Podobně jako v předchozí části seriálu o historii vývoje počítačových her se i v části dnešní budeme zabývat textovkami, které vznikly pro osobní mikropočítače Amiga. Záběr bude poměrně široký, protože se seznámíme jak s (údajně) nejstarší českou textovkou pro Amigu, tak i s hrami pocházejícími z tohoto tisíciletí.
1. Historie vývoje počítačových her (145. část – další textovky na Amigách)
Podobně jako tomu bylo i v předchozí části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se i dnes budeme zabývat textovkami, které byly naprogramovány pro slavné osobní mikropočítače Amiga. Některé dnes popisované hry využívají uživatelské rozhraní, které je přímo odvozeno od „klasických textovek“ typu Colossal Cave Adventure (i když textový režim je zde simulován v režimu grafickém). Další hry se již snaží všemožně využívat multimediální schopnosti nabízené čipsetem mikropočítačů Amiga, takže u některých z dále popisovaných titulů najdeme jak hudbu, tak i různé animace a statické obrázky. Dokonce se zde můžeme setkat s použitím režimu HAM (Hold And Modify), přesněji řečeno HAM6, díky němuž bylo možné i na originálním amigáckém čipsetu generovat rastrové obrázky s 4096 barvami, což je výrazné zlepšení oproti režimům se šestnácti barvami (čtyři bitové roviny popř. alternativní konfigurace 3+3 roviny), režimům s třiceti dvěma barvami (pět bitových rovin) či režimu EHB (Extra Half-Brite) s taktéž třiceti dvěma barvami a dalšími třiceti dvěma tmavšími odstíny těchže barev.
Obrázek 1: Asterix and Obelix pro Amigu.
Textovky byly pro Amigu vyvíjeny v různých programovacích jazycích, což je poměrně velký rozdíl oproti osmibitovým domácím mikropočítačům, kde byli programátoři většinou odkázáni na assembler nebo BASIC. V případě Amigy se jednalo o různé interpretry a dokonce i o překladače BASICu, i když se tento jazyk již v mnoha ohledech odlišoval od původních nestrukturovaných BASICů s čísly řádků – obecně je možné většinu BASICů pro Amigy považovat za vysokoúrovňové jazyky podporující strukturované programování a v některých případech i objektově orientované programování (OOP). Dále pro Amigu existovalo několik překladačů programovacího jazyka C a taktéž nesmíme zapomenout na programovací jazyk REXX, jenž byl velmi důležitý pro skriptování aplikací, které implementovaly programové rozhraní pro REXX – určitou moderní obdobou tohoto rozhraní je (D)COM či CORBA.
Obrázek 2: Asterix and Obelix pro Amigu.
Některé vybrané vyšší programovací jazyky (a taktéž jeden assembler) dostupné pro Amigu jsou vypsány v následující tabulce:
| # | Název produktu |
|---|---|
| 1 | Amiga E |
| 2 | AmigaBASIC |
| 3 | Blitz BASIC |
| 4 | GFA BASIC |
| 5 | AMOS Basic (programming language) |
| 6 | ASM-One Macro Assembler |
| 7 | Aztec C |
| 8 | Lattice C |
Obrázek 3: Asterix and Obelix pro Amigu.
Přímo v AmigaOS, přesněji řečeno v AmigaOS verze 1.1 až 1.3, byl pro vývojáře a samozřejmě i pro znalejší uživatele připraven AmigaBASIC vytvořený společností Microsoft. Jednalo se původně o pouhý interpret BASICu, ale později se začaly objevovat i jeho překladače. Již tato varianta BASICu obsahovala funkce a procedury umožňující práci s grafickým subsystémem Amigy. Mnohem zajímavější však byl GFA BASIC, jehož autorem je Frank Ostrowski, jenž je taktéž autorem staršího a dosti populárního Turbo Basicu určeného pro osmibitové domácí mikropočítače Atari. GFA BASIC ve variantě pro Amigu byl do značné míry kompatibilní s variantami tohoto jazyka určenými pro počítače Atari ST i MS-DOS, a to včetně příkazů pro práci s grafikou.
Obrázek 4: Disk s GFA Basicem zobrazený ve Workbenchi.
GFA BASIC dokonce obsahoval i procedury umožňující jednoduchou tvorbu GUI. Mezi další vlastnosti GFA BASICu patří podpora pro tvorbu programů, v nichž se nemusela používat čísla řádků, což je jeden z poměrně zásadních rozdílů mezi tímto jazykem a mnoha BASICy pro osmibitové mikropočítače. Dále tento programovací jazyk podporoval strukturované příkazy určené pro tvorbu programových smyček, podporu pro tvorbu uživatelských procedur a funkcí a taktéž například velmi užitečný příkaz použitelný pro blokové přesuny dat BMOVE, k dispozici byla i celá řada příkazů umožňujících jednoduše provádět operace s maticemi (MATRIX…).
Obrázek 5: Výběr souboru pro načtení do editoru GFA Basicu.
První dnes popisovaná hra, která nese název Pilotův příběh, současně patří i mezi první české textovky naprogramované přímo pro Amigu (viz též první screenshot zobrazený pod tímto odstavcem). Jedná se o klasickou textovku ovládanou jednoslovními a dvouslovními příkazy. Slovník Pilotova příběhu obsahuje příkazy pro pohyb v herním světě (s, j, z, v), sbírání a používání předmětů (seber, poloz, pouzij, inventar) a taktéž užitečný příkaz zabij. Uživatelské rozhraní této hry se snaží zachovat strohý vzhled původních textovek, což znamená, že se využívá emulace textového režimu, samozřejmě společně s textovým kurzorem (české znaky ovšem chybí, takže jde o retro na druhou). Autorem této hry je Pavel Jiřík (Straton Software) a hra Pilotův příběh vznikla v roce 1991, podobně jako i druhá dnes popisovaná hra zmíněná v následující kapitole.
Obrázek 6: Pilotův příběh.
Obrázek 7: Pilotův příběh.
Obrázek 8: Pilotův příběh.
Obrázek 9: Pilotův příběh.
Obrázek 10: Pilotův příběh.
Obrázek 11: Pilotův příběh.
Obrázek 12: Pilotův příběh.
S textovkami vytvořenými programátorem Kamilem B. jsme se již setkali v předchozí části tohoto seriálu. Dnes popisovaná hra pocházející od stejného autora se jmenuje Cesta bojovníka. O této velmi jednoduché hře se zde zmiňuji především z toho důvodu, že Cesta bojovníka pochází z roku 1991, podobně jako výše zmíněná hra Pilotův příběh. Hra se ovládá velmi jednoduchým způsobem – výběrem jedné ze dvou možností z menu, což mj. znamená, že nebylo nutné programovat složitý parser. Cesta bojovníka drží i další dva primáty. Lze ji totiž dohrát (dokonce bez čtení textu na obrazovce, kde je popisován celý příběh) za necelé dvě minuty a navíc se pravděpodobně jedná o jedinou hru na světě, v níž je na konci použita zpráva „Game Ower“ :-)
Obrázek 13: Cesta bojovníka.
Obrázek 14: Cesta bojovníka.
Obrázek 15: Cesta bojovníka.
Obrázek 16: Cesta bojovníka.
Obrázek 17: Cesta bojovníka.
Obrázek 18: Cesta bojovníka.
Obrázek 19: Cesta bojovníka.
Obrázek 20: Cesta bojovníka.
Obrázek 21: Cesta bojovníka.
U textovek vytvořených Kamilem B. ještě chvíli zůstaneme, protože se v této kapitole zmíníme o hře s názvem Hotel u Zelené Sedmy. Tato textová hra pochází z roku 1993 a zachovává si styl ovládání shodný s Cestou bojovníka. Nyní je ovšem vše komplikovanější, protože hráč nemá na výběr pouze ze dvou možností, ale počet položek v menu zobrazeném pro jednotlivé herní lokace je vyšší. Taktéž příběh je již komplikovanější a zábavnější (řekněme, že tato hra má oproti Cestě bojovníka skutečný příběh). Celá hra sice využívá emulaci textového režimu s barevným textem, kromě toho je však na začátku použit i zajímavý úvodní šestnáctibarevný obrázek s čurajícím chlápkem a postavičkami připomínajícími hrdiny South Parku.
Obrázek 22: Hotel u Zelené Sedmy.
Obrázek 23: Hotel u Zelené Sedmy.
Obrázek 24: Hotel u Zelené Sedmy.
Obrázek 25: Hotel u Zelené Sedmy.
Obrázek 26: Hotel u Zelené Sedmy.
Obrázek 27: Hotel u Zelené Sedmy.
Obrázek 28: Hotel u Zelené Sedmy.
Obrázek 29: Hotel u Zelené Sedmy.
Pan Prase (alias Holyna) mi udělal v komentářích pod články patřícími do tohoto seriálu radost, takže si – čistě díky v našich zemích tak oblíbené protekci – popíšeme jeho další hru :-). Tato hra, resp. přesněji řečeno demoverze hry, pochází z roku 2008 a nese poněkud zvláštní název Ovečka udělala bééé. Jedná se o klasicky pojatou textovku ovládanou pomocí příkazů zadávaných z klávesnice, v níž se hrdinovo alter ego pohybuje s využitím mnoha lety praxe ověřených příkazů sever-jih-západ-východ-nahoru-dolů. Textový parser dokáže rozpoznat jednoslovní a dvouslovní příkazy, včetně možnosti zkrácení slov ve chvíli, kdy nedojde ke kolizi ve zkrácených verzích slov. Zajímavá je absence hudby slibované v nápovědě :-) (snad se někdy dočkáme v plné verzi Ovečky?).
Obrázek 30: Ovečka udělala béé.
Obrázek 31: Ovečka udělala béé.
Obrázek 32: Ovečka udělala béé.
Obrázek 33: Ovečka udělala béé.
Obrázek 34: Ovečka udělala béé.
Obrázek 35: Ovečka udělala béé.
Obrázek 36: Ovečka udělala béé.
Obrázek 37: Ovečka udělala béé.
Dostáváme se k další textovce inspirované klasickými textovkami z konce sedmdesátých let a začátku osmdesátých let minulého století. Tentokrát se však jedná o hru doplněnou mj. i o pěkné statické obrázky. Tato hra od Crudesys, která pochází z roku 2010, se jmenuje Alice in Zombieland. Příběh této hry začíná poměrně romanticky (pokud si tedy hráč nebude všímat druhé postavy v pravé horní části obrazovky), přesně podle knihy Alenka v kraji divů. Ovšem v závěru intra se hráč dozví krutou pravdu o prostředí, v němž se hra bude odehrávat, i o obyvatelích herního světa :-). Jak jsem se již zmínil na začátku tohoto odstavce, jedná se o klasickou textovku, takže zde najdeme pohyb s využitím příkazů s/j/z/v, používání předmětů, uložení a obnovení hry atd. Celá textovka je doplněna mnoha statickými obrázky použitými jak v intru, tak i v samotném průběhu hry.
Obrázek 38: Alice in Zombieland.
Obrázek 39: Alice in Zombieland.
Obrázek 40: Alice in Zombieland.
Obrázek 41: Alice in Zombieland.
Obrázek 42: Alice in Zombieland.
Obrázek 43: Alice in Zombieland.
Obrázek 44: Alice in Zombieland.
Obrázek 45: Alice in Zombieland.
Obrázek 46: Alice in Zombieland.
Obrázek 47: Alice in Zombieland.
Obrázek 48: Alice in Zombieland.
Předposlední dnes popisovaná hra, která byla naprogramovaná pro osobní mikropočítače Amiga, se jmenuje Lost, což je název inspirovaný stejnojmenným televizním seriálem. Tato hra pochází z roku 2010, což jen názorně ukazuje, že pro Amigy se ještě stále vyvíjí nový a současně i kvalitní software, i když se z komerčního hlediska jedná o prakticky mrtvou platformu (což je škoda, protože například vývojáři operačních systémů a jejich GUI nadstaveb by se Amiga OS mohli a možná i měli nechat inspirovat. tak jako je tomu v případě AROSu :-). V případě hry Lost se nejedná o čistou textovku, ale spíše o kombinaci textovky s jednoduchou strategickou simulací podobnou hře Hammurabi. Úkolem hráče je postarat se o cestující, kteří přežili pád letadla a ocitli se v situaci, kdy se mohou spolehnout pouze na sebe a na své schopnosti naplánovat své další kroky.
Obrázek 49: Lost.
Obrázek 50: Lost.
Obrázek 51: Lost.
Obrázek 52: Lost.
Obrázek 53: Lost.
Obrázek 54: Lost.
Pro porovnání základních vlastností českých textovek s komerčně vytvořenou zahraniční hrou se v dnešním článku ještě seznámíme se známou hrou nesoucí jméno The Guild of Thieves. Jedná se o klasickou textovku s poměrně kvalitním parserem, která však byla – minimálně na počítačích Amiga a Atari ST – doplněna o některá „multimediální“ rozšíření, především o syntézu řeči a taktéž o přibližně třicet statických obrázků, které sice v současnosti vypadají spíše průměrně, ale v době vzniku The Guild of Thieves byly považovány za jedny z nejlepších (statických) obrázků použitých ve hrách (především v případě konverzí této hry na již zmíněné mikropočítače Atari ST a Amiga). Společností, která stála za vývojem The Guild of Thieves je Magnetic Scrolls (konkurent firem jakými byly Level 9 Computing či Infocom).
Obrázek 55: Úvodní obrazovka hry The Guild of Thieves.
Tato firma ještě před vývojem The Guild of Thieves vyvinula a prodávala další známou (možná i známější) textovku s názvem The Pawn, jenž byla na některých platformách taktéž vybavena statickými obrázky. Na textovce The Pawn, s níž jsme se již v tomto seriálu ve stručnosti seznámili, bylo zajímavé především to, že byla téměř kompletně napsána v assembleru mikroprocesoru Motorola 68000, což znamená, že její nativní platformou byly počítače Atari ST, Amiga a taktéž Apple Macintosh. Při konverzi The Pawn na osmibitové počítače vybavené mikroprocesory Zilog Z80 a MOS 6502 byl původní binární program interpretován jednoduchým virtuálním strojem emulujícím Motorolu 68000, což sice bylo teoreticky pomalé, ovšem u textovek není výpočetní rychlost rozhodujícím faktorem (tím je příběh a v menší míře taktéž kvalita slovního parseru).
Obrázek 56: The Guild of Thieves v průběhu nahrávání. Informace o použité hudbě patří k mnoha vtípkům, které hra obsahuje.
Příběh hry The Guild of Thieves se odehrává na malém ostrově a úkolem hlavního hrdiny je stát se členem skupiny zbojníků (trošku nadnesené slovo…). Aby byl hrdina „do týmu“ přijat, musí na ostrově prohledat hrad a jeho okolí a nalézt zde všechny potřebné předměty. Aby nebylo kopírování hry tak jednoduché, bylo nutné pro její dokončení znát některé informace z dodávaného manuálu. Dnes ho lze sice najít na Internetu, ovšem v dobách kralování Amigy to nebylo tak snadné jako dnes. Obrázky ve hře bylo možné v případě potřeby skrýt a hráč tak mohl komunikovat pouze psaným textem, tak jako za starých dob prvních verzí hry Collosal Cave Adventure :-). Alternativně bylo možné si text nechat přečíst, o řečovou syntézu se postaral příslušný software a zvukový čip Paula.
Obrázek 57: Základní pohled na hru připomíná klasické textovky.
Obrázek 58: Mezi zajímavosti patří možnost nechat si vypisovaný text i přečíst. Syntéza řeči na Amize byla na vysoké úrovni – předčítanému textu bylo možné bez problémů porozumět.
Obrázek 59: Obrázek pro úvodní „místnost“.
Obrázek 60: Hráč si mohl sám určit, kolik prostoru se má ponechat pro text a kolik pro obrázky.
Obrázek 61: Příchod ke chrámu.
Obrázek 62: Interní prostory chrámu.
Obrázek 63: Interní prostory chrámu.
Root.cz (www.root.cz)
Informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2018 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.
