Hlavní navigace

Historie vývoje počítačových her (146. část – textovky na Amigách potřetí a naposledy)

16. 10. 2014
Doba čtení: 16 minut

Sdílet

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky se již potřetí (a současně s pravděpodobně i naposledy) budeme zabývat popisem českých textovek vytvořených pro osobní mikropočítače Amiga. Zmíníme se o herní sérii o Otíkovi, herní trilogii „Cest“ a taktéž o hrách Soumrak a The Legend of Gasoria.

Obsah

1. Historie vývoje počítačových her (146. část – textovky na Amigách potřetí a naposledy)

2. Další programovací jazyky používané při vývoji textovek pro Amigu

   2.1 Blitz Basic

   2.2 Amiga E

   2.3 AMOS Basic

3. Herní série o Otíkovi

   3.1 Otík

   3.2 Otík 2 (Otík a Vánoce)

   3.3 Otík Gold Edition

4. Herní trilogie „Cesta“

   4.1 Drsná cesta (opakování)

   4.2 Cesta tmou

   4.3 Mrtvá cesta

5. Soumrak

6. The Legend of Gasoria

7. Obsah dalších dílů seriálu

8. Odkazy na Internetu

1. Historie vývoje počítačových her (146. část – textovky na Amigách potřetí a naposledy)

V dnešní části seriálu o historii vývoje počítačových her navážeme na oba předchozí díly, v nichž jsme se věnovali popisu českých textovek, které vznikly pro populární osobní mikropočítače Amiga (navíc jsme se minule zmínili i o jedné zahraniční textovce se statickými obrázky). Již jsme si popsali jak některé klasické textovky ovládané příkazy zadávanými z klávesnice i textovky používající výběr příkazů z menu nebo s využitím ikon. Dnes téma českých textovek pro Amigu dokončíme. Nejprve se zmíníme o dalších vývojových nástrojích a programovacích jazycích používaných mj. i pro vývoj textovek a posléze se budeme zabývat herní sérií o Otíkovi, herní trilogií „Cest“ a taktéž o hrách SoumrakThe Legend of Gasoria.

2. Další programovací jazyky používané při vývoji textovek pro Amigu

V předminulé části tohoto seriálu jsme se krátce zmínili o některých vývojových nástrojích dostupných pro Amigu. Popsán byl především GFA BASIC, ve skutečnosti bylo ovšem pro Amigu vyvinuto poměrně velké množství dalších interpretrů a překladačů (včetně překladačů programovacího jazyka C). Dnes si stručně připomeneme Blitz Basic, Amiga E a taktéž AMOS Basic.

2.1 Blitz Basic

Autorem tohoto dialektu programovacího jazyka BASIC je Mark Sibly z Nového Zélandu. Jedná se o jazyk, který je sice v některých ohledech založen na syntaxi klasického Basicu a obsahuje i podobně nazvané procedury a funkce, ovšem při tvorbě aplikací nebylo nutné používat čísla řádků, Blitz Basic podporoval strukturované příkazy atd. Tento jazyk byl orientován především na tvorbu her a grafických programů – a skutečně byl k tomuto účelu používán, například pro vytváření grafických editorů ke hrám, bylo ho možné kombinovat s procedurami psanými v assembleru atd. Blitz Basic však ve skutečnosti není pouhý interpret, ale jedná se o ucelené vývojové prostředí obsahující programátorský textový editor Ted, debugger a v neposlední řadě taktéž překladač. Zajímavé je, že i Blitz Basic „přežil“ počítače Amiga a v současnosti je nabízen v různých variantách pro operační systém Windows: BlitzBasic, BlitzPlus, Blitz3D atd.

Obrázek 1: Obsah disku s Blitz Basicem ve Workbenchi.

2.2 Amiga E

Dalším známým programovacím jazykem pro Amigu je jazyk nazvaný Amiga E. Autorem původní verze tohoto ve své době poměrně populárního jazyka je Wouter van Oortmerssen, jenž se vedle vývoje Amiga E mj. zabýval i vývojem esoterického jazyka FALSE. Jedná se o programátora známého i z oblasti herního průmyslu, podílel se například na vývoji Far Cry či engine Cube. Původní varianta programovacího jazyka Amiga E byla vybavena velmi rychlým překladačem naprogramovaným přímo v assembleru mikroprocesoru Motorola 68000, další varianty překladače Amiga E pak začaly podporovat i modernější mikroprocesory řady M68000 (ty jsou sice zpětně kompatibilní, ovšem postupně se na platformě M68000 začaly objevovat nové vlastnosti vynucené překotným vývojem výpočetní techniky).

Obrázek 2: Obrazovka počítače po spuštění Blitz Basicu 2.

Programovací jazyk Amiga E některé své koncepty převzal z céčka, ovšem mnohé jeho vlastnosti byly inspirovány i dalšími (vysokoúrovňovými) programovacími jazyky (Modula, Pascal, možná i PL/1…). V Amiga E se proto objevuje odlišněji pojatý typový systém, podpora pro tvorbu modulů (ta je v céčku řešena pouze na externí úrovni, nikoli na úrovni jazykové), podpora pro objektově orientované programování a taktéž jazykové konstrukce použitelné pro práci s výjimkami. V současnosti je původní varianta jazyka Amiga E uvolněna jako freeware, a to včetně zdrojových kódů. Z Amiga E se postupně vyvinuly další programovací jazyky, z nichž některé jsou založeny na původních zdrojových kódech a jiné vznikly prakticky kompletním přepisem původního překladače:

Jazyk Autor Poznámka
CreativE Tomasz Wiszkowski založen na zdrojových kódech Amiga E, podpora pro nové procesory
PowerD Martin Kuchinka podpora pro novější procesory, ne zcela zpětně kompatibilní
YAEC Leif Salomonsson prakticky kompletně přepsáno, používá externí assembler
ECX Leif Salomonsson překladač napsán přímo v E, podpora pro další platformy
PortablE Christopher Handley překladač napsán přímo v E, může přeložit sám sebe (jako C), podpora pro Amiga OS, PPC, MorphOS, Windows

Obrázek 3: Zápis programu v editoru TED (Blitz Basic pro Amigu).

2.3 AMOS

Na počítačích Amiga se poměrně velké popularitě těšil AMOS BASIC, jehož první verze byla vydána již v roce 1990. V několika ohledech byl tento dialekt BASICu podobný již zmíněnému Blitz Basicu, a to především faktem, že se jednalo o programovací jazyk určený k tvorbě her popř. různých multimediálně orientovaných aplikací. Z tohoto důvodu se v AMOS BASICu objevuje podpora pro práci s obrázky, animacemi, sprity i zvuky. První verze AMOS BASICu byla založena na interpretru, pozdější verze již obsahovaly i překladač, který dokázal generovat mnohem rychlejší aplikace, než tomu bylo v případě interpretace kódu (interpret AMOS BASICu byl však poměrně rychlý, především ve srovnání s konkurencí).

Obrázek 4: Hlavní menu Blitz Basicu.

3. Herní série o Otíkovi

V první herní sérii, s níž se dnes alespoň ve stručnosti seznámíme, je hlavním hrdinou sedmák Otík, kterým už začíná cloumat pořádná puberta :-) Díky tomu je asi jasné, jaké problémy a úkoly bude hrdina v dále popsaných hrách řešit; ovšem hry o Otíkovi jsou ve skutečnosti zajímavé i pro starší hráče. Navíc si asi málokterý dnešní sedmák pustí hru vyžadující pro ovládání skutečnou klávesnici…

3.1 Otík

První hra, v níž je hlavním hrdinou Otík, se vyznačuje zajímavým černobílým ztvárněním – viz hned první screenshot přeplněný hesly o Otíkovi. Způsobem ovládání se jedná o klasickou textovku s (taktéž textovým) popisem jednotlivých herních lokací ovládanou jednoslovními popř. dvouslovními příkazy zadávanými z klávesnice. Slovník dostupných příkazů je poměrně krátký (na třetím screenshotu je zobrazena celá nápověda) a odpovídá příkazům známým z dalších českých textovek, včetně možnosti obligátního zkrácení příkazů na tři písmena. Některé hlášky ve hře stojí skutečně za zapamatování: hned ve druhé lokaci „vidíš matku a můžeš jít na sever“ atd.

Obrázek 1: První díl Otíka.

Obrázek 2: První díl Otíka.

Obrázek 3: První díl Otíka.

Obrázek 4: První díl Otíka.

3.2 Otík 2 (Otík a Vánoce)

I druhý díl Otíka, který vznikl před přibližně třemi roky (ano, na Amize vznikají i dnes nové hry a aplikace!), je způsobem ovládání i způsobu popisu jednotlivých herních lokací klasickou textovkou, ovšem opět doplněnou o velmi zvláštní grafiku, která se mě osobně velmi líbí a jak můžete vidět na screenshotech, úzce souvisí s vánoční tématikou :-) [v dalších fázích se obrázky změní]. V uživatelském rozhraní přibyla okna se seznamem předmětů nacházejících se v dané lokaci a taktéž seznamem nesených předmětů. Velmi pěkná recenze na tuto hru vyšla (kde jinde než) na http://www.textovky.cz a můžete ji najít na následující adrese: http://www.textovky.cz/recenze/otik-ii-aneb-otik-a-vanoce/

Obrázek 5: Druhý díl Otíka.

Obrázek 6: Druhý díl Otíka.

Obrázek 7: Druhý díl Otíka.

Obrázek 8: Druhý díl Otíka.

Obrázek 9: Druhý díl Otíka.

Obrázek 10: Druhý díl Otíka.

Obrázek 11: Druhý díl Otíka.

Obrázek 12: Druhý díl Otíka.

Obrázek 13: Druhý díl Otíka.

Obrázek 14: Druhý díl Otíka.

3.3 Otík Gold Edition

Relativně nedávno, konkrétně v roce 2011, byla původní hra o Otíkovi předělána do graficky působivější podoby, o čemž se ostatně můžeme přesvědčit pohledem na screenshoty zobrazené pod tímto odstavcem. Způsob ovládání hry zůstal zachován, podobně jako herní příběh, takže pro podrobnější popis nechť se vážený čtenář vrátí na kapitolu 3.1.

Obrázek 15: Otík Gold Edition.

Obrázek 16: Otík Gold Edition.

Obrázek 17: Otík Gold Edition.

Obrázek 18: Otík Gold Edition.

Obrázek 19: Otík Gold Edition.

Obrázek 20: Otík Gold Edition.

4. Herní trilogie „Cesta“

Další herní sérii, konkrétně – s velkou pravděpodobností předem neplánovanou – trilogii, tvoří hry nazvané Drsná cesta, Cesta tmouMrtvá cesta. Všechny tři zmíněné herní tituly se vyznačují společnými vlastnostmi, z nichž stojí za připomenutí především kvalitní grafické zpracování a taktéž způsob ovládání těchto her. Nejedná se totiž o klasické textovky (tak jak vznikaly na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století), v nichž by se příkazy zadávaly ručně na klávesnici. Namísto toho se používá myš, ikony, menu a hypertextové odkazy zobrazené přímo v textovém popisu každé lokace (právě použitím textových popisů se tyto hry podobají mnoha „normálním“ textovkám).

Obrázek 21: Drsná cesta.

4.1 Drsná cesta (opakování)

O prvním dílu trilogie nazvaném Drsná cesta jsme se již zmínili předminule, takže si dnes jen stručně řekněme, že se jedná o „pravdivý příběh“, který se odehrává v roce 2027 a hráčovým alter egem je zde programátor provozující různé nelegální činnosti (právě proto se ostatně objevuje v hledáčku svých protivníků). V této hře bylo použito ovládání s využitím ikon a hypertextových odkazů; stejný princip ovládání je použit i v dalších částech této trilogie.

Obrázek 22: Drsná cesta.

Obrázek 23: Drsná cesta.

Obrázek 24: Drsná cesta.

Obrázek 25: Drsná cesta.

Obrázek 26: Drsná cesta.

Obrázek 27: Drsná cesta.

4.2 Cesta tmou

Pokračováním hry Drsná cesta je titul nazvaný Cesta tmou (což jen náhodou připomíná šifrovačku Tmou). Hlavním hrdinou je stejný programátor, který se objevil již v předchozí části trilogie, ovšem herní prostředí, přesněji řečeno celý herní svět, je zcela odlišný, protože se v Cestě tmou hrdina ocitá ve středověku. Grafické zpracování hry bylo podle mého názoru vylepšeno, stejně jako herní příběh. Ovládání zůstalo prakticky stejné, jako v úvodním dílu trilogie, což je dobře, protože se jedná o pěkný a do detailů propracovaný nápad.

Obrázek 28: Cesta tmou (pěkné logo!).

Obrázek 29: Cesta tmou.

Obrázek 30: Cesta tmou.

Obrázek 31: Cesta tmou.

Obrázek 32: Cesta tmou.

Obrázek 33: Cesta tmou.

Obrázek 34: Cesta tmou.

Obrázek 35: Cesta tmou.

Obrázek 36: Cesta tmou.

Obrázek 37: Cesta tmou.

Obrázek 38: Cesta tmou.

Obrázek 39: Cesta tmou.

Obrázek 40: Cesta tmou.

Obrázek 41: Cesta tmou.

4.3 Mrtvá cesta

Příběh třetího dílu trilogie „Cest“, který nese název Mrtvá cesta, relativně úzce navazuje na druhý díl, ovšem opět došlo k celé řadě vylepšení, a to jak samotného herního engine, tak i grafiky a hudby. Zejména se vydařil úvodní obrázek, který se mj. i díky použitému ditheringu i zvolené barvové paletě odlišuje od typických amigáckých obrázků. Herní příběh i způsob vyprávění je v Mrtvé cestě asi nejlepší z celé trilogie a i díky zvolenému (a výše několikrát popsanému) způsobu ovládání by asi nebylo špatné se pokusit o konverzi této hry pro tablety.

Obrázek 42: Mrtvá cesta.

Obrázek 43: Mrtvá cesta (nádherný loading screen).

Obrázek 44: Mrtvá cesta.

Obrázek 45: Mrtvá cesta.

Obrázek 46: Mrtvá cesta.

Obrázek 47: Mrtvá cesta.

Obrázek 48: Mrtvá cesta.

Obrázek 49: Mrtvá cesta.

Obrázek 50: Mrtvá cesta.

Obrázek 51: Mrtvá cesta.

5. Soumrak

Příběh textovky Soumrak se odehrává ve fantasy světě, který se podobá světu popsanému Tolkienem (a později okopírovaném mnohými dalšími autory…). Hráčovým alter egem je zde čarodějův učeň, což je typ postavy, který je jak v klasických textovkách, tak i v grafických adventurách poměrně oblíbený. Způsobem ovládání se tato hra podobá výše popsané trilogii „Cest“, což je dosti zajímavé – zdá se, že minimálně v oblasti českých her pro Amigu se tento způsob ovládání stal velmi populární. Hráč může přecházet mezi jednotlivými lokacemi pomocí ikon se šipkami, o další ovládání se pak starají hypertextové odkazy zobrazené v popisu jednotlivých herních lokací. Hra obsahuje i ikonové menu, v němž jsou obsaženy příkazy pro manipulaci s nalezenými předměty, pro použití těchto předmětů, komunikaci s NPC (postavami, které se ve hře vyskytují) atd.

Obrázek 52: Soumrak.

Obrázek 53: Soumrak…tss tss tss.

Obrázek 54: Soumrak.

Obrázek 55: Soumrak.

Obrázek 56: Soumrak.

Obrázek 57: Soumrak.

Obrázek 58: Soumrak.

Obrázek 59: Soumrak.

Obrázek 60: Soumrak.

Obrázek 61: Soumrak.

6. The Legend of Gasoria

Poslední dnes popisovaná textovka The Legend of Gasoria sice nese anglický název, ale jedná se o českou hru. The Legend of Gasoria pochází z roku 1995 a jak názvem, tak i úvodním obrázkem připomíná známou grafickou adventuru The Legend of Kyrandia z roku 1992, která mj. vyšla i pro Amigu. „Gasoria“ se způsobem ovládání podobá již dříve popsané hře Belegost, některé ikony jsou dokonce podobné těm z Belegostu (a funkce ostatních ikon je alespoň na první pohled dosti nesrozumitelná :-). Na rozdíl od mnoha dalších textovek se zde hráč nepohybuje po herním světě jen v obligátních čtyřech směrech sever-jih-západ-východ, ale musí si zvolit například chůzi po pěšině, vstoupit do lesa atd. což mj. znamená, že i kreslení mapy je poněkud obtížnější.

Obrázek 62: The Legend of Gasoria.

Obrázek 63: The Legend of Gasoria.

Obrázek 64: The Legend of Gasoria.

Obrázek 65: The Legend of Gasoria.

Obrázek 66: The Legend of Gasoria.

Obrázek 67: The Legend of Gasoria.

Obrázek 68: The Legend of Gasoria.

Obrázek 69: The Legend of Gasoria.

CS24_early

Obrázek 70: The Legend of Gasoria.

7. Obsah dalších dílů seriálu

V následujících částech seriálu o historii vývoje počítačových her se na chvíli vzdálíme od tématu „čistých“ textovek, protože se budeme věnovat českým strategickým simulacím. Již v předchozích dílech jsme se seznámili s celou řadou těchto her. Typickým příkladem je Diktátor. Ovšem těchto her vzniklo poměrně velké množství, a to s různými náměty, které jsou mnohdy poměrně bizarní, takže alespoň krátký náhled do této kategorie her může být dosti zábavný.

8. Odkazy na Internetu

  1. Commodore CDTV
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Commodore_CDTV
  2. Amiga E (Wouter's Wiki)
    http://strlen.com/amiga-e
  3. Amiga E v3.3a Compiler for The E Language
    http://cshandley.co.uk/amigae/
  4. A Beginner's Guide to Amiga E
    http://cshandley.co.uk/JasonHulance/
  5. Amiga E (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wiki/Amiga_E
  6. Wouter van Oortmerssen's Wiki
    http://strlen.com/
  7. Amiga
    http://en.wikipedia.org/wiki/Amiga
  8. Picasso 2
    http://www.iol.ie/~ecarro­ll/picasso2.html
  9. Hold-And-Modify
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Amiga_Hold-And-Modify
  10. Amiga Halfbrite mode
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Amiga_Hold-And-Modify
  11. HAM8 Explained
    http://www.amigans.net/mo­dules/AMS/article.php?sto­ryid=22
  12. Amiga FAQ (Frequently asked questions) (Part 1 of 4)
    http://www.faqs.org/faqs/a­miga/introduction/part1/
  13. Amiga FAQ (Frequently asked questions) (Part 2 of 4)
    http://www.faqs.org/faqs/a­miga/introduction/part2/
  14. Amiga FAQ (Frequently asked questions) (Part 3 of 4)
    http://www.faqs.org/faqs/a­miga/introduction/part3/
  15. Amiga FAQ (Frequently asked questions) (Part 4 of 4)
    http://www.faqs.org/faqs/a­miga/introduction/part4/
  16. Amiga Coding Wiki
    http://www.amigacoding.com/in­dex.php/Main_Page
  17. Amiga screen
    http://amigadev.elowar.com/re­ad/ADCD2.1/Hardware_Manual_gu­ide/node0061.html
  18. Amiga HAM mode
    http://amigadev.elowar.com/re­ad/ADCD2.1/Hardware_Manual_gu­ide/node008F.html
  19. Copper WAIT instruction
    http://amigadev.elowar.com/re­ad/ADCD2.1/Hardware_Manual_gu­ide/node004B.html
  20. Copper MOVE instruction
    http://amigadev.elowar.com/re­ad/ADCD2.1/Hardware_Manual_gu­ide/node004A.html
  21. GalaxSIM: Solutions for Digital Living
    http://www.amiga.com/
  22. Denise Pin Assignment
    http://www.ntrautanen.fi/com­puters/hardware/misc/deni­se.htm
  23. Custom Chips: Paula
    http://www.amiga-hardware.com/showhardware­.cgi?HARDID=1460
  24. Big Book of Amiga Hardware
    http://www.amiga-resistance.info/bboahfaq/
  25. Amiga Hardware Database
    http://amiga.resource.cx/
  26. ExoticA
    http://www.exotica.org.uk/wi­ki/Main_Page
  27. The absolute basics of Amiga audio
    http://www.sufo.estates.co­.uk/amiga/amimus.html
  28. Wikipedia: Tracker
    http://en.wikipedia.org/wiki/Tracker
  29. Wikipedia: Trackers
    http://en.wikipedia.org/wiki/Trackers
  30. Ultimate Soundtracker
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Ultimate_Soundtracker
  31. Protracker
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/ProTracker
  32. Impulse Tracker
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Impulse_Tracker
  33. Scream Tracker
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/ScreamTracker
  34. Motorola 68000 CPU
    http://en.wikipedia.org/wiki/68000
  35. Motorola 68008
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Motorola_68008
  36. Motorola 68020
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Motorola_68020
  37. Motorola 68030
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Motorola_68030
  38. Mrazik '88
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0006714
  39. Rychle Sipy: Zahada Hlavolamu
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0004281
  40. Rychle Sipy 2: Stinadla Se Bouri
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0004283
  41. Fuksoft
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0006341
  42. Fuksoft 2
    http://www.zx-spectrum.cz/index.php?cat1=3&cat2=6&so­lution_id=fuksoft2_nv.txt
  43. Rychle Sipy 1–2
    http://www.zx-spectrum.cz/index.php?cat1=3&cat2=3&ga­me_id=rychlesipy.txt
  44. Fuksoft
    http://www.zx-spectrum.cz/index.php?cat1=3&cat2=6&so­lution_id=fuksoft1_nv.txt
  45. Super Discus
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0007058
  46. Tria
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0007136
  47. World of Spectrum: Indiana Jones 2
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0006472
  48. World of Spectrum: Indiana Jones 3
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0006474
  49. PanPrase.cz: Ataristův protiútok
    http://atari.panprase.cz/?ac­tion=detail&co=207
  50. PanPrase.cz: Podraz III
    http://atari.panprase.cz/?ac­tion=detail&co=343
  51. PanPrase.cz: Indiana Jones (Spacesoft)
    http://atari.panprase.cz/?ac­tion=detail&co=6540
  52. Město robotů (World of Spectrum)
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0006677
  53. Město robotů: návod
    http://www.zx-spectrum.cz/index.php?cat1=3&cat2=6&so­lution_id=mestorobotu_nv.txt
  54. Město robotů: informace o hře
    http://www.zx-spectrum.cz/index.php?cat1=3&cat2=3&ga­me_id=mestorobotu.txt
  55. ZX-Spectrum Games: Belegost
    http://www.zx-spectrum.cz/index.php?cat1=3&cat2=3&ga­me_id=belegost.txt
  56. Belegost (Wikipedia CZ)
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Belegost
  57. Belegost (World of Spectrum)
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0006003
  58. Indiana Jones a Chrám zkázy (World of Spectrum)
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0006471
  59. Neverending Story
    http://141.24.37.187:8080/co­ll/games/e_games.htm
  60. Několik zastavení ve Zlatých časech aneb České textovky pro ZX Spectrum (1. díl)
    http://www.textovky.cz/clanky/nekolik-zastaveni-ve-zlatych-casech-aneb-ceske-textovky-pro-zx-spectrum-1-dil/
  61. Několik zastavení ve Zlatých časech aneb České textovky pro ZX Spectrum (2. díl)
    http://www.textovky.cz/clanky/nekolik-zastaveni-ve-zlatych-casech-aneb-ceske-textovky-pro-zx-spectrum-2-dil/
  62. Fuxoft: tvorba
    http://www.fuxoft.cz/tvorba.htm
  63. Adventure of the Week: Stranded (Atari 8-bit, 1984)
    http://gamingafter40.blog­spot.cz/2013/11/adventure-of-week-stranded-atari-8-bit.html
  64. Colossal Cave Adventure Map
    http://www.spitenet.com/cave/
  65. Colossal Cave Adventure
    http://www.rickadams.org/adventure/
  66. Here's where it all began…
    http://www.rickadams.org/ad­venture/a_history.html
  67. David Kinder's guide to Adventure downloads at the Interactive Fiction Archive
    http://www.rickadams.org/ad­venture/e_downloads.html
  68. Everything you ever wanted to know about …the magic word XYZZY
    http://www.rickadams.org/ad­venture/c_xyzzy.html
  69. Colossal Cave Adventure jako Java Applet
    http://www.astrodragon.com/zplet/ad­vent.html
  70. Colossal Cave Adventure
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Colossal_Cave_Adventure
  71. iPod Adventure Game
    http://hamimiami.com/ipod/ad­venture/index.html
  72. Ohlédnutí za herní historií: Textovky
    http://www.slunecnice.cz/ti­py/ohlednuti-za-herni-historii-textovky/
  73. Elvira: Mistress of the Dark
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Elvira:_Mistress_of_the_Dark
  74. Elvira II: The Jaws of Cerberus
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Elvira2:_The_Jaws_of_Cer­berus
  75. Roguelike (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Roguelike
  76. Dungeon crawl (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Dungeon_crawl
  77. Don D. Worth Home Page
    http://worth.bol.ucla.edu/
  78. Chronology of roguelike video games (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Chronology_of_roguelike_vi­deo_games
  79. Roguelike wiki
    http://roguebasin.rogueli­kedevelopment.org/index.php?ti­tle=Main_Page
  80. Rogue Temple (forum)
    http://www.roguetemple.com/fo­rums/index.php
  81. Top MUD Sites
    http://www.topmudsites.com/
  82. ASCII-GAMES – Play and Review
    http://ascii-games.org/
  83. Tribute to text-mode games
    http://www.textmodegames.com/
  84. Text-based game (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wiki/Text-based_game
  85. Angband na rephial.org
    http://rephial.org/
  86. Angband.oook.cz
    http://angband.oook.cz/
  87. Angband – stránka s možností downloadu hry
    http://angband.oook.cz/download.php
  88. Angband a jejíklony (varianty)
    http://angband.oook.cz/variants.php
  89. Další seznam klonů hry Angband (podrobnější)
    http://roguebasin.rogueli­kedevelopment.org/index.php?ti­tle=List_of_Angband_varian­ts
  90. Angband (pevnost ve Středozemi)
    http://en.wikipedia.org/wiki/Angband
  91. Angband (hra)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Angband_(video_game)

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vystudoval VUT FIT a v současné době pracuje na projektech vytvářených v jazycích Python a Go.