Historie vývoje počítačových her (162. část – další hry využívající koncept plošinovek)

24. 2. 2015

Doba čtení: 18 minut

Líbí se vám článek?
Podpořte redakci

Ve druhé polovině osmdesátých let se začaly ve větší míře objevovat hry, v nichž se koncept plošinovek kombinoval s nějakým dalším herním principem. Oblíbené byly například kombinace plošinovky a bojové hry či plošinovky a adventury. Dnes se s těmito hrami seznámíme, včetně legendárního titulu Prince of Persia.

Obsah

1. Historie vývoje počítačových her (162. část – další hry využívající koncept plošinovek)

2. Saboteur

3. Schreckenstein

4. Dizzy (The Ultimate Cartoon Adventure)

5. Treasure Island Dizzy

6. Fantasy World Dizzy

7. Fred

8. Prince of Persia

9. Dangerous Dave

10. Odkazy na Internetu

1. Historie vývoje počítačových her (162. část – další hry využívající koncept plošinovek)

Ve druhé polovině osmdesátých let minulého století již byl koncept plošinovek plně rozvinutý a navíc se začaly objevovat nové technicky dokonalejší hry, v nichž byly plošinovky kombinovány s dalšími herními principy. Příkladem může být minule popsaná hra Bruce Lee, oblíbený Barbarian (mapa) či dnes zmíněná hra Saboteur. V těchto třech titulech je plošinovka kombinovaná s bojovou hrou. Dalším důležitým titulem na této vývojové větvi plošinovek je slavná hra Prince of Persia. Plošinovky se však taktéž kombinovaly s prvky adventure her, což je postup, který se velmi pěkně rozvinul ve známé herní sérii Dizzy (dnes se seznámíme s prvními třemi díly této série). Nesmíme zapomenout ani na kombinaci plošinovky a střílečky; příkladem může být hra Dangerous Dave, popř. její pokračování Dangerous Dave in the Haunted Mansion.

Obrázek 1: Úvodní obrazovka hry Barbarian (ZX Spectrum).

V tabulce níže jsou vypsány všechny dnes popisované hry:

Kapitola	Rok vzniku	Název
2	1985	Saboteur
3	1985	Schreckenstein
4	1987	Dizzy (The Ultimate Cartoon Adventure)
5	1988	Treasure Island Dizzy
6	1989	Fantasy World Dizzy
7	1990	Fred
8	1989	Prince of Persia
10	1988	Dangerous Dave

Obrázek 2: Hra Barbarian (varianta pro domácí osmibitové mikropočítače Commodore C64).

Obrázek 3: Hra Barbarian (varianta pro domácí osmibitové mikropočítače Commodore C64).

2. Saboteur

První hra, s níž se v dnešním článku seznámíme, se jmenuje Saboteur. Jedná se o akční hru kombinující plošinovku s bojovou hrou. Saboteur byl vydán již v roce 1985, a to hned pro několik typů domácích osmibitových mikropočítačů, především pro Commodore C64 a taktéž pro ZX Spectrum. Hráč se zde ocitá v roli ninjy, jehož úkolem je proniknout do základny tvořené skladišti, řídicím střediskem, nezbytnými žebříky apod., najít zde disketu (obsahující databázi povstalců) a poté ze základny uniknout s využitím vrtulníku, podobně jako tomu bylo v minule popsané (o pět let mladší) hře Misja. Základna je samozřejmě hlídaná, a to jak vojáky, tak i psy a především pak všudypřítomným bezpečnostním systémem (automatické střílny apod.). Zajímavé je, že se hráči ukazuje energie, kterou lze nabírat pouhým odpočinkem na vhodném místě, ovšem kvůli zmíněnému časovému omezení a taktéž velkému množství obranných systémů je lepší se spíše soubojům vyhýbat.

Obrázek 4: Saboteur pro Commodore C64 – úvodní obrazovka.

Na začátku hry je možné si zvolit obtížnost, která určuje například množství strážců, kteří se na základně pohybují. Mění se i čas, který ninjovi zbývá pro dokončení mise apod. Tato hra byla velmi populární, a to jak díky svému ději (mnoho plošinovek žádný děj ani cíl vlastně nemá), tak i díky tomu, že všechny postavy byly na obrazovce mnohem větší, než je tomu u většiny starších plošinovek. O dva roky později, tedy v roce 1987, vznikl druhý díl této hry a hned několik pokusů o díl třetí: viz například stránky http://easyweb.easynet.co.uk/~bsp/index.html.

Obrázek 5: Saboteur pro Commodore C64 – prostředí hry.

Obrázek 6: Saboteur pro ZX Spectrum – loading screen.

Obrázek 7: Saboteur pro ZX Spectrum – informace o možnosti, že kazeta je padělkem.

Obrázek 8: Saboteur pro ZX Spectrum – úvodní obrazovka.

Obrázek 9: Saboteur pro ZX Spectrum – prostředí hry.

Obrázek 10:. Saboteur pro ZX Spectrum – prostředí hry.

Obrázek 11: Saboteur pro ZX Spectrum – prostředí hry.

Obrázek 12: Saboteur pro ZX Spectrum – prostředí hry.

3. Schreckenstein

Další plošinovkou, přesněji řečeno hrou, v níž se využívají některé principy plošinovek (žebříky, boční 2D pohled apod.), je titul s předlouhým názvem Schreckenstein. Tuto hru naprogramoval v roce 1985 Peter Finzel, což je vývojář, s jehož tvorbou jsme se již setkali, protože o rok dříve vytvořil bludišťovku s názvem Cavelord. Obě zmiňované hry, tj. jak Schreckenstein tak i Cavelord jsou si po technologické a částečně i grafické stránce podobné – najdeme zde naprosto plynulý všesměrový scrolling, podobnou barvovou paletu, množství pohybujících se protivníků a celá hra se odehrává v rychlém tempu.

Obrázek 13: Schreckenstein – reklama na začátku.

Zatímco však hra Cavelord používala pro zobrazení herního světa celou obrazovku (a dva hráči si museli rozdělit role: jeden ovládal postavu zatímco druhý střílel), mohou hru Schreckenstein současně ovládat dva lidé, protože je zde využit režim split-screen zajišťující, že každý hráč se může nacházet v jiné části herního světa. Úkolem hráčů je sbírat v rozsáhlém hradním podzemí svícny a nosit je do jakýchsi hrnců; soutěží se přitom o to, který hráč bude rychlejší a úspěšnější. Proti nepřátelům – což jsou různé formy strašidel, obrovských netopýrů apod. – je možné použít zbraně, popř. je jimi možné poškádlit i protivníka.

Obrázek 14: Schreckenstein – úvodní obrazovka.

Obrázek 15: Schreckenstein – začátek hry.

Obrázek 16: Schreckenstein – herní prostředí.

Obrázek 17: Schreckenstein – herní prostředí.

Obrázek 18: Schreckenstein – herní prostředí.

4. Dizzy (The Ultimate Cartoon Adventure)

Konečně se dostáváme k další známé herní sérii. V předchozích částech tohoto seriálu jsme se již seznámili například se sériemi Mario Bros, Donkey Kong či Castlevania, ovšem ještě jsme se podrobněji nezmínili o vybraných známých a oblíbených hrách, které vznikly přímo v Evropě. Jedná se o herní sérii Dizzy distribuovanou společností Code Masters; dokonce se jednalo o nejúspěšnější hry, které zde ve druhé polovině osmdesátých let minulého století vznikly. Protože se jedná o evropské hry, nepřekvapí příliš, že původní díly této série byly nejdříve naprogramovány pro ZX Spectrum a Amstrad CPC, teprve později vznikly konverze pro NES, Commodore C64, Atari ST a samozřejmě i Amigu a PC (DOS).

Obrázek 19: Dizzy na počítači Commodore C64 – úvodní obrazovka.

První hra pocházející z této série se jmenuje Dizzy – The Ultimate Cartoon Adventure (Dizzy 1) a vydána byla již v roce 1986 pro několik typů domácích osmibitových mikropočítačů, včetně ZX Spectra a později Commodore C64. V tomto titulu se poprvé objevuje hlavní hrdina – živé (skákající) vajíčko procházející různými světy. Tato hra úspěšně kombinuje možnosti plošinovek (pohyb po herním světě, přeskakování překážek apod.) s klasickými adventurami (získávání předmětů, manipulace s nimi, interakce s NPC).

Obrázek 20: Dizzy na počítači Commodore C64 – první místnost.

Obrázek 21: Dizzy na počítači ZX Spectrum – úvodní obrazovka.

Obrázek 22: Dizzy na počítači ZX Spectrum – první místnost.

Obrázek 23: Dizzy na počítači ZX Spectrum – druhá místnost.

Obrázek 24: Dizzy na počítači ZX Spectrum – třetí místnost.

Obrázek 25: Dizzy na počítači ZX Spectrum – čtvrtá místnost.

Obrázek 26: Dizzy na počítači ZX Spectrum – pátá místnost.

5. Treasure Island Dizzy

První hra z celé série Dizzy se dočkala velkého úspěchu, a protože herní engine už byl z velké části hotový a odladěný, následovaly v poměrně rychlém sledu další díly odehrávající se v rozdílném prostředí a (samozřejmě) i s jiným dějem, v nichž byly zaváděny další prvky (menu, vylepšená konverzace atd.). V následující tabulce jsou vypsány všechny hry z původní série, samozřejmě včetně roku vydání:

#	Titul	Rok vydání
1	Dizzy – The Ultimate Cartoon Adventure	1987
2	Treasure Island Dizzy (Dizzy II)	1988
3	Fantasy World Dizzy (Dizzy III)	1989
4	Dizzy 3 and a half: Into Magicland	1991
5	Magicland Dizzy (Dizzy IV)	1990
6	Spellbound Dizzy (Dizzy V)	1991
7	Dizzy Prince of the Yolkfolk	1991
8	Fantastic Dizzy	1991
9	Crystal Kingdom Dizzy	1992

Obrázek 27: Dizzy II na počítači ZX Spectrum – úvodní obrazovka.

Kromě původní série vzniklo i mnoho dalších her s tímto hrdinou. Zajímavá je například hra Dizzy Down the Rapids umožňující současnou hru dvou hráčů. Za zmínku stojí i česká textovka se stejným názvem (Dizzy) naprogramovaná pro ZX Spectrum, která je dostupná například zde: http://www.worldofspectrum.org/infoseekid.cgi?id=0025385

Obrázek 28: Dizzy II na počítači ZX Spectrum – jak se dostat z ostrova pryč a neutopit se?.

Vraťme se však k původní sérii, konkrétně ke druhému dílu nazvanému Treasure Island Dizzy. Zde se již hráči mohli setkat s vylepšeným herním enginem a především s velkou složitostí, protože hráč měl k dispozici pouze jeden život (bez měřiče energie, ten se v této herní sérii objevil až později) a navíc musel sesbírat třicet mincí, které byly poschovávány po celém herním světě (mimochodem se zde objevuje možnost potápění, ovšem až po náležité přípravě a nalezení všech potřebných předmětů).

Obrázek 29: Dizzy II na počítači ZX Spectrum – další část rozsáhlého ostrova.

Obrázek 30: Dizzy II na počítači ZX Spectrum – och.

6. Fantasy World Dizzy

„Sorry Dizzy, love to, but it's far too nice a day to rescue maidens.“

I třetí hra z původní (hlavní) série Dizzy, která se jmenuje Fantasy World Dizzy, vznikla ještě ve druhé polovině osmdesátých let minulého století, konkrétně v roce 1989 a to pro počítače ZX Spectrum, Commodore C64, Amstrad CPC, Amigu, Atari ST i pro PC s DOSem. Jedná se s velkou pravděpodobností o jeden z nejoblíbenějších dílů celé této série, mj. i proto, že hra Fantasy World Dizzy byla jednodušší než předchozí část; hráč měl totiž k dispozici tři životy a nikoli život jediný. Taktéž došlo k vylepšení systému dialogů a začala se používat menu „odkoukaná“ od osobních počítačů s grafickým uživatelským rozhraním. Později byl podobný systém použit i v dalších hrách patřících do celé série, tyto díly však již vznikly na začátku devadesátých let. Zajímavost: mapa hry Fantasy World Dizzy, která byla sestavená ze screenshotů získaných na ZX Spectru, je dostupná na adrese http://maps.speccy.cz/map.php?id=Dizzy3&sort=0&part=2&ath=.

Obrázek 31: Fantasy World Dizzy na počítači Commodore C64 – úvodní obrazovka.

Obrázek 32: Fantasy World Dizzy na počítači Commodore C64 – první místnost.

Obrázek 33: Fantasy World Dizzy na počítači ZX Spectrum – loading screen.

Obrázek 34: Fantasy World Dizzy na počítači ZX Spectrum – úvodní obrazovka (objevují se zde další postavy, které ve hře vystupují).

Obrázek 35: Fantasy World Dizzy na počítači ZX Spectrum – první místnost.

Obrázek 36: Fantasy World Dizzy na počítači ZX Spectrum – dialog s NPC.

Obrázek 37: Fantasy World Dizzy na počítači ZX Spectrum – druhá místnost.

Obrázek 38: Fantasy World Dizzy na počítači ZX Spectrum – ústřední místnost celého hradu.

7. Fred

Existuje poměrně velké množství počítačových her, které se jmenují Fred, nebo které toho jméno ve svém (delším) názvu obsahují. My se dnes konkrétně seznámíme se hrou Fred určenou pro domácí osmibitové mikropočítače Atari. Podobně jako minule zmíněná hra Misja pochází i Fred ze sousedního Polska (což je jeden z důvodů, proč byla do tohoto seriálu vybrána :-).

Obrázek 39: Fred – zajímavý je zde především pozdrav na posledním řádku.

Fred je klasickou plošinovkou, v níž je úkolem hráče projít světem tvořeným jedním „nekonečným“ pásem o výšce jedné obrazovky. Hráč se musí vyhýbat různým nepřátelům (například pěkně nakresleným žábám nebo kačenám), musí přeskakovat nebezpečné kaktusy, používat liány pro pohyb ve výškách atd. Samozřejmě má také k dispozici různé užitečné předměty – kameny, které může házet na nepřátele, holínky umožňující průchod vodou, sprej pro ničení protivníků (ostatně tento sprej se stal ikonou této hry) apod. V určitých vzdálenostech se v herním světě nachází speciální oblast (jinde by byla nazývána „boss screen“), v níž se pohyb hráče zastaví a on zde může získat poměrně velké množství užitečných předmětů. V průběhu hry zní i hudba, která ovšem nedosahuje kvality melodie z „konkurenční“ hry The Great Giana Sisters (viz též další díl tohoto seriálu).

Obrázek 40: Fred – úvodní obrazovka.

Obrázek 41: Fred – začátek hry.

Obrázek 42: Fred – našel jsem sprej, nastane masakr.

Obrázek 43: Fred – boss screen.

Obrázek 44: Fred – druhá část herního světa.

8. Prince of Persia

Autorem světoznámé hry Prince of Persia je Jordan Mechner, který se poprvé výrazněji představil již hrou Karateka z roku 1984. Ve hře Karateka bylo úkolem hráče – karatisty – osvobodit princeznu Mariko ze spárů zlého vládce Akumy (tato hra ovšem není plošinovkou, neboť herní svět pouze scrolluje jedním směrem).

Obrázek 45: Karateka je předchůdcem hry Prince of Persia.

Obrázek 46: Karateka je předchůdcem hry Prince of Persia.

Hra Prince of Persia vznikla v roce 1989 a od svého předchůdce se, alespoň co se týče příběhu, příliš neliší, akorát se změnilo herní prostředí (japonský palác byl nahrazen palácem ležícím někde ve středověké Persii). Došlo ovšem k mnoha vylepšením. Především byly zdokonaleny animované pohyby hráče do takové míry, která nebyla v době osmibitových počítačů vůbec obvyklá (a ostatně ani později ne :-). I samotné herní prostředí tvořené z velké části podzemím paláce bylo zdokonaleno – byly zde padací dveře, propady, skryté ostny atd. Zajímavé také bylo, že hra měla omezený čas – hlavní hrdina musel zachránit princeznu do 60 minut.

Obrázek 47: Prince of Persia – úvodní obrazovka na SMS. Hra začíná ihned, jak se princ napije :-)

Původní verze hry Prince of Persia byla naprogramována pro osmibitový počítač Apple II, ale vzhledem k její oblibě později došlo k portaci i na další platformy, především na osobní počítače Atari ST, Amiga a IBM PC. Další vývoj směřoval směrem k herním konzolím, mimo jiné i na Sega Master System (zde byly získány první screenshoty do dnešního článku) a taktéž na Sega Game Gear. I když se grafika na jednotlivých platformách lišila, zůstaly zachovány animace postavičky i topologie palácového labyrintu.

Obrázek 48: Prince of Persia – začátek hry (zbývající čas se zde vždy vyjadřuje slovně, na jiných platformách se však zprávy odlišují).

Obrázek 49: Prince of Persia – první level.

Obrázek 50: Prince of Persia – první level.

Obrázek 51: Prince of Persia – jít na protivníka bez meče není úplně dobrý nápad.

Obrázek 52: Prince of Persia na PC – úvodní obrazovka.

Obrázek 53: Prince of Persia na PC – první level.

Obrázek 54: Prince of Persia na PC – nalezení meče je jednoduchý úkol.

Obrázek 55: Prince of Persia na PC – cíl celého dobrodružství.

Obrázek 56: Prince of Persia na PC – jedna z nadzemních úrovní.

9. Dangerous Dave

Poslední dnes popisovanou hrou je Dangerous Dave. Tato hra původně vznikla již v roce 1988 pro osmibitové mikropočítače Apple II, ovšem později byla portována i na šestnáctibitový osobní počítač PC s DOSem. Jedná se o klasickou plošinovku, jejíž některé nápady jsou převzaty z konkurenční herní série Mario (i průchody potrubím jsou poněkud nápadné). I Dangerous Dave se dočkal několika pokračování, z nichž nejzajímavější je (alespoň podle mého názoru) hra Dangerous Dave in the Haunted Mansion popsaná příště. V tomto pokračování, na jejímž vývoji se mimochodem podílel i John Carmack (ano TEN Carmack), je zajímavé především použití zbraně, která se ovšem musí dobíjet, což je v některých situacích poněkud ošemetná záležitost.