Ono to není lineární, existuje operating performance point (napětí vs frekvence vs zátěž) který je pro danou aplikaci optimální a málokdy to je minimum nebo maximum. U čistě aritmetických (CPU-bound) úloh je to blízko minimu, ale většinou ne přímo minimum, protože tam už převládají statické příkony (odběr DRAM, disků, zdroje atd.). Jakmile tam figuruje pomalé IO nebo periferie s nezanedbatelnou cenou spuštění (např. nahození GPU, nahrání výpočetního kernelu) tak je jediná správná možnost tu danou aplikaci nejprve oměřit a podle toho nastavit optimální OPP.
Presne tak.
Optimum jsem nehledal, ale pro ilustracii sestava s 2x E5-2699V4 (44C/88T, 256GB), ukolem je kompilace kernelu (takze bohuze kombinace ST+MT zateze)
default 2.80 GHz ~ 410W, ukol 1m54s, efektivita 76.7 kompilaci za 1 kWh limited 2.00 GHz ~ 268W, ukol 2m34s, efektivita 87.4 kompilaci za 1 kWh
Neni to prilis drasticka zmena (cca +14%), protoze ta pausalni spotreba komponent a pak nevyhoda single thread slozka ukolu.
Scénář, který myslím já je o tom, že chci, aby se to v ten den skutečně provedlo, pokud je vám tohle jedno, je to myslím už trochu nestandardní. Nemám nekonečně času třeba na denní zálohu dat, ta se musí udělat ten samý den, i když to může trvat déle, vlastně klidně zasáhnout do dalšího dne, ale už to nemůže jet dvě noci po sobě. Ideální je, když se ty náročnější procesy provedou přes den, kdy vyrábím mnohem víc elektriky, než jsem schopen spotřebovat a prodej je za drobné.