Historie vývoje počítačových her (156. část – bludišťovky IV)

13. 1. 2015

Doba čtení: 15 minut

Líbí se vám článek?
Podpořte redakci

Již počtvrté se v seriálu o historii vývoje počítačových her budeme zabývat těmi herními tituly, které jsou založeny na použití bludiště. Některé dnes popsané hry zajisté budou mnoha čtenářům povědomé, protože si popíšeme například slavné hry Bomberman, Gauntlet a na závěr i herní sérii Boulder Dash.

Obsah

1. Historie vývoje počítačových her (156. část – bludišťovky IV)

2. Dandy

3. Gauntlet

4. Bomberman/Dynablaster

5. Pokračování herní série Dynablaster

6. Neortodoxní bludišťovky

7. Herní série Boulder Dash

8. Boulder Dash Construction Kit

9. Portace Boulder Dashe na další platformy

10. Klony Boulder Dashe

11. Odkazy na Internetu

1. Historie vývoje počítačových her (156. část – bludišťovky IV)

Ve čtvrtém článku, který je opět věnovaný klasickým (dnes již historickým) „bludišťovkám“, se seznámíme se hrami, v nichž je dvourozměrné bludiště využito jako aréna, ve které se odehrávají nelítostné souboje buď hráče proti počítačem řízeným protivníkům (NPC) nebo dokonce souboje dvou či více hráčů proti sobě (popř. je naopak podporováno kooperativní hraní, což je mnohdy ještě zajímavější). Tyto hry se tedy již dosti zásadním způsobem odlišují od většiny klonů Pac-Mana, tedy od her označovaných jako „dot-eaters“. Mezi nejznámější hry tohoto typu zcela jistě patří Bomberman (známý i pod názvem Dynablaster) a Gauntlet, nesmíme ovšem zapomenout ani na dnes již prakticky neznámého předchůdce Gauntleta – hru nazvanou Dandy. Kromě „soubojových bludišťovek“ si v závěru článku připomeneme i slavnou a dodnes populární sérii Boulder Dash, v níž se bludiště využívá zcela odlišným způsobem. Boulder Dash se stal inspirací pro mnoho dalších podobně koncipovaných her.

Obrázek 1: Klasická bludišťovka – hra Adventure.

2. Dandy

V roce 1983 byla ve spolupráci se společností Atari vydána dnes již s velkou pravděpodobností pozapomenutá hra nazvaná Dandy, která byla určená pro osmibitové domácí mikropočítače Atari. Herním světem v této hře bylo dvourozměrné bludiště zobrazené v půdorysu, které bylo rozdělené na mnoho pater. V bludišti se nacházely různé dveře a samozřejmě i klíče použitelné pro otevření těchto dveří – téma dveří a klíčů je ostatně v počítačových hrách prakticky nevyčerpatelné. V bludišti se navíc nacházelo i množství různých protivníků řízených počítačem (klasičtí NPC záporáci). Většina protivníků ubírala hráčům zdraví, které bylo možné doplnit sbíráním jídla v bludišti.

Obrázek 2: Úvodní obrazovka hry Dandy.

Do světa hry Dandy, který se, jak je z popisu patrné, podobá zjednodušeným RPG či dungeonům, se mohla vydat až čtveřice hrdinů, což současně odpovídá i maximálnímu počtu připojitelných joysticků k některým modelům Atari (další modely měly omezení jen na dva joysticky). Každý hrdina se mohl relativně volně pohybovat po bludišti, sbírat klíče, sbírat jídlo a samozřejmě taktéž zabíjet NPC. V předchozí větě bylo napsáno, že volný pohyb hráčů byl jen relativní, a to z toho důvodu, že pohled na bludiště sice plynule scrolloval (s využitím možností nabízených čipem ANTIC), ovšem takovým způsobem, aby se ve středu obrazovky nacházel bod vypočtený jako průměr pozice všech aktivních hráčů. To například znamenalo, že při současné hře dvou hráčů mohla nastat situace, kdy nebyla viditelná ani jedna z postaviček. Tento technický limit hráče nutil ke vzájemné spolupráci. Zajímavostí byl i editor nových levelů dodávaný ke hře.

Obrázek 3: V horní části je zobrazeno hlavní menu hry.

Obrázek 4: Další část prvního bludiště.

Obrázek 5: Konec hry.

Obrázek 6: Dvě postavičky řízené hráči se od sebe vzdalují.

Obrázek 7: Dvě postavičky řízené hráči se od sebe vzdalují.

Obrázek 8: Tři postavičky řízené hráči se od sebe vzdalují.

3. Gauntlet

Přibližně dva roky po vydání hry Dandy popsané v předchozí kapitole se společnost Atari games (která však již neměla mnoho společného s původní firmou Atari) postarala o vznik další známé automatové hry – titulu Gauntlet. Jednalo se o jednu z prvních automatových videoher typu dungeon crawl určených pro větší množství hráčů – ostatně původně se tato hra měla jmenovat právě Dungeons, což byl ovšem název, který nebylo možné legálně použít, takže autoři nakonec zvolili odlišné jméno. Základní princip této hry je podobný principu hry Dandy, ovšem v Gauntletu můžeme najít i mnoho nových prvků a dokonce i nových technologií (například čip pro syntézu hlasu). Gauntlet mohou současně hrát až čtyři hráči, přičemž na začátku hry si každý hráč může zvolit svoji postavu – bojovníka, kouzelníka, elfa či valkýru. Každá z postav má odlišné vlastnosti, které se projeví ve vyšších obtížnostech (elf je nejrychlejší, valkýra má nejlepší brnění atd. atd.).

Obrázek 9: Úvodní obrazovka konverze hry Gauntlet určené pro mikropočítače Atari (automatová verze obsahovala větší počet barev).

Po výběru postav se hráči opět ocitnou v poměrně rozsáhlém dvourozměrném bludišti obsahujícím schody do dalších pater, klíče, dveře, množství různých předmětů (magické lektvary apod.) a samozřejmě i protivníky – NPC. Objevují se zde i generátory protivníků. Především ve vyšších obtížnostech se očekává dobrá spolupráce hráčů, která může spočívat například v nalákání NPC do takových míst, kde je bude možné jednodušeji či bezpečněji zneškodnit (můžeme zde vidět určitou souvislost se hrou Berzerk). S více než sedmi tisíci vyrobených a prodaných video automatů s touto hrou se jedná o jeden z úspěšnějších titulů firmy Atari games, který byl portován i na množství mikropočítačů a herních konzolí (i když v porovnání s počtem video automatů s Pac-Manem či Space Invaders je číslo 7000 poměrně nepatrné).

Obrázek 10: Informace o autorech.

Obrázek 11: Výběr postav pro jednotlivé hráče.

Obrázek 12: Začátek hry pro dva hráče.

Obrázek 13: První bludiště.

Obrázek 14: Druhé bludiště.

Obrázek 15: Druhé bludiště.

Obrázek 16: Automatová verze hry Gauntlet.

4. Bomberman/Dynablaster

Mezi nejznámější a současně i nejdéle existující herní série patří mj. i série Bomberman, v některých zemích (zejména v Evropě) známá i pod alternativním jménem Dynablaster či Dyna blaster. První hra patřící do této série vyšla již v roce 1983 (a to pro herní konzoli NES, i když existovala i zcela odlišná a dnes již polozapomenutá verze pro MSX), prozatím poslední hra pak byla vydána v loňském roce (2014).

Obrázek 17: Bomberman ve variantě pro ZX Spectrum.

Již v prvním dílu pojmenovaném Bomberman/Dynablaster a vydaném společností Hudson Soft byl použit v době vzniku této hry novátorský princip: hlavní hrdina se pohyboval bludištěm plným nepřátel, ovšem na rozdíl od některých dalších bludišťovek byl vybaven několika bombami, kterými dokázal jak likvidovat nepřátele, tak i ničit některé stěny bludiště a měnit tak jeho strukturu. Pokud byl však hráč nepozorný, mohla bomba zabít i jeho samotného. Ve zničených stěnách bludiště bylo možné najít i různé více či méně užitečné předměty.

Obrázek 18: Bomberman ve variantě pro ZX Spectrum.

Asi největším mezníkem v této herní sérii bylo vydání hry pojmenované Bomberman II. V tomto titulu, který byl velmi populární i v tuzemsku (především verze pro DOS a Amigu) se totiž objevuje možnost hry dvou či v některých variantách dokonce tří či čtyř hráčů. Teprve při souboji většího množství hráčů se ukazuje, jak může být výše popsaný herní princip ve skutečnosti zábavný v porovnání se hrou jediného hráče proti NPC.

Obrázek 19: Bomberman ve variantě pro ZX Spectrum.

Obrázek 20: Bomberman ve variantě pro ZX Spectrum – výbuch položené bomby.

Obrázek 21: Bomberman ve variantě pro počítače Atari.

Obrázek 22: Bomberman ve variantě pro počítače Atari.

Obrázek 23: Bomberman ve variantě pro počítače Atari.

Obrázek 24: Bomberman ve variantě pro počítače Atari.

Obrázek 25: Bomberman ve variantě pro počítače Atari.

Obrázek 26: Návod na hru Bomberman.

5. Pokračování herní série Dynablaster

Hra Dynablaster se díky své značné popularitě mezi hráči dočkala mnoha pokračování. Mezi roky 1983 až 2014 vzniklo přibližně čtyřicet oficiálních či polooficiálních pokračování Dynablasteru a ještě větší množství neoficiálních klonů (pamatuji se na českou hru určenou pro X Window System, která podporovala připojení většího množství X terminálů, hlavním hrdinou zde nebyl Bomberman, ale Krteček – název ani autora jsem však prozatím nezjistil).

Obrázek 27: Dynakillers: hra inspirovaná Bombermanem.

V následující tabulce jsou vypsány oficiální pokračování Dynablasteru (včetně originálu):

#	Titul	Poprvé vydáno	Platforma/platformy
1	Bomberman	1983	Arcade, ZX Spectrum, FM-7, Game Boy Advance, MSX, NES, PC-6001
2	Bomberman Special	1986	MSX
3	RoboWarrior	1987	MSX, NES
4	Bomberman	1990	Amiga, Atari ST, DOS, Sharp X68000, TurboGrafx-16
5	Atomic Punk	1990	Game Boy
6	Bomberman II	1991	NES
7	Atomic Punk	1991	Arcade
8	Bomberman '93	1992	TurboGrafx-16
9	New Atomic Punk: Global Quest	1992	Arcade
10	Mega Bomberman	1993	Genesis, PSP, TurboGrafx-16
11	Super Bomberman	1993	J2ME, SNES
12	Bomberman GB	1994	Game Boy
13	Super Bomberman 2	1994	SNES
14	Bomberman: Panic Bomber	1994	Arcade, FM Towns, PC-98, Sharp X68000, TurboGrafx CD
15	Neo Bomberman	1997	Arcade
16	Super Bomberman 5	1997	SNES
17	Bomberman Quest	1998	Game Boy Color
18	Bomberman World	1998	PlayStation
19	Bomberman: Party Edition	1998	PlayStation, PlayStation 3, PSP
20	Super Bomberman: Panic Bomber	1995	SNES
21	Bomberman GB	1995	Game Boy
22	Super Bomberman 3	1995	SNES
23	Panic Bomber	1995	Virtual Boy
24	Saturn Bomberman	1996	SEGA Saturn
25	Super Bomberman 4	1996	SNES
26	Bomberman GB 3	1996	Game Boy
27	Bomberman 64	1997	Nintendo 64
28	Atomic Bomberman	1997	Windows
29	Pocket Bomberman	1997	Game Boy, Game Boy Color

Obrázek 28: Dynakillers: hra inspirovaná Bombermanem.

Obrázek 29: Dynakillers: hra inspirovaná Bombermanem.

Obrázek 30: Dynakillers: hra inspirovaná Bombermanem.

Obrázek 31: Dynakillers: hra inspirovaná Bombermanem.

Obrázek 32: Dynakillers: hra inspirovaná Bombermanem.

6. Neortodoxní bludišťovky

Bludiště tvořící herní svět se objevilo i v mnoha dalších hrách, které nelze jednoznačně zařadit do kolonky „bludišťovek“. Například poměrně velké množství plošinovek (platform games) bylo založeno na použití bludiště, což je ovšem téma, které bude podrobněji popsáno až v následujících částech tohoto seriálu. Za zmínku stojí i hry, v nichž se hráčovo alter ego pohybovalo v podzemí (částečně) vyplněném hlínou, kterou se bylo možné prohrabávat – možná by se tyto hry daly nazvat „tunelovky“ :-). Klasikou tohoto žánru je původně automatová hra nazvaná Mr. Do! (1982), která byla portována i na herní konzole a osmibitové domácí mikropočítače a dále pak hry Henri či Diamonds (1983). Ovšem na podobném principu (a současně i na využití gravitace) je postavena i slavná herní série Boulder Dash, kterou si popíšeme v následujících kapitolách.

7. Herní série Boulder Dash

Již v předchozích částech tohoto seriálu jsme se setkali s produkty vydanými společností First Star Software, neboli zkráceně FSS. Programátoři spolupracující s touto firmou vytvořili například velmi populární hru Spy vs. Spy určenou pro jednoho či dva hráče (tato hra se dočkala hned několika pokračování). Ovšem mnohem známějším herním titulem, za jejímž vývojem stojí First Star Software, je hra Boulder Dash. Původní verzi této hry na základě nápadu Chrise Graye vytvořil programátor Peter Liepa pro osmibitové domácí mikropočítače Atari (kde využil především plynulý všesměrový scrolling a vícebarevný textový režim podporovaný čipem Antic), ovšem díky velkému úspěchu byla tato hra portována i na mnoho dalších osmibitových počítačů a později též na herní konzole a osobní počítače. Navíc byly vydány i další verze této hry, v nichž se využil již vytvořený engine, který byl pouze zdokonalen o další funkce (například simulaci lávy atd.).

Obrázek 33: Boulder Dash I – úvodní obrazovka. Autorem je Petr Liepa, jenž realizovat myšlenky Chrise Graye.

Ve hře Boulder Dash hráč ovládá postavičku, která se musí prokopávat jeskyněmi, hledat v nich diamanty a naopak se vyhnout nepřátelům, kteří v jeskyních žijí (výhodou je, že pohyb nepřátel lze jednoduše odhadnout, protože se řídí algoritmem nevyužívajícím generátor náhodných čísel). V jeskyních se taktéž nachází různé předměty, které se musí využít při řešení některých hádanek – jedná se především o kameny (na ně působí gravitace, a proto mohou být nebezpečné jak pro hráče, tak i pro jeho protivníky), „magické zdi“ měnící kameny na diamanty a naopak, „láva“, která se rozlévá po jeskyni a změní se na diamanty nebo kameny atd. atd.

Obrázek 34: Boulder Dash I – první level.

Navíc ještě hráče většinou omezuje odpočítávaný čas, protože pro každou jeskyni je určeno, do kolika sekund (resp. do kolika desítek sekund) musí být nasbírán určený počet diamantů, načež hráč posléze musí navíc najít východ z jeskyně (ten je někdy poměrně dobře ukrytý a objeví se až po vysbírání určeného počtu diamantů). Celkově je možné říci, že se jedná o velmi dobrou hru (jednu z nejlepších her osmibitové éry), která klade požadavky jak na hráčův úsudek a dobrý odhad, co se stane o několik kroků dále, tak i na rychlé reakce – jedná se tedy o podobné nároky, jaké na hráče klade další veleúspěšná hra osmibitové éry: Tetris.

Obrázek 35: Boulder Dash II – úvodní obrazovka.

Programátor a tvůrce prvního dílu Peter Liepa se podílel pouze na vzniku první a částečně i druhé verze Boulder Dashe, kdežto verze další již byly vytvořeny nezávisle na něm dalšími programátory. A právě v tomto okamžiku se ukázala jedna z největších předností existence herního enginu – další díly se vytvořily relativně jednoduše návrhem nových obrazovek, rozšířením možností enginu, změnou úvodní obrazovky atd., jednalo se tedy o poměrně snadný vývoj, nepochybně mnohem rychlejší a levnější než vývoj zcela nové hry.

Obrázek 36: Boulder Dash II – první level.

8. Boulder Dash Construction Kit

Společnost First Star Software využila svůj herní engine pro tvorbu her, které sama distribuovala, protože okamžik, kdy se samotný herní engine stane nástrojem, jenž je možné prodávat či licencovat, ještě nenastal. FSF se ovšem rozhodla provést jinou velmi zajímavou a svým způsobem i přelomovou věc – vydala totiž nástroj nazvaný Boulder Dash Construction Kit. Jednalo se o specializovaný editor, v němž si mohli samotní hráči vytvořit jak jednotlivé obrazovky (jeskyně) Boulder Dashe, tak i celé hry, tj. sekvence jeskyní. Samotná editace byla velmi snadná – v pravé části se nacházel „toolbar“ s jednotlivými předměty, které bylo možné vložit do vytvářené scény; celý editor se pak ovládat joystickem a vybrané speciální příkazy se zadávaly z klávesnice.

Obrázek 37: Boulder Dash Construction Kit – informace o vydavateli. Autorem je Jeffrey Schneider, tento kit byl vydán v roce 1986.

Ovšem pravděpodobně nejdůležitější vlastností tohoto editoru byl fakt, že obsahoval i samotný herní engine použitý v reálných hrách Boulder Dash I až Boulder Dash III. To znamenalo, že v kterýkoli okamžik se bylo možné přepnout z režimu editace obrazovky do herního režimu a otestovat tak například obtížnost navržené obrazovky či jednotlivých hlavolamů, způsob pohybu nepřátel atd. Vytvořené obrazovky (obtížnosti) bylo možné kdykoli nahrát na disketu či na kazetu a využít později, opět s využitím zcela stejného univerzálního herního enginu.

Obrázek 38: Boulder Dash Construction Kit – hlavní menu editoru bylo velmi jednoduché.

Obrázek 39: Boulder Dash Construction Kit – takto vypadá práce s editorem (v pravé části je zobrazen toolbar).

Obrázek 40: Boulder Dash Construction Kit – pomocí klávesové zkratky lze zobrazit celou obtížnost a nikoli pouze jednu čtvrtinu herního světa.

Obrázek 41: Boulder Dash Construction Kit – pomocné menu s výběrem čtyř barev, z nichž je vykreslen herní svět (ve skutečnosti je při zobrazení použito pěti barev, ovšem pátá barva je vždy vyhrazena pro černé pozadí).

9. Portace Boulder Dashe na další platformy

Boulder Dash sice vznikl na osmibitových domácích mikropočítačích Atari, kde využíval některé vlastnosti čipu Antic, ovšem vydán byl i pro mnoho dalších platforem, zejména pro Commodore C64, ZX Spectrum, Apple II či Amstrad CPC. Existují i verze pro herní konzole, především pro NES a Game Boy (viz též screenshoty umístěné pod tímto odstavcem). Hra se dočkala i mnoha pokračování a neoficiálních klonů (například http://www.artsoft.org/rocksndiamonds/screenshots/size_original.html), jedna z nejmladších variant vyšla v roce 2012 pro kapesní herní konzoli Nintendo 3DS (tato hra mj. obsahuje i původní levely).

Obrázek 42: Titulní obrazovka hry Boulder Dash na herní konzoli NES.

Uveďme si tabulku obsahující rok vydání původní hry i oficiálních pokračování Boulder Dashe:

#	Rok vydání	Titul
1	1984	Boulder Dash
2	1985	Boulder Dash II
3	1986	Boulder Dash 3
4	1986	Boulder Dash Construction Kit
5	1988	Rockford
6	1990	Boulder Dash Part 2
7	1990	Boulder Dash (Game Boy)
8	1990	Boulder Dash (NES)
9	2002	Boulder Dash EX
10	2002	Boulder Dash Xmas 2002 Edition
11	2003	GemJam Gold
12	2003	Boulder Dash – Treasure Pleasure
13	2007	Boulder Dash: Rocks!
14	2009	Boulder DAs Vol 1
15	2011	Boulder Dash-XL
16	2011	Boulder Dash – The Collection! (Android)
17	2012	Boulder Dash-XL 3D (Nintendo 3DS)