Vlákno názorů k článku
Výkonnostní dopad všech záplat na bezpečnostní chyby procesorů od Adam - Ono je to spíš tak, že nárůstu výkonu...

Ono je to spíš tak, že nárůstu výkonu se dosahovalo za cenu mírného snížení bezpečnosti. ("Naše I-auto může jet i 240 km/h, když má řidič rychlé reakce. - ale vaše A-auto jen 200!") Jakmile se začne primárně tlačit na bezpečnost, tak je dopad paradoxně horší tam, kde dotáhli výkon "dál". ("Maximální povolená rychlost je 140 km/h, to znamená I-auto je o 41 % pomalejší, ale jenom o 30 % pomalejší.")
Docela by mne zajímalo, nakolik se "srovnal" výkon procesorů v jednotlivých testech.
(Poznámka: ten příklad s auty je vlastně špatně. Spíš než omezení rychlosti je to omezení výkonu nebo otáček motoru, takže dopad na rychlost je daný i dalšími konstrukčními rozdíly.)

Vždycky jsem obdivoval lidi, co dokáží srozumitelně vyjádřit svůj názor.

Ale to platí jen v případě, že je dopad oprav konstantní (maximálka 140Kph) a nezávislý na výkonu CPU. U CPU se dá očekávat, že dopad konkrétních oprav bude spíš koeficient než konstanta.

Ale jinak je to jako závodit proti sportovci který dopuje. Buď jste jeden z deseti milionů a budete dřít jako kůň, taky začnete dopovat, nebo budete mít štěstí a doping se provalí dřív, než budete na sport příliš staří.

No spíše bych to přirovnal (když už F1 někdo zmínil) k rozdílu mezi pneumatikami na sucho a na mokro. Na suchých budete rychlejší, ale jak zaprší, přestává to být bezpečné.

Intel prostě vsadil na to, že to malé teoretické omezení bezpečnosti nepůjde zneužít. AMD a ostatní sice taky, ale ne v takové míře.

Pokud tu bezpečnost zajistíte jinak, nebo ji nepotřebujete, tak můžete na Intelu využít vyšší výkon. Takové případy jsou (typicky výpočetní nebo renderovací cluster plně pod kontrolou jednoho uživatele).