Seriál Unixové vykopávky

Před 55 lety, tedy v listopadu 1966, byla vydána první verze programovacího jazyka APL. Jednalo se o přelomový jazyk, který byl založen na (tehdy) nové notaci zápisu matematických operací vymyšlenou Kennethem E. Iversonem.

V první polovině osmdesátých let patřilo k dobrému vychování dodávat domácí i osobní počítače vybavené nějakým dialektem programovacího jazyka BASIC. Výjimkou není ani IBM PC, pro které byl dodáván mj. i GW-BASIC, později QBasic.

Téměř před čtyřiceti lety byla Georgem Lucasem založena softwarová společnost Lucasfilm Games, která vydala hned několik přelomových her. Dnes se zaměříme především na prvních osm let existence této společnosti, tedy roky 1983 až 1990.

Dnešní článek, jenž tematicky navazuje na trojici článků o programovacích jazycích a vývojových nástrojích pro osmibitové počítače Atari, je věnován programovacím jazykům pro počítače firmy Sinclair Research.

V dnešním článku budeme pokračovat v tématu, kterému jsme se začali věnovat minulý týden. Popíšeme si totiž některé další významné programovací jazyky a programátorské pomůcky dostupné pro osmibitové domácí mikropočítače Atari.

Dnes se seznámíme s vybranými jazyky používanými na domácích osmibitech Atari. V žádném případě se nejedná pouze o interpret BASICu, který nás asi napadne nejdříve, protože pro „atárka“ vznikly i velmi specifické jazyky.

Další kulaté výročí slaví samotná platforma PC. Ta vznikla již v roce 1981 a sérií mnoha mnohdy až nepochopitelných skoků přežila až dodnes. Dokonce i v moderních PC nalezneme stopy prehistorického designu založeného na čipu 8088.

Letos, ostatně podobně jako v předchozích letech, oslavíme několik kulatých výročí souvisejících s vývojem jazyků. Dnes si připomeneme třicetileté narozeniny QBasicu a čtyřicetileté narozeniny v několika ohledech přelomového BBC BASICu.

Dnes se seznámíme s mikropočítačem KIM-1, jenž vznikl v roce 1975, tj. téměř současně se vznikem osmibitového mikroprocesoru MOS 6502. Jednalo se o důležitý mikropočítač, protože si jej mohli „osahat“ i inženýři.

Další společností, která se nesmazatelně zapsala do historie, je firma Datasoft. Kromě předělávek z herních automatů vznikly pod hlavičkou této společnosti i takové známé hry jako Bruce Lee, Zorro, Goonies nebo Neverending Story.

Předchozí článek o historii vývoje výpočetní techniky i počítačových her, v němž jsme se zaměřili na hry společnosti Synapse software, dnes doplníme. Popíšeme si další hry, které tato firma vytvořila v rozmezí let 1981 až 1985.

Dnes se zaměříme na hry společnosti Synapse software určené pro domácí osmibitové mikropočítače Atari a Commodore C64. Firma Synapse hrála důležitou roli při rozšiřování obou platforem.

Nejdříve se zmíníme o standardních i rozšířených formátech definovaných v IEEE 754–2008, popíšeme si „malé“ FP formáty a samozřejmě nezapomeneme ani na formáty používající BCD, ať již v původní či komprimované podobě.

Už jsme se věnovali zmatkům, které vládnou ve způsobu interní reprezentace řetězců. Pokud se ale podíváme na metody ukládání hodnot s plovoucí čárkou, zjistíme, že existovalo několik různých standardů i pseudostandardů.

Textové řetězce – mohlo by se zdát, že práce s nimi vlastně není žádná věda, jedná se přece (zdánlivě) o pouhopouhou posloupnost znaků. Ve skutečnosti je však tato problematika poměrně rozsáhlá.

Grafické adventury patřily v polovině 80. let minulého století k oblíbenému žánru. Dnes si popíšeme, jak se adventury vyvíjely z technologického hlediska. Zaměříme se i na ovládání a zobrazení herních scén.

V dnešní části seriálu si popíšeme některé další grafické adventury vydané společností Sierra On-Line v letech 1985 až 1986. Zabývat se budeme i popisem dalších vlastností herního enginu AGI.

Dnes si popíšeme, jak na začátku osmdesátých let minulého století došlo ke vzniku grafických adventur. Zaměříme se především na v mnoha ohledech přelomovou hru King's Quest společnosti Sierra On-Line.

Po delší době se v seriálu o historii výpočetní techniky vrátíme k popisu vývoje počítačových her. Se jménem Chrise Crawforda jsme se již jednou setkali, ovšem prozatím jsme se nezmínili o jeho nejslavnější hře vůbec. Tato dnes již jen poměrně složitě spustitelná hra se jmenuje Balance of Power.

V dnešním článku se již potřetí budeme společně zabývat těmi programátorskými editory a integrovanými vývojovými prostředími, které byly vytvořeny pro operační systém DOS a které používaly standardní textový režim počítačů PC. Zmíníme i o prostředí RHIDE založeném na SETEDITu či o editoru v dBase.

Na článek o programátorských editorech pro DOS dnes navážeme popisem některých integrovaných vývojových prostředí určených taktéž pro tento systém. Zmíníme se o IDE vydávaných společností Borland, dále pak o některých editorech a IDE určených pro jazyk BASIC a nezapomeneme ani na Asm Lab či na populární RHIDE.

V seriálu o historii editorů jsme se již problematikou programátorských editorů několikrát zabývali. Zmínili jsme řadu Vi/Vim i různé varianty Emacsu. V době rozšiřování osobních počítačů vznikla velká řada dalších editorů vázaných většinou na jedinou platformu. Dnes se budeme zabývat editory určenými pro DOS.

Na předchozí část seriálu o historii vývoje textových editorů a textových procesorů, v níž jsme se zabývali prvními komerčními textovými procesory s grafickým uživatelským rozhraním pro mikropočítače, navážeme dnešním článkem, který bude věnován dalším tuzemským textovým procesorům, které musely konkurovat procesoru Text602.

Po popisu textových editorů a textových procesorů, jejichž uživatelské rozhraní využívalo převážně textový režim domácích či osobních mikropočítačů, se postupně dostáváme k těm textovým procesorům, které již byly vybaveny grafickým uživatelským rozhraním a v některých případech i vlastností WYSIWYG (What You See is What You Get).

Při popisu historických textových editorů i textových procesorů nelze vynechat ani Word, který v době kralování DOSu doplňoval již popsanou „velkou trojku“: WordStar, WordPerfect a XyWrite. Nenechte se však zmást dnešní podobou Wordu: původní aplikace byla určena i pro systém Xenix a samozřejmě využívala textový režim.

Po popisu těch textových editorů, které měly největší vliv na vývoj tohoto typu programového vybavení, se budeme krátce zabývat historií vzniku moderních textových procesorů. První generace se totiž v mnoha ohledech podobala právě „obyčejným“ textovým editorům a nikoli moderním aplikacím s WYSIWYG.

Příznivci editorů z rodiny Emacs se velmi rádi pouští do slovních půtek s uživateli editorů Vi/Vim (a samozřejmě naopak). Tyto flame wars sice mohou představovat poměrně dobrou relaxaci, nicméně se přitom poněkud zapomíná na třetí legendární textový editor. Tím je XEDIT pocházející z dílen společnosti IBM.

Seriál o historii vývoje textových editorů by samozřejmě nebyl úplný bez zmínky o rodině textových editorů Emacs. Podobně, jako je tomu u rodiny editorů vi/Vim, je možné vývoj Emacsu sledovat až do poloviny sedmdesátých let minulého století, kdy vznikl TMACS a TECMAC a později pak i první „plnohodnotná“ verze Emacsu.

V popisu vybraných textových editorů i textových procesorů dostupných na osmibitových mikropočítačích budeme pokračovat i v dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky. Seznámíme se s editory pro ZX Spectrum, osmibitová Atari, Apple II, Commodore a nakonec i se světoznámou aplikací WordStar.

Třetí část článku o historii vývoje textových editorů je věnována textovým editorům a procesorům určeným pro běh na osmibitových domácích mikropočítačích, popř. na osmibitových počítačích používaných spíše v kancelářích. Mezi známé nástroje z této doby patří Tasword, SpeedScript a především pak WordStar.