Historie vývoje počítačových her (161. část – plošinovky ve druhé polovině osmdesátých let)

17. 2. 2015

Doba čtení: 19 minut

Líbí se vám článek?
Podpořte redakci

Poměrně bouřlivý vývoj čekal plošinovky ve druhé polovině osmdesátých let minulého století. Tehdy se totiž objevily hry, v nichž se systém plošinovek začal kombinovat například se střílečkami, bojovými hrami apod. Jedním z výrazných předělů v této oblasti bylo vydání her Bruce Lee, Saboteur a Castlevania.

Obsah

1. Historie vývoje počítačových her (161. část – plošinovky ve druhé polovině osmdesátých let)

2. Bruce Lee

3. Monty on the Run

4. Auf Wiedersehen Monty

9. Odkazy na Internetu

1. Historie vývoje počítačových her (161. část – plošinovky ve druhé polovině osmdesátých let)

V dnešní části seriálu o historii vývoje počítačových her se budeme zabývat plošinovkami, které (až na jednu výjimku) vznikly ve druhé polovině osmdesátých let minulého století. Právě tehdy se začal ve velké míře rozvíjet trend kombinace plošinovek se střílečkami, adventurami apod., který vlastně vydržel dodnes (viz například herní sérii s Mariem). Zajímavými mezníky v chápání plošinovek jsou například hry Bruce Lee (1984), Saboteur (1985), Castlevania (1987) či Draconus (1988), ovšem nesmíme zapomenout například ani na herní sérii Dizzy (první díl pochází z roku 1987) a samozřejmě ani na slavnou hru Prince of Persia (1989).

Obrázek 1: Klasická plošinovka pocházející z druhé poloviny osmdesátých let minulého století: úvodní obrazovka hry Super Mario Bros 2 ve verzi pro NES.

V následující tabulce jsou vypsány všechny plošinovky, s nimiž se dnes seznámíme. První hra sice pochází již z roku 1984, ovšem svým zpracováním i grafickým stylem již patří do druhé generace plošinovek:

Kapitola	Hra	Rok vzniku	Autor/autoři	Styl zobrazení
2	Bruce Lee	1984	Kelly Day, Ron Fortier	2D, pohled zboku, přepínání mezi obrazovkami
3	Monty on the Run	1985	Peter Harrap, Rob Hubbard (hudba)	2D, pohled zboku, přepínání mezi obrazovkami
4	Auf Wiedersehen Monty	1987	Peter Harrap, Shaun Hollingworth, Rob Hubbard	2D, pohled zboku, přepínání mezi obrazovkami
5	Castle	1986	ASCII Corporation	2D, pohled zboku, přepínání mezi obrazovkami
6	Castlevania	1987	Nobuhiro Matsuoka, Noriyasu Togakushi (grafika)	2D, pohled zboku, scrolling
7	Draconus	1988	Ian Copeland, Adam Gilmore, Brian Jobling, Michael Owens	2D, pohled zboku, přepínání mezi obrazovkami
8	Misja	1990	Janusz Pelc, Marek Siewior	2D, pohled zboku, přepínání mezi obrazovkami

Obrázek 2: Klasická plošinovka pocházející z druhé poloviny osmdesátých let minulého století: Super Mario Bros 2 ve verzi pro NES.

2. Bruce Lee

První plošinovkou, v níž se objevují rysy převzaté z jiných typů her, je Bruce Lee. Tuto v minulosti velmi oblíbenou hru vytvořili Kelly Day a Ron Fortier (Datasoft) v roce 1984, a to hned pro několik typů osmibitových domácích mikropočítačů, například pro Atari, Commodore C64 či ZX Spectrum (později vyšla i pro MS DOS). Hra Bruce Lee je pro nás zajímavá z toho důvodu, že se jednalo o jednu z prvních her, v nichž došlo ke kombinaci klasické plošinovky (platform game) s bojovou hrou typu beat'em up.

Obrázek 3: Bruce Lee – loading screen.

Hlavním hrdinou je zde samozřejmě Bruce Lee, který musí projít relativně rozsáhlým hradem, nalézt zde zlého čaroděje a zabít ho (pravděpodobně elektrickým proudem). Aby cesta nebyla tak jednoduchá, je Bruce Lee neustále pronásledován ninjou a taktéž sumo zápasníkem jménem Yumo (ve verzi této hry pro počítače Atari je nezdravě vybarven do zelena). Celá hra je rozdělena do 21 obrazovek, mezi nimiž se přechází naznačenými východy; některé východy se však otevřou až po sesbírání všech lampiónů, které se na obrazovce (obrazovkách, místnostech) nachází. Samozřejmě zde nalezneme i většinu klasických „plošinovkových“ prvků, zejména žebříky, obdobu výtahů (zde mají tvar nějakého posuvného plátna), propadla, pohyblivé překážky, které je nutné přeskakovat (nebo si pod ně lehnout), nášlapné miny apod.

Obrázek 4: Bruce Lee – hlavní menu hry.

V případě, že se na začátku hry zvolí hra pouze jednoho hráče, je jím jednoduše ovládána pouze postavička Bruce Leeho, zatímco oba protivníky, tj. ninju i Yuma řídí počítač. Alternativně je však možné zvolit i hru dvou hráčů, a to ve dvou režimech. Buď se hráči střídají u ovládání postavičky Bruce Leeho – po ztrátě života je na řadě druhý hráč –, nebo může druhý hráč ovládat přímo Yuma a sám si tak zvolit, zda bude hrát spíše kooperativně (například ve chvíli, kdy hráči potřebují hru alespoň nějakým způsobem dokončit :-) nebo naopak bude Leeovým protivníkem. Tento „asymetrický“ herní režim, v němž oba hráči nemají stejné možnosti, je skutečně poněkud neobvyklý, zejména na hru pocházející z první poloviny osmdesátých let minulého století. Zajímavé je, že na některých obrazovkách („červené úrovně“, fialová obrazovka, obrazovka s hradem, poslední dvě místnosti atd.) se Yumo ani ninja vůbec neobjevují, takže druhý hráč může v této chvíli v klidu odpočívat :-)

Obrázek 5: Bruce Lee – úvodní obrazovka – vstup do hradu.

Poznámka: pro tuto hru mám slabost, protože se jednalo o vůbec první program, který se nám podařilo načíst do nového Atari (a to ještě na magnetofonu bez Turba 2000, hra byla uložena ve standardním záznamu, což mj. znamenalo, že se Atari několik dní nesmělo vypnout :-).

Obrázek 6: Bruce Lee – Yumo útočí.

Obrázek 7: Bruce Lee – jedna z podzemních místností.

Obrázek 8: Bruce Lee – další místnost v podzemí („peklo“).

Obrázek 9: Bruce Lee – Lee může skákat z libovolné výšky.

Obrázek 10: Bruce Lee – nejobtížnější místnost, zejména ve chvíli, kdy je scéna zobrazena na staré černobílé televizi, na níž nejsou spodní černé pixely vůbec viditelné :-).

Obrázek 11: Bruce Lee – předposlední obrazovka se zlým čarodějem.

Obrázek 12: Bruce Lee – zapnutí elektrického trůnu.

Obrázek 13: Bruce Lee – úspěšné dokončení hry.

3. Monty on the Run

Druhá plošinovka, kterou si dnes popíšeme, pochází z roku 1985 a jmenuje se Monty on the Run. Jedná se o hru patřící do rozsáhlejší série, v níž v roli hlavního hrdiny vystupuje krtek Monty, který ovšem na rozdíl od normálních krtků umí skákat, šplhat, jezdit autem atd. atd. Z herního hlediska se jedná o klasickou plošinovku, v níž je herní svět rozdělený na jednotlivé místnosti s mnoha různými protivníky (putujícími po stále stejných trajektoriích), plošinkami, předměty, po nichž je možné šplhat apod. Od starších her se Monty on the Run odlišuje především pěknějšími animacemi a varianta této hry určená pro počítače Commodore C64 je známá především hudbou zkomponovanou Robem Hubbardem pro slavný zvukový čip SID (právě melodie z této hry a taktéž ze hry-plošinovky Thing on a Spring ukázala, že hudebníci používající zvukové čipy v domácích počítačích a herních konzolích dokážou produkovat skutečnou hudbu).

Obrázek 21: Monty on the Run pro ZX Spectrum – loading screen.

Obrázek 22: Monty on the Run pro ZX Spectrum – první místnost.

Obrázek 23: Monty on the Run pro ZX Spectrum – druhá místnost.

Obrázek 24: Monty on the Run pro ZX Spectrum – třetí místnost.

Obrázek 25: Monty on the Run pro ZX Spectrum – čtvrtá místnost.

4. Auf Wiedersehen Monty

Hra nazvaná Auf Wiedersehen Monty je o dva roky mladším pokračováním výše popsané hry Monty on the Run, pochází tedy z roku 1987. Krtek Monty v předchozí hře dokázal úspěšně utéci z Velké Británie do kontinentální Evropy a nyní zde putuje po jednotlivých zemích. Opět se jedná o hru s mnoha propojenými místnostmi, které dohromady tvoří velmi zjednodušenou mapu Evropy (viz též mapu místností dostupnou na adrese ). Mezi některými místnostmi je dokonce možné cestovat, například s použitím letadel apod. Zajímavé je, že se hlavní postava může opít: hráč potom částečně ztratí kontrolu nad ovládáním (bylo by vůbec možné hru s podobnými vlastnostmi vydat dnes? :-) V některých místnostech se autoři pokusili o navození atmosféry dané země, což je ovšem v plošinovce poměrně složité. Podobně jako tomu bylo v předchozí části této herní série, i zde se o tvorbu hudby pro Commodore C64 postaral Rob Hubbard, na ZX Spectru naopak Ben Daglish (řeč je o variantě pro ZX Spectrum 128K+).

Obrázek 26: Auf Wiedersehen Monty pro ZX Spectrum – loading screen.

Obrázek 27: Auf Wiedersehen Monty pro ZX Spectrum – úvodní obrazovka.

Obrázek 28: Auf Wiedersehen Monty pro ZX Spectrum – první místnost.

Obrázek 29: Auf Wiedersehen Monty pro ZX Spectrum – druhá místnost.

Obrázek 30: Auf Wiedersehen Monty pro ZX Spectrum – třetí místnost.

5. (The) Castle

Další plošinovkou, s níž se v dnešním článku seznámíme, je hra určená pro osmibitovou herní konzoli SG-1000. Název této hry je (The) Castle a vydána byl v roce 1986 (tj. již v relativně pozdním období životnosti této nepříliš úspěšné konzole) firmou s poněkud podivným názvem ASCII, jejímž zakladatelem byl Kazuhiko Nishi. O této společnosti se zmiňuji především z toho důvodu, že se jedná o firmu, která později vyprodukovala poměrně velké množství her i pro další herní konzole Sega Master System, Sega Mega Drive, Sega Saturn či Sega Dreamcast. Vraťme se však ke hře Castle. Jedná se vlastně o kombinaci plošinovky a bludišťovky, tj. hry využívající boční 2D pohled na herní svět. Podobně jako u mnoha dalších her učených pro herní konzoli SG-1000 byl celý svět rozdělen na jednotlivé obrazovky (místnosti), mezi nimiž se v určených místech přecházelo (některé další plošinovky používají scrolling, ten je ovšem na SG-1000 dosažitelný poměrně problematicky).

Obrázek 31: Hra Castle na osmibitové herní konzoli SG-1000.

V době vzniku hry Castle již měli programátoři poměrně dost zkušeností s programováním čipu Texas Instruments TMS9918/TMS9928, takže je herní svět hry Castle (alespoň na tehdejší poměry a omezené technologické možnosti) prokreslený velmi pěkně. Na jednotlivých obrazovkách se nachází množství protivníků a zajímavé jsou i samotné předměty, popř. i stroje v jednotlivých místnostech (výtahy atd.). Herní svět byl poměrně velký, ovšem po nalezení mapy se v horní části obrazovky postupně mohl zobrazovat plánek celého hradu. Tato hra se navíc stala i inspirací pro hry s podobnou tematikou: Castlevania a Castle Excellent, i když tyto hry byly naprogramovány pro jiné a komerčně úspěšnější herní konzole, především pro NES (na osmibitových domácích počítačích pak vznikla například i hra Schreckenstein určená pro dva hráče, která navíc nezobrazovala jednotlivé místnosti, ale namísto toho používala horizontální a vertikální scrolling).

Obrázek 32: Další snímek hry Castle.

Obrázek 33: Další snímek hry Castle.

6. Castlevania

Další hrou posunující původně dosti jednoduchý koncept plošinovek směrem k akčním hrám a částečně i k RPG, je Castlevania pocházející z roku 1987. Tato hra, která se stala slavnou především na osmibitové herní konzoli NES, se postupně rozvinula do série trvající již 25 let. Jak jsme si již řekli v úvodní větě, jedná se o hru ležící na pomezí mezi klasickou plošinovkou a akční adventurou, v níž je možné nalézt i prvky (relativně jednoduché) RPG. Castlevania se stala oceňovaná mj. i díky velmi pěkně prokresleným scénám navozujícím tísnivou hororovou atmosféru, což dobře korespondovalo s ústředním tématem hry: bojem proti vampýrům, nemrtvým a v některých dílech dokonce i bojem proti samotnému Drákulovi (osobně považuji grafiku her Castlevania I-III za to nejlepší, co pro herní konzoli NES vzniklo za celou dobu její existence).

Obrázek 34: Úvodní obrazovka hry Castlevania I na NESu.

Od všech ostatních plošinovek, s nimiž jsme se dnes seznámili, se Castlevania odlišuje i způsobem zobrazení, neboť namísto přepínání obrazovek je každá úroveň představovaná jedinou plochou mnohem větší než jedna obrazovka. Tato plocha plynule scrolluje a sleduje tak pohyby hráče, což je ostatně patrné i z videa dostupného na adrese https://www.youtube.com/watch?v=W5RGTdOq288. V Castlevanii také můžeme narazit na prvek známý především ze stříleček – jedná se o bosse, tj. většího a silnějšího protivníka, kterého je nutné zničit.

Obrázek 35: Pěkně navržená grafika hry Castlevania I (obrázek má jen 15 barev).

Jednotlivé verze hry Castlevania se však od sebe odlišují: první verze byla vlastně klasickou plošinovkou s lineárním vývojem děje, ovšem v dalších verzích se již objevily prvky adventury či RPG a děj se tak stal částečně nelineárním (což popravdě řečeno vyhovovalo jen některým hráčům). Na okraj, i když to přímo nesouvisí s herní konzolí NES, je vhodné říci, že i herní série Castlevania se dočkala nových vydání využívajících 3D prostor, ovšem tyto hry zpočátku nebyly přijaty tak kladně, jako v případě „3D Maria“ (tj. další plošinovkové herní série, které se budeme věnovat příště).

Obrázek 36: Castlevania I na NES.

V následující tabulce jsou vypsány hry patřící do série Castlevania:

Rok	Herní tituly
1986	Castlevania Vampire Killer
1987	Castlevania II: Simon's Quest
1988	Haunted Castle
1989	Castlevania: The Adventure Castlevania III: Dracula's Curse
1990	Kid Dracula (Famicom)
1991	Castlevania II: Belmont's Revenge Super Castlevania IV Kid Dracula (Gameboy)
1992	×
1993	Akumajo Dracula Castlevania: Rondo of Blood
1994	Castlevania: Bloodlines
1995	Castlevania: Dracula X
1996	×
1997	Castlevania: Symphony of the Night Castlevania Legends
1998	×
1999	Castlevania (Nintendo 64) Castlevania: Legacy of Darkness
2000	×
2001	Castlevania: Circle of the Moon Castlevania Chronicles
2002	Castlevania: Harmony of Dissonance
2003	Castlevania: Aria of Sorrow Castlevania: Lament of Innocence
2004	×
2005	Castlevania: Dawn of Sorrow Castlevania: Curse of Darkness
2006	Castlevania: Portrait of Ruin
2007	Castlevania: Order of Shadows Castlevania: The Dracula X Chronicles
2008	Castlevania: Order of Ecclesia Castlevania Judgment Akumajo Dracula: The Medal Pachislot Akumajo Dracula
2009	Castlevania: The Arcade Castlevania: The Adventure ReBirth
2010	Pachislot Akumajo Dracula II Castlevania: Harmony of Despair Castlevania Puzzle: Encore of the Night Castlevania: Lords of Shadow
2012	Pachislot Akumajo Dracula III
2013	Castlevania: Lords of Shadow – Mirror of Fate
2014	Castlevania: Lords of Shadow 2

Obrázek 37: Castlevania I na NES.

Obrázek 38: Castlevania I na NES.

Obrázek 39: Castlevania II na NES.

Obrázek 40: Castlevania II na NES.

Obrázek 41: Castlevania II na NES.

Obrázek 42: Castlevania III na NES.

Obrázek 43: Castlevania III na NES

Obrázek 44: Castlevania III na NES

Obrázek 45: Castlevania III na NES

7. Draconus

Předposlední hra, s níž se v dnešním článku seznámíme, se jmenuje Draconus. Tato hra, která byla naprogramována pro domácí osmibitové mikropočítače Atari, Commodore C64 i ZX Spectrum, pochází z roku 1988 a o její vytvoření se postaral větší počet lidí, a to jak vývojářů, tak i grafiků a hudebníků: Ian Copeland, Adam Gilmore, Brian Jobling, Michael Owens, Kevin Franklin. Větší počet autorů je ostatně dalším z poměrně typických rysů her (zdaleka nejenom plošinovek) pocházejících z druhé poloviny osmdesátých let minulého století. Je zde již patrná mnohem větší specializace, na rozdíl od starších her, které lze v mnoha případech považovat za homebrew tituly, protože je (vetšinou) vytvořil jen jediný programátor a teprve distributor ke hře přidal známější logo (nejedná se samozřejmě o všechny hry, protože větší herní společnosti programátory zaměstnávaly). Pro příklady „homebrew titulu“ ostatně nemusíme chodit daleko: například Manic Miner popsaný v předchozích dílech tohoto seriálu je dílem jediného autora.

Obrázek 46: Draconus pro osmibitové počítače ZX Spectrum – loading screen.

Vraťme se však k titulu Draconus. Hráč se zde ocitá v jakémsi fantaskním světě a jeho úkolem je zabít tvora, který trošku připomíná známého vetřelce. Ve skutečnosti však není možné pouze vetřelce najít a pokusit se ho zabít – předtím je zapotřebí získat čtyři magické předměty, které hráčově postavě umožní například metamorfózu na plujícího ještěra (a zpět), rozpoznání falešných zdí, pád z výšky apod. Herní svět je poměrně rozsáhlý, což je ostatně patrné i z mapy dostupné na adrese http://mapy.atari8.info/c-e/draconus.png a některé části mapy jsou dostupné pouze při již zmíněné metamorfóze. Tato hra byla v minulosti velmi populární a například mnozí Ataristé ji považují za jednu z vůbec nejlepších her, která pro tyto domácí osmibitové mikropočítače vznikla. Verze pro C64 a především pro ZX Spectrum byla odlišná – na ZX Spectru je (pochopitelně) zcela odlišné grafické provedení, i zvuky a hudba doznala velkých změn.

Obrázek 47: Draconus pro osmibitové počítače ZX Spectrum – úvodní obrazovka.

Obrázek 48: Draconus pro osmibitové počítače ZX Spectrum – první místnost.

Obrázek 49: Draconus pro osmibitové počítače ZX Spectrum – prostředí herního světa.

Obrázek 50: Draconus pro osmibitové počítače ZX Spectrum – konec hry.

Obrázek 51: Draconus pro osmibitové počítače Atari – úvodní obrazovka.

Obrázek 52: Draconus pro osmibitové počítače Atari – první místnost ve hře.

Obrázek 53: Draconus pro osmibitové počítače Atari – prostředí herního světa.

Obrázek 54: Draconus pro osmibitové počítače Atari – prostředí herního světa.

Obrázek 55: Draconus pro osmibitové počítače Atari – prostředí herního světa.

8. Misja

Poslední dnes popsaná hra se jmenuje Misja (mise). Jedná se o po grafické i hudební stránce propracovanou hru určenou pro osmibitové mikropočítače Atari, která vznikla v roce 1990 ve společnosti Avalon. Programátoři, grafici i hudebníci z Avalonu pocházeli z Polska , kde byly – ostatně podobně jako i v mnoha dalších zemích východního bloku – osmibitové domácí mikropočítače stále velmi populární i na začátku devadesátých let minulého století, takže není divu, že se vývoj počítačových her určených pro tyto stroje přesunul právě do střední a východní Evropy. Misja je ukázkou vcelku běžné kombinace bludišťovky, plošinovky a střílečky.

Obrázek 56: Úvodní obrazovka.

Hráč má za úkol projít obrovskou vojenskou základnou, zničit ji (resp. umístit detonátory k jakýmsi obrovským nádržím, časovač je nastavený na 100 sekund), ovšem musí ještě před závěrečným výbuchem najít vrtulník a ze základny uniknout (vše lze najít na mapě dostupné na adrese http://mapy.atari8.info/l-o/misja.png). V Misje je použit režim přepínání mezi obrazovkami, tj. celá základna je rozdělena na samostatné místnosti, v nichž se nachází klasické plošinky, žebříky, výtahy, zakódované dveře, automaticky střílející lasery a další typické prvky mnoha plošinovek. V dolní části obrazovky se navíc zobrazuje mapa, na níž je možné vidět, které části vojenské základny již byly prozkoumány.