Historie vývoje počítačových her (158. část – plošinovky na osmibitových mikropočítačích)

27. 1. 2015

Doba čtení: 13 minut

Líbí se vám článek?
Podpořte redakci

V dnešní části seriálu o historii vývoje počítačových her si popíšeme, podobně jako v části předchozí, některé plošinovky, které vznikly v první polovině osmdesátých let minulého století pro domácí osmibitové mikropočítače. Uvidíme mj. i postupný vývoj od čistého 2D k náznakům třetího rozměru.

Obsah

1. Historie vývoje počítačových her (158. část – plošinovky na osmibitových mikropočítačích)

2. Plošinovky vytvořené Frankem Cohenem

3. Cohen's Towers

4. Ollie's Follies

5. Ghost Chaser

6. Beer Belly Burt in Brew Biz

7. Scooter

8. Obsah následující části seriálu

9. Odkazy na Internetu

1. Historie vývoje počítačových her (158. část – plošinovky na osmibitových mikropočítačích)

V předchozí části seriálu o historii vývoje počítačových her jsme si popsali první komerční plošinovky, které původně vznikly pro video automaty (počínaje hrou Space Panic pocházející již z roku 1981), ovšem již na začátku osmdesátých let minulého století byla prakticky jakákoli nová plošinovka s větším či menším úspěchem portována i na osmibitové herní konzole a samozřejmě taktéž na v té době velmi populární osmibitové domácí mikropočítače.

Obrázek 1: Úvodní obrazovka klasické plošinovky Chuckie Egg pocházející z poloviny osmdesátých let minulého století.

První plošinovkou portovanou i na vybrané domácí osmibitové mikropočítače byl Apple Panic pocházející taktéž z roku 1981, za níž následovalo několik desítek nových her. Právě v tomto období se mohli hráči seznámit s novými hrdiny, kteří se v plošinovkách objevili a kteří současně hráli hlavní roli i v navazujících herních sériích. Mezi tyto hrdiny (a v některých případech antihrdiny) patří horník Willy, Mario, Donkey Kong, Bounty Bob a Jumpman; do dnešní doby a moderních (nejenom) plošinovek přitom přežil slavný Mario a Donkey Kong. Dnes se seznámíme s plošinovkami vytvořenými převážně před rokem 1985.

Obrázek 2: Chuckie Egg: nastavení ovládání.

2. Plošinovky vytvořené Frankem Cohenem

Minule jsme se taktéž zmínili o některých známých vývojářích zabývajících se tvorbou plošinovek. Jsou jimi Matthew Smith (autor Manic Minera a Jet Set Willyho), Randy Glover (autor stojící za vznikem herní série Jumpman) či Bill Hogue (vývojář her Miner 2049er a Bounty Bob Strikes Back). Nesmíme však zapomenout na dalšího vývojáře, který naprogramoval jedny z nejvíce frustrujících plošinovek první poloviny osmdesátých let minulého století :-) Tento vývojář se jmenuje Frank Cohen a jeho doménou byly počítačové hry, v nichž na postavičku hlavního hrdiny působila setrvačnost a taktéž určité zpoždění mezi (například) stiskem klávesy pro skok a vlastním skokem – právě tyto dvě vlastnosti byly důsledkem frustrace mnoha hráčů; u komerčních trháků typu Maria se s nimi nesetkáme (zajímavé je, že podobná maličkost při návrhu hry způsobila komerční propad hry E.T. na Atari 2600, oprava je přitom záležitostí změny asi pěti strojových instrukcí).

Obrázek 3: Chuckie Egg: první level.

Nicméně v některých Cohenových hrách se setkáme s mnoha zajímavými technikami, svérázným grafickým provedením (programátoři v té době měli na starost grafiku, zvuky a někdy i hudbu), tématem hry (Ghost Chaser) a později i se snahou o vytvoření trojrozměrné plošinovky, takže jeho hry skutečně stojí za zmínku. Pro zajímavost: Frank Cohen se později spolupodílel i na naprogramování známé hry Zorro (společně s několika dalšími programátory).

Obrázek 4: Chuckie Egg: druhý level.

V tabulce umístěné pod tímto odstavcem najdete všechny plošinovky Franka Cohena, s nimiž se dnes seznámíme:

Kapitola	Název hry	Rok vzniku
3	Cohen's Towers	1983
4	Ollie's Follies	1984
5	Ghost Chaser	1984
6	Beer Belly Burt in Brew Biz	1985
7	Scooter	1985

Obrázek 5: Chuckie Egg: třetí level.

3. Cohen's Towers

S velkou pravděpodobností první komerční plošinovkou naprogramovanou Frankem Cohenem pro osmibitové domácí mikropočítače je hra nazvaná Cohen's Towers, která vznikla již v roce 1983 (v době, kdy mu bylo jen 22 let). Od většiny ostatních dobových plošinovek se Cohen's Towers odlišovala především ve způsobu zobrazení herního světa – každá úroveň totiž byla tvořena vysokým domem s několika výtahy, přesněji řečeno jakýmisi výtahovými plošinami, které se později staly součástí mnoha dalších plošinovek. Úkolem hráče bylo vysbírat v domě poštovní balíky a odnést je do některé poštovní schránky. Aby to nebylo tak jednoduché, musel se hráč vyhnout střetu se psy, kteří se na chodbách procházeli (už pouhý dotyk psa měl za následek pád hlavního hrdiny do přízemí a nutnost začínat celou cestu od začátku) a taktéž s květináči padajícími kdoví odkud (dokonce i ve vyšších patrech, zásobníky květináčů asi byly nevyčerpatelné :-).

Obrázek 6: Cohen's Towers: úvodní obrazovka.

Pravděpodobně nejproblematičtějším prvkem hry Cohen's Towers byla již v předchozí kapitole zmíněná setrvačnost hráče, zpomalené reakce na stisk kláves (zejména při otáčení) a taktéž nutnost přesného načasování skoků. Postavička totiž, na rozdíl od prakticky všech ostatních plošinovek, nemohla vyskočit nahoru: dopadla vždy do stejné horizontální úrovně, v jaké se nacházela při odrazu, což způsobovalo problémy při skoku a výskoku z výtahových plošinek (stačilo se splést o jediný vertikální pixel a již následoval nevyhnutelný pád do přízemí. I přes tyto vlastnosti, které Cohen's Towers dělaly dost složitou, a to i na dobové poměry :-), se však jednalo o zajímavou hru, která navíc od hráče vyžadovala i určité naplánování pohybu v domu, protože některá patra nebyla zcela průchozí. Mimochodem: jméno mrakodrapu je Fanda, což je současně i heslo, které lze využít v dalších (všech?) hrách naprogramovaných Frankem Cohenem.

Obrázek 7: Cohen's Towers: instrukce od big bosse.

Obrázek 8: Cohen's Towers: začátek hry.

Obrázek 9: Cohen's Towers: pád do přízemí.

Obrázek 10: Cohen's Towers.

Obrázek 11: Cohen's Towers: odevzdání pošty.

Obrázek 12: Cohen's Towers.

Obrázek 13: Cohen's Towers: na vrcholu mrakodrapu.

4. Ollie's Follies

Plošinovka nazvaná Ollie's Follies byla vydána v roce 1984, tedy pouhý rok po vydání výše popsané hry Cohen's Towers. Setkáme se zde s podobnou postavou, jako v předchozí hře, ovšem samotný herní svět je zde odlišný. Podobně jako v mnoha dalších dobových plošinovkách, i ve hře Ollie's Follies se setkáme s herním světem rozděleným na jednotlivé místnosti/obrazovky, které je zapotřebí projít či možná lépe řečeno proskákat. Zde se konkrétně jedná o 24 místností propojených dveřmi. První místnost sice vypadá poněkud jednoduše, ovšem v dalších místnostech se objevují zajímavější předměty i protivníci, například teleporty, výtahy, laserové stěny (sic), roboti apod. Zajímavé je potrubí sloužící k přesunu postavičky v některých místnostech – podobná koncepce se objevila i ve hrách s Mariem. Dále stojí za zmínku použití „trojrozměrného“ zobrazení plošinek, i když samotná hra samozřejmě stále využívala 2D režim (některé plošinky se však dokázaly efektivně zasouvat). V této hře se objevuje i možnost přeskočit několik místností zadáním hesel FRANK, FANDA, NORMI a ZOOOM přímo v průběhu hry.

Obrázek 14: Ollie's Follies: úvodní obrazovka.

Obrázek 15: Ollie's Follies: první level.

Obrázek 16: Ollie's Follies: druhý level.

Obrázek 17: Ollie's Follies: druhý level.

5. Ghost Chaser

Ze stejného roku jako hra popsaná v předešlé kapitole pochází i další plošinovka od Franka Cohena, která se jmenuje Ghost Chaser. V mnoha ohledech se Ghost Chaser podobá hře Ollies's Follies, ovšem herní prostředí je zde, alespoň podle mého názoru, mnohem zajímavější. Jedná se totiž o hru s hororovou tématikou, v níž má hráč za úkol projít strašidelným domem a najít v jeho sklepě ukrytý poklad. Celkový počet místností se sice snížil z dvaceti čtyř na šestnáct, ovšem každá místnost má svébytný design a částečně připomíná skutečné místnosti ve velkém domě – vstupní halu, pokoj s krbem, půdu, kuchyň, koupelnu a dosti zanedbané sklepní místnosti. Místnosti nejsou uspořádány lineárním způsobem, což je ostatně patrné i při pohledu na mapu, kterou lze nalézt na adrese http://mapy.atari8.info/f-k/ghostchaser.png. Z mapy je patrné, že celá hra je rozdělena na dvě části – průzkum horních pater domu a dále průzkum jeho podzemí (přesně v polovině hry se navíc hráč dozví heslo FANDA sloužící pro rychlý vstup do části druhé).

Obrázek 18: Ghost Chaser: úvodní obrazovka.

Hráč se při průzkumu domu setkává s neodbytnými duchy, kteří sice hráče přímo nezabijí, ale „jen“ zdrží a postraší. Teprve po několika nárazech do duchů hráč ztratí život, ovšem mnohem častěji ho bude ztrácet při typicky „plošinovkové smrti“ – pádu z plošinky, špatném vystoupení ze žebříku (zde je hra dosti striktní) apod. Kromě protivníků se hráč na své cestě setká i s několika typy předmětů. Především to jsou klíče, které otevřou nejbližší dveře, které se většinou nachází ve stejné místnosti. Dále se pak jedná o jakési kameny, které lze házet na bílé duchy (ostatní protivníci jsou proti kamenům neteční). Celkově se jedná o velmi pěkně zpracovanou hru, která je však po naučení základních triků v ovládání postavičky poměrně krátká, zejména při porovnání s „nekonečnou“ hrou Jet Set Willy apod.

Obrázek 19: Ghost Chaser: vstup do domu vede přes otevřené okno.

Obrázek 20: Ghost Chaser: pravděpodobně nejzajímavější místnost s obrazem, který hráče neustále sleduje.

Obrázek 21: Ghost Chaser: koupelna se záchodovou mísou vyšší než samotná postavička hráče.

Obrázek 22: Ghost Chaser: odklopený obraz vede do druhé části hry.

Obrázek 23: Ghost Chaser: hrobečky.

Obrázek 24: Ghost Chaser: sklep s kotlem.

Obrázek 25: Ghost Chaser: konec hry.

6. Beer Belly Burt in Brew Biz

Hru s předlouhým názvem Beer Belly Burt in Brew Biz je možné považovat za vrchol klasických dvourozměrných plošinovek naprogramovaných Frankem Cohenem (i když osobně preferuji Ghost Chaser). Hráč se zde ocitá před budovou pivovaru a má zde za úkol zlikvidovat zombie, které se pivovaru zmocnily (!). Zajímavé jsou místnosti, které se v této hře objevují: samotný pivovar je rozdělen na tři části (výroba/produkce, řízení a balení), čemuž také odpovídá design jednotlivých místností, kterých je celkem 32, tj. prozatím nejvíce ze všech až doposud popisovaných dvourozměrných plošinovek. Zombie se mohou náhodně objevovat v jednotlivých dveřích, což je podobné principu, s nímž jsme se seznámili ve hře Cohen's Towers (zde je však možné na zombie střílet, ony pak střelbu někdy opětují). Novinkou jsou v této hře ventilátory, které mohou hlavního hrdinu vynést na výše položené plošinky a dále pak různé pasti (dosti podobné ventilátorům).

Obrázek 26: Beer Belly Burt in Brew Biz: úvodní obrazovka.

Obrázek 27: Beer Belly Burt in Brew Biz: prostor před pivovarem.

Obrázek 28: Beer Belly Burt in Brew Biz: řídicí centrum.

Obrázek 29: Beer Belly Burt in Brew Biz: produkce.

Obrázek 30: Beer Belly Burt in Brew Biz: prodej.

7. Scooter

Poslední hra, jejímž autorem je Frank Cohen a s níž se v dnešním článku setkáme, se jmenuje Scooter. Na rozdíl od předchozích her se jedná o plošinovku kombinovanou s bludišťovkou, zde se ovšem namísto klasického dvourozměrného zobrazení (typický půdorys u bludišťovek, nárys u plošinovek) setkáme s axonometrickým promítáním, díky němuž se ovládání postavičky hlavního hrdiny odlišuje od všech ostatních dnes popisovaných herních titulů. Hráč má ve hře Scooter za úkol vysbírat všechny body nacházející se na aktuálním patře (opět se tedy setkáváme s Pac-Manovským tématem), vyhnout se protivníkům a poté projít do výtahu vedoucího do dalšího patra. Na několika místech je možné skákat, na dalších místech hráč narazí na pohyblivé pásy, samostříly atd. I přesto, že se po herní stránce nejedná o příliš zajímavou hru, je Scooter společně se hrou Pac-Mania dobrým příkladem axonometrie použité v bludišťovkách a plošinovkách (některé předměty a protivníci dokonce vrhají stíny, čímž se pocit 3D prostředí ještě umocňuje).

Obrázek 31: Scooter.

Obrázek 32: Scooter.

Obrázek 33: Scooter.

Obrázek 34: Scooter.

Obrázek 35: Scooter.

8. Obsah následující části seriálu

Zatímco dnes jsme se zabývali rozličnými hrami pocházejícími od jediného autora, bude další díl seriálu o historii vývoje počítačových her poněkud odlišný. Popíšeme si totiž plošinovky, které se odehrávají v pyramidách, ať již v pyramidách egyptských (Fred, Pharaoh's Curse), tak aztéckých (Montezuma's Revenge). Bude zajímavé porovnat různé přístupy, které autoři plošinovek zvolili, včetně grafického ztvárnění jednotlivých místností. Například „pyramidová plošinovka“ Pharaoh's Curse je stylem grafiky, rychlostí, aktivity protivníků a především pak způsobem ovládání postavičky pravým opakem dnes popisovaných her.