Historie vývoje počítačových her (143. část – textovky na osobních mikropočítačích)

25. 9. 2014

Doba čtení: 20 minut

Líbí se vám článek?
Podpořte redakci

V dnešní části seriálu o historii vývoje počítačových her se, podobně jako v části předchozí, budeme zabývat popisem tuzemských textovek dostupných na šestnáctibitových a (později) i na 32bitových osobních mikropočítačích. Zaměříme se na textovky dostupné pod systémem DOS.

Přidat mezi oblíbené zdroje na Googlu

Obsah

1. Historie vývoje počítačových her (143. část – textovky na osobních mikropočítačích)

9. Odkazy na Internetu

1. Historie vývoje počítačových her (143. část – textovky na osobních mikropočítačích)

V dnešní části seriálu o historii vývoje počítačových her se seznámíme s dalšími sedmi českými textovkami. Jedná se o hry, které byly – až na jednu výjimku – naprogramovány pro operační systém DOS běžící na osobních mikropočítačích kompatibilních s IBM PC (XT, AT…). Některé z dále popsaných her využívaly standardní textový režim s osmdesáti znaky na řádek a 25 textovými řádky, ovšem některé hry běžely v grafickém režimu. Konkrétně se to týká hry Dallas, která využívala standardní grafický režim karty VGA s rozlišením 640×480 pixelů a šestnácti barvami. Zajímavé je zjistit, jaké programovací jazyky a vývojové nástroje se využívaly pro tvorbu textovek. Většinou se jednalo buď o programovací jazyk QBasic společnosti Microsoft (IDE bylo součástí DOSu), popř. o slavný a v některých ohledech i nepřekonaný Turbo Pascal popř. Borland Pascal společnosti Borland. Tyto údaje budou uvedeny v kapitolách věnovaných příslušným hrám.

Obrázek 1: Integrované vývojové prostředí QBasicu.

2. WoW Wotlk

První hra, s níž se v dnešním článku seznámíme, se jmenuje WoW Wotlk. Jedná se o hru naprogramovanou v QBasicu (jednom z mnoha dialektů programovacího jazyka BASIC), o němž jsme se zmínili v předchozí kapitole. Z tohoto důvodu je hra dodávaná ve formě (otevřeného) zdrojového kódu a pro svůj běh vyžaduje přítomnost interpretru QBasicu. Druhou možností je překlad hry s využitím Quick Basicu. Samotná hra WoW Wotlk je zástupcem klasické textovky běžící ve standardním textovém režimu, a to dokonce bez použití znaků s akcenty; jedinou novinkou oproti některým starším textovkám je podpora barevného odlišení příkazů, popisů lokací, seznamu předmětů atd. Všechny příkazy jsou zpracovávány velmi jednoduchým parserem rozeznávajícím jednoslovní a dvouslovní příkazy, což je ostatně chování prakticky všech českých textovek. Poněkud neobvyklý je způsob pohybu hráčova alter ega po herním světě, protože se namísto příkazů sever/jih/západ/východ/nahoru/dolů používá příkaz „jdi“ následovaný číslem cíle (jednotlivé očíslované cíle jsou součástí popisu každé herní lokace).

Obrázek 2: Zdrojový kód hry WoW Wotlk otevřený v integrovaném vývojovém prostředí QBasicu.

Obrázek 3: Zdrojový kód hry WoW Wotlk otevřený v integrovaném vývojovém prostředí QBasicu.

Obrázek 4: WoW Wotlk – úvodní obrazovka.

Obrázek 5: WoW Wotlk – seznam příkazů.

Obrázek 6: WoW Wotlk – ukázka možnosti příkazu „jdi“.

Obrázek 7: WoW Wotlk – ukázka možnosti příkazu „prozkoumej“.

Obrázek 8: WoW Wotlk – ukázka možnosti příkazu „vezmi“.

Obrázek 9: WoW Wotlk – ve hře se počítají i výsledky soubojů.

Obrázek 10: WoW Wotlk – celá hra je tvořena jediným obrovským zdrojovým kódem.

3. Watti

Druhá hra, kterou se budeme v dnešním článku zabývat, se jmenuje taktéž poněkud neobvykle: Watti. Opět se jedná o hru/textovku běžící ve standardním textovém režimu, ovšem způsob jejího ovládání se od výše zmíněné textovky WoW Wotlk v mnoha ohledech odlišuje a po technické stránce je tato hra celkově mnohem propracovanější. Namísto vypisování příkazů z klávesnice se ve hře Watti používají klávesové zkratky, popř. kurzorové šipky (pohyb). Díky tomu je zejména pohyb hráče v herním světě velmi rychlý a částečně připomíná roguelike hry popř. čtverečkové dungeony. Tomuto typu her se Watti ostatně přibližuje i další (na textovky poměrně neobvyklou) vlastností – obsahuje totiž možnost automatické tvorby mapy; viz též screenshoty zobrazené pod tímto odstavcem. Kromě samotné hry je k Watti dodáván i konfigurační nástroj ovládaný s využitím menu (zobrazených v textovém režimu). V tomto nástroji lze kromě jiného i zakázat tvorbu mapy, což ocení skalní textovkáři, kteří si mapu zásadně kreslí ručně :-)

Obrázek 11: Hra Watti je již na poměry DOSu poměrně velká.

Obrázek 12: Kvůli použité znakové sadě je text nečitelný bez nastavení fontu s nabodeníčky.

Obrázek 13: Teď je již vše v pořádku.

Obrázek 14: Začátek hry Watti.

Obrázek 15: Menu s nápovědou.

Obrázek 16: Automaticky generovaná mapa.

Obrázek 17: Komunikace hráče s počítačem.

Obrázek 18: Komunikace hráče s počítačem.

Obrázek 19: Konfigurační program přiložený ke hře Watti.

Obrázek 20: Konfigurační program přiložený ke hře Watti.

4. A@gent

Hra s poněkud neobvyklým názvem A@gent patří do speciální kategorie textovek, které u nás proslavil slavný Podraz 3. Připomeňme si, že se jednalo o hru naprogramovanou původně pro domácí osmibitové mikropočítače ZX Spectrum, v níž bylo úkolem se za pomoci počítače a modemu (a telefonu, protože byl pravděpodobně použit „telefonní modem“) připojovat k různým serverům a vybílit konto ještě větším zlodějům, než jaké představuje hráčovo alter ego. A@gent je koncipován stejným způsobem, s tím malým rozdílem, že se poněkud vylepšilo především softwarové vybavení. Agent totiž může využívat jak telefon, tak i velmi jednoduchého e-mailového klienta (připomíná mi prvního mailového klienta z NetWare) či browser, což poněkud rozšiřuje možnosti děje. Zajímavé je, že tato hra je čistě monochromatická, což je v kontrastu s původním Podrazem 3, který hýřil všemi barvami, které dokázalo ZX Spectrum zobrazit.

Obrázek 21: Hra A@gent zabere jen necelých sto kilobajtů.

Obrázek 22: A@gent: úvodní menu.

Obrázek 23: A@gent: herní příběh.

Obrázek 24: A@gent: začátek hry.

Obrázek 25: A@gent: hlavní menu hry.

Obrázek 26: A@gent: mailový klient.

Obrázek 27: A@gent: vytáčení telefonního čísla a následný „rozhovor“.

5. Indiana Jones II

Již v předchozí kapitole jsme se zmínili o ZX Spectru a potažmo i o hře naprogramované Františkem Fukou. Poměrně zajímavá je v tomto kontextu hra Indiana Jones II, která taktéž původně vznikla na ZX Spectru. Pro osobní mikropočítače IBM PC a operační systém DOS vznikla konverze této hry, v níž je využit jak původní kód, tak i grafika (konkrétně loading screen). Původní verze této textovky pochází z roku 1987. Oproti mnoha dalším tuzemským textovkám je poněkud výjimečná tím, že se může ovládat pomocí menu, což sice může být poněkud zdržující (jak kvůli pomalému vykreslování, tak i kvůli pomalému výběru položek menu), ovšem je dobré vidět, že se autoři textovek snažili o vytvoření alternativního ovládání, které jen slepě nekopírovalo starodávnou textovku Colossal Cave Adventure (ostatně FF se spolupodílel na vývoji hry Belegost, která se taktéž ovládala „alternativně“, konkrétně pomocí ikon a roletových menu). Hra je (alespoň podle mého názoru) jednodušší, než první díl; v případě potřeby je však možné použít návod dostupný na adrese http://www.zx-spectrum.cz/index.php? cat1=3&cat2=6&solution_id=indyjones2_nv.txt.

Obrázek 28: Indiana Jones II: úvodní obrazovka.

Obrázek 29: Indiana Jones II: první herní lokace.

Obrázek 30: Indiana Jones II: menu s dostupnými příkazy.

Obrázek 31: Indiana Jones II: využití menu.

Obrázek 32: Indiana Jones II: hmm, to se nedostanu ani z první lokace? :-)

Obrázek 33: Indiana Jones II: neúspěšný konec hry.

Obrázek 34: Indiana Jones II: druhá lokace.

Obrázek 35: Indiana Jones II: využití menu.

Obrázek 36: Indiana Jones II: další herní lokace.

Obrázek 37: Indiana Jones II: využití menu.

Obrázek 38: Indiana Jones II: i když to není zcela patrné, je celá „instalace“ mj. tvořena i emulátorem ZX Spectra a obrazem magnetofonové pásky se hrou.

6. Dallas

(Nechvalně) známý a skoro nekonečný televizní seriál Dallas, který byl vysílán i tuzemskými televizními stanicemi, samozřejmě vyprovokoval autory textovek k vytvoření parodického příběhu, v němž vystupují postavy z Dallasu. Ve stejnojmenné textovce určené pro osobní mikropočítače IBM PC se skutečně s většinou postav z tohoto seriálu setkáme. Tato textovka se od dalších dnes popsaných her odlišuje zejména v tom ohledu, že využívá standardní šestnáctibarevný grafický režim karty VGA s rozlišením 640×480 pixelů. Pravděpodobně nejviditelnějším zneužitím tohoto režimu je použitý font se psacím písmem :-) Hru lze ovládat i pomocí myši a opět se zde setkáme s automaticky generovanou mapou i automaticky generovaným a obnovovaným inventářem. Ke hře existuje i doplňkový nástroj, který po svém spuštění zobrazí mapu celé hry se zvýrazněním některých nebezpečných či jinak důležitých lokací.

Obrázek 39: Dallas: inicializace hry.

Obrázek 40: Dallas: úvodní obrazovka.

Obrázek 41: Dallas: herní příběh není komplikovaný.

Obrázek 42: Dallas: první herní lokace.

Obrázek 43: Dallas: možnost tlačítka „Bližší informace“.

Obrázek 44: Dallas: postupné vykreslování mapy herního světa.

Obrázek 45: Dallas: postupné vykreslování mapy herního světa.

Obrázek 46: Dallas: postupné vykreslování mapy herního světa.

Obrázek 47: Dallas: mapa hry vykreslená přiloženou utilitou.

Obrázek 48: Dallas: dokument s podrobnějšími informacemi o hře.

7. Beerland II

Již z názvu hry Beerland II vyplývá, že se jedná o hru inspirovanou původním Beerlandem, tedy hrou pocházející opět z legendárního ZX Spectra. Hra Beerland II je naprogramována pro osobní mikropočítače IBM PC a využívá standardní šestnáctibarevný textový režim. Beerland II se ovládá s využitím jednoduchého textového menu (viz též screenshoty umístěné pod tímto odstavcem), což je oproti původní variantě této hry první jasně viditelná změna. Styl dialogů i způsob popisu jednotlivých herních lokací se do značné míry podobá původnímu Beerlandu

Obrázek 49: Beerland II: úvodní obrazovka.

Obrázek 50: Beerland II: začátek hry.

Obrázek 51: Beerland II: použití menu.

Obrázek 52: Beerland II: příkaz „Prozkoumej“ je zcela univerzální.

Obrázek 53: Beerland II: příkaz „Prozkoumej“ je zcela univerzální.

Obrázek 54: Beerland II: příkaz „Prozkoumej“ je zcela univerzální.

Obrázek 55: Beerland II: použití menu.

Obrázek 56: Beerland II.

Obrázek 57: Beerland II: hra je pravděpodobně naprogramovaná v Turbo Pascalu.

8. Mise Škorpión

Poslední dnes popsanou českou textovkou je hra nesoucí název Mise Škorpión. Tato hra je založena na velmi jednoduchém principu – předkládá před hráče, který zde vystupuje ve funkci vojenského velitele, určité situace a dává mu na výběr, většinou ze tří možných rozhodnutí (například: 1-zaútočit na nepřítele, 2-prozatím zůstat v zákopech, 3-postavit tábor atd.). Jednotlivé situace na sebe navazují jen minimálně a celou hrou je možné bez problémů projít ve chvíli, kdy si hráč zapamatuje všechny správné odpovědi. Tato hra je, podobně jako WoW Wotlk, naprogramována v QBasicu a tím pádem je dostupný i její zdrojový kód (dokonce jsem ji viděl zabalenou společně s QBasicem, což asi není zcela korektní), z něhož je patrná velmi jednoduchá a přímočará struktura (což je politicky korektní název pro „špagetový kód“). Propracovanější typy podobně koncipovaných her, v nichž hráč pouze reaguje na přednesené situace, budou popsány v navazující části tohoto seriálu.