Historie vývoje počítačových her (145. část – další textovky na Amigách)

Obrázek 1: Asterix and Obelix pro Amigu.

Textovky byly pro Amigu vyvíjeny v různých programovacích jazycích, což je poměrně velký rozdíl oproti osmibitovým domácím mikropočítačům, kde byli programátoři většinou odkázáni na assembler nebo BASIC. V případě Amigy se jednalo o různé interpretry a dokonce i o překladače BASICu, i když se tento jazyk již v mnoha ohledech odlišoval od původních nestrukturovaných BASICů s čísly řádků – obecně je možné většinu BASICů pro Amigy považovat za vysokoúrovňové jazyky podporující strukturované programování a v některých případech i objektově orientované programování (OOP). Dále pro Amigu existovalo několik překladačů programovacího jazyka C a taktéž nesmíme zapomenout na programovací jazyk REXX, jenž byl velmi důležitý pro skriptování aplikací, které implementovaly programové rozhraní pro REXX – určitou moderní obdobou tohoto rozhraní je (D)COM či CORBA.

Obrázek 2: Asterix and Obelix pro Amigu.

Některé vybrané vyšší programovací jazyky (a taktéž jeden assembler) dostupné pro Amigu jsou vypsány v následující tabulce:

Obrázek 3: Asterix and Obelix pro Amigu.

Přímo v AmigaOS, přesněji řečeno v AmigaOS verze 1.1 až 1.3, byl pro vývojáře a samozřejmě i pro znalejší uživatele připraven AmigaBASIC vytvořený společností Microsoft. Jednalo se původně o pouhý interpret BASICu, ale později se začaly objevovat i jeho překladače. Již tato varianta BASICu obsahovala funkce a procedury umožňující práci s grafickým subsystémem Amigy. Mnohem zajímavější však byl GFA BASIC, jehož autorem je Frank Ostrowski, jenž je taktéž autorem staršího a dosti populárního Turbo Basicu určeného pro osmibitové domácí mikropočítače Atari. GFA BASIC ve variantě pro Amigu byl do značné míry kompatibilní s variantami tohoto jazyka určenými pro počítače Atari ST i MS-DOS, a to včetně příkazů pro práci s grafikou.

Obrázek 4: Disk s GFA Basicem zobrazený ve Workbenchi.

GFA BASIC dokonce obsahoval i procedury umožňující jednoduchou tvorbu GUI. Mezi další vlastnosti GFA BASICu patří podpora pro tvorbu programů, v nichž se nemusela používat čísla řádků, což je jeden z poměrně zásadních rozdílů mezi tímto jazykem a mnoha BASICy pro osmibitové mikropočítače. Dále tento programovací jazyk podporoval strukturované příkazy určené pro tvorbu programových smyček, podporu pro tvorbu uživatelských procedur a funkcí a taktéž například velmi užitečný příkaz použitelný pro blokové přesuny dat BMOVE, k dispozici byla i celá řada příkazů umožňujících jednoduše provádět operace s maticemi (MATRIX…).

Obrázek 5: Výběr souboru pro načtení do editoru GFA Basicu.

2. Pilotův příběh

První dnes popisovaná hra, která nese název Pilotův příběh, současně patří i mezi první české textovky naprogramované přímo pro Amigu (viz též první screenshot zobrazený pod tímto odstavcem). Jedná se o klasickou textovku ovládanou jednoslovními a dvouslovními příkazy. Slovník Pilotova příběhu obsahuje příkazy pro pohyb v herním světě (s, j, z, v), sbírání a používání předmětů (seber, poloz, pouzij, inventar) a taktéž užitečný příkaz zabij. Uživatelské rozhraní této hry se snaží zachovat strohý vzhled původních textovek, což znamená, že se využívá emulace textového režimu, samozřejmě společně s textovým kurzorem (české znaky ovšem chybí, takže jde o retro na druhou). Autorem této hry je Pavel Jiřík (Straton Software) a hra Pilotův příběh vznikla v roce 1991, podobně jako i druhá dnes popisovaná hra zmíněná v následující kapitole.

Obrázek 6: Pilotův příběh.

Obrázek 7: Pilotův příběh.

Obrázek 8: Pilotův příběh.

Obrázek 9: Pilotův příběh.

Obrázek 10: Pilotův příběh.

Obrázek 11: Pilotův příběh.

Obrázek 12: Pilotův příběh.

3. Cesta bojovníka

S textovkami vytvořenými programátorem Kamilem B. jsme se již setkali v předchozí části tohoto seriálu. Dnes popisovaná hra pocházející od stejného autora se jmenuje Cesta bojovníka. O této velmi jednoduché hře se zde zmiňuji především z toho důvodu, že Cesta bojovníka pochází z roku 1991, podobně jako výše zmíněná hra Pilotův příběh. Hra se ovládá velmi jednoduchým způsobem – výběrem jedné ze dvou možností z menu, což mj. znamená, že nebylo nutné programovat složitý parser. Cesta bojovníka drží i další dva primáty. Lze ji totiž dohrát (dokonce bez čtení textu na obrazovce, kde je popisován celý příběh) za necelé dvě minuty a navíc se pravděpodobně jedná o jedinou hru na světě, v níž je na konci použita zpráva „Game Ower“ :-)

Obrázek 13: Cesta bojovníka.

Obrázek 14: Cesta bojovníka.

Obrázek 15: Cesta bojovníka.

Obrázek 16: Cesta bojovníka.

Obrázek 17: Cesta bojovníka.

Obrázek 18: Cesta bojovníka.

Obrázek 19: Cesta bojovníka.

Obrázek 20: Cesta bojovníka.

Obrázek 21: Cesta bojovníka.

4. Hotel u Zelené Sedmy

U textovek vytvořených Kamilem B. ještě chvíli zůstaneme, protože se v této kapitole zmíníme o hře s názvem Hotel u Zelené Sedmy. Tato textová hra pochází z roku 1993 a zachovává si styl ovládání shodný s Cestou bojovníka. Nyní je ovšem vše komplikovanější, protože hráč nemá na výběr pouze ze dvou možností, ale počet položek v menu zobrazeném pro jednotlivé herní lokace je vyšší. Taktéž příběh je již komplikovanější a zábavnější (řekněme, že tato hra má oproti Cestě bojovníka skutečný příběh). Celá hra sice využívá emulaci textového režimu s barevným textem, kromě toho je však na začátku použit i zajímavý úvodní šestnáctibarevný obrázek s čurajícím chlápkem a postavičkami připomínajícími hrdiny South Parku.

Obrázek 22: Hotel u Zelené Sedmy.

Obrázek 23: Hotel u Zelené Sedmy.

Obrázek 24: Hotel u Zelené Sedmy.

Obrázek 25: Hotel u Zelené Sedmy.

Obrázek 26: Hotel u Zelené Sedmy.

Obrázek 27: Hotel u Zelené Sedmy.

Obrázek 28: Hotel u Zelené Sedmy.

Obrázek 29: Hotel u Zelené Sedmy.

5. Ovečka udělala béé

Pan Prase (alias Holyna) mi udělal v komentářích pod články patřícími do tohoto seriálu radost, takže si – čistě díky v našich zemích tak oblíbené protekci – popíšeme jeho další hru :-). Tato hra, resp. přesněji řečeno demoverze hry, pochází z roku 2008 a nese poněkud zvláštní název Ovečka udělala bééé. Jedná se o klasicky pojatou textovku ovládanou pomocí příkazů zadávaných z klávesnice, v níž se hrdinovo alter ego pohybuje s využitím mnoha lety praxe ověřených příkazů sever-jih-západ-východ-nahoru-dolů. Textový parser dokáže rozpoznat jednoslovní a dvouslovní příkazy, včetně možnosti zkrácení slov ve chvíli, kdy nedojde ke kolizi ve zkrácených verzích slov. Zajímavá je absence hudby slibované v nápovědě :-) (snad se někdy dočkáme v plné verzi Ovečky?).

Obrázek 30: Ovečka udělala béé.

Obrázek 31: Ovečka udělala béé.

Obrázek 32: Ovečka udělala béé.

Obrázek 33: Ovečka udělala béé.

Obrázek 34: Ovečka udělala béé.

Obrázek 35: Ovečka udělala béé.

Obrázek 36: Ovečka udělala béé.

Obrázek 37: Ovečka udělala béé.

6. Alice in Zombieland

Dostáváme se k další textovce inspirované klasickými textovkami z konce sedmdesátých let a začátku osmdesátých let minulého století. Tentokrát se však jedná o hru doplněnou mj. i o pěkné statické obrázky. Tato hra od Crudesys, která pochází z roku 2010, se jmenuje Alice in Zombieland. Příběh této hry začíná poměrně romanticky (pokud si tedy hráč nebude všímat druhé postavy v pravé horní části obrazovky), přesně podle knihy Alenka v kraji divů. Ovšem v závěru intra se hráč dozví krutou pravdu o prostředí, v němž se hra bude odehrávat, i o obyvatelích herního světa :-). Jak jsem se již zmínil na začátku tohoto odstavce, jedná se o klasickou textovku, takže zde najdeme pohyb s využitím příkazů s/j/z/v, používání předmětů, uložení a obnovení hry atd. Celá textovka je doplněna mnoha statickými obrázky použitými jak v intru, tak i v samotném průběhu hry.

Obrázek 38: Alice in Zombieland.

Obrázek 39: Alice in Zombieland.

Obrázek 40: Alice in Zombieland.

Obrázek 41: Alice in Zombieland.

Obrázek 42: Alice in Zombieland.

Obrázek 43: Alice in Zombieland.

Obrázek 44: Alice in Zombieland.

Obrázek 45: Alice in Zombieland.

Obrázek 46: Alice in Zombieland.

Obrázek 47: Alice in Zombieland.

Obrázek 48: Alice in Zombieland.

7. Lost

Předposlední dnes popisovaná hra, která byla naprogramovaná pro osobní mikropočítače Amiga, se jmenuje Lost, což je název inspirovaný stejnojmenným televizním seriálem. Tato hra pochází z roku 2010, což jen názorně ukazuje, že pro Amigy se ještě stále vyvíjí nový a současně i kvalitní software, i když se z komerčního hlediska jedná o prakticky mrtvou platformu (což je škoda, protože například vývojáři operačních systémů a jejich GUI nadstaveb by se Amiga OS mohli a možná i měli nechat inspirovat. tak jako je tomu v případě AROSu :-). V případě hry Lost se nejedná o čistou textovku, ale spíše o kombinaci textovky s jednoduchou strategickou simulací podobnou hře Hammurabi. Úkolem hráče je postarat se o cestující, kteří přežili pád letadla a ocitli se v situaci, kdy se mohou spolehnout pouze na sebe a na své schopnosti naplánovat své další kroky.

Obrázek 49: Lost.

Obrázek 50: Lost.

Obrázek 51: Lost.

Obrázek 52: Lost.

Obrázek 53: Lost.

Obrázek 54: Lost.

8. The Guild of Thieves

Pro porovnání základních vlastností českých textovek s komerčně vytvořenou zahraniční hrou se v dnešním článku ještě seznámíme se známou hrou nesoucí jméno The Guild of Thieves. Jedná se o klasickou textovku s poměrně kvalitním parserem, která však byla – minimálně na počítačích Amiga a Atari ST – doplněna o některá „multimediální“ rozšíření, především o syntézu řeči a taktéž o přibližně třicet statických obrázků, které sice v současnosti vypadají spíše průměrně, ale v době vzniku The Guild of Thieves byly považovány za jedny z nejlepších (statických) obrázků použitých ve hrách (především v případě konverzí této hry na již zmíněné mikropočítače Atari ST a Amiga). Společností, která stála za vývojem The Guild of Thieves je Magnetic Scrolls (konkurent firem jakými byly Level 9 Computing či Infocom).

Obrázek 55: Úvodní obrazovka hry The Guild of Thieves.

Tato firma ještě před vývojem The Guild of Thieves vyvinula a prodávala další známou (možná i známější) textovku s názvem The Pawn, jenž byla na některých platformách taktéž vybavena statickými obrázky. Na textovce The Pawn, s níž jsme se již v tomto seriálu ve stručnosti seznámili, bylo zajímavé především to, že byla téměř kompletně napsána v assembleru mikroprocesoru Motorola 68000, což znamená, že její nativní platformou byly počítače Atari ST, Amiga a taktéž Apple Macintosh. Při konverzi The Pawn na osmibitové počítače vybavené mikroprocesory Zilog Z80 a MOS 6502 byl původní binární program interpretován jednoduchým virtuálním strojem emulujícím Motorolu 68000, což sice bylo teoreticky pomalé, ovšem u textovek není výpočetní rychlost rozhodujícím faktorem (tím je příběh a v menší míře taktéž kvalita slovního parseru).

Obrázek 56: The Guild of Thieves v průběhu nahrávání. Informace o použité hudbě patří k mnoha vtípkům, které hra obsahuje.

Příběh hry The Guild of Thieves se odehrává na malém ostrově a úkolem hlavního hrdiny je stát se členem skupiny zbojníků (trošku nadnesené slovo…). Aby byl hrdina „do týmu“ přijat, musí na ostrově prohledat hrad a jeho okolí a nalézt zde všechny potřebné předměty. Aby nebylo kopírování hry tak jednoduché, bylo nutné pro její dokončení znát některé informace z dodávaného manuálu. Dnes ho lze sice najít na Internetu, ovšem v dobách kralování Amigy to nebylo tak snadné jako dnes. Obrázky ve hře bylo možné v případě potřeby skrýt a hráč tak mohl komunikovat pouze psaným textem, tak jako za starých dob prvních verzí hry Collosal Cave Adventure :-). Alternativně bylo možné si text nechat přečíst, o řečovou syntézu se postaral příslušný software a zvukový čip Paula.

Obrázek 57: Základní pohled na hru připomíná klasické textovky.

Obrázek 58: Mezi zajímavosti patří možnost nechat si vypisovaný text i přečíst. Syntéza řeči na Amize byla na vysoké úrovni – předčítanému textu bylo možné bez problémů porozumět.

Obrázek 59: Obrázek pro úvodní „místnost“.

Obrázek 60: Hráč si mohl sám určit, kolik prostoru se má ponechat pro text a kolik pro obrázky.

Obrázek 61: Příchod ke chrámu.

Obrázek 62: Interní prostory chrámu.

Obrázek 63: Interní prostory chrámu.

9. Odkazy na Internetu

1. Commodore CDTV
   http://en.wikipedia.org/wi­ki/Commodore_CDTV
2. Amiga
   http://en.wikipedia.org/wiki/Amiga
3. Picasso 2
   http://www.iol.ie/~ecarro­ll/picasso2.html
4. Hold-And-Modify
   http://en.wikipedia.org/wi­ki/Amiga_Hold-And-Modify
5. Amiga Halfbrite mode
   http://en.wikipedia.org/wi­ki/Amiga_Hold-And-Modify
6. HAM8 Explained
   http://www.amigans.net/mo­dules/AMS/article.php?sto­ryid=22
7. Amiga FAQ (Frequently asked questions) (Part 1 of 4)
   http://www.faqs.org/faqs/a­miga/introduction/part1/
8. Amiga FAQ (Frequently asked questions) (Part 2 of 4)
   http://www.faqs.org/faqs/a­miga/introduction/part2/
9. Amiga FAQ (Frequently asked questions) (Part 3 of 4)
   http://www.faqs.org/faqs/a­miga/introduction/part3/
10. Amiga FAQ (Frequently asked questions) (Part 4 of 4)
    http://www.faqs.org/faqs/a­miga/introduction/part4/
11. Amiga Coding Wiki
    http://www.amigacoding.com/in­dex.php/Main_Page
12. Amiga screen
    http://amigadev.elowar.com/re­ad/ADCD₂.1/Hardware_Manual_gu­ide/node0061.html
13. Amiga HAM mode
    http://amigadev.elowar.com/re­ad/ADCD₂.1/Hardware_Manual_gu­ide/node008F.html
14. Copper WAIT instruction
    http://amigadev.elowar.com/re­ad/ADCD₂.1/Hardware_Manual_gu­ide/node004B.html
15. Copper MOVE instruction
    http://amigadev.elowar.com/re­ad/ADCD₂.1/Hardware_Manual_gu­ide/node004A.html
16. GalaxSIM: Solutions for Digital Living
    http://www.amiga.com/
17. Denise Pin Assignment
    http://www.ntrautanen.fi/com­puters/hardware/misc/deni­se.htm
18. Custom Chips: Paula
    http://www.amiga-hardware.com/showhardware­.cgi?HARDID=1460
19. Big Book of Amiga Hardware
    http://www.amiga-resistance.info/bboahfaq/
20. Amiga Hardware Database
    http://amiga.resource.cx/
21. ExoticA
    http://www.exotica.org.uk/wi­ki/Main_Page
22. The absolute basics of Amiga audio
    http://www.sufo.estates.co­.uk/amiga/amimus.html
23. Wikipedia: Tracker
    http://en.wikipedia.org/wiki/Tracker
24. Wikipedia: Trackers
    http://en.wikipedia.org/wiki/Trackers
25. Ultimate Soundtracker
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Ultimate_Soundtracker
26. Protracker
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/ProTracker
27. Impulse Tracker
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Impulse_Tracker
28. Scream Tracker
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/ScreamTracker
29. Motorola 68000 CPU
    http://en.wikipedia.org/wiki/68000
30. Motorola 68008
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Motorola_68008
31. Motorola 68020
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Motorola_68020
32. Motorola 68030
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Motorola_68030
33. Mrazik '88
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0006714
34. Rychle Sipy: Zahada Hlavolamu
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0004281
35. Rychle Sipy 2: Stinadla Se Bouri
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0004283
36. Fuksoft
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0006341
37. Fuksoft 2
    http://www.zx-spectrum.cz/index.php?cat1=3&cat2=6&so­lution_id=fuksoft2_nv.txt
38. Rychle Sipy 1–2
    http://www.zx-spectrum.cz/index.php?cat1=3&cat2=3&ga­me_id=rychlesipy.txt
39. Fuksoft
    http://www.zx-spectrum.cz/index.php?cat1=3&cat2=6&so­lution_id=fuksoft1_nv.txt
40. Super Discus
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0007058
41. Tria
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0007136
42. World of Spectrum: Indiana Jones 2
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0006472
43. World of Spectrum: Indiana Jones 3
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0006474
44. PanPrase.cz: Ataristův protiútok
    http://atari.panprase.cz/?ac­tion=detail&co=207
45. PanPrase.cz: Podraz III
    http://atari.panprase.cz/?ac­tion=detail&co=343
46. PanPrase.cz: Indiana Jones (Spacesoft)
    http://atari.panprase.cz/?ac­tion=detail&co=6540
47. Město robotů (World of Spectrum)
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0006677
48. Město robotů: návod
    http://www.zx-spectrum.cz/index.php?cat1=3&cat2=6&so­lution_id=mestorobotu_nv.txt
49. Město robotů: informace o hře
    http://www.zx-spectrum.cz/index.php?cat1=3&cat2=3&ga­me_id=mestorobotu.txt
50. ZX-Spectrum Games: Belegost
    http://www.zx-spectrum.cz/index.php?cat1=3&cat2=3&ga­me_id=belegost.txt
51. Belegost (Wikipedia CZ)
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Belegost
52. Belegost (World of Spectrum)
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0006003
53. Indiana Jones a Chrám zkázy (World of Spectrum)
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0006471
54. Neverending Story
    http://141.24.37.187:8080/co­ll/games/e_games.htm
55. Několik zastavení ve Zlatých časech aneb České textovky pro ZX Spectrum (1. díl)
    http://www.textovky.cz/clanky/nekolik-zastaveni-ve-zlatych-casech-aneb-ceske-textovky-pro-zx-spectrum-1-dil/
56. Několik zastavení ve Zlatých časech aneb České textovky pro ZX Spectrum (2. díl)
    http://www.textovky.cz/clanky/nekolik-zastaveni-ve-zlatych-casech-aneb-ceske-textovky-pro-zx-spectrum-2-dil/
57. Fuxoft: tvorba
    http://www.fuxoft.cz/tvorba.htm
58. Adventure of the Week: Stranded (Atari 8-bit, 1984)
    http://gamingafter40.blog­spot.cz/2013/11/adventure-of-week-stranded-atari-8-bit.html
59. Colossal Cave Adventure Map
    http://www.spitenet.com/cave/
60. Colossal Cave Adventure
    http://www.rickadams.org/adventure/
61. Here's where it all began…
    http://www.rickadams.org/ad­venture/a_history.html
62. David Kinder's guide to Adventure downloads at the Interactive Fiction Archive
    http://www.rickadams.org/ad­venture/e_downloads.html
63. Everything you ever wanted to know about …the magic word XYZZY
    http://www.rickadams.org/ad­venture/c_xyzzy.html
64. Colossal Cave Adventure jako Java Applet
    http://www.astrodragon.com/zplet/ad­vent.html
65. Colossal Cave Adventure
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Colossal_Cave_Adventure
66. iPod Adventure Game
    http://hamimiami.com/ipod/ad­venture/index.html
67. Ohlédnutí za herní historií: Textovky
    http://www.slunecnice.cz/ti­py/ohlednuti-za-herni-historii-textovky/
68. Elvira: Mistress of the Dark
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Elvira:_Mistress_of_the_Dark
69. Elvira II: The Jaws of Cerberus
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Elvira₂:_The_Jaws_of_Cer­berus
70. Roguelike (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Roguelike
71. Dungeon crawl (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Dungeon_crawl
72. Don D. Worth Home Page
    http://worth.bol.ucla.edu/
73. Chronology of roguelike video games (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Chronology_of_roguelike_vi­deo_games
74. Roguelike wiki
    http://roguebasin.rogueli­kedevelopment.org/index.php?ti­tle=Main_Page
75. Rogue Temple (forum)
    http://www.roguetemple.com/fo­rums/index.php
76. Top MUD Sites
    http://www.topmudsites.com/
77. ASCII-GAMES – Play and Review
    http://ascii-games.org/
78. Tribute to text-mode games
    http://www.textmodegames.com/
79. Text-based game (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wiki/Text-based_game
80. Angband na rephial.org
    http://rephial.org/
81. Angband.oook.cz
    http://angband.oook.cz/
82. Angband – stránka s možností downloadu hry
    http://angband.oook.cz/download.php
83. Angband a jejíklony (varianty)
    http://angband.oook.cz/variants.php
84. Další seznam klonů hry Angband (podrobnější)
    http://roguebasin.rogueli­kedevelopment.org/index.php?ti­tle=List_of_Angband_varian­ts
85. Angband (pevnost ve Středozemi)
    http://en.wikipedia.org/wiki/Angband
86. Angband (hra)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Angband_(video_game)