Hlavní navigace

Historie vývoje počítačových her (142. část – textovky na osobních mikropočítačích)

Pavel Tišnovský 18. 9. 2014

V předchozích jedenácti částech seriálu jsme se zabývali převážně popisem klasických textovek a taktéž jednoduchých strategických simulací. Jednalo se o hry vytvořené pro osmibitové domácí mikropočítače. Ovšem „subkultura“ autorů a hráčů textovek samozřejmě vzkvétala i na osobních mikropočítačích.

Obsah

1. Historie vývoje počítačových her (142. část – textovky na osobních mikropočítačích)

2. IBM PC a IBM PC XT – první skutečné osobní mikropočítače

3. Osobní mikropočítače postavené na bázi 16/32bitového mikroprocesoru Motorola M68000

4. Alternativní směry vývoje: Apple IIgs a Acorn Archimedes

5. Konverze hry Belegost pro osobní mikropočítače

6. Poklad (IBM PC)

7. Král Jister

8. Král Jister 2

9. Odkazy na Internetu

1. Historie vývoje počítačových her (142. část – textovky na osobních mikropočítačích)

V předchozích jedenácti částech tohoto seriálu jsme si při popisu historie vývoje textovek popsali relativně velké množství her spadajících do této kategorie, které byly naprogramovány pro osmibitové domácí mikropočítače (Atari, Commodore C64, ZX Spectrum atd.). Jednalo se v první řadě o textovky pocházející z „klasické školy“, tedy o hry, které na obrazovku vypisovaly popis jednotlivých lokací v textové podobě a příkazy se zadávaly taktéž formou textu, většinou s využitím jednoslovních a dvouslovních příkazů. Taktéž jsme si popsali několik textovek, u nichž se jednotlivé lokace zobrazovaly souběžně s textem ve formě obrázku (ať již vektorového či bitmapového) a v neposlední řadě jsme se zabývali i textovkami ovládanými příkazy vybíranými joystickem či klávesnicí z menu popř. s využitím ikon atd. Naprostá většina dříve popsaných textovek vznikla v období, kdy tyto hry patřily do mainstreamu, což mj. znamená, že se jejich produkcí a distribucí zabývaly profesionální společnosti.

Obrázek 1: Typická tuzemská textovka – Indiana Jones a Chrám zkázy.

Doba největší slávy textových her ovšem alespoň částečně zasahuje i do období, kdy se začaly ve větší míře rozšiřovat osobní šestnáctibitové či třicetidvoubitové mikropočítače, které začaly (alespoň v některých oblastech) postupně nahrazovat méně výkonné, ale zato levnější a kompaktnější osmibitové domácí mikropočítače. Mnohem vyšší výpočetní výkon, kapacita operačních pamětí, dostupnost disketové jednotky či dokonce pevného disku i možnosti grafických subsystémů osobních mikropočítačů umožňovaly vývoj technicky dokonalejších her, včetně grafických adventur, na druhou stranu se však v porovnání s osmibitovými domácími mikropočítači zjednodušily i vývojové prostředky (integrovaná vývojová prostředí, vyšší programovací jazyky, debuggery apod.), takže na osobních počítačích nalezneme i poměrně velké množství textovek, které vznikly na ryze amatérské úrovni. Příkladem mohou být některé tuzemské textovky s dějem odehrávajícím se na střední či dokonce na základní škole atd.

Obrázek 2: Další klasická tuzemská textovka, tentokrát pro konkurenční typ mikropočítače – Pomsta šíleného Ataristy.

2. IBM PC a IBM PC XT – první skutečné osobní mikropočítače

Ještě dříve, než si začneme popisovat konkrétní textovky, které vznikly pro osobní mikropočítače, si alespoň ve stručnosti připomeňme, ve kterém období začaly být osobní počítače vyráběny a prodávány. Myšlenka osobního počítače se sice objevila již na konci sedmdesátých let minulého století, ovšem na její rozvinutí do praktické podoby si museli uživatelé počkat až do první poloviny osmdesátých let. Prvním skutečně osobním počítačem (tento termín se totiž používal i předtím, ovšem v poněkud jiném kontextu) je slavné IBM PC (5150) pocházející již z roku 1981. V podobně tohoto počítače firma IBM představila koncept rozšiřitelného mikropočítače – tj. počítače postaveného na bázi mikroprocesoru – složeného z modulů využívajících standardizovanou sběrnici.

Obrázek 3: Šestnáctibitový mikroprocesor Intel 8086. Tento mikroprocesor ve skutečnosti nebyl v osobních mikropočítačích IBM PC použit, protože jeho podpůrné čipy i nutná infrastruktura (sběrnice) byly relativně drahé. Namísto toho použili inženýři z firmy IBM čip Intel 8088 a podpůrné čipy používané již v minulosti společně s mikroprocesory Intel 8080 a Intel 8085. Historie ukázala, že se jednalo o velmi důležité rozhodnutí, které mj. rozhodlo i o osudu firem Intel a Motorola na poli mikroprocesorů.

Samotný první model IBM PC 5150 byl pro firmu IBM důležitý zejména z toho důvodu, že se jí podařilo alespoň částečně prosadit i na novém trhu s počítači prodávanými i do menších firem či soukromníkům, což byl odlišný segment trhu, než ve kterém IBM se svými mainframy a minipočítači původně působila. Tento nový trh byl skutečně zajímavý, protože v roce 1979 (ještě před vznikem IBM PC) dosahovaly prodeje výše 150 milionů dolarů a pro další rok se počítalo s dalším nárůstem o celých 40% (prodávaly se především osmibitové mikropočítače Atari, Commodore PET a v USA pak především Apple II, zejména model Apple IIe).

pc83

Obrázek 4: Textově-grafická karta MDA s čipem MC6845. Tato grafická karta firmy IBM podporovala pouze textový režim 80×25 znaků, přičemž jednotlivé znaky byly zobrazovány v masce 9×14 pixelů.

Z technologického i historického hlediska je mnohem důležitější až další model IBM PC 5160, který nese (zkrácený) název PC XT. Tento počítač, jenž začal být prodáván v roce 1993, obsahoval mikroprocesor Intel 8088 (šestnáctibitový CPU s externí osmibitovou sběrnicí, z historického hlediska jeden z nejúspěšnějších čipů firmy Intel vůbec) taktovaný původně na 4,77 MHz. Kapacita operační paměti RAM mohla dosahovat 128 kB až 640 kB (to musí stačit každému :-) a především se zde již objevuje podpora pro harddisk s na tehdejší dobu obrovskou kapacitou 10MB. Podle povahy práce bylo možné do počítače IBM PC XT nainstalovat různé typy grafických karet, především kartu MDA (podpora pouze pro textové režimy), CGA (monochromatické či čtyřbarevné grafické režimy), později i EGA (pro PC AT) a konkurenční Hercules (textové režimy a monochromatický grafický režim s vysokým rozlišením). Objevily se i první modely zvukových karet, z nichž nejznámější je AdLib následovaný SoundBlasterem.

Obrázek 5: Zvuková karta Adlib je taktéž určena, podobně jako výše zobrazená karta MDA, pro instalaci do osmibitové sběrnice PC BUS.

3. Osobní mikropočítače postavené na bázi 16/32bitového mikroprocesoru Motorola M68000

Společnost IBM samozřejmě nebyla jedinou firmou v oboru výpočetní techniky, která se zabývala vývojem osobních mikropočítačů. Mezi další známé společnosti patřily firmy Apple, Atari, Commodore a částečně i Acorn (ta však působila jen na relativně omezeném trhu). Firma Apple začala již v roce 1984 prodávat slavný Macintosh osazený 128 kilobajty operační paměti RAM (pozdější varianta Macintoshe již měla kapacitu paměti čtyřnásobnou a tím pádem se tyto počítače staly skutečně konkurenceschopné v porovnání s IBM PC, Atari ST i Amigou). Počítač Macintosh 128k byl integrován do jednoho celku i s monochromatickým monitorem (k tomuto konceptu se společnost Apple o mnoho let později vrátila s iMacem). Ústředním prvkem Macintoshe byl mikroprocesor řady Motorola 68000, který byl doplněný velmi jednoduchým grafickým subsystémem – v podstatě se jednalo o čip, který postupně načítal data z vymezené oblasti operační paměti a tvořil z nich monochromatický obraz s pevným rozlišeným 512×342 pixelů. Jak se dozvíme v dalších částech tohoto seriálu, bylo možné i na takto poměrně spartánském hardwaru provozovat i relativně složité textovky a především pak grafické adventury.

pc7701

Obrázek 6: Slavný 16/32bitový mikroprocesor Motorola M68000.

Mikroprocesor Motorola 68000 se o několik měsíců později objevil i v dalším typu osobního mikropočítače – Atari ST (zkratka ST znamená sixteen/thirty-two, protože čip Motorola 68000 má vlastnosti jak šestnáctibitových, tak i 32bitových mikroprocesorů, záleží na úhlu pohledu). První verze mikropočítače Atari 520ST byla vydána v roce 1985, tedy zhruba rok po Macintoshi. Na Atari 520ST později navázaly další modely, které se odlišovaly jak vyšší kapacitou operační paměti (namísto 512 kB byl instalován 1 MB atd.), tak i odlišným provedením, použitým mikroprocesorem i podpůrnými čipy (pravděpodobně nejdůležitější novinkou v řadě Atari ST byl čip BLiTTER). S přibližně dvouměsíčním zpožděním za Atari 520ST následovala konkurenční Amiga 1000, slavný a současně i nejprodávanější model Amiga 500 však pochází až z roku 1987. Jak počítače řady Atari ST, tak i Amigy jsou známé mj. i díky propracovaným grafickým subsystémům, ovšem i tady vznikaly zajímavé textovky (které navíc mnohdy grafiku a někdy i zvukový subsystém využívaly).

Obrázek 7: Grafické uživatelské rozhraní prvních počítačů Macintosh.

Obrázek 8: GEM na počítačích Atari ST.

4. Alternativní směry vývoje: Apple IIgs a Acorn Archimedes

Společnost Apple sice prodávala, jak jsme se již dozvěděli v předchozích kapitolách, osobní mikropočítače Macintosh, ovšem nejvíce zisku stále získávala v segmentu osmibitových mikropočítačů řady Apple II, které byly díky příznivému poměru cena/výkon a taktéž rozsáhlému programovému vybavení velmi populární, a to především v USA. I přes značnou popularitu celé řady Apple II však bylo zřejmé, že ústřední čip, na kterém byly tyto mikropočítače postaveny – tím byl osmibitový mikroprocesor MOS 6502 – již přestává vyhovovat jak svým výpočetním výkonem, tak i dalšími vlastnostmi (šestnáctibitové adresování, omezená velikost zásobníku, osmibitové indexové registry atd.). Z tohoto důvodu byl v roce 1986 vydán osobní mikropočítač nazvaný Apple IIgs postavený na novém mikroprocesoru WDC 65C816, který dokázal být zpětně kompatibilní s MOS 6502 (toto byl výchozí stav po resetu), ovšem v případě potřeby mohl být přepnutý do šestnáctibitového režimu s 24bitovým adresováním (v mnoha ohledech byl tento čip výkonnější než zmíněný Intel 8088 či Intel 8086).

pc74

Obrázek 9: Obálka časopisu Byte, ve kterém je obsáhlá recenze na dva vzájemně nekompatibilní počítače firmy Apple – Apple Lisa a Apple IIe. Zatímco Apple IIe se stal velmi populárním modelem (a jedním z nejpopulárnějších osmibitových počítačů vůbec), Apple Lisa na trhu zcela propadla i přesto, že nabízela revoluční operační systém (mnohé jeho prvky používáme dodnes).

Posledním známějším osobním mikropočítačem „jedenapůlté generace“ je Acorn Archimedes, resp. přesněji řečeno celá vývojová řada počítačů Acorn, pocházející z roku 1987. Jednalo se o jediný osobní počítač, s nímž se v dnešním článku ve stručnosti seznámíme, který byl postavený na mikroprocesoru s architekturou RISC, konkrétně se jednalo i procesory ARM. První dvě verze tohoto mikroprocesoru (ARM 1, ARM 2) byly vyvinuty právě pro potřeby počítačů Acorn Archimedes; ideovým vzorem přitom byl čip RISC I vyvinutý na univerzitě v Berkeley, který odstartoval celosvětovou popularitu RISCových strojů. V oblasti osobních počítačů – na rozdíl od výkonných pracovních stanic – se však stále používaly převážně mikroprocesory s architekturou CISC; což mj. znamená, že se v dalším textu i v navazujících částech tohoto seriálu seznámíme převážně s textovkami určenými pro počítače IBM PC (s operačním systémem DOS), Atari ST i Amigy (i když pokud se mi podaří rozjet emulátor Archimeda, bude možné popsat i některé hry vytvořené pro tento mikropočítač).

Obrázek 10: Osobní počítač firmy Acorn, který byl vybavený mikroprocesorem ARM s architekturou RISC.

Obrázek 11: Hra Zarch od známého programátora Davida Brabena (který je spoluautorem slavné hry Elite) pro počítač Acorn Archimedes.

5. Konverze hry Belegost pro osobní mikropočítače

Se známou hrou Belegost, která původně vznikla pro ZX Spectrum, jsme si již v tomto seriálu setkali, takže si jen stručně řekněme, že tato hra byla v pozdějších letech portována i na další typy mikropočítačů, zejména na Atari ST a taktéž na mikropočítače kompatibilní s IBM PC. Konverze Belegostu určená pro IBM PC se v několika ohledech odlišuje od verze určené pro osmibitový počítač ZX Spectrum.

Obrázek 12: Belegost pro IBM PC – úvodní obrazovka.

Již při prvním pohledu na screenshoty je patrné, že je grafické uživatelské rozhraní Belegostu zobrazeno inverzně (bílá na černém pozadí), což je jen dobře, především s ohledem na poměrně nízkou obnovovací frekvenci použitého grafického režimu (aplikace s bílým pozadím výrazně více poblikává, resp. přesněji řečeno je zde poblikávání více viditelné a nepříjemné). Na screenshotech zobrazených v této kapitole je použitý monochromatický režim s rozlišením 640×480 pixelů s vlastním softwarově vykreslovaným fontem, který této hře podle mého názoru vyloženě „sluší“ (celkově je design uživatelského rozhraní velmi elegantní, až na úvodní obrazovku s obdélníky okolo nápisů :-).

Obrázek 13: Belegost pro IBM PC – informace o autorech.

Způsob ovládání hry Belegost pomocí ikon a roletových menu zůstal zachován, ovšem díky využití myši je hra lépe ovladatelná než její původní varianta pro ZX Spectrum s kurzorovými klávesami nebo joystickem.

Obrázek 14: Belegost pro IBM PC – grafické uživatelské rozhraní hry.

Obrázek 15: Belegost pro IBM PC – menu pro příkaz „Prozkoumej“.

Obrázek 16: Belegost pro IBM PC – menu pro příkaz „Vezmi“.

Obrázek 17: Belegost pro IBM PC – menu pro příkaz „Jdi“.

Obrázek 18: Takto se sekvence příkazů a reakcí zobrazuje na obrazovce.

Obrázek 19: Zajímavé hinty.

Obrázek 20: Belegost pro IBM PC – grafické uživatelské rozhraní hry.

6. Poklad (IBM PC)

Existuje hned několik tuzemských textovek, které se jmenují Poklad. Stejnojmenná hra, kterou si stručně popíšeme v této kapitole, vznikla pro osobní mikropočítače IBM PC. Jedná se o textovku využívající standardní textový režim 80×25 znaků a vzhledem k tomu, že hra zobrazuje i znaky s akcenty, je nutné ji spouštět na počítači s grafickou kartou EGA či VGA, protože u starších grafických karet nebylo možné jednoduše změnit definici jednotlivých znaků (přesněji řečeno to možné bylo, ovšem pouze výměnou EPROM obsahující definice znakové sady. Nicméně i na starších počítačích i starších grafických kartách by Poklad mělo být možné spustit s tím, že nebudou české znaky zobrazeny korektně. Hra Poklad se ovládá velmi jednoduše jednopísmennými zkratkami příkazů, které jsou zobrazeny v dolní části obrazovky (vzdáleně to připomíná prostředí editoru BASICu v originálním IBM PC), popř. jsou vypsány formou jednoduchého menu. Tato hra se částečně podobá Belegostu v tom ohledu, že se hráčovo alter ego nepohybuje zadáváním příkazů typu Sever/Jih/Západ/Východ, ale logičtějším způsobem – určením cíle pohybu.

Obrázek 21: Hra se skutečně nahrává poměrně dlouho (na originálním PC AT).

Obrázek 22: Každá správná textovka přehrává zvuky.

Obrázek 23: Příběh hry Poklad.

Obrázek 24: Uživatelské rozhraní hry Poklad.

Obrázek 25: Uživatelské rozhraní hry Poklad.

Obrázek 26: Uživatelské rozhraní hry Poklad.

Obrázek 27: Uživatelské rozhraní hry Poklad.

7. Král Jister

V úvodní kapitole jsme si řekli, že pro osobní počítače vzniklo relativně velké množství českých textovek vytvořených již na středních či dokonce základních školách (a to mj. i díky snadněji ovladatelným vývojovým nástrojům, včetně různých IDE – QBasic, Turbo Basic, Turbo Pascal apod.). Mezi tyto hry patří i textovka nazvaná Král Jister, která se nakonec dočkala i několika pokračování. I přes mnohdy úsměvné hrubky a gramatické chyby je tato hra udělaná velmi pěkně. I když se jedná o textovku, je použitý grafický režim, což je ostatně patrné i z přiložených screenshotů (i přesto však první verze této hry nepoužívá znaky s akcenty). Hra se ovládá příkazy zadávanými z klávesnice, pro pohyb v herním světě je možné použít i kompas ovládaný s využitím myši. Samotné zadávání příkazů je po technické stránce provedeno velmi šikovně, dalšího vylepšení se hráči dočkali ve druhém dílu této hry – viz též následující kapitolu.

Obrázek 28: Readme ke hře Jister.

Obrázek 29: Každý producent textovek musí mít pořádné logo.

Obrázek 30: Velmi pěkně provedené uživatelské rozhraní hry.

Obrázek 31: Velmi pěkně provedené uživatelské rozhraní hry.

Obrázek 32: Velmi pěkně provedené uživatelské rozhraní hry.

Obrázek 33: Velmi pěkně provedené uživatelské rozhraní hry.

8. Král Jister 2

Druhá verze výše zmíněné textovky nazvaná jednoduše Král Jister 2 již byla v mnoha ohledech vylepšena. Pro zobrazení uživatelského rozhraní této hry se opět používal grafický režim, v němž se zobrazovaly i úvodní obrázky, vylepšené prostředí hry, obrázek s informací o špatném konci hrdiny či naopak o úspěšném dokončení hry atd. Tuto hru je již možné kompletně ovládat myší, protože veškeré příkazy jsou dostupné buď ve formě menu (tlačítka na pravé i spodní straně obrazovky) či ikon (kompas). Díky zvolenému způsobu ovládání se podařilo zcela odstranit parser, který stejně byl u většiny českých textovek velmi jednoduchý a nepodporoval například zadávání podmínek či kombinaci většího množství příkazů.

Obrázek 34: Informace o hře i o autorech.

Obrázek 35: Informace o hře i o autorech.

Obrázek 36: Úvodní obrázek.

Obrázek 37: Úvodní obrázek.

Obrázek 38: Grafické uživatelské rozhraní hry Král Jister 2.

Obrázek 39: Grafické uživatelské rozhraní hry Král Jister 2.

Obrázek 40: Grafické uživatelské rozhraní hry Král Jister 2.

Obrázek 41: Grafické uživatelské rozhraní hry Král Jister 2.

Obrázek 42: Konec hry.

9. Odkazy na Internetu

  1. Akcionar
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0009466
  2. Akcionar II
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0007237
  3. Faraon
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0017565
  4. Galactic Empire
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0019089
  5. Obchodnik
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0026591
  6. Football Manager
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0001823
  7. Oilgame
    http://a8.fandal.cz/detail­.php?files_id=2539
  8. Oilgame Deluxe
    http://a8.fandal.cz/detail­.php?files_id=6565
  9. Ostrov piratu
    http://a8.fandal.cz/detail­.php?files_id=5081
  10. Piratsky ostrov
    http://a8.fandal.cz/detail­.php?files_id=2702
  11. Tenis ATP
    http://a8.fandal.cz/detail­.php?files_id=4895
  12. A to snad ne?! – Part I
    http://a8.fandal.cz/detail­.php?files_id=1295
  13. A to snad ne?! – Part II
    http://a8.fandal.cz/detail­.php?files_id=1309
  14. Brute Recall
    http://a8.fandal.cz/detail­.php?files_id=3869
  15. Hammurabi cs
    http://a8.fandal.cz/detail­.php?files_id=2029
  16. Kolony cs
    http://a8.fandal.cz/detail­.php?files_id=2208
  17. Galakticka rise
    http://a8.fandal.cz/detail­.php?files_id=5213
  18. Diktator
    http://a8.fandal.cz/detail­.php?files_id=1733
  19. Alexandr Makedonský
    http://a8.fandal.cz/detail­.php?files_id=1330
  20. Imperator
    http://a8.fandal.cz/detail­.php?files_id=5930
  21. Mrazik '88
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0006714
  22. Rychle Sipy: Zahada Hlavolamu
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0004281
  23. Rychle Sipy 2: Stinadla Se Bouri
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0004283
  24. Fuksoft
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0006341
  25. Fuksoft 2
    http://www.zx-spectrum.cz/index.php?cat1=3&cat2=6&so­lution_id=fuksoft2_nv.txt
  26. Rychle Sipy 1–2
    http://www.zx-spectrum.cz/index.php?cat1=3&cat2=3&ga­me_id=rychlesipy.txt
  27. Fuksoft
    http://www.zx-spectrum.cz/index.php?cat1=3&cat2=6&so­lution_id=fuksoft1_nv.txt
  28. Šatochin
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0006923
  29. Super Discus
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0007058
  30. Tria
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0007136
  31. World of Spectrum: Indiana Jones 2
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0006472
  32. World of Spectrum: Indiana Jones 3
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0006474
  33. PanPrase.cz: Ataristův protiútok
    http://atari.panprase.cz/?ac­tion=detail&co=207
  34. PanPrase.cz: Podraz III
    http://atari.panprase.cz/?ac­tion=detail&co=343
  35. PanPrase.cz: Indiana Jones (Spacesoft)
    http://atari.panprase.cz/?ac­tion=detail&co=6540
  36. Město robotů (World of Spectrum)
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0006677
  37. Město robotů: návod
    http://www.zx-spectrum.cz/index.php?cat1=3&cat2=6&so­lution_id=mestorobotu_nv.txt
  38. Město robotů: informace o hře
    http://www.zx-spectrum.cz/index.php?cat1=3&cat2=3&ga­me_id=mestorobotu.txt
  39. ZX-Spectrum Games: Belegost
    http://www.zx-spectrum.cz/index.php?cat1=3&cat2=3&ga­me_id=belegost.txt
  40. Belegost (Wikipedia CZ)
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Belegost
  41. Belegost (World of Spectrum)
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0006003
  42. Indiana Jones a Chrám zkázy (World of Spectrum)
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0006471
  43. Neverending Story
    http://141.24.37.187:8080/co­ll/games/e_games.htm
  44. Několik zastavení ve Zlatých časech aneb České textovky pro ZX Spectrum (1. díl)
    http://www.textovky.cz/clanky/nekolik-zastaveni-ve-zlatych-casech-aneb-ceske-textovky-pro-zx-spectrum-1-dil/
  45. Několik zastavení ve Zlatých časech aneb České textovky pro ZX Spectrum (2. díl)
    http://www.textovky.cz/clanky/nekolik-zastaveni-ve-zlatych-casech-aneb-ceske-textovky-pro-zx-spectrum-2-dil/
  46. Fuxoft: tvorba
    http://www.fuxoft.cz/tvorba.htm
  47. Adventure of the Week: Stranded (Atari 8-bit, 1984)
    http://gamingafter40.blog­spot.cz/2013/11/adventure-of-week-stranded-atari-8-bit.html
  48. Colossal Cave Adventure Map
    http://www.spitenet.com/cave/
  49. Colossal Cave Adventure
    http://www.rickadams.org/adventure/
  50. Here's where it all began…
    http://www.rickadams.org/ad­venture/a_history.html
  51. David Kinder's guide to Adventure downloads at the Interactive Fiction Archive
    http://www.rickadams.org/ad­venture/e_downloads.html
  52. Everything you ever wanted to know about …the magic word XYZZY
    http://www.rickadams.org/ad­venture/c_xyzzy.html
  53. Colossal Cave Adventure jako Java Applet
    http://www.astrodragon.com/zplet/ad­vent.html
  54. Colossal Cave Adventure
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Colossal_Cave_Adventure
  55. iPod Adventure Game
    http://hamimiami.com/ipod/ad­venture/index.html
  56. Ohlédnutí za herní historií: Textovky
    http://www.slunecnice.cz/ti­py/ohlednuti-za-herni-historii-textovky/
  57. Asmodeus – DEMO
    http://www.oldgames.sk/ga­me/asmodeus/download/3726/
  58. Dungeony.cz
    http://dungeony.rpghry.cz/hlavni.htm
  59. Dungeony.cz: Rytíři Grálu
    http://dungeony.rpghry.cz/sez­nam/rytirigralu.htm
  60. České RPG hry – díl 1 – iDNES.cz
    http://bonusweb.idnes.cz/ceske-rpg-hry-dil-1–0m3-/Clanek.aspx?c=A000125_ceskerpg1_bw
  61. Elvira: Mistress of the Dark
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Elvira:_Mistress_of_the_Dark
  62. Elvira II: The Jaws of Cerberus
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Elvira2:_The_Jaws_of_Cer­berus
  63. Crystals Of Arborea (Hall of Light)
    http://hol.abime.net/3139
  64. Crystals of Arborea (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Crystals_of_Arborea
  65. Silmarils (company)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Silmarils_(company)
  66. ISHAR Walkthrough
    http://wiki.amigaspirit.hu/in­dex.php/ISHAR_Walkthrough_-_english
  67. Deník nespokojeného hráče – Ishar
    http://angryplayer.blogspot­.cz/2011/06/ishar.html
  68. Ishar Trilogy
    http://www.giantbomb.com/ishar-trilogy/3025–1016/
  69. Ishar 1: Návody a mapy
    http://www.oldgames.sk/game/ishar-legend-of-the-fortress/docs/
  70. Ishar 3: The Seven Gates of Infinity (mapa)
    http://www.oldgames.sk/en/game/ishar-3-the-seven-gates-of-infinity/download/2061/
  71. Dungeon (video game)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Dungeon_(computer_game)
  72. Dungeon Master (video game)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Dungeon_Master_(video_ga­me)
  73. Dungeon Master Encyclopaedia
    http://dmweb.free.fr/
  74. Dungeon Master Overview
    http://dmweb.free.fr/?q=node/247
  75. Chaos Strikes Back Overview
    http://dmweb.free.fr/?q=node/249
  76. Dungeon Master II Overview
    http://dmweb.free.fr/?q=node/250
  77. Dungeon Master – Return To Chaos
    http://www.ragingmole.com/RTC/
  78. Dungeon Master Speed Run in 20 minutes! Part 1/2
    http://www.youtube.com/wat­ch?v=Ho5E05Bi3bU
  79. Dungeon Master Speed Run in 20 minutes! Part 2/2
    http://www.youtube.com/wat­ch?v=Fpht4dWOnGE
  80. Dungeon Master CZ
    http://dm.zpc.cz/
  81. Dungeon Master
    http://rpg.yin.cz/d/dungeon-master/
  82. Return to Chaos (CZ info)
    http://dm.zpc.cz/?sekce=rtcinfo
  83. Dungeon Master – kouzla (CZ)
    http://dm.zpc.cz/?sekce=dmkouzla
  84. Dungeon Master Java (CZ info)
    http://dm.zpc.cz/?sekce=dmjavainfo
  85. Dungeon Master Java (CZ novinky a download)
    http://dm.zpc.cz/?sekce=dmja­vadownload
  86. Best of Old Games: Dungeon Master
    http://www.bestoldgames.net/stare-hry/dungeon-master.php
  87. Muzeum: Dungeon Master – klasika všech klasik
    http://www.doupe.cz/defau­lt.aspx?article=124596
  88. Návody – Dungeon Master 1
    http://www.abcgames.cz/?p=na­vody_zobraz&id=1307
  89. Dungeon crawl
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Dungeon_crawl
  90. Nejlepší hry mého mládí
    http://www.reyden.eu/gamesy/nejlepsi-hry-meho-mladi/
  91. World of Spectrum: Bloodwych
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0000592
  92. Wikipedia: Bloodwych
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Bloodwych
  93. Moby Games: Bloodwych
    http://www.mobygames.com/ga­me/bloodwych
  94. Eye of the Beholder (video game)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Eye_of_the_Beholder_(vi­deo_game)
  95. Eye of the Beholder
    http://www.mobygames.com/game/eye-of-the-beholder
  96. Lands of Lore series
    http://www.mobygames.com/game-group/lands-of-lore-series
  97. Lands of Lore series
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Lands_of_Lore_series
  98. Lands of Lore: Throne of Chaos – Nostalgic goodness
    http://forums.sarcasticga­mer.com/blog.php?b=1161
  99. Black Crypt (česky)
    http://hobring.esero.net/re­cenze/amiga_black_crypt/rec_blac­k_crypt.htm
  100. Black Crypt (doupě)
    http://freehry.doupe.zive­.cz/recenze/black-crypt/
  101. Black Crypt
    http://www.ravengames.com/blac­kcrypt/blackcrypt.php
  102. Black Crypt port to PC
    http://www.3ddownloads.com/ra­vensoft/Black%20Crypt
  103. Black Crypt port to PC
    http://retrogaming.sweb.cz/
  104. Ishar Trilogy
    http://en.wikipedia.org/wiki/Ishar
  105. Ishar: Legend Of the Fortress
    http://www.angusm.demon.co­.uk/AGDB/DBA1/Ish1.html
  106. Ishar 2: Messengers Of Doom (AGA)
    http://www.angusm.demon.co­.uk/AGDB/DBA1/Ish2.html
  107. Ishar 3: The 7 Gates Of Infinity (AGA)
    http://www.angusm.demon.co­.uk/AGDB/DBA1/Ish3.html
  108. Ishar compilation
    http://www.mobygames.com/game/ishar-compilation
  109. Realms of Arkania: Blade of Destiny
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Realms_of_Arkania:_Bla­de_of_Destiny
  110. Realms of Arkania: Star Trail
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Realms_of_Arkania:_Star_Tra­il
  111. Realms of Arkania: Shadows over Riva
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Realms_of_Arkania:_Sha­dows_over_Riva
  112. Sir-Tech
    http://en.wikipedia.org/wiki/Sir-Tech
  113. Sir-tech Software, Inc.
    http://www.mobygames.com/company/sir-tech-software-inc
  114. Realms of Arkania: Blade of Destiny
    http://www.abandonwaredos­.com/abandonware-game.php?gid=MTQzMA==
  115. Arkania.cz
    http://www.arkania.cz/
  116. Oldgames.sk: Blade of Destiny
    http://www.oldgames.sk/en/game/realms-of-arkania-blade-of-destiny/
  117. Oldgames.sk: Star Trail
    http://www.oldgames.sk/en/game/realms-of-arkania-2-star-trail/
  118. Oldgames.sk: Shadows over Riva
    http://www.oldgames.sk/en/game/realms-of-arkania-3-shadows-over-riva/
  119. Star Trail FAQ:
    http://www.gamefaqs.com/com­puter/doswin/file/564989/2071
  120. Mapy ze hry Shadows over Riva
    http://nlt-hilfe.crystals-dsa-foren.de/page.php?26
  121. Attic Entertainment Software
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Attic_Entertainment_Sof­tware
  122. Oficiální stránky The Dark Eye (německy)
    http://www.ulisses-spiele.de/sortiment/rollenspiele/das-schwarze-auge/
  123. Wiki The Dark Eye (výběr anglických článků)
    http://www.wiki-aventurica.de/index.php?ti­tle=En:Articles_in_English
  124. Wiki The Dark Eye: Blade of Destiny (1993)
    http://www.wiki-aventurica.de/wiki/En:Bla­de_of_Destiny_(1993)
  125. Wiki The Dark Eye: Star Trail
    http://www.wiki-aventurica.de/wiki/En:Star_Trail
  126. Wiki The Dark Eye: Shadows over Riva
    http://www.wiki-aventurica.de/wiki/En:Sha­dows_over_Riva
  127. Realms of Arkania: Blade of Destiny (DOS)
    http://www.mobygames.com/ga­me/dos/realms-of-arkania-blade-of-destiny
  128. Realms of Arkania: Star Trail
    http://www.mobygames.com/ga­me/game/realms-of-arkania-star-trail
  129. Realms of Arkania III: Shadows over Riva
    http://www.mobygames.com/game/realms-of-arkania-iii-shadows-over-riva
  130. Německy psané stránky s podrobnými informacemi o hře Star Trail
    http://nlt-hilfe.crystals-dsa-foren.de/page.php?8
  131. Jon Van Caneghem (autor série Might and Magic)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Jon_Van_Caneghem
  132. Might and Magic Tribute
    http://www.mmtribute.castlegobs.nl/
  133. Might and Magic (Wikipedia EN)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Might_and_magic
  134. Might and Magic (Wikipedia CZ)
    http://cs.wikipedia.org/wi­ki/Might_and_Magic
  135. Might and Magic Collectors Guide
    http://www.mmpages.net/mmpa­ges/index.php?title=Collec­tors_Guide
  136. Might and Magic Series
    http://www.mobygames.com/game-group/might-and-magic-series
  137. Might and Magic I: Secret to the Inner Sanctum
    http://home.comcast.net/~rcme­rritt/mandm/mm1.html
  138. Might and Magic II: Gates to Another World
    http://home.comcast.net/~rcme­rritt/mandm/mm2.html
  139. Might and Magic III: Isles of Terra
    http://home.comcast.net/~rcme­rritt/mandm/mm3.html
  140. Source of Might and Magic 2 Informations
    http://shrines.rpgclassic­s.com/pc/mm2/index.shtml
  141. Temple of Apshai
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Temple_of_Apshai
  142. Dunjonquest
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Dunjonquest
  143. 10 Classic Computer RPGs
    http://www.pcmag.com/slideshow/sto­ry/295139/10-classic-computer-rpgs
  144. The History of Computer Role-Playing Games Part 1: The Early Years (1980–1983)
    http://www.gamasutra.com/fe­atures/20070223a/barton_pfv­.htm
  145. The History of Computer Role-Playing Games Part 2: The Golden Age(1985–1993)
    http://www.gamasutra.com/fe­atures/20070223b/barton_pfv­.htm
  146. Dungeon (video game)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Dungeon_(computer_game)
  147. Ultima (series)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Ultima_(series)
  148. Wizardry
    http://en.wikipedia.org/wiki/Wizardry
  149. Moby Games: Wizardry Gold
    http://www.mobygames.com/game/wizardry-gold
  150. Wizardry: Proving Grounds of the Mad Overlord
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Wizardry:_Proving_Grou­nds_of_the_Mad_Overlord
  151. Wizardry II: The Knight of Diamonds
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Wizardry_II:_The_Knight_of_Di­amonds
  152. Wizardry III: Legacy of Llylgamyn
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Wizardry_III:_Legacy_of_Llyl­gamyn
  153. Wizardry IV: The Return of Werdna
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Wizardry_IV:_The_Retur­n_of_Werdna
  154. Wizardry V: Heart of the Maelstrom
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Wizardry_V:_Heart_of_the_Ma­elstrom
  155. Wizardry VI: Bane of the Cosmic Forge
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Wizardry_VI:_Bane_of_the_Cos­mic_Forge
  156. Wizardry VII: Crusaders of the Dark Savant
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Wizardry_VII:_Crusader­s_of_the_Dark_Savant
  157. Oldgames.sk: Wizardry 1
    http://www.oldgames.sk/en/ga­me/wizardry-1-proving-grounds-of-the-mad-overlord/
  158. Wizardry 7 on Best Old Games
    http://www.bestoldgames.net/eng/old-games/wizardry-7-crusaders-of-the-dark-savant.php
  159. Wizardry IV: The Return of Werdna
    http://www.gameswin.org/ga­meen.php?id=1177
  160. History of role-playing games
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/History_of_role-playing_games
  161. Role-playing video game
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/History_of_role-playing_video_games#Histo­ry_and_classification
  162. Roguelike (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Roguelike
  163. Dungeon crawl (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Dungeon_crawl
  164. Don D. Worth Home Page
    http://worth.bol.ucla.edu/
  165. Beneath Apple Manor (PC verze)
    http://worth.bol.ucla.edu/ap­plemanor.ZIP
  166. Beneath Apple Manor (Moby Games)
    http://www.mobygames.com/game/beneath-apple-manor
  167. Chronology of roguelike video games (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Chronology_of_roguelike_vi­deo_games
  168. Roguelike wiki
    http://roguebasin.rogueli­kedevelopment.org/index.php?ti­tle=Main_Page
  169. Rogue Temple (forum)
    http://www.roguetemple.com/fo­rums/index.php
  170. Top MUD Sites
    http://www.topmudsites.com/
  171. ASCII-GAMES – Play and Review
    http://ascii-games.org/
  172. Tribute to text-mode games
    http://www.textmodegames.com/
  173. Text-based game (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wiki/Text-based_game
  174. Wasteland
    http://www.mobygames.com/ga­me/wasteland
  175. Wasteland
    http://www.gamefaqs.com/pc/564602-wasteland
  176. Wasteland
    http://www.moddb.com/games/wasteland
  177. The Year Isometric RPGs Returned
    http://www.strategyinformer­.com/editorials/21612/the-year-isometric-rpgs-returned
  178. Daimonin
    http://www.daimonin.org/
  179. Ultima VIII Pagan
    http://tcrf.net/Ultima_VIII:_Pagan
  180. Project Eternity
    https://www.kickstarter.com/pro­jects/obsidian/project-eternity
  181. Cadaver (story + manual)
    http://www.lemonamiga.com/ga­mes/docs.php?id=272
  182. Cadaver (oficiální stránky)
    http://www.bitmap-brothers.co.uk/our-games/past/cadaver.htm
  183. Cadaver
    http://theodor.lauppert.ws/ga­mes/cadaver.htm
  184. Cadaver (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Cadaver_(video_game)
  185. Isometric RPGs
    http://theodor.lauppert.ws/games/rpg-iso.htm
  186. Angband na rephial.org
    http://rephial.org/
  187. Angband.oook.cz
    http://angband.oook.cz/
  188. Angband – stránka s možností downloadu hry
    http://angband.oook.cz/download.php
  189. Angband a jejíklony (varianty)
    http://angband.oook.cz/variants.php
  190. Další seznam klonů hry Angband (podrobnější)
    http://roguebasin.rogueli­kedevelopment.org/index.php?ti­tle=List_of_Angband_varian­ts
  191. Angband (pevnost ve Středozemi)
    http://en.wikipedia.org/wiki/Angband
  192. Angband (hra)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Angband_(video_game)
  193. Motorola 68000 CPU
    http://en.wikipedia.org/wiki/68000
  194. Motorola 68008
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Motorola_68008
  195. Motorola 68020
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Motorola_68020
  196. Motorola 68030
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Motorola_68030
Našli jste v článku chybu?

22. 9. 2014 22:43

Hehe no zmínit před ataristou Amigu chce trošku odvahu :-) Ale jasně, bude jak Amiga, tak i ST, musím to však ještě nachystat a někdy sepsat...

22. 9. 2014 22:46

atarist (neregistrovaný)

A to tusim nedavno vysla dalsi verze...

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Root.cz: Pinebook: linuxový notebook za 89 dolarů

Pinebook: linuxový notebook za 89 dolarů

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Lupa.cz: Kdo pochopí vtip, může jít do ČT vyvíjet weby

Kdo pochopí vtip, může jít do ČT vyvíjet weby

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Lupa.cz: Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

DigiZone.cz: ČRa DVB-T2 ověřeno: Hisense a Sencor

ČRa DVB-T2 ověřeno: Hisense a Sencor

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

DigiZone.cz: Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Vitalia.cz: Láska na vozíku: Přitažliví jsme pro tzv. pečovatelky

Láska na vozíku: Přitažliví jsme pro tzv. pečovatelky

Lupa.cz: Teletext je „internetem hipsterů“

Teletext je „internetem hipsterů“

Podnikatel.cz: Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

DigiZone.cz: Sony KD-55XD8005 s Android 6.0

Sony KD-55XD8005 s Android 6.0

Měšec.cz: Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Jak levně odeslat balík přímo z domu?

DigiZone.cz: NG natáčí v Praze seriál o Einsteinovi

NG natáčí v Praze seriál o Einsteinovi

Vitalia.cz: Říká amoleta - a myslí palačinka

Říká amoleta - a myslí palačinka

Podnikatel.cz: 1. den EET? Problémy s pokladnami

1. den EET? Problémy s pokladnami

Vitalia.cz: Jsou čajové sáčky toxické?

Jsou čajové sáčky toxické?

DigiZone.cz: Flix TV má set-top box s HEVC

Flix TV má set-top box s HEVC