Vyšel Brave 1.0: prohlížeč zaměřený na soukromí uživatelů

Moc by me zajimalo jak CEO tehle zapadle firmy postrehl ve zpravach NSA informaci o tom, ze se zrovna pres reklamni prvky ovladaji uzivatelske prohlizece a potazmo jejich stroje. Je pak docela vtipne, ze svuj business postavil na odmenovani uzivatelu za koukani na "jeho" reklamni prvky. Rad bych videl zdrojaky tohodle prohlizece...pro jistotu.

https://github.com/brave/brave-browser

Zda to ma reprodukovatelne buildy nevim.

tolik sem to nezkoumal, ale ma (nevim zda je to potreba zapnout nebo je default) odmenovat uzivatele za koukani na "jeho" reklamy, ktere ALE NEprovadeni zadny sber dat o uzivateli...

Je to opt-in. Po prvním spuštění to otevře tab s představením a tam se Vás to zeptá, jestli teda jo.

A blokování reklam funguje úplně stejně úspěšně jako jinde. Většinu reklam zablokuje, občas zařve legitimní stránka a musíte zapracovat na whitelistu.

15. 11. 2019, 00:04 editováno autorem komentáře

Další ikonický produkt dnešní doby. Jak se dnes vyvíjí nový software?

1) Někdo dostane "geniální nápad".
2) Zjistí, že už to umí deset jiných produktů, které to ale málo marketingově propagují a v horším případě to dokonce není jejich výchozí nastavení.
3) Vymyslí se název.
4) Vymyslí se logo.
5) Vezme se nějaký podobný produkt, co už požadované funkce dávno obsahuje a je free/opensource.
6) Upraví se všude názvy a loga.
7) Upraví se výchozí nastavení.
8) Udělá se velká reklamní kampaň.
9) A je to!

Aneb jak uživit pár designérů a reklamku na tom, že jinak pojmenují Chrom a využijí lenosti uživatelů proklikávat se nastavením nebo -- nedej Bože -- čtením návodu/dokumentace.

To není żádnou dnešní dobou, to se dělo vždycky. Jmenuje se to syndrom NIH (Not Invented Here). „Na světě existuje moc příliš mnoho [doplň], ale žádný není dokonalý. Udělám si svůj a lepší.“

Tohle vidíme v software, kryptoměnách, linuxových distribucích, hrách, filmech... Není na tom nic špatného, každý má právo to zkusit a třeba se mu podaří posunout obor o kousek vpřed. Uživatelé si vyberou, jestli je to správná cesta nebo ne. Stojí na tom princip svobodného software: tady to máš a ukaž se.

Je lepší to zkusit než jen nadávat, jak to jiní dělají a jak já bych to dělal, kdyby se mi chtělo a uměl bych to.

S tím nemůžu souhlasit. Něco jiného je vzít otevřený produkt, upravit ho, prostě podle zmíněného pravidla "Udělám si svůj a lepší." ho nějakým způsobem vylepšit a něco zcela odlišného je udělat velkou PR bublinu kolem nově vymyšleného loga a jména, které se dá produktu, který ale nevykazuje prakticky žádnou nebo jen zanedbatelnou změnu.

Je to stejný nesmysl, jako bych "vymyslel", že když nafouknu míč jen z půlky, tak se mu nebude říkat míč, ale polobalón.

Nebo jako bych přišel s novým produktem, který spočívá v tom, že vezmu Škodovku, posunu v ní sedačku řidiče víc dopředu a ve firmware nastavím, aby řidiče uvítala velkou červenou obrazovkou s nápisem "Jezdi opatrně". A od té chvíle to není Škodovka, ale "Safecar".

Jsem přesvědčený, že tenhle přístup má významný vliv na nevelkou úspěšnost opensource produktů. Klasickým příkladem je Ubuntu s jeho milionem *buntu derivátů, které se ničím neliší a tudíž jen matou potenciální zájemce. Dá mi dost práce ve škole studentům vysvětlit, že Ubuntu, Lubuntu, Kubuntu, Xubuntu, Edubuntu je jeden a tentýž systém, který se liší jen tím, co je zaškrtnuté ve výchozích volbách instalátoru. Vrcholem chaosu pak je, když si řeknu, že jim chci kromě Gnome, Lxde a Pekwm ukázat ještě Plasmu. Do té doby jim při zapnutí a vypnutí svítil nápis "Ubuntu". Jenže když doinstaluju balíček Plasma (balíčkem kubuntu-desktop je to nejrychlejší), tak se všude změní loga a najednou je z toho Kubuntu, a ono je to vlastně Kubuntu a Ubuntu dohromady. Není špatné rozlišovat různé věci, ale tady v tomto případě nejde o různé věci, ale o věci s různým výchozím nastavením, které se navíc může překrývat a proto mám dva různé rozlišované názvy pro něco, co ale může být naráz obojí. Ještě by někdo mohl vymyslet CinaMatUKEduXu­buntu, které bude ve výchozím nastavení mít instalovaný Cinnamon, Mate, Gnome, Kde, Lxde a Geogebru.

Je to stejná blbost, jako bych začal Windows nazývat Lindows jenom proto, že jsem si kromě MS Office doinstaloval taky LibreOffice. A s CounterStrikem to budou CSindows.

A krom tohoto zmatku, kterým to odrazuje případné zájemce, kteří se nevyznají v tom, který název je ten správný, co to vlastně je a jak mezi tím vůbec rozlišovat, je tu další problém, že se mrhá silami a časem na nepodstatné věci a není čas na věci, které jsou opravdu potřeba. To je třeba vidět na videoeditorech pro Linux, které všechny umí prakticky totéž, ale žádný neumí není tak daleko, aby se dal rozumně používat.

Jenže kdo rozhodne, která úprava je dost velká na samostatný produkt a která ne? To může jen „trh“. Tedy uživatelé, kteří to buď budou používat, nebo ne. A i když nebudou, může někomu stát za to to dělat, protože tím řeší nějaký vlastní problém. Jsme ve svobodném světě a používáme svobodný software.

jinejmuf [...] Klasickým příkladem je Ubuntu s jeho milionem *buntu derivátů, které se ničím neliší a tudíž jen matou potenciální zájemce. Dá mi dost práce ve škole studentům vysvětlit, že Ubuntu, Lubuntu, Kubuntu, Xubuntu, Edubuntu je jeden a tentýž systém, který se liší jen tím, co je zaškrtnuté ve výchozích volbách instalátoru. [...]

mate to jen nekoho kdo neumi si najit informace nebo neumi cist... takovej ale ani nezjisti ze nejake odnoze Ubuntu ma, takze stahne/pusti/na­instaluje to co najde na homepage, tedy Ubuntu...

jestli ti to da dost prace, zkusil si hledat chybu v sobe? ono to totiz ani neni ve "vychozich volbach intalatoru", pro zacatek:
- primarne jde o DE (DesktopovePros­tredi/DesktopEn­vironment), kdy kazde ma jine moznosti/schop­nosti/vzhled/tv­urce atd...
- vychozim prostredim v Ubuntu je GnomeShell
- vychozim prostredim v odnozich je v Xubuntu=Xfce, Kubuntu=KDE, Lubuntu=LXDE/LXQt, atd
- protoze kazde prostredi ma jinou sadu svych a/nebo vychozich aplikaci/nastro­ju/nastaveni, je zbytecne/nevhodne instalovat vsechny najednou

K tomu proc odnoze jsou:
- protoze instalacni ISO umoznuje zaroven Live(CD/USB/PXE) provoz, ma vyznam ze je v ISO odnoze pripravene prave to dane prostredi
- protoze instalace probiha stylem "rozbal pripravenej image-archiv na cilovej disk" (coz btw: delaji i Windows) je u odnoze rozbalen prave a jen to pripravene jedno prostredi
- za odladenim daneho prostedi v odnozi stoji team lidi pracujici prave na te odnozi, jejich prace sice je do Ubuntu repositaru, ale odladujou vsechny vychozi balicky pro dane prostredi a testuji live i instalaci te sve odnoze

Samozrejme ze by slo udelat jinak instalacni proces, udelat vice squashfs archivu v iso, kazdy pro jine prostedi, slo by mit jeden splashcreen pro vsechna prostredi, slo by mit pro vsechna prostredi stejne barvy, stejne vychozi programy, volbu desktopu resit vyberem pri boot z ISO, nebo, nebo, nebo... ale nic by to nezmenilo na prostem faktu ze je to cele jen o tom umoznit snadnou rychlou volbu prostredi pro uzivatele kteri o to maji zajem...

BTW: takto/podobne nema resene jen Ubuntu, ale napr. Fedora ma ISO pro ruzne prostredi pripravene v podobe spinu: https://spins.fedoraproject.org/cs/

Ano, zkoušel jsem hledat chybu v sobě a dostal jsem se k tomu stejnému, co vy ve svém komentáři.

Píšete "ono to totiz ani neni ve vychozich volbach intalatoru" a jako zdůvodnění následují čtyři odrážky, z nichž 3 přímo obsahují slovní spojení "vychozim prostredim" (jinak řečeno "výchozí volba prostředí") nebo "vychozich aplikaci/nastro­ju/nastaveni" a ta poslední to obsahuje implicitně (primárně jde o výchozí volbu DE; ).

Neboli všechny vaše argumenty nejsou pro, ale proti vašemu názoru a nejde vymyslet jediný jiný rozdíl.

Čili opravdu jde pouze a jen a o nic jiného než o volbu jednoho, byť dost zřetelně viditelného metabalíčku, kterým je balíček příslušného DE. Jenže grafické prostředí není se systémem pevně svázáno, je možné neinstalovat žádné nebo víc. Proto je blbost, cpát jeho název do názvu systému jako takového.

Zdůvodnění, že je to výhodné pro LiveCD/USB/PXE nedává u USB smysl, protože to je přepisovatelné médium a lze si tedy instalaci upravit, u LiveCD a PXE by bylo pro uživatele mnohem pohodlnější mít na jedněch webových stránkách ubuntu.cz pod jedním společným odkazem ke stažení sekci "LiveCD"/"PXE"/"Li­veUSB" a možnost vybrat si, kterou výchozí variantu člověk chce, zda "Ubuntu s Gnome", "Ubuntu s KDE" nebo "Ubuntu s LXDE" apod. Takto inteligentně to třeba řeší DokuWiki, kde si člověk nakliká potřebné komponenty a jazyky a podle toho se stáhne nachystaný zip balíček. Podobně to řeší i řada dalších programů, byť třeba až po stažení minimalistického instalátoru volbami v něm (třeba i TeX) a taháním jen příslušných komponent.

Místo toho, aby člověk hledal na ubuntu.cz (nebo ubuntu.com), odnože nemají počeštěné stránky a hází to člověka na kubuntu.org, lubuntu.me (obzvlášť vtipná doména 1. řádu), ubuntubudgie.org, ubuntukylin.com, ubuntu-mate.org, ubuntustudio.org, xubuntu.org. Čili pro "lepší zapamatování" jsou tu i různé domény 1. řádu a nedodržování konvence, zda psat nebo nepsat pomlčku. Každý web má pochopitelně jiný vzhled (ono to spolu nesouvisí?), jinde umístěný download, jinou strukturu stránky s downloady, prostě chaos.

U instalace nevidím zásadní problém v podobné volbě, jakou má instalátor pro doinstalování software 3. stran nebo aktualizací už v průběhu instalace. Stejně tak by bylo možné mít na jednom společném webu ke stažení instalační media podle volby prostředí a nazývat je všechny jedním společným názvem pouze s rozlišením, co je v balíčku "navíc" (DE není u Linuxu součást systému, ale doplňkový software stejně jako třeba kancelářský balík).

Asi naprogramuju ADubuntu. Bude obsahovat volbu grafického prostředí a jako jediný derivát nejrozšířenější linuxové distribuce bude mít implicitně předinstalovaný nástroj, který by byl opravdu potřeba a už roky opravdu chybí: průvodce (konzolový i GUI) připojením do AD... A webovky budou ADubuntu.ms a budou celé v češtině :-D.

Člověk, který stojí za Brave, byl šéfem Mozilly. Progresivisti ho vyštípali, protože nepřál homosexuálním sňatkům. Tak dělá, co předtím - snaží se přijít s co nejlepším browserem. A ne, není to jenom přeskinovaný Chrome.

Engine z Chromia to pro mne zabíjí. Jen další podpora monokultury renderovacích jader, jen v přátelštějším obalu.

Ano, lidské důvody se zde perou s technickými. Nejlepší by asi bylo bývalo vyšoupnout z Mozilly tu levicovou lobby namísto Eicha, ale už se stalo..

Ja jsem presel na Brave z Firefoxu pred peti mesici a nemuzu si stezovat. Import z Firefoxu (vcetne hesel) bez problemu, blokovani reklam na jednicku a funguje i synchronizace mezi PC v praci, doma a telefonem s Androidem. Jadro prohlizce je Chromium, takze kompatibilita a rychlost zaruceny ;-).

pro zajimavost, je ten sync zalozen na chrome sync a pouziva chrome servery? ve Vivaldi je sync resen pres jejich sifrovanej vivaldi-sync na vivaldi-srv

Je to jejich vlastní technologie, skladuje se to na jejich S3 serverech. Technicky je to více podobné Firefox Sync (end to end šifrování, server vidí jen bloby) než Chrome Sync (šifruje se jen transport, provozovatel serveru přísahá na svoji máti, že data zneužije jen způsoby vyjmenovanými v EULA).

takze podobne jako Vivaldi, to je urcite velke plus :-)