Seriál Unixové vykopávky

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky nejprve dokončíme popis herní konzole Sega Game 1000 a pak se stručně seznámíme s některými hrami, které pro tuto herní konzoli vznikly. Některé hry byly převzaty z jiných herních konzolí či video automatů, další však vznikly originálně právě pro SG-1000.

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se budeme zabývat popisem osmibitové herní konzole Sega Game 1000 (SG-1000). Jedná se o první konzoli společnosti Sega. Tato společnost se později proslavila například konzolí Sega Mega Drive, ovšem SG-1000 má jako první konzole firmy Sega svůj význam.

Dnes se potřetí a naposledy budeme zabývat osmibitovou herní konzolí Vectrex. Minule jsme se zaměřili na hry, které vznikly v osmdesátých letech minulého století; dnes se seznámíme s novějšími hrami a dalšími aplikacemi. Na závěr se ještě zmíníme o 3D Imageru, který na Vectrex přivedl „virtuální realitu“.

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se již podruhé budeme zabývat zajímavou a unikátní osmibitovou herní konzolí Vectrex. Nejdříve si řekneme něco o takzvaných overlayích určených pro „obarvení“ her a následně se seznámíme s některými hrami, které pro tuto konzoli vznikly.

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky se budeme zabývat popisem další herní konzole, která se na trhu objevila v roce 1982. Jedná se o konzoli Vectrex s unikátním vektorovým displejem, díky němuž jsou hry určené pro tuto konzoli již na první pohled odlišné od her z ostatních herních konzolí.

Dnes si nejprve společně shrneme situaci na trhu s herními konzolemi v roce 1982 a posléze se budeme zabývat popisem konzole pojmenované Atari 5200. Tato herní konzole sice nebyla komerčně tak úspěšná, jak by si majitelé společnosti Atari přáli, ale přesto přinesla několik zajímavých vlastností.

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se zaměříme na herní konzoli Fairchild Channel F. Jednalo se o první herní konzoli vybavenou paměťovými moduly a i když se z komerčního hlediska nejednalo o tak úspěšný výrobek jako u konzole Atari 2600, náleží jí v historii nezastupitelné místo.

Dnes si nejdříve řekneme, jakým způsobem lze přeložit a nainstalovat emulátor herní konzole Magnavox Odyssey² (Videopac) a posléze se budeme zabývat popisem některých známých her, které pro tuto herní konzoli vznikly. Většinou se bude jednat o konverze herních hitů převzatých z videoautomatů.

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky na chvíli opustíme herní konzoli Atari 2600 a budeme se zabývat další herní konzolí, která byla přímým konkurentem 2600. Tato konzole se jmenuje Magnavox Odyssey², ovšem prodávána byla i pod dalšími názvy, například Videopac G7000, Philips C52 apod.

Dnes se již naposledy budeme zabývat popisem známých her určených pro konzoli Atari 2600. Popíšeme si jak kopie některých populárních videoautomatů (Space Invaders, Centipede, Jungle Hunt), tak i hry, které vznikly právě pro Atari 2600 (Star Raiders), včetně nechvalně známé hry E.T.: The Extra-Terrestrial.

Dnes se v seriálu o historii výpočetní techniky opět budeme zabývat popisem her, které vznikly pro osmibitovou konzoli Atari 2600. Bude se jednat o hry pocházející z konce zlaté éry existence této konzole, tj. z let 1981 až 1984, jež byly uloženy na paměťových modulech s kapacitami čtyři, resp. osm kilobajtů.

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se již potřetí vrátíme k popisu známé a komerčně velmi úspěšné herní konzole Atari 2600. Dnes si popíšeme šest her uložených na paměťových modulech s kapacitou pouhých dvou kilobajtů (2048 bajtů). Na závěr se zmíníme o další programátorské perle – hře Video Chess uložené ve čtyřkilobajtovém modulu.

V dnešní části seriálu o historii počítačů se již podruhé budeme zabývat známou a komerčně velmi úspěšnou herní konzolí Atari 2600. Zatímco minule jsme se zabývali především technickými parametry tohoto elektronického zařízení, dnes si popíšeme některé úspěšné či naopak neúspěšné hry, které pro tuto konzoli vznikly.

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky budeme pokračovat v popisu herních konzolí, jejichž výroba začala již v sedmdesátých letech minulého století. Výrobou herních konzolí se zabývalo větší množství firem, nejznámější a nejúspěšnější však byla společnost Atari s herní konzolí Atari 2600.

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se zaměříme na popis prvních videoher a domácích herních konzolí. Z komerčních videoher se zmíníme především o herním automatu Computer Space a samozřejmě nezapomeneme ani na slavný Pong. Popis herních konzolí začneme u Magnavox Odyssey.

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky se již potřetí vrátíme do osmdesátých let minulého století, což je časové období, v němž byly vydány pravděpodobně nejslavnější série klasických textových her. Dnes se budeme zabývat především „textovkami“ vytvořenými společností Level 9.

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky se vrátíme do první poloviny osmdesátých let minulého století. Jednalo se o časové období, v němž byly vydány pravděpodobně nejslavnější série klasických textových her. Jedná se především o herní sérii Zork a taktéž o hry vytvořené Scottem Adamsem.

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se již potřetí budeme zabývat vývojem počítačových her. Zatímco v předchozích dvou částech jsme se zabývali počítačovými hrami zobrazovanými převážně na vektorových obrazovkách (konstrukčně odvozených od osciloskopu), dnes si popíšeme hry pracující v textovém režimu.

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se budeme zabývat vývojem počítačových her na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století. Hry, které v tomto období vznikaly, spadají do kategorie více či méně sofistikovaných simulací využívajících buď textový terminál, nebo vektorovou obrazovku.

Od dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se začneme zabývat další oblastí informatiky, která má za sebou již přibližně padesátiletý vývoj. Zatímco v předchozích částech jsme se soustředili na popis vývoje hardware, operačních systémů a programovacích jazyků, nyní se zaměříme na hry.

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky dokončíme popis superpočítače CDC 7600 navrženého a sestrojeného v šedesátých letech minulého století Seymourem Crayem. Popíšeme si architekturu operační paměti tohoto počítače, strukturu jeho výpočetních jednotek i to, jakým způsobem se pro tento ve své době velmi úspěšný stroj psaly a optimalizovaly aplikace.

V šedesáté části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky nejprve dokončíme popis superpočítače CDC 6600. Řekneme si především to, s jakým formátem numerických hodnot bylo možné v aplikacích pracovat. Pak se již zaměříme na následníka tohoto stroje, jímž byl superpočítač CDC 7600.

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky budeme pokračovat v popisu architektury superpočítače CDC 6600 zkonstruovaného v první polovině šedesátých let minulého století týmem vedeným Seymourem Crayem. Procesorová jednotka tohoto počítače měla několik zajímavých vlastností.

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se budeme zabývat superpočítačem CDC 6600, který byl v první polovině šedesátých let minulého století zkonstruován Seymourem Crayem. CDC 6600 se okamžitě stal nejvýkonnějším počítačem světa, což mu vydrželo příštích pět let.

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se zaměříme na další společnost vyrábějící mainframy, která byla na začátku šedesátých let minulého století zařazována do skupiny „sedmi trpaslíků“. Jedná se o firmu Control Data Corporation, v níž se kromě klasických mainframů začaly konstruovat i superpočítače, za jejichž vznikem nestál nikdo jiný než Seymour Cray.

V dnešním článku o historii výpočetní techniky navážeme na předchozí část, v níž jsme si řekli, jak se vyvíjela polovodičová technologie od prvních fyzikálních a chemických pokusů až ke vzniku skutečně fungujícího tranzistoru. Dnes se budeme zabývat vznikem integrovaných obvodů a souvisejících technologií.

Dnes si řekneme, jak byl vývoj mainframů ovlivněn polovodičovou technologií, tj. zpočátku zejména polovodičovými hrotovými diodami, které byly v polovině padesátých let doplněny bipolárními tranzistory. Zmíníme se také o vlivu miniaturizace a především integrovaných obvodů na další vývoj výpočetní techniky.

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se zaměříme na popis operačního systému nazvaného Dartmouth Time Sharing System (DTSS), který byl původně provozovaný na počítačích General Electric řady GE-200. Tento operační systém změnil náhled na způsob ovládání počítačů (nejenom mainframů).

V padesáté třetí části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se začneme zabývat již čtvrtou společností, která se ve druhé polovině šedesátých let minulého století řadila mezi „sedm trpaslíků“ na poli sálových počítačů (mainframů). Jedná se o společnost General Electric s neobvykle rozsáhlým spektrem výrobků a služeb.

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky si popíšeme další sálové počítače (mainframy) vyráběné na přelomu padesátých a šedesátých let společností Honeywell. Jedná se především o mainframe H-800 a taktéž o počítač H-200, který konkuroval jednomu z tehdy nejúspěšnějších strojů – sálovému počítači řady IBM 1400.