, že když to jede v javě, pojede to i jinde a když to neuděláš prvně v javě, tak to v ničem jiném normálně nepojede."

No java ma garantovane celkom slusne standardne api a memory management, typovu bezpecnost, takze je to velmi vhodny jazyk na prototypovanie. Bohuzial sa mi stalo uz, ze prototypy isli do produkcie, ale napriek tomu to bezalo slusne.

"To je celkom zaujimave tvrdenie, neviem, ale co som sa ucil na vysokej a strednej skole algoritmizaciu"

Ano, ale ty jsi mlluvil o prototypu v javě, ne o algoritmu v nějakém návrhu nebo pseudokódu.

"No java ma garantovane celkom slusne standardne api a memory management, typovu bezpecnost, takze je to velmi vhodny jazyk na prototypovanie . . . "

No proč ne? Klidně. Asi bude záležet co je to za úlohou. Třeba když jsem minule potřeboval ověřit nějaké stahování podkladů s reg výrazem, tak jsem s výhodou použil 1 php script - bez zájmu o "memory management, typovu bezpecnost", kompilace (nebo jak se to v javě přesně jmenuje), atd - a rychlým přístupem do databáze a soustředil jsem se pohodlně jenom na ten reg. výraz.

"Ano, ale ty jsi mlluvil o prototypu v javě, ne o algoritmu v nějakém návrhu nebo pseudokódu."

Zmysel prototypu je nieco nahodit, a po niekolkych iteraciach sa dopracovat k rieseniu. Ano, je pekne navrhovat na papier, ale papier znesie vsetko. Z toho dovodu sa robi prototyp, ktory umoznuje navrh efektivne upravit. Ak je prototyp dostatocne kvalitny, pouzije sa, inac sa zahodi a reimplementuje sa nanovo. Nie vsetko sa podari hned, niekedy treba spravit viac iteracii.

Casy, ked sa chodilo podla vodopadoveho modelu su davno prec.

nj, nekola samo netusi, ze to jaksi znamena, ze misto 10MB bode mit aplikace MB 100+. A to naprosto zbytecne. Protoze appka prekompilovana starsim nastrojem bude nasobne mensi. A bude delat presne totez.

HelloWorld bych moc neresil, i kdyz cosi to take rika. Kazdopadne "mensi" projekt ze starsiho VS ktery mel cca 150MB ma po konverzi a kompilaci v novem hodne pres 500MB, mozna to bylo dokonce 700MB. Delaji to nejake ladici informace. Projekt se samozrejme cleanoval pred nabobtnanim, takze ne - neni to tim, ze by tam zustal bordel z predchozi verze.

Není to to samé, download.cnet.com má lepší UI :). Společné mají to, že jde o katalog freewaru.

To asi tezko, tak mozna katalog add/mal/spy/.­../ware.