Ve stručnosti
Nad dlouho očekávaným, komentovaným a adorovaným otevřeným operačním systémem pro mobilní telefony, platformou Google Android, se stahují podivné černé mraky. Jak to? Nezávislí vývojáři, kteří pracují na aplikacích pro Androida – klíčovém prvku jeho architektury a základní podmínkou pro jeho budoucí rozšíření – si stěžují na nekomunikativnost ze strany Google. Zdá se totiž, že vývoj samotné platformy se z neznámé příčiny zadrhl.
Poslední vydaná verze vývojářského SDK pochází zhruba z března letošního roku a obsahuje poměrně velké množství chyb a nefungujících funkcí. Naštvaní, většinou dobrovolní tvůrci již dokonce založili petici v níž vyzývají Google k činnosti. Inženýři, kteří jsou u něj za vývoj Androidu zodpovědní, pak odpovídají (přečtěte si shrnutí), že za nic nemohou, mají omezené možnosti a chyba je na straně šéfů.
Ať je už chyba kdekoliv, zdá se, že se vývoj tolik slibné mobilní platformy zpomalil do míry, kdy skutečně Androidu hrozí ztráta přízně předních tvůrců aplikací, ale možná i výrobců zařízení, a že hlavní příčina se nachází tam, kde platforma vznikla, tedy v nedostatečné podpoře ze strany Google. To vše dříve, než světlo světa spatřil jediný fungující nový model telefonu s nativním Androidem a že tedy slibovaná konkurence pro OS X v iPhone, Symbian a Windows Mobile se nekoná.
Open source a komunitní software
Problém, jemuž momentálně čelí Android, respektive jeho nezávislí vývojáři, je variací na jeden ze základních zádrhelů open-source projektů vyvíjených na podnět velkých firem. Úspěšné projekty otevřeného softwaru lze v současnosti rozdělit do přibližně dvou skupin. První z nich jsou „komunitní“. Projekty, které vznikly jako reakce jednotlivce, skupiny jednotlivců nebo malé organizace na nedostatek určitého softwaru nebo funkce. Postupně se k nim přidávají další vývojáři, ale také firmy, které se na nich podílejí. I v případě, že takový projekt vznikl na popud velké organizace, nebo v důsledku nějaké její akce (třeba Firefox) se stává životaschopným okamžikem, kdy se k němu připojí množství jiných nejen jednotlivců, ale i firem, kteří jej společně nejenom vyvíjí, ale i koordinují.
Druhým případem jsou otevřené projekty vzniklé z iniciativy velkých dodavatelů softwaru, nebo jiných firem a jimi řízené – to je Android. Přestože se jedná o takřka otevřený systém, jeho vývoj a existence jsou bytostně spjaty s původním hybatelem – s Googlem. Je jedno, kolik má otevřený projekt autorů, spolupracovníků, fanoušků, zuřivých obhájců v nikam nevedoucích debatách na webu. Podstatné je, že za ním stojí solidní firma, která koordinuje vývoj, zodpovídá za konsolidaci systému a jeho komponent, a současně komunikuje s komerčními partnery. V okamžiku, kdy tato firma „vypadne“ nebo se přestane projektu věnovat s dostatečnou intenzitou, následuje jeho pomalé odumírání. Je pak celkem jedno, jestli má příslušný projekt desítky nebo tisíce externích vývojářů a spoluautorů.
První jmenovaný typ projektu odvozuje svou legitimitu z více, byť třeba menších organizací, které jej podporují. Výpadek jedné z nich, byť by zodpovídala za klíčovou komponentu, není kritický, její práce se dá rozdělit na jiné. Výpadek centrálního garanta projektu znamená jeho smrt bez ohledu na počet menších spolutvůrců. Právě to možná právě postihlo, respektive se chystá postihnout tolik očekávaný Android. Totéž se ale může stát mnoha jiným projektům v okamžiku, kdy budou svým hlavním mecenášem opuštěny. Třeba (hypoteticky) Ubuntu, OpenOffice.org nebo Thunderbirdu.
Efekty
Pokud Google nepřidá, nevloží do vývoje Androidu další prostředky, nezaktualizuje SDK, nezajistí jeho pravidelnou aktualizaci a komunikaci s ostatními vývojáři, může svůj projekt alternativního systému pro mobilní platformy zabalit úplně. I kdyby se jej totiž komunita vývojářů a externích fanoušků držela jako klíště, nebude důvěryhodný a fakticky vzato v něm nebude možné pokračovat tak, aby přinesl očekávané výsledky.
Současně tím ovšem vrhne negativní světlo i na svět otevřeného softwaru jako celek, protože právě Android je podstatný pro mnoho firem jinak pracujících s typicky uzavřenými platformami – právě takový je svět firmwaru pro mobilní telefony a komunikátory. Tento svět mohl (a stále může) Android změnit, ovšem pokud tak neučiní, uzavře dost pravděpodobně cestu i potenciálním následovníkům.
Garantovaný vývoj
Koncept vývoje, na kterém jak se zdá platforma Android právě troskotá, a který je typický pro mnoho dalších podobných projektů, má kromě zmíněného neduhu jedno poměrně velké plus. Je to totiž cesta, jak otevřený software prosadit tam, kam by se jinak nemohl dostat. Pokud za projektem stojí dostatečně silný garant, stává se užitečným i pro firmy typu výrobce mobilního telefonu. Zkušenost však ukazuje, že je dost těžké prosadit projekt s velkým garantem, aniž by se na něm stal závislým. Provozní a komerční úspěch versus riziko opuštění a odumření je tedy problémem, s nímž se vývoj otevřeného softwaru bude muset vypořádat.
