Zemřel tvůrce TempleOS, bylo mu 48 let

Takový Philip K. Dick softwarové tvorby

Jede na tom Excel ?

Jako zajimavost lze jeste uvest, ze TempleOS je naprogramovany v jazyce HolyC (https://web.archive.org/web/20170325000321/http://www.templeos.org/Wb/Doc/HolyC.html). Buh tedy preferuje C-kovou syntax coz je zla sprava pro Perlisty a Pythonaky ale dobra sprava pro JavaScriptaky !

Tak teď ještě, kolik pythoňáků (s malým „p“!) upřednostňuje (český výraz pro „preferovat“, kdo by nevěděl) boha.

Interview s Terrencem. Taky dobre cteni: https://motherboard.vice.com/en_us/article/wnj43x/gods-lonely-programmer

He'd grown up Catholic, but later embraced atheism. "Today I find the people most similar to me are atheist-scientist people," he says. "The difference is God has talked to me, so I'm basically like an atheist who God has talked to."

On hledal cestu k bohu skrze náhodné jevy, a později skrze náhodný generátor v jeho TempleOS.

Podle něho: Bůh přikazuje používat pouze 640 x 480 rozlišení obrazovky v 16 barvách. Bůh má nejraději azurovou.

Jinak ten TempleOS je docela dobré dílo. Obsahuje jako součást slušnou kopu her, docela dopracovaných asi jako na ZX Spectru. Viděl jsem tam něco jako závody aut, střílečka z letadel, pak něco co připomínalo Wolfensteina/Dooma, dále hra na motivy bible Genesis, atd. atd. atd. Mimo jiné součástí operačního sytému je i 3D editor pro kreslení 3D objektů. Všechno je hypertextové, dokonce i zdrojové kódy a textový editor umožňuje mít klikatelné odkazy na dokumentaci, umožňuje vkládat obrázky, 3D animace, apod.

TempleOS je v zásadě stejná myšlenka jako když SteveJobs tvořil NeXT operační systém - jen v horším grafickém kabátě. Namísto ObjectiveC sloužil HolyC.

Programovací jazyk HolyC není vůbec špatný počin. Typový systém HolyC je mnohem lepší než u standardního C. Obsahuje také třídy, výjimky a mnohé další. HolyC má také velice propracovanou reflexi, která umožňuje zjišťovat třeba za běhu datové typy parametrů funkcí či informace o třídách. Každý identifikátor umožňuje mít k sobě komentář. Přitom to není složitější jazyk než C.

HollyC funguje jako programovací jazyk i jako shell. Všechno se kompiluje na místě jako JIT. Napíšete funkci nebo řádek, spustíte. V blesku se to zkompiluje do strojového kódu a rovnou spustí. Můžete cokoli upravovat, je to dokonalé open source. TemplOS obsahuje kompilátor HollyC, debugger a řadu dalších věcí.

Mimochodem v celém TempleOS i HolyC se velice jednoduše vytváří a programuje grafika i zvuk. Pokud člověk přežije omezení na 16 barev a jednohlasý zvuk - což je prý to co si přál bůh.

TempleOS funguje jen v 64bitovém režimu. Nemá žádnou ochranu procesů mezi sebou.

Ve své podstatě obrovská spousta práce. Jen ten retro osmibitový kabát už je dávno out. Ale pokud od toho odhlédnete, není to vůbec špatné dílo.

> HollyC funguje jako programovací jazyk i jako shell. Všechno se kompiluje na místě jako JIT. Napíšete funkci nebo řádek, spustíte. V blesku se to zkompiluje do strojového kódu a rovnou spustí. Můžete cokoli upravovat, je to dokonalé open source. TemplOS obsahuje kompilátor HollyC, debugger a řadu dalších věcí.

Nic nového. Viz Smalltalk, viz Oberon. A ostatně viz osmibity - tam BASIC byl taky programovacím jazykem i shellem.

> HollyC funguje jako programovací jazyk i jako shell. Všechno se kompiluje na místě jako JIT. Napíšete funkci nebo řádek, spustíte. V blesku se to zkompiluje do strojového kódu a rovnou spustí. Můžete cokoli upravovat, je to dokonalé open source. TemplOS obsahuje kompilátor HollyC, debugger a řadu dalších věcí.

Viz Smalltalk, viz Oberon. A ostatně viz osmibity - tam BASIC byl taky programovacím jazykem i shellem - ale na to se sám odkazoval. Ale jinak vlastně nevím oč jde, o tom člověku čtu poprvé.

Já jsem o tom také nic nevěděl. A vlastně se nikde ani nic nepíše. Všude jen, že byl schizofrenik. Věnoval jsem hodinku, abych si sjel jeho dílo. Ten chlap je génius, a postupovat velice logicky. V podstatě mu chyběl hlavně líbivější kabát.

Vytvořil jediný programovací jazyk HolyC, ve kterém napsal všechno. Je v něm jádro operačního systému, jsou v něm všechny obslužné programy, je to jazyk shellu.Tedy žádný Smalltalk nebo Basic, HolyC je jazyk s rychlostí kompilovaného Céčka a prakticky to také Céčko je. Ale s velice dobrými vylepšeními.

V tom shellu používáte jazyk proklatě podobný Céčku, shell to během mikrosekundy zkompiluje a pustí se stejnou efektivitou binárky v C. Klidně jediný řádek. Stačila mu na to úvaha, že vynechá funkci main(). Jakýkoli kód mimo funkce se bude považovat za kód, který by měl program spustit. Myšleně je tak funkce main() vše, co je mimo funkce. Z toho už byl jen krok udělat z toho shell.

Namísto sdílených knihoven měl sdílené funkce v HolyC. Jakoukoli funkci v assembleru nebo HolyC je možné přidat jako sdílenou. Dokonce takto sdílel i třídy, vyřešil šíření výjimek, atd.

Namísto manuálových stránek měl systém DolDoc. Je to vlastně hypertextová knížka. Máte text, s odkazy na manuál či help. V textu obrázky, animace, 3D objekty. A takto psal i zdrojáky v HolyC. Takto funguje třeba souborový systém v TempleOS. Takto funguje správce souborů, takto funguje skoro každý program. Má to podporu přímo v jeho operačním systému.

V zásadě je operační systém a všechno v něm složeno z komponent. Je to stavebnice v každé části. Přesně tak, jak to dělal Steve Jobs u svého NeXT. Nebo jak dělal Smalltalk. Ale on to měl pekelně rychlé a domyšlené.

Měl jenom smůlu, že přišel s křížkem po funuse. Kdyby s tímto přišel v době Amig, Atari a nebo MS-DOSu, tak je hvězda. Dnes bohužel Linux všechny tyto aktivity umrtvil. Měl raději napsal třeba realtimový mikrokernel pro kritické aplikace - s tím by udělal díru do světa. Talent na to měl. Jen všude píší o tom, že byl schizofrenik, dokonce i na IT webech jako je root.cz. Jen asi 2 lidi na světě popsali jeho práci a dílo - tak jak by to mělo u iT webů být co si nehrají na bulvár.

Když jsem věnoval tu hodinu, abych si zjistil, co vlastně dělal, měl jsem spíše pocit, že špatně zaměřil pozornost. A že už se mu pak ani nechtělo žít od neúspěchu k neúspěchu. On se pokusil o víc než jen TempleOS, ale nikde neprorazil.

Terry oznámil v roce 2017 ze TempleOS je dokončený. Poslední měsíce na tom už nebyl moc dobře, odešel z domu a žil životem bezdomovce. Jeho poslední video kde se pro svou svobodu tituluje Králem Terrym a popisuje svůj život bezdomovce už lecos naznačovalo. 11. augusta 2018 šel pěšky kolem železniční tratě v The Dalles (Oregon) a zezadu ho zachytil projíždějící vlak Union Pacific. Vyšetřovatelé nedokázali určit jestli šlo o sebevraždu nebo tragickou nehodu.

Asi už neměl cíl.Zkoušel prorazit. Nejdříve se snažil o vytvoření 3D tiskárny, jenže jel moc pomalu a jiní ho předběhli, navíc málem vyhořel při jedné chybě v konstrukci. Pak se snažil, když začínaly 64bitové procesory, prorazit se 64bitovým operačním systémem - nazvaném nejdříve J, pak několikrát přejmenovaném, až to byl TempleOS. To se samzořejmě také nepodařilo. Tak když ho považoval za dokončený, nebyl už žádný cíl. Nebylo pro co žít.

Ozaj, a Hans este zije?

http://templeos.org/Templeos-header.png

Zeby to bolo riesenie aktualneho Hovorkovho vtipu?

Takový Bill Williams měl velice podobný osud. Ten zase proslul pěknými gamesami. Tuto Alley Cat jistě znáte. Hrával jsem v r. 88, nekecám (na propašovaném Olivetti PC20, 286/16MHz/10M­Bdisk/1027kB RAM). Dokonce napsal knihu (Naked Before God: The Return of a Broken Disciple).
https://en.wikipedia.org/wiki/Bill_Williams_(game_designer)

Smutný osud. Na druhou stranu by to celé mohlo celkem věrně popisovat vznik náboženství a jeho průběh - výplod hlavy schizofrenika, implementace dogmat, agresivita vůči ostatním jedincům/skupinám, atd... Já tam vidím hodně paralel a to jsem si o něm a jeho práci přečetl jen jeden větší článek.