Seriál Unixové vykopávky

Druhá část článku o historii vývoje textových editorů je věnována postupnému přechodu od interaktivních řádkových editorů směrem k plnohodnotným celoobrazovkovým editorům. Zajímavé bude sledovat především dvě vývojové větve: od TECO k Emacsu a od QEDu k editoru Vi a jeho následovníkům.

Textové editory bezesporu patří mezi nejrozšířenější typ aplikací vůbec, a to jak na osobních mikropočítačích, tak i na serverech. Samotný vývoj textových editorů byl poměrně dlouhý a taktéž velmi zajímavý. Některé milníky si popíšeme v článku, který nepřímo navazuje na předchozí článek o vývojových nástrojích.

Jedna z přednášek na RetroFestu 2015 byla věnována popisu vývojových nástrojů používaných v dobách kralování osmibitových domácích mikropočítačů. V dnešním článku je tato přednáška stručně převyprávěna s použitím původních slajdů. Vítejte do světa opravdových programátorů…

Mikropočítače IBM PC popsané v předchozí části tohoto seriálu sice zahájily vývoj dnes dominantní platformy osobních počítačů, ovšem na začátku osmdesátých let minulého století jim konkurovaly další platformy. Jedním z úspěšných konkurentů byl i BBC Micro, pro nějž mj. vznikla i legendární hra Elite.

Po dlouhé době se v seriálu o historii her budeme zabývat popisem (herního) hardware. Již jsme si popsali některé osmibitové mikropočítače, herní konzole i počítače osobní, prozatím jsme se však podrobněji nezabývali fenoménem IBM PC. I přes mnohé nedostatky totiž právě tato platforma přežila až do současnosti.

V dnešní části seriálu o historii her se zaměříme na popis titulů, v nichž se kombinuje klasická plošinovka s logickou hrou popř. se hrou typu adventure. Kromě již zmíněné herní série Dizzy patří do této široce pojaté kategorie například hry The Goonies, Furry of the Furries, ale i slavné tituly Lemmings či Humans.

I v dnešní části seriálu o historii vývoje počítačových her se budeme, podobně jako v části předešlé, zabývat plošinovkami, které vznikly v první polovině devadesátých let minulého století. Popíšeme si například herní sérii Sonic the Hedgehog, hru Dangerous Dave in the Haunted Mansion či Turrican.

První polovinu devadesátých let lze stále ještě považovat za zlatou éru klasických plošinovek, protože právě v této době vzniklo mnoho známých a úspěšných titulů. Dnes si popíšeme například hry Gods, Prehistorik, Alien Carnage, Jill of the Jungle či Aladdin, ovšem nezapomeneme ani na slavný Shadow of the Beast.

Ve druhé polovině osmdesátých let se začaly ve větší míře objevovat hry, v nichž se koncept plošinovek kombinoval s nějakým dalším herním principem. Oblíbené byly například kombinace plošinovky a bojové hry či plošinovky a adventury. Dnes se s těmito hrami seznámíme, včetně legendárního titulu Prince of Persia.

Poměrně bouřlivý vývoj čekal plošinovky ve druhé polovině osmdesátých let minulého století. Tehdy se totiž objevily hry, v nichž se systém plošinovek začal kombinovat například se střílečkami, bojovými hrami apod. Jedním z výrazných předělů v této oblasti bylo vydání her Bruce Lee, Saboteur a Castlevania.

Dnes se již naposledy budeme zabývat popisem plošinovek vytvořených v první polovině osmdesátých let minulého století. Zmíníme se například o plošinovce Aztec Challenge či Mr. Robot and His Robot Factory, ovšem nezapomeneme ani na dvě klasiky: Chuckie Egg a samozřejmě i Jet Set Willy.

Zatímco v předchozí části seriálu o historii vývoje počítačových her jsme se zabývali rozličnými hrami pocházejícími od jediného autora, popíšeme si dnes plošinovky s podobným tématem vyrobené různými autory. Bude se jednat o hry odehrávající se v aztéckých, egyptských a dalších pyramidách a chrámech.

V dnešní části seriálu o historii vývoje počítačových her si popíšeme, podobně jako v části předchozí, některé plošinovky, které vznikly v první polovině osmdesátých let minulého století pro domácí osmibitové mikropočítače. Uvidíme mj. i postupný vývoj od čistého 2D k náznakům třetího rozměru.

Od klasických bludišťovek se v dnešní části seriálu o historii vývoje počítačových her přesuneme k plošinovkám (platform games). Popularita tohoto herního žánru začala růst již na začátku osmdesátých let minulého století a díky některým herním titulům přetrvala dokonce až do dnešní doby.

Již počtvrté se v seriálu o historii vývoje počítačových her budeme zabývat těmi herními tituly, které jsou založeny na použití bludiště. Některé dnes popsané hry zajisté budou mnoha čtenářům povědomé, protože si popíšeme například slavné hry Bomberman, Gauntlet a na závěr i herní sérii Boulder Dash.

Již potřetí se v našem seriálu setkáme s klasickými bludišťovkami, tj. s hrami, jejichž herní svět byl vytvořen více či méně složitým labyrintem a jedním z hlavních úkolů hráče bylo dobře naplánovat cestu bludištěm. I dnes se setkáme s hrami odvozenými od slavné trojice Berzerk, Pac-Man a částečně i Adventure.

Popisem vybraných bludišťovek se budeme zabývat i v dnešním článku o historii počítačových her. Zatímco minule jsme se zmínili o přelomových hrách, v nichž se objevily nové herní koncepty (Berzerk, Pac-Man, Adventure, Maze War), dnes se zaměříme na hry, které tyto koncepty dále rozvíjely, popřípadě okopírovaly.

V dnešní části seriálu o historii vývoje počítačových her se budeme zabývat poměrně zajímavým fenoménem, který je ve hrách populární už po téměř čtyři desetiletí. Jedná se o využití různě koncipovaných bludišť, a to jak v akčních hrách (včetně původních bludišťovek), tak i ve FPS, dungeonech, MUDech atd.

V systému Inform 7, s nímž jsme se seznámili v předchozí části seriálu o historii vývoje počítačových her, je možné kromě klasických textovek vytvářet i specifické hry s neobvyklou topologií herního světa, tzv. kontejnery obsahujícími další předměty (či další kontejnery) atd. Některé možnosti Informu 7 si ukážeme dnes.

V dnešní části seriálu o počítačových hrách si ukážeme základy práce s jedním z nejpropracovanějších a taktéž nejpopulárnějších nástrojů určených pro tvorbu textovek. Tento nástroj se jmenuje Inform7 a jeho nejzajímavější vlastností je způsob využití (formalizované) angličtiny pro popis herního světa.

Na předchozí část seriálu o historii vývoje počítačových her, v níž jsme si popsali dostupné interpretry textovek (jak moderních textovek, tak i textovek historických) dnes společně navážeme popisem specializovaných nástrojů a programovacích jazyků určených pro tvorbu nových textovek.

V dnešní části seriálu o historii počítačových her se budeme zabývat současným interpretrem určeným pro „přehrávání“ klasických textovek, například textovek vytvořených Scottem Adamsem, společností Magnetic Scrolls či firmou Level 9 Computing. Pravděpodobně nejlepším nástrojem je v této oblasti projekt Gargoyle.

V dnešní části seriálu o historii vývoje počítačových her se již naposledy budeme společně zabývat českými a slovenskými textovkami naprogramovanými pro operační systém DOS. Taktéž se zmíníme o známé strategické hře Playboy, jejíž herní princip je založen na slavném Diktátorovi.

Zatímco jsme se v předchozích třech částech seriálu o historii vývoje počítačových her zabývali převážně textovkami, které vznikly pro osobní mikropočítače Amiga, dnes se (alespoň na chvíli) vrátíme k popisu textovek a především jednoduchých českých a slovenských strategických her naprogramovaných pro systém DOS.

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky se již potřetí (a současně s pravděpodobně i naposledy) budeme zabývat popisem českých textovek vytvořených pro osobní mikropočítače Amiga. Zmíníme se o herní sérii o Otíkovi, herní trilogii „Cest“ a taktéž o hrách Soumrak a The Legend of Gasoria.

Podobně jako v předchozí části seriálu o historii vývoje počítačových her se i v části dnešní budeme zabývat textovkami, které vznikly pro osobní mikropočítače Amiga. Záběr bude poměrně široký, protože se seznámíme jak s (údajně) nejstarší českou textovkou pro Amigu, tak i s hrami pocházejícími z tohoto tisíciletí.

Zatímco jsme se v předchozích dvou částech seriálu o historii počítačových her zabývali především českými textovkami, které vznikly na počítačích IBM PC, dnes se zaměříme na tvorbu určenou pro slavné očítače Amiga. Textovky vytvořené pro Amigy se od klasických textovek staré školy mnohdy značně odlišovaly.

V dnešní části seriálu o historii vývoje počítačových her se, podobně jako v části předchozí, budeme zabývat popisem tuzemských textovek dostupných na šestnáctibitových a (později) i na 32bitových osobních mikropočítačích. Zaměříme se na textovky dostupné pod systémem DOS.

V předchozích jedenácti částech seriálu jsme se zabývali převážně popisem klasických textovek a taktéž jednoduchých strategických simulací. Jednalo se o hry vytvořené pro osmibitové domácí mikropočítače. Ovšem „subkultura“ autorů a hráčů textovek samozřejmě vzkvétala i na osobních mikropočítačích.

V dnešní části seriálu o historii vývoje počítačových her dokončíme popis textovek a vybraných českých strategických simulací vytvořených pro osmibitové domácí mikropočítače. Kromě her, které vznikly v dávné minulosti, se zmíníme i o novější tvorbě, konkrétně o nepřekonatelné multiplatformní hře PAC-TXT.