Kdo, WordPress? Ti něco stvořili a řekli "OK, můžete to zadarmo používat, ale název smí být až na doméně třetího řádu". Mohli s klidně říct $100 za sajtu nebo cokoliv jinýho. Je to jako kdyby hudební skladatel řekl: "Ok, hrajte to bez poplatků, ale chci, aby v tom případě vždycky bylo uvedeno, kdo to složil." Ber nebo nech být.
Ta firma nerespektuje podmínky, za jakých to smí užívat. Argument "nelogičností" pravidel z jejich pohledu neobstojí. Pro autora těch pravidel to logiku má a když se jim to nelíbí, ať si napíšou svůj CMS, nebo používají něco jinýho. Argumentaci "tahle daň je nelogická, tak ji platit nebudem" ať si zkouší na beňáku, dopadnou ještě hůř.
Ale právně je to v pořádku. Ty domény byly registrovány dříve, než WordPress vůbec o ochrannou známku zažádal. WordPress se s provozovatelem nechtěl domluvit a protože se provozovatel svých domén nechtěl vzdát, tak podal proti ochranná známce odpor a má velkou šanci vyhrát a WordPress by pak tu ochrannou známku nezískal. A tak reagovali žalobou a doufají, že to provozovatel vzdá. Všimněte si, že to nejdůležitější, co chtějí, jsou právě ty domény. Je to právě historická existence těch domén, co jim brání si udržet tu ochrannou známku. Fakt, že ty domény jsou cosi jako "prior act" je prostě problém.
Tou nelogičností pravidel se nenechte zmást, to jen argument, proč provozovatel nechtěl sklapnout podpatky a sbalit krám. To podstatné je, že ty domény vznikly dříve, než ta ochranná známka a s ní spojené podmínky. Bylo by jen na dobré vůli provozovatele se jimi začít řídit.