Historie vývoje počítačových her (165. část – kombinace plošinovek, logických her a adventure)

9. 4. 2015

Doba čtení: 19 minut

Líbí se vám článek?
Podpořte redakci

V dnešní části seriálu o historii her se zaměříme na popis titulů, v nichž se kombinuje klasická plošinovka s logickou hrou popř. se hrou typu adventure. Kromě již zmíněné herní série Dizzy patří do této široce pojaté kategorie například hry The Goonies, Furry of the Furries, ale i slavné tituly Lemmings či Humans.

Obsah

1. Historie vývoje počítačových her (165. část – kombinace plošinovek, logických her a adventure)

2. The Goonies

3. Fantasy World of Dizzy

4. Magicland Dizzy

5. Fantastic Adventures of Dizzy

6. Fury of the Furries

7. Lemmings

8. Humans

9. Obsah následující části seriálu

10. Odkazy na Internetu

1. Historie vývoje počítačových her (165. část – kombinace plošinovek, logických her a adventure)

V dnešní části seriálu o historii vývoje počítačových her si popíšeme některé herní tituly pocházející většinou z první poloviny devadesátých let minulého století a vydaných pro tehdy populární osobní mikropočítače Amiga, Atari ST a IBM PC (a taktéž na některé herní konzole – Jaguar, Lynx, Game Boy, Super NES apod.). Většina dnes popsaných her sice využívá některé techniky známé z klasických dříve popsaných plošinovek (platform game), ovšem ve skutečnosti se nejedná o čisté plošinovky, protože u těchto her došlo ke kombinaci s dalšími herními žánry, ať již se jedná o (grafickou) adventuru či o logickou hru. Skupina takto vymezených her je poměrně široká, protože sem spadá jak prakticky celá herní série Dizzy, jejíž některé díly jsme si již popsali, tak i „logicko-plošinovkové“ hry typu Lemmings (1991), Humans (1992), Fury of Furries (Pac-In-Time) (1993) či v našich zemích velmi populární The Lost Vikings (1992).

2. The Goonies

Prvním titulem, o němž se dnes zmíníme, je plošinovka kombinovaná s logickou hrou, která se jmenuje The Goonies. Jedná se současně i o nejstarší dnes popisovanou hru, protože The Goonies byla vydána již v roce 1985 pro vybrané osmibitové mikropočítače, zejména pro Atari XL/XE, Commodore C64 a taktéž pro Apple II (kromě toho i pro osmibitovou herní konzoli NES). Ve hře The Goonies má hráč za úkol současně ovládat dvě postavičky a vyřešit úkoly, které na hráče čekají v osmi lokacích (alternativně je možné každou postavičku ovládat jedním hráčem, což je podle mého názoru jednodušší a taktéž zábavnější). Každá lokace je představována jedinou obrazovkou, takže by se mohlo zdát, že se jedná o velmi krátkou hru. Opak je však pravdou, protože vyřešení všech hádanek v každé lokaci vyžaduje jak přemýšlení, tak i dobré načasování jednotlivých kroků (a velké množství pokusů :-), takže by se dnes s velkou pravděpodobností nejednalo o populární titul).

Obrázek 1: The Goonies pro domácí mikropočítače Atari – úvodní obrazovka.

Obrázek 2: The Goonies pro domácí mikropočítače Atari – začátek první lokace.

Obrázek 3: The Goonies pro domácí mikropočítače Atari – tisk peněz.

Obrázek 4: The Goonies pro domácí mikropočítače Atari – první postava již má dohráno.

Obrázek 5: The Goonies pro domácí mikropočítače Commodore C64 – úvodní obrazovka.

3. Fantasy World of Dizzy

Se hrou nazvanou Fantasy World Dizzy jsme se již v tomto seriálu setkali, připomeňme si tedy pouze, že jde o třetí díl populární herní série Dizzy. Třetí díl původně vznikl na konci osmdesátých let minulého století, konkrétně v roce 1989, a to pro počítače ZX Spectrum, Commodore C64, Amstrad CPC, Amigu, Atari ST i pro PC s DOSem (screenshoty z této kapitoly vznikly právě v DOSu, přesněji řečeno v emulátoru počítače s DOSem). Jedná se s velkou pravděpodobností o jeden z nejoblíbenějších dílů celé této série, mj. i proto, že hra Fantasy World Dizzy byla jednodušší než předchozí část; hráč měl totiž k dispozici tři životy a nikoli život jediný. Taktéž došlo k vylepšení systému dialogů a začala se používat menu „odkoukaná“ od osobních počítačů s grafickým uživatelským rozhraním. Základní technika zobrazení zůstala zachována: je použit boční pohled a herní svět je rozdělen na jednotlivé místnosti, mezi kterými se přechází buď na okrajích nebo v místě různých průchodů (dveře apod.).

Obrázek 6: Úvodní obrazovka hry Fantasy World of Dizzy na IBM PC skutečně nevyniká žádnými bombastickými multimediálními prvky.

Později byl podobný systém použit i v dalších hrách patřících do celé série, tyto díly však již vznikly na začátku devadesátých let. Hra Fantasy World Dizzy spadá do kategorie grafické adventury, ale nesmíme zapomenout ani na „plošinovkovou“ část této hry, protože některé místnosti vyžadují přesné skákání, uhýbání protivníkům atd.

Obrázek 7: Hlavní menu hry Fantasy World of Dizzy na IBM PC.

Obrázek 8: Fantasy World of Dizzy na IBM PC – první místnost.

Obrázek 9: Fantasy World of Dizzy na IBM PC – druhá místnost.

Obrázek 10: Tento krokodýl vypadá mírumilovně.

Obrázek 11: Demo na začátku hry.

Obrázek 12: Demo na začátku hry.

4. Magicland Dizzy

Čtvrtý díl ze série Dizzy se jmenuje Magicland Dizzy a vyšel v průběhu let 1990 až 1992 pro různé platformy, od osmibitových domácích mikropočítačů ZX Spectrum a Commodore až po osobní mikropočítače Amiga, Atari ST a IBM s DOSem. V této hře je úkolem Dizzyho osvobodit svých šest přátel, kteří byli uvězněni s využitím kouzel (jedna z uvězněných postaviček je zobrazena na šestnáctém obrázku). Název Magicland Dizzy odpovídá skutečnosti, protože tato hra byla inspirována pohádkami a pověstmi. Podobně jako tomu bylo i u všech tří předchozích dílů, i zde je využita stejná technologie zobrazení, kdy je herní svět rozdělen na jednotlivé „místnosti“ (lokace), mezi nimiž se na určených místech přechází. Plošinovková část hry zůstala taktéž zachována, protože se v některých místnostech nachází různé plošinky, žebříky atd. což je patrné na obrázcích 15 a 17. S předchozím dílem má Magicland Dizzy podobný i systém tří životů a energie, kterou lze nabírat (doplňovat) například sbíráním diamantů.

Obrázek 13: Úvodní obrazovka hry Magicland Dizzy na IBM PC.

Obrázek 14: První lokace s pěkným Stonehenge.

Obrázek 15: Magicland Dizzy na IBM PC – další lokace.

Obrázek 16: I v této hře se používá systém dialogů.

Obrázek 17: Pád do studny.

Obrázek 18: Hmm tudy to prozatím nepůjde.

5. Fantastic Adventures of Dizzy

V roce 1991 vyšel další díl patřící do herní série Dizzy, jehož název zněl Fantastic Adventures of Dizzy. Tento díl je možné považovat za jakési ohlédnutí za všemi předcházejícími částmi, neboť se zde objevují jak prakticky všechny postavy a NPC z předchozích částí, tak i podobné místnosti a dokonce i podobné hádanky, které je nutné vyřešit. Fantastic Adventures of Dizzy je plošinokou zkombinovanou se hrou typu adventure, ovšem navíc se zde objevuje několik miniher, z nichž některé jsou čistě logické a další zase čistě akční. Zajímavé je, že tento díl sice vyšel pro některé herní konzole i pro Atari ST a Amigu, ovšem hlavní cílovou platformou bylo IBM PC, na rozdíl od předchozích dílů, v nichž se ještě počítalo s osmibitovými domácími mikropočítači, Pravděpodobně i z tohoto důvodu se ve hře objevuje nová technologie – scrolling herního světa namísto přepínání mezi jednotlivými lokacemi.

Obrázek 19: Úvodní obrazovka hry Fantastic Adventures of Dizzy pro PC.

Obrázek 20: Fantastic Adventures of Dizzy pro PC – intro.

Obrázek 21: První místnost.

Obrázek 22: Inventář.

Obrázek 23: Lokace před Dizzyho domkem.

Obrázek 24: Barvová paleta je poněkud…zvláštní.

Obrázek 25: Ztráta života.

Obrázek 26: Nepříjemná masožravá rostlina.

6. Fury of the Furries

Velmi zajímavou a dnes již méně známou hrou kombinující prvky plošinovky s dalšími žánry je hra nazvaná Fury of the Furries, která vyšla v roce 1993 pro Amigu, IBM PC a kupodivu také pro Macintosh. Hráč má za úkol projít všemi lokacemi s různým designem (poušť, mořské pobřeží, les, pyramida, vesnice, továrna atd.) s postavičkou známou jménem Tiny. Na rozdíl od klasických plošinovek se ve hře Fury of the Furries objevují různé hádanky, které je zapotřebí vyřešit, ovšem nejzajímavější je samotné hráčovo alter ego – postavička Tiny totiž může nabývat čtyř různých podob odlišených barvou (chlupů :-) a především pak svými schopnostmi. Pokud je postava žlutá, dokáže střílet, červená postava dokáže mj. i prorážet podlahu (v určitých místech), zelená postava má k dispozici lano (například pro přitahování předmětů) a konečně postava modrá je určena pro plavání. Asi není velkým překvapením, že mnohé hádanky lze vyřešit jen kombinací schopností všech tří podob hlavního hrdiny, čímž se tato hra částečně podobá příště popsané hře The Lost Vikings.

Obrázek 27: Fury of the Furries – loading screen.

Obrázek 28: Fury of the Furries – intro.

Obrázek 29: Fury of the Furries – intro.

Obrázek 30: Fury of the Furries – úvodní obrazovka.

Obrázek 31: Fury of the Furries – první lokace.

Obrázek 32: Fury of the Furries – druhá lokace.

Obrázek 33: Fury of the Furries – zelená postava je vybavena lanem.

Obrázek 34: Fury of the Furries – červená postava dokáže mj. i prorážet podlahu.

Obrázek 35: Fury of the Furries – ve hře je možné i plavat.

7. Lemmings

Jednou z nejznámějších her (resp. přesněji řečeno herních sérií), v nichž dochází ke kombinaci možností plošinovky s logickou hrou, jsou Lemmings, jejichž historie začíná v roce 1991. První hra patřící do této série vznikla částečně i díky náhodě, a to ve chvíli, kdy známá vývojářská společnost DMA Design najala nového grafika Scotta Johnsona, aby vytvořil postavičky pro dnes již pozapomenutý herní titul The Walker. Scott Johnson nejprve navrhl několik postaviček – spritů – v bitmapě o velikosti 16×16 pixelů, ale posléze si uvědomil, že zvládne vytvořit i animovanou postavičku v bitmapě o rozlišení pouhých 8×8 pixelů, což mj. znamenalo, že takových postaviček mohlo být na obrazovce s tehdy typickým rozlišením 320×200 pixelů či 320×256 pixelů zobrazeno poměrně značné množství. Naproti tomu jsou u klasických plošinovek postavičky mnohdy velmi velké v porovnání s plochou obrazovky (viz například Shadow of the Beast od stejného distributora).

Obrázek 36: Hra Lemmings ve verzi pro herní konzoli Game Boy – úvodní obrazovka.

Následně Scott Johnson jako malý vtípek nakreslil několik zařízení zabíjejících jeho postavičky – a idea Lemmings byla na světě. Úkolem hráče je v každém levelu (je jich celkem 20 v několika režimech obtížnosti) dovést alespoň několik lumíků (anglicky lemming(s)) přes různé překážky do domku nebo jeskyně, přičemž je v každé obtížnosti uvedeno, kolik procent z nich musí celou strastiplnou cestu přežít. Každému lumíkovi je možné v průběhu hry zadat různé úkoly, například kopání díry, stavbu schodů, použití deštníku jako padáku atd. (v původní Amigácké verzi se používala myš, na herní konzoli Game Boy se menu s úkoly vyvolává druhým tlačítkem). V případě potřeby může jeden lumík či všichni zbývající lumíci spáchat sebevraždu. Jedná se o velmi zábavnou hru, která se dočkala hned několika pokračování, například i speciální vánoční edice. Na PC vznikla i zajímavá kombinace hry Lemmings s Tetrisem, tato hra je nazvaná Lemris.

Obrázek 37: Hra Lemmings ve verzi pro herní konzoli Game Boy – informace o prvním levelu.

Obrázek 38: Hra Lemmings ve verzi pro herní konzoli Game Boy – druhé tlačítko zapíná menu s výběrem akcí pro lumíky.

Obrázek 39: Hra Lemmings ve verzi pro herní konzoli Game Boy – stihne to do domku nebo nestihne?

Obrázek 40: Hra Lemmings ve verzi pro herní konzoli Game Boy – statistika o dokončeném levelu.

Obrázek 41: Hra Lemmings ve verzi pro herní konzoli Game Boy – informace o druhém levelu.

Obrázek 42: Oh no more Lemmings – úvodní obrazovka.

Obrázek 43: Oh no more Lemmings – první místnost.

Obrázek 44: A lumíci se valí.

Obrázek 45: Oh no more Lemmings – třetí místnost.

Obrázek 46: Oh no more Lemmings – další obtížnost.

Obrázek 47: Vánoční edice Lemmings – úvodní obrazovka.

Obrázek 48: Vánoční edice Lemmings – první místnost.

Obrázek 49: Vánoční edice Lemmings – hromadná sebevražda.

Obrázek 50: Vánoční edice Lemmings – toto se moc nepovedlo.

Obrázek 51: Vánoční edice Lemmings – stavíme schody.

8. Humans

Přibližně rok po vydání legendární hry Lemmings vydala vývojářská společnost Imagitec Design podobně zaměřenou hru nazvanou Humans. V této hře je úkolem hráče řídit několik postaviček lidí (pralidí?) takovým způsobem, aby byl splněn zadaný úkol. Většina úkolů je podobná úkolům v Lemmings – dojít k východu jeskyně atd., další úkoly jsou však odlišné: nalezení oštěpu, pochodně, kola (resp. přesněji řečeno jednokolku), lana atd. Tyto předměty mohou být v dalších obtížnostech použity ke splnění dalších úkolů. Každé postavičce lze zadat různé příkazy a postavičky lze jednoduše přepínat funkčními klávesami (hráč vždy ovládá pouze jednu postavičku z maximálního počtu osmi). Podobně jako další hry z pravěku (BC's Quest for Tires, Prehistorik atd.) je i hra Humans vytvořena v komixovém stylu. Druhá verze této hry vyšla o rok později a v roce 2009 byl vydán třetí díl hry, tentokrát pro Windows.

Obrázek 52: Intro – vývoj od lidoopa…

Obrázek 53: … přes supermana …

Obrázek 54: … k postavičce ovládané hráčem.

Obrázek 55: Humans – úvodní obrazovka.

Obrázek 56: Humans – hlavní menu hry.

Obrázek 57: Humans – začátek obtížnosti.

Obrázek 58: .Humans – úkol, který hráče čeká

Obrázek 59: Humans – postavičky dokážou stát na sobě.

Obrázek 60: Humans – dobové noviny.

Obrázek 61: Humans – nalezení oštěpu.

9. Obsah následující části seriálu

I v následující části seriálu o historii vývoje počítačových her se budeme zabývat podobnou kategorií her jako tomu bylo v části dnešní. Zmíníme se jak o vybraných pokračováních série Lemmings, tak i o ve své době velmi populární hře nazvané The Lost Vikings pocházející z roku 1992, jejíž herní princip se podobá dnes zmíněným titulům Humans a Fury of the Furries („Vikingové“ jsou však minimálně v našich končinách mnohem známější).