tak jak kdy. jestli jde o vzacnou nemoc, a vzorek 20 lidi predstavuje vsechny lidi s danou vzacnou nemoci, pak to muze byt seriozni vyzkum :)
Ale taky si umim predstavit, ze vzorek 20 lidi ukaze vysledek, ktery potvrdi/zamitne hypotezu se spolehlivosti 99.99% - treba pripad velmi jasnych vysledku (prehnane - 20 lidi z 20 po poziti kyanidu zemrelo).
Ale nepopiram ze je hodne neserioznich vyzkumu s nedostatecnym vzorkem.
Jen chci rict, ze nelze automaticky od boku rict, kdy je vzorek 20 dostatecny a kdy ne.
Ale nepopiram ze je hodne neserioznich vyzkumu s nedostatecnym vzorkem.
Tak vzhledem k tomu, ze znacne procento leku je uplne k nicemu (krome vyvolavani vedlejsich ucinku, ktere je treba lecit jinymi leky, ktere vyvolavaji dalsi vedlejsi ucinky, ktere je treba.....) a existuje rada leku, ktere jsou spise zivotu nebezpecne.....
Ja je take nepouzivam. Na rozdil od vetsiny lidi nebudu chroupat neco jen proto, ze mi to doktor predepise.
Ta miliarda se da prozrat, ale da se take utratit za testy, jejich jedinym vysledkem je jisteni, ze lidi vetsinou hned nezemrou, ale ne nutne zjisteni, ze lek ucinne leci to, co lecit ma. Zubni pasty, co byly klinicky testovane jsou toho krasnym prikladem. Nikdo nevi, na xo byly vlastne klinicky testovane. Mohlo to byt take na to, ze nezpusobuji vypadani nehtu nebo hirsutismus.
Otatne mnoho leku je uvadeno na trh jen proto, ze vyrobce potrebuje nahradit stare leky, na ktere propadl patent a nelze tak jiz pozadovat horentni sumy za neco, co se vyrabi za halirove ceny. Coz je videt napriklad z patnactinasobmeho rozdilu ceny za Neurofen a noname generika. Casto tak mizi leky, ktere byly ucinnejsi, nez jejich nova nahrada.
Ano, tak si to zive predstavuju. Ano, to je tedy skandal. Jinak kdyby sis precetl, co jsem napsal, tak ja nikde nerekl, ze na hovno jsou uplne vsechny leky, ale ze na hovno je jejich znacna cast a nemalo je i tech, ktere jsou zivotu nebezpecne. Hadej, na co zarval Michael Jackson? Ano, spravna odpoved je..... bubny viri....., na leky. Respektive hlavne na zcela nevhodny zpusobe jejich pouziti v pochybne smesce, coz je velmi rozsireny jev. Je velice mnoho doktoru, kteri lidem predepisi prasky, aniz by se zajimali o to, co ti lide jiz berou a jake mohou byt vzajemne interakce. Urceni tech interakci neni tak jednoduche a ne kazdy to zvlada a chce se tim zabyvat. A kdyz se pak na smesky leku, ktere nekteri lide berou, podiva clovek, ktery tomu rozumi, tak mu naskacou opary. Napriklad Liz Taylor kdysi zrala nejakych 160 prasku denne a nikomu to nepripadalo divne, hlavne, ze se beranek otrasl. Malem to take neprezila.
Tak Jackson se choval jako vetsina lidi. Spolykal vse, co mu doktori dali. A stejne, jako Taylor, mel smulu, ze mel prachy a nekteri doktori na ne maji nos a aby si udrzeli podobneho pacouse, udelaji cokoliv. Jini zase maji smulu v tom, ze prachy nemaji a tak jim doktor napise predpis a nijak se o ne nezajima. Dopadnou jako Jackson.
Na to, abys kritizoval strasne smesky leku, ktere doktori predpisuji, nemusis mit hlubsi vzhled. Je to stary znamy problem, ktery odbornici pretrasaji leta, aniz by se neco moc zmenilo. Se divim, ze na to jeste nemaji expertni system, ktery by si vytahl data z kartoteky a eventuelne zacal rozsvecet cervene lebky na monitoru.
Takový vzorek ale není rozhodně pravidlem. Můj blízký příbuzný, který velmi dlouho pracoval ve výzkumu léčiv, mi jednou povídal, že testy například generik (tedy toho, co někdy v životě potřebovalo/ bude potřebovat většina lidí) jsou velmi drahé a rigorózní. Díky tomu, že jsou to ale generika, tak je možné z chemických vlastností modifikace a malém vzorku pro testování označit nové léčivo za natolik podobné, že celé testování jako pro původní generikum není potřeba. To se ale zakládá na dobře podložené "indukci".
Sice o léčivech nevím prakticky nic, ale aspoň se nesnažím kritizovat něco, čemu vůbec nerozumím. Naopak bych řekl, že Váš příspěvek jsem touto jednou informací uvedl na pravou míru.
Ostatně podle student t-distribution se dá usuzovat i z malého vzorku určité spektrum výsledků. Jak někdo správně poznamenal, když 100% subjektů zemře, tak asi s největší pravděpodobností k výrobě a distribuci léčiva nedostanete. Třeba pivo se testuje taky na základě analýzy malého vzorku sládkem a laboratoří (odtud ostatně tato statistická metoda pochází).
Ale tak to má být. Nejprve se testuje na "biologických kulturách". Pak na laboratorních zvířatech. Pak na zvířatech podobných člověku. Pak na vašem vzorku pár lidí. V každé fázi se musí vyhodnocovat výsledky. Zcela seriozně. Teprve když jsou výsledky dobré, tak se jde na další fázi. Další jsou pak klinické testy na stovkách pacientů v kontrolovaném prostředí. A pak na tisících v běžném prostředí. Mimo jiné proto také vývoj nových léků trvá 10 a více let.
Nemůžete vzít novou látku, nacpat ji tisícům lidí a pozůstalým pak jen poslat dopis "pokrok si žádá oběti".
U libovolného léku, který vám předepíše váš praktický lékař a dostanete v lékárně, si buďte jistý, že klinické zkoušky proběhly na tisíci a více lidech. Na exotiku narazíte leda na specializovaných pracovištích a poznáte to už podle toho, že od vás budou chtít podepsat papír o tom, že jste byl poučen o rizicích.
Takže v šoku jste mohl být leda proto, že vám někdo něco účelově nalhal, nebo protože jste narazil na něco, co je stále ještě ve stádiu klinických studií.
to nemeni nic na tom ze jde o chemicke sr&cky ktere maji navic prioritne vydelavat prachy... pomoc cloveku je az na poslednim miste, aneb proc tisici let overene lecive ucinky konopi delalji takove vrasky farmaceuticke lobby ktera zuby nehty bojuje proti jeji dekriminalizaci?
Problém je trochu v tom, že asi ne každému pracovníkovi je možné zakázat používání telefonu. Třeba ve skladu je to asi rozumné osobní telefony zakázat. Podobně třeba v call centru (kde se volá přes VoIP firmy). Např. dobrovolní hasiči asi musí být nějak rozumně dostupní a nemůžou zanechávat seznam telefonních čísel. Taky u adminů je často jednodušší, když rovnou zanechají osobní číslo místo toho, aby dostali firemní telefon. Zaměstnavatel třeba přihodí něco na měsíční vyúčtování, ale očekává po většinu času dostupnost a reakci. Admin má zase zájem na tom, aby nepřišel do práce a nemusel postavit vše o nuly na nohy.
Umím si taky představit, že např. farář (což je také povolání) nemá "církevní" telefon, ale pro případ duševní nouze udává svoje osobní číslo. Při mši asi telefon potřebovat nebude, to je fakt, ale farář nemá pracovní dobu od 9 do 17 hod., tak je těžké z toho vyvodit závěr, který by se týkal článku.
Za sebe bych řekl, že je to o firemní kultuře a kultuře na pracovišti. Lidi si nedovolí volat a jinak se zabývat mobilem, když chápou potřebu odvést práci. Taky je asi jedno, pokud si zavolají, ale potom mají třeba neplacený přesčas. Potom je snížená produktivita vykompenzována a zaměstnanec je více v klidu nebo si na zařizování nemusí brát dovolenou.
Naprosty kecy ...
Produktivita prace primo umerne odpovida kvalite zadani a predevsim schopnostem vedeni. Pokud sef vi kulovy o tom, co se dela, a jedinou jeho schopnosti je buzerace se stopkam v ruce, tak jde veskara prace do haje, a zakaz telefonu povede tak maximalne k tomu, ze lidi budou delat ze delaj, coz je presne to, co ten "vyzkum" zmeril.
Ano, takto to bude spíše. Pamatuji si na firmy když jěště ani nebyly mobily, resp. je mělo pár lidí v republice a produktivity tam byla opravdu "vyhlášená" a z toho chlastu tam bylo úzkostných lidí . . . Do toho znám zase lidi, kterí mají mobily 3 a jejich produktivita je taková, že pokud nezpomalí, tak za pár let budou v blázinci . . .
Bude záležet na zemi, firmě, šéfovi, kolektivu, stavu svobodný/rodina, platu, vstupní psychické kondici, . . . . . . fušeřina to je dřina