Historie vývoje textových editorů: textové editory a procesory na osmibitových počítačích

Pavel Tišnovský 16. 7. 2015

Třetí část článku o historii vývoje textových editorů je věnována textovým editorům a procesorům určeným pro běh na osmibitových domácích mikropočítačích, popř. na osmibitových počítačích používaných spíše v kancelářích. Mezi známé nástroje z této doby patří Tasword, SpeedScript a především pak WordStar.

Obsah

1. Textové editory a textové procesory na osmibitových mikropočítačích

2. Electric Pencil a EasyWriter

3. The Writer

4. Tasword

5. SpeedScript (klasická verze)

6. Skrytá síla SpeedScriptu: formátovací příkazy

7. SpeedScript pro Commodore C128 a DOS

8. Úpravy SpeedScriptu pro potřeby uživatelů v ČSSR a ČSFR

   8.1 Čapek

   8.2 Čížek

   8.3 Štúr

9. Cheops'Writer

10. Obsah následující části seriálu

11. Odkazy na Internetu

1. Textové editory a textové procesory na osmibitových mikropočítačích

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se budeme zabývat problematikou textových editorů a textových procesorů dostupných pro domácí osmibitové mikropočítače. Zatímco dnes je segment textových editorů prakticky úplně oddělen od segmentu textových procesorů (většinou nabízejících plnohodnotné WYSIWYG), v minulosti tomu tak nebylo, a to zejména z toho důvodu, že první textové procesory určené pro osmibitové domácí mikropočítače uživatelům většinou vůbec nenabízely ani náznak režimu WYSIWYG (už jen kvůli malému horizontálnímu rozlišení obrazovky), na editační obrazovce se používaly znaky s konstantní šířkou a pokročilejší formátování (pokud vůbec bylo implementováno) se provádělo vkládáním speciálních řídicích kódů přímo do textu. Prakticky jediným rozlišením mezi „pouhým“ textovým editorem a „plnohodnotným“ textovým procesorem tak byl fakt, že textové procesory zalamovaly text na hranicích slov (nikoli znaků) a dokázaly pracovat s celými odstavci (tzv. nekonečnými řádky).

Obrázek 1: Velmi jednoduchý textový procesor nazvaný Typewriter, který byl naprogramován pro mikropočítače ZX Spectrum.

Již v předminulé části jsme se zmínili o specializovaných systémech pro zpracování textu, které se používaly zhruba od poloviny šedesátých let minulého století až do roku 1980. Není asi zapotřebí zdůrazňovat, že se jednalo o poměrně drahé systémy, které si – již z principu jejich činnosti: jeden drahý server s nezanedbatelnými ročními náklady a množství levných terminálů – mohly pořídit především státní instituce či větší a bohatší společnosti (jak se však zdá, doba centralizovaných kancelářských aplikací umístěných na serveru se již opět vrátila, i když se namísto jednoduchých textových terminálů uživatelé k serverům připojují přes drahý a komplikovaný grafický terminál a.k.a. PC). Vraťme se však do sedmdesátých let minulého století k systémům pro práci s texty. Situace na tomto segmentu trhu se radikálně změnila s příchodem mikropočítačů, který byl sice zpočátku v této oblasti nenápadný, ale pro mnoho společností (Wang, částečně Olivetti) v podstatě destruktivní.

Obrázek 2: Uživatelské rozhraní textového procesoru Typewriter.

2. Electric Pencil a EasyWriter

Již v roce 1976, tedy krátce poté, co byly na trh uvedeny první osmibitové mikroprocesory, vznikl první textový procesor pro mikropočítače. Jednalo se o Electric Pencil firmy Michael Shrayer Software. Po tomto roce již začal vývoj textových procesorů pro mikropočítače nabírat na obrátkách, a to do takové míry, že specializované systémy na zpracování textu prakticky přestaly o deset let později existovat (sice byly stále podporovány, ale jejich vliv na další vývoj výpočetní techniky byl minimální). Při pohledu na historii vývoje moderních textových procesorů určených pro mikropočítače můžeme najít dvě důležitá časová období. První z těchto období spadá zhruba do roku 1978, kdy se na trhu objevily první jednoduché textové procesory pro mikropočítače. Jednalo se především o EasyWriter Johna Drapera (klon zmíněného Electric Pencil na počítače Apple II), Apple Writer a WordMaster (z něhož se později vyvinul slavný WordStar). Druhé přelomové období připadá do přelomu let 1982 a 1983, během nichž došlo k portaci dvou v té době nejvýznamnějších textových procesorů – WordStaru a WordPerfectu na platformu IBM PC.

Obrázek 3: Propracovaný tuzemský produkt nazvaný Desktop, který si popíšeme v navazující části tohoto seriálu.

3. The Writer

V tomto článku nás budou zajímat i ty textové editory a textové procesory, které mohly být provozovány na osmibitových mikropočítačích dostupných v ČSSR. Popis většiny aplikací bude záměrně stručný, zdůrazněny budou pouze zajímavé či výjimečné vlastnosti. Začněme popisem vybraných aplikací určených pro ZX Spectrum 48K a počítače se Spectrem kompatibilní (včetně Didaktiku Gama). Jeden z textových procesorů určených pro tyto počítače se jmenoval lakonicky The Writer. Tento nástroj byl vyvinutý v britské společnosti Softechnics v roce 1985.

Obrázek 4: Loading screen aplikace The Writer (vcelku zbytečné zdržení, zejména při načítání z kazety, ovšem uživatelé mají splash screeny rádi dodnes :-).

The Writer existoval ve více variantách; například varianta určená pro ZX Spectrum 128K dokázala pracovat až s pěti nezávislými dokumenty současně. Rozhraní tohoto textového editoru nebylo nijak přeplácané, což je patrné ze screenshotů (povšimněte si také použití fontů umožňujících zobrazení 64 znaků na řádku). Pod stavovou řádkou bylo zobrazeno pravítko se zvýrazněním okrajů textu (pravá a levá ostrá závorka) a tabulačními zarážkami (L', ‚R‘, ‚D‘ a 'C), které pracovaly stejným způsobem, jako u moderních ekvivalentů Writeru (dokonce bylo možné automaticky doplňovat tečky či pomlčky mezi původní pozicí kurzoru a tabulační zarážkou). Mezi další zajímavou vlastnost patřila schopnost importu textů z konkurenčního Taswordu 2.

Obrázek 5: Uživatelské rozhraní textového procesoru The Writer ihned po spuštění.

Obrázek 6: Povšimněte si použitého nestandardního fontu, který umožňuje zobrazení celé tiskové řádky na obrazovce bez nutnosti scrollingu.

4. Tasword

Dalším známým textovým procesorem dostupným nejenom pro domácí osmibitové mikropočítače ZX Spectrum, je aplikace Tasword Two pocházející z roku 1983 (původní program Tasword byl určen pro mikropočítač ZX81 se všemi omezeními, které z toho vychází). I tento textový procesor nabízel svým uživatelům většinu funkcí očekávaných od programů tohoto typu, včetně zalamování odstavců, změnu typu písma (tučné, kurzíva v závislosti na možnostech tiskárny), definici hlaviček stránek apod. Aby se uživatelské rozhraní Taswordu co nejvíce přiblížilo výsledné natištěné stránce, byl použit speciální font umožňující zobrazení 64 znaků na řádku namísto původních 32 znaků (horizontální rozlišení ZX Spectra bylo pevně nastaveno na 256 pixelů). Samotný Tasword Two byl nabízen v mnoha národních variantách dostupných pod různými názvy. Později vznikly i další upravené varianty programu Tasword určené pro ZX Spectrum 128K, Sam Coupé či Amstrad CPC, konverze pro konkurenční Commodore C64 a dokonce byl tento program konvertován i pro IBM PC (kde však pochopitelně vypadal zcela odlišně a měl také mnohem větší konkurenci).

Obrázek 7: Velmi jednoduše pojatý loading screen aplikace Tasword Two.

Obrázek 8: Uživatelské rozhraní textového procesoru Tasword ihned po spuštění.

Obrázek 9: I Tasword používal nestandardní font.

5. SpeedScript (klasická verze)

Na domácích osmibitových mikropočítačích vybavených mikroprocesorem MOS 6502 (nebo jeho variantou MOS 6510) byl velmi populárním textovým procesorem program nazvaný SpeedScript, který byl naprogramován Charlesem Brannonem. První verze SpeedScriptu byla pod jménem Scriptor publikována časopisem Compute! již v roce 1983 ve formě zdrojového kódu (uživatelé si program museli sami opsat do počítače a případně nahrát na kazety/diskety). O rok později pak stejný autor vydal nový program již nazvaný SpeedScript, který byl původně určený pro mikropočítače Commodore VIC-20 a Commodore C64, později však došlo k portaci i na osmibitové mikropočítače Atari a Apple II; SpeedScript se i díky tomu stal vůbec nejpopulárnějším programem publikovaným v časopise Compute!. Nejrozšířenější mezi uživateli byla verze 3 a 3.2 (1985, 1987).

Obrázek 10: Obal s paměťovým médiem nebo návodem ke SpeedScriptu.

Textový procesor SpeedScript se vyznačoval minimalisticky pojatým uživatelským rozhraním (stavový řádek kombinovaný s příkazovým řádkem), poměrně sofistikovanou sadou příkazů, existencí operace undo (podobně implementované jako v Emacsu, tj. přes „kill buffer“), operacemi prováděnými na úrovni slov, vět či odstavců (jako v editoru Vi) atd. Mimochodem, zdrojový kód SpeedScriptu 3.0 je dostupný například zde.

Obrázek 11: Klávesové zkratky SpeedScriptu ve verzi pro počítače Apple II.

Zajímavé je zjistit, proč například operace pro smazání textu uměly smazat slovo, větu či odstavec nebo proč existovala operace na vložení 256 mezer – SpeedScript se totiž musel vyrovnat s tím, že běžel na relativně pomalých počítačích a (pravděpodobně) neimplementoval gap buffer, což znamenalo, že operace smazání či vložení jednoho znaku byla dosti pomalá, zejména u delších textů.

Obrázek 12: Klávesové zkratky SpeedScriptu ve verzi pro počítače Commodore VIC-20.

Obrázek 13: Klávesové zkratky SpeedScriptu ve variantě pro počítače Atari.

6. Skrytá síla SpeedScriptu: formátovací příkazy

Pro tisk se ve SpeedScriptu používá klávesová zkratka Ctrl+P. Tisknout je možné dokument přesně v takové podobě, jak je napsán (samozřejmě s jiným počtem znaků na řádku), ovšem SpeedScript umožňuje do textu vkládat i speciální řídicí sekvence ovlivňující při tisku vzhled výsledného dokumentu. Samotné řídicí znaky (popř. doplněné o číselné hodnoty) se v textu na obrazovce zobrazují inverzně, takže je na první pohled jasné, že se nejedná o běžný text, který se objeví i na tiskárně.

Obrázek 14: SpeedScript pro Atari: úvodní obrazovka původního programu (jeho binární obraz má velikost 8330 bajtů).

Jen ve stručnosti se podívejme, jaké vlastnosti tištěného dokumentu je možné přes řídicí znaky změnit:

  • Levý a pravý okraj (1..255)
  • Horní okraj stránky (na začátku stránky může být umístěna hlavička)
  • Dolní okraj stránky
  • Definice hlavičky (jeden řádek textu)
  • Definice patičky (jeden řádek textu + případné číslování stran)
  • Změna číslování stran
  • Začátek tisku až od určité stránky (velmi užitečné například pro dotisky oprav)
  • Speciální znak pro konec stránky (tiskárna odstránkuje a začne tisknout další hlavičku)
  • Speciální znak uvozující poznámku (ta se netiskne, opět velmi užitečné)
  • Znak se zadáním jména souboru pro pokračování tisku – takto lze z jednoho „master“ souboru „inkludovat“ další dokumenty a zpracovat tak například i celou knihu
  • Centrování řádku
  • Zarovnání řádku doprava
  • Přepnutí na kurzívu atd. (záleží na typu tiskárny)

Možnost vzájemného propojení většího množství dokumentů se může hodit, protože na počítačích s 64 kB RAM bylo možné do paměti uložit přibližně dvacet stránek stránek textu, tj. zhruba tento článek :-)

Obrázek 15: SpeedScript pro Atari: speciální menu pro práci s disketou.

Obrázek 16: SpeedScript pro Atari: import části předchozího článku (ovšem bez českých znaků).

Obrázek 17: SpeedScript pro Atari: příkaz pro smazání věty, slova či odstavce, lepší řešení než nabízí Vim :-)

Obrázek 18: SpeedScript pro Atari: uložení dokumentu na paměťové médium.

Obrázek 19: SpeedScript pro Atari: načtení dokumentu z paměťového média.

7. SpeedScript pro Commodore C128 a DOS

Textový procesor SpeedScript se dočkal i dalších variant. Zajímavá je například verze určená pro osmibitový mikropočítač Commodore C128, který se od původního slavného Commodore C64 odlišoval jak dvojnásobnou kapacitou operační paměti (128kB oproti 64kB), tak zejména podporou horizontálního rozlišení 640 pixelů, což umožnilo na jednom řádku zobrazit 80 poměrně dobře čitelných znaků, samozřejmě za předpokladu, že je použit odpovídající monitor. SpeedScript byl pro tento nový grafický režim upraven a vydán pod názvem SpeedScript 128. Pořád se však jednalo o aplikaci naprogramovanou ve strojovém kódu mikroprocesoru MOS 6502.

Obrázek 20: SpeedScript pro Commodore C128 používá 80 znaků na řádek.

Další varianta SpeedScriptu je zcela odlišná. Jedná se o aplikaci určenou pro počítače IBM PC s DOSem, přičemž tato varianta textového procesoru byla přepsána do Pascalu a nemá tak s původním zdrojovým kódem prakticky nic společného (jen klávesové zkratky a logiku ovládání). Ovšem na IBM PC měl SpeedScript dosti velkou konkurenci a nebyl na této platformě tak oblíbený, jako na osmibitových mikropočítačích.

Obrázek 21: SpeedScript pro IBM PC (DOS).

Obrázek 22: SpeedScript pro IBM PC (DOS).

8. Úpravy SpeedScriptu pro potřeby uživatelů v ČSSR a ČSFR

SpeedScript se mj. i díky existenci dostupného programového kódu dočkal mnoha úprav, ať již se to týkalo změny znakové sady, změny rozložení klávesnice, překladu příkazů či přidání podpory pro další tiskárny či pro další datová zařízení (v případě Atari podpora Turba 2000 atd.). Pro osmibitové mikropočítače Atari vzniklo hned několik národních úprav, a to jak pro češtinu, tak i pro slovenštinu: Čapek, Čížek, Štúr (asi už z názvu těchto aplikací je zřejmý použitý jazyk a rozložení klávesnice, mimochodem Čížek a Štúr jsou až na rozdílný jazyk prakticky identické aplikace, a to i při porovnání jejich binárních obrazů). Tyto aplikace byly dále modifikovány například tak, aby podporovaly tisk na nechvalně známém splašeném hřebíku (tiskárně BT-100), úzký tisk na tiskárně A1029, tisk náhledu na obrazovku (80 znaků na řádek), podporu pro tiskárny EPSON, podporou pro tiskárny Star LC 10, podporou pro plotter Minigraf Aritma, export do textových souborů přenositelných na IBM PC (kódování bratří Kamenických) apod. Podívejme se tedy na několik screenshotů získaných ze všech tří výše zmíněných programů.

Perlička z návodu k textovému procesoru Čížek (podobná věta je použita i v návodu k Čapkovi): „Vymažeme-li text pomocí CTRL-E nebo CTRL-D, není text ještě ztracen navždy. Čížek si vymazaný text uloží v zásobníku, což je zařízení pro zvýšení blbuvzdornosti“.

8.1 Čapek

Obrázek 23: Úvodní obrazovka textového editoru Čapek ve verzi pro tiskárnu Atari A1029.

Obrázek 24: Část textu z předchozího článku importovaná do textového editoru Čapek.

Obrázek 25: Příkaz pro vymazání celé věty, slova či odstavce do „kill bufferu“.

8.2 Čížek

Obrázek 26: Úvodní obrazovka textového editoru Čížek ve variantě obsahující ovladač pro slavný „splašený hřebík“ neboli jednojehličkovou tiskárnu BT-100. Povšimněte si použití odlišného fontu, který je pro počítače Atari poněkud neobvyklý; většina aplikací totiž používala ve znacích dvoupixelové vertikální úsečky (nicméně další varianty Čížka používaly běžný „široký“ font).

8.3 Štúr

Obrázek 27: Úvodní obrazovka textového editoru Štúr ve verzi pro tiskárnu Atari A1029.

Obrázek 28: Jednoduchý příkaz pro načtení textového souboru ze záznamového zařízení (kazety, diskety, ramdisku).

Obrázek 29: Příkaz pro vymazání celé věty, slova či odstavce do „kill bufferu“. Porovnej s obrázkem číslo 24.

9. Cheops'Writer

Posledním textovým procesorem, kterým se dnes budeme alespoň ve stručnosti zabývat, je aplikace nazvaná Cheops'Writer. Jedná se o poměrně propracovaný a snadno ovladatelný tuzemský program určený pro osmibitové domácí mikropočítače Atari, který však není odvozen od SpeedScriptu, ale používá vlastní postupy známé spíše z aplikací pro osobní mikropočítače (práce s bloky apod.). Cheops'Writer je ovládán pomocí dvouřádkového menu s více úrovněmi, které bylo mj. použito i ve slavném tabulkovém procesoru Lotus 1–2–3. Menu se vyvolávalo klávesou ESC, která je na Atari umístěna v lepší pozici, než na klasické PC AT klávesnici, vlastní pohyb v menu se řídil kurzorovými šipkami. Cheops'Writer umožňoval do textu vkládat i obrázky, používat úzký font při tisku (A1029 i BT-100) a z vlastní zkušenosti vím, že mnoho lidí nepoznalo rozdíl mezi textem připraveným a vytištěným z Cheops'Writeru a textem připraveným na „profesionální“ kombinaci IBM PC + T602 :-).

Obrázek 30: Textový procesor Cheops'Writer: pohled na uživatelské rozhraní programu po jeho spuštění.

Obrázek 31: Textový procesor Cheops'Writer: pokus o načtení předchozího článku do tohoto textového procesoru.

Obrázek 32: Textový procesor Cheops'Writer: dvouřádkové menu hlavní menu textového procesoru navržené ve stylu Lotus 1–2–3.

Obrázek 33: Textový procesor Cheops'Writer: dvouřádkové podmenu pro práci s bloky ve stylu Lotus 1–2–3.

Obrázek 34: Textový procesor Cheops'Writer: náhled na část stránky při tisku (zajímavé je, že mám pocit, že na reálném Atari se pro náhled používala celá obrazovka, nikoli jen několik řádků).

10. Obsah následující části seriálu

V následující části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky si popíšeme další textové editory a textové procesory dostupné pro osmibitové mikropočítače – Desktop, TextWriter, D-Text apod. Podrobněji se příště budeme věnovat především slavné aplikaci WordStar, která existovala jak pro (vybrané) osmibitové mikropočítače, tak i například pro osobní počítače IBM PC s operačním systémem CP/M 86 a později i s DOSem. Ostatně není bez zajímavosti, že právě jednu z pozdějších DOSových variant WordStaru používá i Robert Sawyer a především pak George R. R. Martin (viz http://grrm.livejournal.com/197075­.html), což je pravděpodobně způsobeno jak dobře navrženými klávesovými zkratkami, tak i uživatelským rozhraním, které obsahuje jen ty nejdůležitější ovládací a informační prvky související s psaným textem (a nikoli s jeho vzhledem při tisku, což spisovatele většinou nemusí trápit).

widgety

Obrázek 35: TextWriter určený pro osmibitové mikropočítače Atari.

Obrázek 36: TextWriter určený pro osmibitové mikropočítače Atari.

11. Odkazy na Internetu

  1. The Writer (World of Spectrum)
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0008989
  2. Tasword Two (World of Spectrum)
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0008856
  3. SpeedScript source code
    http://www.atariarchives.or­g/speedscript/ch3.php
  4. SpeedScript 3.0: All Machine Language Word Processor For the Atari
    http://www.atariarchives.or­g/speedscript/ch1.php
  5. Čapek verze 3.1 (oskenovaný návod)
    http://www.atari8.cz/calp/da­ta/misc_cap/index.php
  6. Čížek V.3 (oskenovaný návod)
    http://www.atari8.cz/calp/da­ta/br_man_ciz/
  7. Editor O26 (příkazy)
    http://www.museumwaalsdor­p.nl/computer/comp789_o26­.html
  8. Editor O26 (stránka na texteditors.org)
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?O26
  9. Editor O26 (text editor, Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/O26_%28text_editor%29
  10. Textové editory pro mainframy
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?MainframeEditorFamily
  11. IDA
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?IDA_Editor
  12. qed
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?Qed
  13. qed (description)
    http://www.qef.com/html/to­olsdesc.html#qed
  14. Text editor (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Text_editor
  15. Line editor (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Line_editor
  16. The Vi Editor and its clones and programs with a vi like interface
    http://www.guckes.net/vi/
  17. www.vim.org: obsahuje verze Vimu i pro Amigu
    http://www.vim.org/
  18. Články o Vimu na Root.cz:
    http://www.root.cz/n/vim/clanky/
  19. Vim sedm – první část
    http://www.root.cz/clanky/vim-sedm-prvni-cast/
  20. vim2elvis (1.část)
    http://www.root.cz/clanky/vim2elvis-1/
  21. vim2elvis (2.část)
    http://www.root.cz/clanky/vim2elvis-2/
  22. History of the Text Editor
    http://vanstee.me/history-of-the-text-editor.html
  23. Interview with Bill Joy
    http://web.cecs.pdx.edu/~kir­kenda/joy84.html
  24. Hex Editors for Lin/unix
    http://blog.sourcepole.com/2006/09/07/hex-editors/
  25. bvi Home Page
    http://bvi.sourceforge.net/
  26. bvi (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wiki/Bvi
  27. vim (man page)
    http://www.linux-tutorial.info/modules.php?na­me=ManPage&sec=1&manpage=vim
  28. An incomplete history of the QED Text Editor
    http://ned.rubyforge.org/doc/qed.html
  29. QED Text Editor
    http://ned.rubyforge.org/doc/qed­man.html
  30. Wang 1200
    http://www.wang1200.org/
  31. Wang Laboratories
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Wang_Labs
  32. Wang OIS Emulator
    http://www.cass.net/~jdonog­hu/oisemul.html
  33. SpeedScript 3.2 for the Commodore 64
    http://www.atarimagazines­.com/compute/gazette/198705-speedscript.html
  34. Opravdoví programátoři nepoužívají Pascal
    http://www.logix.cz/michal/hu­mornik/Pojidaci.Kolacu.xp
  35. A Brief History of Word Processing
    http://www.stanford.edu/~bkunde/fb-press/articles/wdprhist.html
  36. XyWrite
    http://en.wikipedia.org/wiki/XyWrite
  37. W.E.Pete Peterson
    http://www.wordplace.com/ap/
  38. Orthodox Editors
    http://www.softpanorama.or­g/Articles/orthodox_editor­s.shtml
  39. Mainframe Museum ‚Where we started‘
    http://www.techsystemsps.com/Mainframe-Museum.htm
  40. IBM Mainframe album
    http://www-03.ibm.com/ibm/history/ex­hibits/mainframe/mainframe_al­bum.html
  41. Mainframe computer
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Mainframe_computer
  42. IBM mainframe
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/IBM_mainframe
  43. IBM 700/7000 series
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/IBM700/7000_series
  44. IBM System/360
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/IBM_System/360
  45. IBM System/370
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/IBM_System/370
  46. Datamatic 1000 by DATAmatic Corporation (1955)
    http://www.computermuseum­.li/Testpage/Datamatic-1000.html
  47. Burroughs – Third Generation Computers
    https://wiki.cc.gatech.edu/fol­klore/index.php/Burroughs_Third-Generation_Computers
  48. Burroughs B5000, B5500 and B5700 (original) documentation
    http://www.bitsavers.org/pdf/bu­rroughs/B5000_5500_5700/
  49. Burroughs B6500 and B6700 (original) documentation
    http://www.bitsavers.org/pdf/bu­rroughs/B6500_6700/
  50. Burroughs B8500 (original) documentation
    http://www.bitsavers.org/pdf/bu­rroughs/B8500/
  51. General Electric GE-400
    http://www.feb-patrimoine.com/PROJET/ge400/ge-400.htm
  52. GE-400 Time-sharing information systems:
    http://www.computerhistory­.org/collections/accession/102646147
Našli jste v článku chybu?
Vitalia.cz: Antibakteriální mýdla nepomáhají, spíš škodí

Antibakteriální mýdla nepomáhají, spíš škodí

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

Lupa.cz: Proč jsou firemní počítače pomalé?

Proč jsou firemní počítače pomalé?

Lupa.cz: Aukro.cz mění majitele. Vrací se do českých rukou

Aukro.cz mění majitele. Vrací se do českých rukou

DigiZone.cz: Světový pohár v přímém přenosu na ČT

Světový pohár v přímém přenosu na ČT

Lupa.cz: Jak levné procesory změnily svět?

Jak levné procesory změnily svět?

Podnikatel.cz: „Lex Babiš“ Babišovi paradoxně pomůže

„Lex Babiš“ Babišovi paradoxně pomůže

DigiZone.cz: Wimbledon na Nova Sport až do 2019

Wimbledon na Nova Sport až do 2019

Vitalia.cz: dTest odhalil ten nejlepší kečup

dTest odhalil ten nejlepší kečup

DigiZone.cz: Rapl: seriál, který vás smíří s ČT

Rapl: seriál, který vás smíří s ČT

Podnikatel.cz: Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Vitalia.cz: Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Podnikatel.cz: ČSSZ posílá přehled o důchodovém kontě

ČSSZ posílá přehled o důchodovém kontě

Vitalia.cz: Jsou vegani a vyrábějí nemléko

Jsou vegani a vyrábějí nemléko

DigiZone.cz: Numan Two: rozhlasový přijímač s CD

Numan Two: rozhlasový přijímač s CD

Lupa.cz: Jak se prodává firma za miliardu?

Jak se prodává firma za miliardu?

DigiZone.cz: DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

Vitalia.cz: Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Test dětských svačinek: Tyhle ne!

DigiZone.cz: Nova opět stahuje „milionáře“

Nova opět stahuje „milionáře“

Lupa.cz: Cimrman má hry na YouTube i vlastní doodle

Cimrman má hry na YouTube i vlastní doodle