Připojuji se k poděkování. Kdyby ten článek vyšel v prosinci, byl by to býval nejlepší článek roku 2011. Takhle ho ještě může přebít nějaké další pokračování s upřesněním dopadů pro vývojáře. Jaký je např. rozdíl mezi postavením programátora živnostníka a zaměstnance? Co je naopak povinností firmy, která v ČR vyvíjí software pod GPL? Atd. atd. skoro myslím, že téma by vydalo na samostatnou právní sekci Rootu. ;-)
Kdyby byla GPL uznána za neplatnou, tak to neznamená, že se autor vzdává všech svých práv, ale znamená to, že jeho práva budou určena autorským zákonem. Čili pak člověka, co zneužije můj GPL kód, nemusím žalovat za porušení GPL, ale můžu ho žalovat za porušení autorského zákona. Nebo ne?
Ne, otázka zní, jak můžete používat něco bez platné licence? Původní příspěvek správně upozorňoval, že "bez licence" neznamená "bez pravidel". Pokud by GPL nebyla pro můj SW platná, pak vás coby uživatele nebudu popotahovat za porušení licence, ale za porušení Autorského zákona. Jakožto pro subjekt z ČR je ve vašem eminentním zájmu, aby GPL platná byla. Pokud by v ČR platná nebyla, tak máte problém zejména vy, protože na vás jakožto vydavatel SW pod GPL můžu za porušení autorského zákona vysoudit i poslední spodky.
1. IMHO porušení licence k dílu a porušení AZ je laicky řečeno to samé. Nebo ne? Dneska mi to jde nějak pomalu.
2. Vy jako autor díla s GPL mne budete žalovat, že jsem se držel GPL, která není v ČR platná? To by mne také zajímalo. Osobně si myslím, že nic moc nevysoudíte viz. případ 2c
Ad 1) - v podstatě ano, licence může některé věci upravovat odlišně nebo víc konkrétně než AutZ
Ad 2) - nevím, jestli tomu rozumím správně. Pokud soud konstatuje, že GPL je neplatná nebo že vztah A a B neupravuje žádná smlouva, pak to asi skončí 2a nebo 2b.
K případu "2c" se zkusím vyjádřit samostatně.
To je zajímavá a na první pohled jednoduchá otázka, na kterou je ale docela složité odpovědět. Obecně mě k tomu napadly 2 věci:
1) Pokud byste SW vydal pod jinou licencí než pod GPL, pak by se Váš vztah k lidem, kteří si SW stáhnou, řídil touto licencí. Zda došlo k jejímu porušení nebo ne by pak záleželo na jejím obsahu.
2) Pokud by mezi Vámi neplatila ani GPL (soud by třeba řekl, že je neplatná) ani žádná jiná licence, pak by to mohlo znamenat:
a) pokud si někdo Váš SW stáhnul bez toho, že jste dal SW k dispozici třeba na svém webu (bez Vašeho vědomí), pak je to porušení AutZ a mohl byste podat žalobu na stažení SW, poskytnutí kompenzace atd.
b) pokud dáte SW na web, ale nespecifikujete, podle jaké licence jej dáváte k dispozici, pak máme problém. Každý by mohl tvrdit, že si myslel, že dáváte SW třeba zadarmo atd. Vy byste tvrdil, že někdo porušuje GPL, ale soud by řekl, že licenční smlouva je třeba absolutně neplatná pro neurčitost…protože jste nikam nenapsal, že releasujete pod GPL a nespecifikoval podmínky. Pak by si strany musely tzv. vrátit, co si plnily (občanský zákoník)...což je u licencí trochu nesmysl. Asi by to skončilo tak, že Váš SW by ta osoba musela přestat používat a pokud jste si od ní vzal nějaké license fee za stažení SW, musel byste ho té osobě vrátit.
Zeptal bych se ještě na bod 2c:
Autor vystaví veřejně své dílo s GPL. Já si ho stáhnu (souhlasím s podmínkami GPL) a užívám v souladu s licencí. Já bych osobně řekl, že soud by měl při konstatování, že daná licence je zcela neplatná, také zohlednit i fakt, že jsem se držel podmínek, které se autor snažil popsat v dané licenci. Sice nechápu, proč by mě autor díla s GPL žaloval za užití bez licence i když jsem se držel podmínek GPL, ale budiž. Teoretická možnostu tu je. Čekal bych, že to skončí jako v bodě 2b. Bez náhrady škody.
Zajímavější by byla situace, kdybych na tom díle postavil vlastní dílo a to začal distribuovat s GPL :-)
Obecně, myslím, že GPL by nebyla považována za neplatnou.
Pokud by za neplatnou považována byla, pak na to má český právní řád, hlavně občanský zákoník, docela složitý postup. Rozlišuje se mezi tzv. absolutní a relativní neplatností, zkoumala by se vůle stran, okolnosti případu atd.
Pokud autor specifikuje, pod jakou licencí SW vydává a tato licence dle textu nabývá platnosti stažením SW, jsme v bodě 1.
Pokud se budete držet podmínek GPL, pak jste asi nabyl přesvědčení, že SW byl vydán pod GPL. Autor ale může tvrdit, že chtěl SW vydat pod nějakou restriktivní licencí, že mu třeba dlužíte fee za užití a budete se u soudu hádat. Soudce to přestane bavit a buď skončíme v bodě 2b nebo žalobu autora zamítne, protože autor nebude schopen prokázat, co osoba, která si SW stáhla, porušila. Řešení je opravdu hodně a nic definitivního asi nevymyslíme, bylo by to jiné případ od případu, dle typu SW, způsobu použití atd.
Toto je moje více méně pocitová odpověď, přesněji bych to napsal po načtení všech zákonných ustanovení (do čehož se mi teď moc nechce, už sám článek zabral dost času:-), která neznám z hlavy.
IMO GPL nemůže být neplatná jako celek, protože jasně specifikuje, že pokud neplatí nějaká část, zbytek platí a ta neplatná část se nahradí nejbližší legální možností (vlastně jde o zohlednění vůle stran vyjádřené textem GPL). Jako příklad by mohlo posloužit ono vzdání se odpovědnosti za škody, které u smluv podle OZ u nás nelze a tedy by bylo pravděpodobně nahrazeno nejkratší možnou dobou a nejmenší možnou výší takové odpovědnosti.
Na druhou stranu by bylo určitě zajímavé sledovat, jak by se vlastně u soudu vyřešil bod 9, který by měl umožňovat program stahovat i spouštět i bez přijmutí GPL, tedy vlastně bez licence(?).
Ano, GPL to sama řeší, pravda. Nicméně, pokud by soud řekl, že celá GPL je neplatná(což by se nemělo stát), pak, pedanticky nahlíženo, neplatí ani ta její ustanovení, která řeší platnost či neplatnost jednotlivých částí...
Toto jsou už hodně high level teoretické diskuse. Bod 9 je podle mě vlastně souhlas autora k pořizování kopií, který je formulovaný tak, aby to vyjadřovalo ideologický FSF základ. Pokud ale začnete kopii "propagate or modify", GPL se použije. Hodně těch ustanovení je psaných spíš neprávnickým jazykem a pokud vím, docela se o jejich obsahu vedou spory.
Vážně pan Krčmář čte komentáře nebo je to náhoda?
navrh na článek (poslední odstavec)
Tak jen tak dál. Díky
Děkuji za článek a mírně off-topic se zeptám na jednu věc v článku zmíněnou:
Co přesně znamená odpovědnost za škodu způsobenou SW?
Jsou to pouze situace, když upravím třeba soustruh a ten rozseká stůl? Nebo napíšu-li SW počítající špatně obdvod kružnice, architekt podle něj postaví bazén, ze kterého poteče voda, jsem přímo zodpovědný za proteklou vodu a cenu materiálu na stavbu bazénu? V extrémním případě v implementaci služeb - napíšu mail-server, který ztrácí maily, může mě provozovatel činit zodpovědným za zakázky, které tím ztratil?
Jinými slovy, je nějak ohraničena zodpovědnost za škodu nebo se počítá řetězově kam si odběratel zamane? Speciálně u GPL upravenou českým právem by bylo obrovské riziko cokoliv vyvíjet nebo se pletu...?
>V extrémním případě v implementaci služeb - napíšu mail-server, který ztrácí
>maily, může mě provozovatel činit zodpovědným za zakázky, které tím ztratil?
Ak by sa mu podarilo prukazat o ake zakazky a v akej hodnote prisiel, tak by ste mu museli zaplatt cenu vsetkych stratenych zakaziek.
V SR nie je zodpodnost za skody pri autorskych dielach. Lebo to by dopadlo:
basnik by bol zodpovedny, ak by jeho basen sposobila rozvod (ujrazil by ste nou manzelku a ta by uviedla ako dovod rovodu text tej basne). Rovnako by bol pravny zastupca zopovedny za dosledky pravnehoo nazoru, ktory Vam predostrel a pod...
Inak aj ja dakujem za clanok
Vzhledem k tomu že při "prodeji" SW jde jen o uzavření smlouvy na použití díla (tak jak je), tak bude odpovědnost dost omezená a půjde asi hodně o zhodnocení nějakých obecných očekávání/zvyklostí. Jak by to třeba bylo se špatným výpočtem daňové povinnosti v důsledku chyby účetního SW a následným vznikem penále? Já bych v takovém případě nějakou odpovědnost nevylučoval obzvlášť pokud půjde o obvyklý účetní program a v jeho návodu nebude uvedené, že výsledek musí uživatel nezávisle zkontrolovat. Ale jinak bych to viděl na nulu.
BTW jak bych takovou náhradu škody uplatňoval, pokud by to spočítala špatně kalkulačka? Tedy věc. Asi do úrovně "selským rozumem" nerozpoznatelného rozdílu by to mělo jít vymáhat. Ale stejně si myslím, že v návodech k použití se lze takovýmto rizikům vyhýbají způsoběm použití.
Jasně napsáno, co a jak. Skvělé.
Zajímalo by mě, jak by se pak prokazovaly ty škody způsobené softwarem. A to z obou stran. Minimálně by musel nejprve soudní znalec rozhodnout, že škodu opravdu udělal daný software.
A v případě obrany by zase mohla druhá strana namítat, že se softwarem nebylo nakládáno správně (špatné nastavení), nebo že uživatel nezaktualizoval na poslední verzi, která odstraňuje danou chybu (pokud by existovala ještě před vzniknutím škody).
Jsou nějaká známá soudní rozhodnutí týkající se vad na softwaru?
Zdařilá analýza řekl bych,
vzhledem k tomu, že dopisuji diplomovou práci na téma jurisdikce v internetových sporech je mi téma blízké.
Jediné co mi nejde do hlavy, proč autor v bodech 1 a 2 operuje s normami mezinárodního práva soukromého? Já tam mezinárodní prvek nevidím. Na výsledku to ovšem samozřejmě nic nemění.
licence, stejne jako jina smluvni ujednani, musi byt imho srozumitelna obema stranam. Muzete klidne podepsat smlouvu ve Svahilstine, pokud ji budete rozumnet, a bude v CR platna. Z toho vyplyva, ze bud anglicke GPL rozumite, a pak je pro vas platna, a nebo anglicky neumite, licenci k SW neziskate, a vse se ridi autorkym pravem - licenci nemate, software nepouzivate... :-)