Vlákno názorů k článku
XHTML 2 pravděpodobně míří k ledu, prioritou je HTML 5 od Miloslav Ponkrác - Že XHTML2 bude odstřeleno mi bylo jasné už...

Že XHTML2 bude odstřeleno mi bylo jasné už od začátku. Nemohlo to dopadnout jinak.

W3C totiž odstřelilo HTML ne proto, že by bylo špatné, ale protože samo W3C vývoj HTML nezvládlo. A pro W3C bylo hrozně lákavé hodit svojí neschopnost na někoho jiného a začít jako čistá lilie s XHTML. Bohužel se nepoučili z vlastní neschopnosti u HTML, a tak naprosto stejným způsobem, ne-li ještě kvalitněji ukázali neschopnost u XHTML. A pokud vytvoří čistě W3C něco dalšího z ranku (HTML,XHTML, nějaký nástupce), tak pokud se nepoučí, do kytek to půjde úplně stejně.

Základní problém je nedostatek sebereflexe a vlastní sebekritiky uvnitř W3C. K tomu jim pomáhá řada papouškujících webdesignerů, kteří se řídí heslem: „Co W3C dělá, dobře dělá“, i kdyby W3C produkovala ty nejhorší výsledky. Právě kvůli nedostatku zpětné vazby, která by kritizovala W3C to muselo přijít oklikou a to až z praxe, kde už se se nedostatky kamuflují hůře.

XHTML 2, stejně jako kdysi HTML vedla W3C stylem: „My poroučíme a můžeme si dělat absolutně co chceme.“ Jenže zapomněla, že to tak není. XHTML2 byla až přílišná revoluce, a tak ho nikdo nechtěl. A tím také už dost dobře nejde jít zpátky.

HMTL5 vzniklo mimo W3C a je to hodně znát. Výrazně kvalitnější práce. Skupina kolem HTML5 udělalo to, co W3C, kdyby nebyli totálně neschopní, měli udělat už v HTML 1. Například konečně stanovit pořádně gramatiku HTML a závazný způsob parsování. Já si vůbec nedokážu představit, že by třeba ISO vydala normu řekněme C++ jazyka, nebo jiného a hned na začátky nebyla do detailu popsaná gramatika, syntaxe, a závazný způsob parsování. Vydávat tak nechutně diletantské a v nejhorším slova smyslu odbyté normy, jako je W3C, to najdete jinde jenom stěží.

XHTML byl stejně jenom truc podnik, a poslední možnost jak zakrýt vlastní neschopnost u W3C. Nicméně dnes už W3C musela s barvou ven – že nezvládla ani nedohadla, co si může dovolit u XHTML, a co už praxí neprojde. A tak musela podruhé rezignovat.

XHTML nepřineslo kromě problémů s kompatibilitou žádnou killer featuru oproti HTML. To, že XHTML dokument je zároveň XML dokument (což je fakticky jediný malý rozdíl oproti HTML) není nic, co by 99,99% lidem něco přineslo. Ke zjednodušení prohlížečů to nevedlo, jak lživě mnozí webdesignéři uvádějí, ba právě naopak, protože prohlížeče najednou musely kromě HTML parsovat i XHTML.

Zkrátka XHTML nemělo nic moc výrazného co nabídnout, ale W3C se rozhodla do verze 2 přinést nutnost vysokých investic do implementace. Protože ale zadarmo nic není, a když požaduje složitost a vyšší náklady na straně prohlížečů, musí za to XHTML také něčím zaplatit – tedy něco výraznějšího přinést. A proto XHTML2 nemělo moc co nabídnout, skončilo právem tak kde je – ve světě nicoty.

Je dobře, že to tak je, a vždycky to tak bude. Revoluce musí být vyvážena přínosy, jinak jde do háje, a pak se takovému pokusu o revoluci říká NAFOUKNUTÁ BUBLINA. A tou XHTML2 bylo.