Historie vývoje počítačových her (20.část - hry pro konzoli Sega SG-1000)

29. 3. 2012

Doba čtení: 21 minut

Líbí se vám článek?
Podpořte redakci

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky nejprve dokončíme popis herní konzole Sega Game 1000 a pak se stručně seznámíme s některými hrami, které pro tuto herní konzoli vznikly. Některé hry byly převzaty z jiných herních konzolí či video automatů, další však vznikly originálně právě pro SG-1000.

Obsah

1. Grafický čip Texas Instruments TMS9918 a sprity

2. Hry pro konzoli Sega SG-1000

3. The Castle: klasická plošinovka zkombinovaná s bludišťovkou

4. Congo Bongo: zpět od isometrické grafiky k 2D plošinovce

5. Star Force aneb další hra z kategorie vesmírných stříleček

6. H.E.R.O. = Helicopter Emergency Rescue Operation

7. Black Onyx aneb jednoduchá RPG

8. Další hry pro konzoli SG-1000

9. Odkazy na Internetu

1. Grafický čip Texas Instruments TMS9918 a sprity

V předchozí části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky jsme si popsali základní technické parametry osmibitové herní konzole Sega Game 1000 (SG-1000). Víme již, že základem této herní konzole je trojice integrovaných obvodů: osmibitový mikroprocesor Zilog Z80, zvukový generátor Texas Instruments SN76489 a konečně grafický čip Texas Instruments TMS9918/TMS9928. Taktéž jsme si popsali způsob generování grafického obrazu jak v textovém režimu čipu TMS9918/TMS9928, tak i v jednom ze dvou grafických režimů. Ovšem tento čip umožňoval kromě zobrazení převážně statického pozadí i práci se sprity, tj. práci s malými objekty, jejichž pozice na obrazovce byla měnitelná. Sprity byly podporovány jen v obou grafických režimech a mohlo jich být současně zobrazeno 32. Každý sprite byl jednobarevný a jeho tvar mohl být definován maskou 8×8 pixelů, popř. 16×16 pixelů. V závislosti na zvolené konfiguraci grafického čipu mohly být sprity zvětšeny na dvojnásobnou velikost v horizontálním i vertikálním směru.

Obrázek 1: Definice tvaru spritu o rozměrech 8×8 pixelů.

Všechny možné kombinace základních velikostí a zvětšení spritů jsou vypsány v následující tabulce:

Velikost	Zvětšení	Plocha spritu	Rozlišení	Bajtů/sprite
0	0	8×8	1×1 pixel	8
1	0	16×16	1×1 pixel	32
0	1	16×16	2×2 pixely	8
1	1	32×32	2×2 pixely	32

Obrázek 2: Definice tvaru spritu o rozměrech 16×16 pixelů.

Každý sprite byl popsán datovou strukturou o velikosti čtyř bajtů. V prvním bajtu byla uložena vertikální pozice spritu (0..191), ve druhém bajtu jeho horizontální pozice (0..255), ve třetím bajtu index do tabulky vzorků (patterns) a ve spodních čtyřech bitech posledního bajtu byla uložena barva spritu. Vzhledem k tomu, že bylo podporováno 32 spritů, měla celá tabulka délku 4×32=128 bajtů. Druhou datovou strukturou byla tabulka vzorků obsahující celkem 256 vzorků, která pro každý sprite 8×8 pixelů obsahovala 8 bajtů tvořících masku 8×8. U spritů s maskou 16×16 se používaly čtyři vzorky. Celkově tedy bylo nutné při práci se sprity alokovat v grafické paměti 2176 bajtů. Tabulka s atributy spritů měla velikost 4×32=128 bajtů a tabulka se vzorky měla velikost 8×256=2048 bajtů, což v součtu znamená 128+2048=2176 bajtů.

Obrázek 3: Úvodní obrazovka emulátoru „bee“, který dokáže mj. emulovat i herní konzoli SG-1000.

2. Hry pro konzoli Sega SG-1000

Pro herní konzoli Sega SG-1000 vzniklo v průběhu přibližně čtyř let několik desítek her. Některé z těchto her byly ve skutečnosti předělávky z video automatů, popř. konverze z konkurenčních herních konzolí, ovšem najdeme zde i některé originální hry. Tyto hry – pokud ovšem byly úspěšné – se naopak dočkaly konverzí na další herní konzole, zejména na Sega Master System.

Obrázek 4: Základní informace o herní konzoli SG-1000 zobrazená v emulátoru „bee“.

Všechny screenshoty her pro konzoli SG-1000, které v tomto článku najdete, byly pořízeny v emulátoru bee (http://www.thebeehive.ws/), který dokáže kromě SG-1000 emulovat i další typy herních konzolí. Tento emulátor samozřejmě existuje i ve variantě pro Linux (i když jen ve formě binárního obrazu).

Obrázek 5: Výběr paměťového modulu se hrou.

3. The Castle: klasická plošinovka zkombinovaná s bludišťovkou

První hrou určenou pro herní konzoli SG-1000, s níž se v dnešním článku setkáme, je hra nazvaná jednoduše (The) Castle. Tato hra byla v roce 1986 (tj. již v relativně pozdním období) vytvořena firmou s poněkud podivným názvem ASCII, jejímž zakladatelem byl Kazuhiko Nishi. O této společnosti se zmiňuji především z toho důvodu, že se jedná o firmu, která později vyprodukovala poměrně velké množství her i pro další herní konzole Sega Master System, Sega Mega Drive, Sega Saturn či Sega Dreamcast. Vraťme se však ke hře Castle. Jedná se vlastně o kombinaci plošinovky a bludišťovky, tj. hry využívající boční 2D pohled na herní svět. Podobně jako u mnoha dalších her učených pro herní konzoli SG-1000 byl celý svět rozdělen na jednotlivé obrazovky, mezi nimiž se v určených místech přecházelo (některé další plošinovky používají scrolling, ten je ovšem na SG-1000 dosažitelný poměrně problematicky).

Obrázek 6: Hra Castle.

V době vzniku hry Castle již měli programátoři poměrně dost zkušeností s programováním čipu Texas Instruments TMS9918/TMS9928, takže je herní svět hry Castle (alespoň na tehdejší poměry a technologické možnosti) prokreslený velmi pěkně. Na jednotlivých obrazovkách se nachází množství protivníků a zajímavé jsou i samotné předměty, popř. i stroje v jednotlivých místnostech (výtahy atd.). Herní svět byl poměrně velký, ovšem po nalezení mapy se v horní části obrazovky postupně mohl zobrazovat plánek celého hradu. Tato hra se navíc stala i inspirací pro hry s podobnou tematikou: Castlevania a Castle Excellent, i když tyto hry byly naprogramovány pro jiné a komerčně úspěšnější herní konzole, především pro NES (na osmibitových domácích počítačích pak vznikla například i hra Schreckenstein určená pro dva hráče, která navíc nezobrazovala jednotlivé místnosti, ale namísto toho používala horizontální a vertikální scrolling).

Obrázek 7: Další snímek hry Castle.

Obrázek 8: Další snímek hry Castle.

4. Congo Bongo: zpět od isometrické grafiky k 2D plošinovce

Další hrou, s níž se v dnešním článku seznámíme, je hra nesoucí název Congo Bongo. Jedná se o hru, která byla v roce 1983 vydána společností Sega ve formě herního automatu, v němž byla mj. využita i dvojice osmibitových mikroprocesorů Zilog Z80 a o generování zvuků se staral nám již známý čip SN76489. Za zmínku přitom stojí fakt, že se jednalo o jednu z prvních komerčních her používajících isometrické promítání a tento způsob zobrazení byl využit i ve většině konverzí této hry: hra Congo Bongo totiž byla konvertována jak na většinu herních konzolí, tak i na domácí a osobní mikropočítače. Tato hra byla nakonec upravena i pro herní konzoli SG-1000, ovšem s tím, že se původní isometrická grafika, která hru odlišovala od konkurence, změnila na „obyčejnou“ dvourozměrnou grafiku, což je poněkud zvláštní, když si uvědomíme, že i na Atari 2600 byla původní 2,5D grafika do značné míry zachována.

Obrázek 9: Úvodní obrazovka hry Congo Bongo.

Princip hry Congo Bongo se do značné míry podobá principu dnes o dost známější a komerčně i mnohem úspěšnější hry nazvané Donkey Kong: hráč měl za úkol projít a prošplhat se obrazovkou plnou různých nástrah až k hlavnímu protivníkovi, který je zde i v titulu Donkey Kong představován tlustou a opicí. V porovnání s Donkey Kongem se však v případě Congo Bonga jedná o nudnější hru (žádné přeskakování barelů :-), která navíc v 2D provedení (SG-1000) neměla hráčům prakticky nic nového nabídnout. Na hře Congo Bongo jsou však dobře patrné prakticky všechny přednosti a zápory grafického čipu použitého v herní konzoli SG-1000: grafická scéna je složena z bloků o velikosti 8×8 pixelů, resp. 16×16 pixelů, scrolling není použit (protože je pomalý a trhaný), na obrazovce může být zobrazeno jen šestnáct barev a větší část herní scény se skládá z ploch vyplněných konstantní barvou.

Obrázek 10: První úroveň hry Congo Bongo.

Obrázek 11: První úroveň hry Congo Bongo.

Obrázek 12: Pro porovnání – stejná hra ve variantě pro osmibitové počítače Atari.

Obrázek 13: Pro porovnání – stejná hra ve variantě pro osmibitové počítače Atari.

5. Star Force aneb další hra z kategorie vesmírných stříleček

Po komerční i herní stránce byly od samého počátku historie her úspěšné hry s tématikou souboje ve vesmíru – viz například již několikrát zmíněná hra Spacewar! nebo Space Invaders. S postupným rozvojem video automatů a herních konzolí dokonce došlo i ke vzniku samostatné podkategorie těchto her, v nichž hráč ovládá raketu, jejímž úkolem je sestřelovat všechny protivníky a na závěr i samotného big bosse. Celá herní scéna přitom většinou plynule vertikálně scrolluje, v některých hrách je ovšem použit scrolling horizontální a existují i hry používající isometrické zobrazení (Zaxxon). Z tohoto důvodu se tato podkategorie her taktéž nazývá scrolling shooters. Typickými, i když poněkud modernějšími zástupci této herní kategorie jsou známé a v některých případech i komerčně úspěšné herní tituly Xenon a Xenon 2: Megablast společnosti Bitmap Brothers, Raptor: Call of the Shadows, Tyrian popř. R-Type či mnou oblíbený Zybex od Zeppelin Games.

Obrázek 14: Úvodní obrazovka hry Star Force.

Do stejné kategorie patří i hra nazvaná Star Force, která byla vytvořena přímo pro herní konzoli SG-1000. Jedná se o hru, v níž celý svět vertikálně scrolluje a hráč má jednoduchý úkol – postřílet všechny protivníky, kteří se k němu přibližují po předpočítaných trajektoriích. Samotní protivníci jsou pravděpodobně vykreslováni pomocí spritů, takže je jejich pohyb v rámci možností plynulý, ovšem ve chvíli, kdy se ve scéně zobrazuje pozadí, je jasně patrný trhaný scrolling způsobený převážně způsobem uložení grafické informace v paměti. Na druhou stranu je nutné říct, že grafický čip Texas Instruments TMS9918/TMS9928 nebyl vyloženě špatný (spíše naopak, pro některé hry byl ideálním řešením), pouze tehdejším programátorům trvalo několik let, než se naučili všechny triky, které jim tento čip umožňoval provádět, což však nic neměnilo na tom, že se herní konzole SG-1000 v poměrně ostré konkurenci dalších výrobců nijak výrazně neprosadila.

Obrázek 15: Herní svět Star Force.

Obrázek 16: Herní svět Star Force.

6. H.E.R.O. = Helicopter Emergency Rescue Operation

S další hrou jsme se již setkali při popisu herních titulů, které vznikly pro herní konzoli Atari 2600. Jedná se o hru nesoucí název H.E.R.O. neboli Helicopter Emergency Rescue Operation (všichni však stejně používali název „Hero“). V této hře je hlavním hrdinou postavička nesoucí na zádech batoh s vrtulí, která je poměrně malá, takže postavičce nerozseká hlavu, ale kupodivu plocha jejích listů dostačuje na to, aby se postavička mohla nadnášet (nadnášecí trysky ve hrách Duke Nukem tedy nejsou v herním světě ničím novým). Úkolem hráče bylo najít horníka, který se ztratil v nejnižším patře podzemního dolu. Aby vše nebylo tak jednoduché a nudné, byl tvar důlních chodeb ve vyšších herních úrovních poměrně složitý, takže se hráči museli rozhodovat, kterou chodbou se vydají. Ve vyšších úrovních se taktéž objevovaly místnosti se zhasnutými světly, což znamenalo nutnost řízení postavičky po paměti (ze stejného důvodu nebylo většinou moudré střílet do svítilen).

Obrázek 17: První úroveň hry H.E.R.O. ve variantě pro Atari 2600.

Obrázek 18: H.E.R.O. pro Atari 2600 podruhé: jednou z oblíbených pomůcek hrdiny jsou dynamitové nálože.

Tuto hru původně vytvořili programátoři ze společnosti Activision pro osmibitové herní konzole firmy Atari a jednalo se o velmi úspěšný titul, mj. i proto, že koncept hry byl poměrně nový (nešlo o klasickou „bludišťovku“, „plošinovku“ ani o jednoduchou „střílečku“). Zajímavé je, že konverze této hry pro konzoli SG-1000 nebyla až tak povedená, a to i přesto, že z čistě technologického pohledu je SG-1000 výkonnější, než například konzole Atari 2600 (za zmínku však stojí fakt, že verzi pro SG-1000 vytvořili přímo programátoři společnosti Sega a nikoli vývojáři z firmy Activision).

Obrázek 19: Úvodní obrazovka hry H.E.R.O. ve variantě pro SG-1000.

Obrázek 20: Hra H.E.R.O. ve variantě pro SG-1000.

Obrázek 21: Hra H.E.R.O. ve variantě pro SG-1000.

7. Black Onyx aneb jednoduchá RPG

Poslední hrou, kterou se dnes budeme zabývat, je hra nesoucí název (The) Black Onyx, jež byla vytvořena společností Bullet Proof Software (BPS) v roce 1984, ovšem verze pro herní konzoli SG-1000 byla vydána až v roce 1987, tj. zhruba v době, kdy již bylo o osudu této herní konzole rozhodnuto. Black Onyx je RPG hrou, v níž je herní svět viděn z pozice hlavního hrdiny (hrdinů), podobně jako například ve světoznámém Dungeon Masterovi.

Obrázek 22: Úvodní obrazovka hry Black Onyx.

Hrdinové se tedy pohybovali v bludišti zobrazeném v 3D promítání, ovšem ve chvíli, kdy mělo dojít k souboji nebo k interakci s NPC, se hra přepnula do zjednodušeného 2D režimu – viz též screenshoty zobrazené níže. Samozřejmě, že kvůli relativně malé kapacitě operační paměti konzole SG-1000 (jen dva kilobajty), nebylo možné vytvořit herní svět s větším množstvím NPC a předmětů, ovšem i tak je tato hra poměrně zajímavá, především z hlediska celkového vývoje RPG her (k historii vývoje RPG se ještě v tomto seriálu vrátíme).

Obrázek 23: Výběr hrdinů pro hru.

Hra Black Onyx byla, podobně jako mnoho dalších her na konzoli SG-1000, vydána primárně pro japonský trh, což vedlo k tomu, že některé zprávy jsou psány v angličtině a některé v japonštině (v katakaně?). Pro úplnost ještě dodejme, že pro MSX bylo vydáno i pokračování této hry s názvem The Black Onyx II: Search For The Fire Crystal.

Obrázek 24: 3D pohled ve stylu Dungeon Mastera (i když velmi zjednodušený).

Obrázek 25: Přepnutí režimu hry při souboji.

8. Další hry pro konzoli SG-1000

Z dalších her, které vznikly pro konzoli SG-1000, stojí za zmínku především hra Girl's Garden, jejímž autorem je Yuji Naka, který se stal známým především díky sérii Sonic the Hedgehog. Dále se můžeme zmínit o hře Zaxxon převzaté ze stejně pojmenovaného video automatu, kosmické střílečce Sega Galaga opět převzaté z video automatu nebo o hře Bank Panic, kde je úkolem hráče rychle rozhodnout o tom, které protivníky zastřelit a které (ty hodnější :-) raději nechat žít. Nesmíme zapomenout ani na hru Pitfall II, i když její provedení se značně lišilo od varianty známé z herních konzolí a osmibitových domácích počítačů Atari.