Historie vývoje textových editorů: Word (not for Windows)

13. 10. 2015

Doba čtení: 21 minut

Líbí se vám článek?
Podpořte redakci

Při popisu historických textových editorů i textových procesorů nelze vynechat ani Word, který v době kralování DOSu doplňoval již popsanou „velkou trojku“: WordStar, WordPerfect a XyWrite. Nenechte se však zmást dnešní podobou Wordu: původní aplikace byla určena i pro systém Xenix a samozřejmě využívala textový režim.

Obsah

1. Historie vývoje textových editorů: Word (not for Windows)

2. Word: editor tak trošku z jiného světa

3. Role Charlese Simonyio při vzniku Wordu

4. Postupný vývoj Wordu pro operační systém DOS

5. Změna názvu na Microsoft Word

6. Odlišnosti Microsoft Wordu od WordStaru a WordPerfectu

7. Rozdílná práce s bloky textu

8. „Klasická“ i „nová“ řada Wordu pro DOS: Word 1.0 až Word 6.0

9. Obsah následujícího článku: Microsoft Word s plnohodnotným GUI

10. Odkazy na Internetu

1. Historie vývoje textových editorů: Word (not for Windows)

V předchozích částech seriálu o historii textových editorů i textových procesorů jsme si popsali všechny tři textové procesory, které v první polovině osmdesátých let minulého století patřily do takzvané „velké trojky“. Připomeňme si, že se jednalo o procesor WordStar, dále pak o WordPerfect a v roce 1982 se k těmto dvěma dlouholetým rivalům přidal i poněkud odlišně koncipovaný textový editor XyWrite. Všechny tři zmíněné aplikace byly považovány za profesionální nástroje určené pro malé i větší firmy, a později (po pádu cen) i pro jednotlivce. Všechny tři zmíněné editory měly minimálně tři společné vlastnosti: byly určeny mj. i pro počítače PC s DOSem (což vlastně byly „komoditní“ stroje vyráběné více společnostmi), pro ovládání se používala téměř výhradně klávesnice a jednotlivé operace byly namapovány na mnohdy poměrně složité klávesové zkratky. Třetí společnou vlastností byl fakt, že tyto textové procesory pracovaly v textovém režimu počítačů PC (původně 80×25 znaků, později bylo možné počet řádků zvýšit). Použití textového režimu znamenalo téměř okamžité reakce procesoru na operace zadávané uživatelem.

Obrázek 1: Nenechte se zmást dnešní podobou systému Windows a aplikací pro něj napsaných. První verze Wordu pracující v textovém režimu měly z dnešního pohledu takřka minimalistické uživatelské rozhraní a dokonce i pan Ballmer z nich byl nadšený stejně jako z barevných dlaždiček dnes :-)

Opět si pro základní přehled uveďme tabulku, s níž jsme se již setkali v předchozím článku. Jsou zde uvedeny jak editory patřící do zmíněné „velké trojky“, tak i další nástroje a aplikace, které se v osmdesátých letech minulého století používaly na různých typech osobních mikropočítačů:

Rok	Textový procesor	Rozhraní	Stručný popis
1978	WordStar	textové	jeden z nejpopulárnějších textových procesorů minulosti (CP/M, DOS)
1979	WordPerfect	textové	největší konkurent WordStaru, zejména (později) na PC s DOSem
1980	DisplayWriter	textové	specializovaný HW firmy IBM orientovaný na zpracování dokumentů
1982	XyWrite	textové	celoobrazovkový textový procesor s příkazovou řádkou
1983	Multi-Tool Word	textové	shodná aplikace vydána pro DOS a Xenix
1983	Microsoft Word 1	textové	došlo pouze k přejmenování Multi-Tool Wordu
1984	MacWrite	GUI	jeden z prvních WYSIWYG editorů pro osobní mikropočítače
1985	Microsoft Word 2	textové	(v této době byl vydán Word for Macintosh s WYSIWYG)
1986	Microsoft Word 3	textové	další verze následovaly poměrně rychle za sebou
1986	1st Word Plus	GUI	textový procesor pro počítače Atari ST s GEM
1987	Microsoft Word 4	textové	(druhá verze Wordu pro Macintosh, nesoucí ovšem číslo 3.0!)
1987	Canon Cat	textové	jeden ze systémů, který se snažil změnit paradigma textových procesorů
1989	Microsoft Word 5	textové	(v této době byl vydán Word for Windows)

Obrázek 2: Malé porovnání layoutu dvou velkých rivalů na poli wordprocessingu pro DOS – na tomto screenshotu je zobrazena obrazovka WordPerfectu verze 5.1.

2. Word: editor tak trošku z jiného světa

V roce 1983, tedy v době, kdy se pozice WordStaru a především pak WordPerfectu zdála být takřka neotřesitelná, se na trhu objevil další produkt s prapodivným názvem Multi-Tool Word. Za vývojem této aplikace stála společnost Microsoft a zajímavé je, že první verze Multi-Tool Wordu byla připravena pro operační systém XENIX a taktéž pro MS-DOS. Mimochodem XENIX byl UNIXový operační systém odvozený od AT&T UNIXu, na který Bill Gates získal licenci již v roce 1978 a posléze tento UNIX nechal portovat mj. i na počítače vybavené šestnáctibitovými mikroprocesory Zilog Z8001 a Intel 8086, což samo o sobě bylo poměrně „divoké“, protože 8086 neobsahoval jednotku pro správu paměti (některé společnosti nabízely dokonce podpůrný HW s jednotkou pro správu paměti pro čipy 8086). Tento nedostatek se vylepšil až s příchodem mikroprocesorů 80286, které XENIX jakožto 16bitový operační systém taktéž po úpravě podporoval (verzi pro 32bitové procesory 80386 však již portovala společnosti SCO, neboť Microsoft v té době měl již jiné priority a evidentně jeho inženýry bavilo znovuobjevovat kolo :-).

Obrázek 3: Screenshot Microsoft Wordu 1.0 běžícího na operačním systému Xenix. Povšimněte si toho, že menu je umístěné až pod oknem s editovaným dokumentem, což je typická vlastnost všech Wordů od verze 1.0 až do verze 5.1.

Nicméně se od XENIXu vraťme zpět k Wordu, resp. přesněji řečeno k jeho prapůvodní verzi nazvané Multi-Tool Word. Po jejím uvedení na trh nedošlo k žádnému velkému pozdvižení a jak uživatelé, tak i výrobci konkurenčních textových procesorů z „velké trojky“ zůstávali v relativním klidu (ostatně kdyby jim někdo v roce 1983 řekl, že za několik let bude nejrozšířenějším textovým procesorem jakýsi Word od Microsoftu, pravděpodobně by to působilo jako dost dobrý vtip). Multi-Tool Word totiž přišel se sice zajímavou, ale zpočátku nepříliš nadšeně podporovanou myšlenkou – textový procesor, který pracoval výhradně v textovém režimu, sázel na ovládání s využitím myši a nikoli s výhradním využitím klávesových zkratek! Ostatně Multi-Tool Word navíc začal být v reklamách označován zkratkou WYSIWYG, což znamenalo, že se v textovém režimu barevně zvýraznily různé typy písma (kurzíva, tučné písmo), i když se kvůli omezení textových režimů samozřejmě o pravý WYSIWYG nejednalo a vlastně ani jednat nemohlo, protože konkrétní vzhled dokumentu byl viditelný až po jeho výtisku (záleželo totiž i na fontech, kterými konkrétní tiskárna disponovala).

Obrázek 4: Instalační diskety s Microsoft Wordem, tentokrát ve verzi pro operační systém DOS.

3. Role Charlese Simonyio při vzniku Wordu

Samotný vznik Wordu ve společnosti Microsoft je vlastně při pohledu zpět do minulosti dosti překvapující, neboť se tato firma zpočátku orientovala na prodej programovacích jazyků (hlavně Microsoft BASICu) a operačních systémů pro malé osobní mikropočítače, nikoli na vývoj aplikací pro koncové uživatele. Za vznikem Wordu tedy nehledejme žádné geniální vize tehdejších majitelů společnosti, protože vše začalo až v roce 1981, kdy tehdy velmi agilní firma Microsoft zaměstnala známého Charlese Simonyiho. Tento vývojář původem z Maďarska se před svým působením ve společnosti Microsoft spolupodílel na vývoji prvního textového editoru s grafickým uživatelským rozhraním – systému Bravo – ve firmě Xerox PARC. Zajímavé je, že se Charles Simonyi o místo ve firmě Microsoft ucházel na základě podnětu vzešlého od svého bývalého kolegy Roberta Metcalfeho, který v roce 1973 vymyslel spolu s Davidem Boggsem jednu z přelomových technologií ve světě IT – Ethernet. Nutno však podotknout, že open source komunita si Roberta Metcalfeho pamatuje také kvůli jeho srovnání otevřeného softwaru s komunismem a taktéž predikcí, že bezdrátové sítě nemají žádnou budoucnost:

„After the wireless mobile bubble bursts this year, we will get back to stringing fibers … bathrooms are still predominantly plumbed. For more or less the same reason, computers will stay wired“

Obrázek 5: První textový editor s grafickým uživatelským rozhraním – systém Bravo společnosti Xerox. Na vývoji tohoto editoru se významně podílel i Charles Simonyi.

Charles Simonyi se spolu s oběma zakladateli Microsoftu – Billem Gatesem a Paulem Allenem – nakonec dohodl, že se firma Microsoft kromě svých dosavadních aktivit začne zabývat i vývojem kancelářských aplikací, především textového procesoru, tabulkového procesoru a taktéž (jednouživatelského) databázového programu. Vývoj těchto tří aplikací vedl sám Charles Simonyi, zatímco se oba vlastníci společnosti Microsoft dále zabývali vývojem operačního systému MS-DOS, prvními pokusy s grafickou nadstavbou nad tímto systémem (nepovedený Interface Manager a.k.a. Windows 1.0) a taktéž tvorbou vývojových nástrojů (ostatně firma Microsoft vydělala své první dolary licencováním interpretru jazyka Basic různým výrobcům počítačům, například společnostem Commodore nebo Apple). Prvním tabulkovým procesorem firmy Microsoft se stal Multiplan, což je předchůdce dnešního Excelu, textovým procesorem se pak stal Simonyiho Multi-Tool Word.

Obrázek 6: Fotografie zrestaurovaného počítače Ural-2. Tento počítač se programoval (ostatně jako mnoho tehdejších počítačů) přímo ve strojovém kódu postupným zadáváním instrukcí i jejich operandů v osmičkové soustavě pomocí tlačítek umístěných na řídicím panelu. Tímto způsobem s počítačem Ural-2 v minulosti „konverzoval“ i známý programátor a vizionář Charles Simonyi, ještě než se rozhodl pro přesun do USA. Mimochodem: Maďarsko (rodná země Charlese Simonyiho) tehdy vlastnilo pouze tři kusy tohoto počítače.

4. Postupný vývoj Wordu pro operační systém DOS

Pro vývoj zcela nového textového procesoru, který vlastně vznikal „na zelené louce“, najal Charles Simonyi svého ex-kolegu, s nímž spolupracoval ve společnosti Xerox. Byl jím Richard Brodie. Textový procesor Word vytvořený Simonyiem a Brodiem pracoval, jak bylo v té době zvykem (a pro skutečně efektivní práci vlastně i nutností), v textovém režimu mikropočítačů IBM PC, podobně jako již popsané textové procesory WordStar, WordPerfect a XyWrite. Díky tomu bylo možné tento procesor použít i na počítačích s grafickými kartami MDA, CGA či Hercules a navíc byla práce s editovaným textem velmi rychlá, a to i v případě automatického přeformátování odstavců při editacích či při pohybech v textu (pamětníci tuzemského textového procesoru Text602 pracujícího v grafickém režimu si možná vzpomínají na to, že se při pohybu v textu překresloval pouze horní a spodní okraj obrazovky, jehož šířka závisela na rychlosti počítače – čím pomalejší počítač, tím menší oblast obrazovky se stačila překreslit, nehledě již na menší frekvenci obnovování obrazu u grafických režimů).

Obrázek 7: Textové uživatelské rozhraní „klasického“ Microsoft Wordu 5.0 pro DOS. Různé formáty textu i revize (poslední změny) mohou být zvýrazněné podtrženým či jinak zbarveným písmem.

Navíc Word dokázal – stejně jako jeho konkurenti – i ve standardním textovém režimu pomocí různých barev písma rozlišit základní formátování dokumentu, například tučné písmo, kurzívu, podtržený text nebo poslední změny provedené v textu (revize). Seznam podporovaných tiskáren však byl mnohem kratší, zejména v porovnání se stále bezkonkurenčním WordPerfectem.

5. Změna názvu na Microsoft Word

Prakticky ihned po vydání aplikace Multi-Tool Word došlo k jejímu přejmenování na název, který vlastně známe dodnes: Microsoft Word. O tuto změnu se postaral Rowland Hanson, který byl v roce 1983 přijat na pozici pojmenovanou „vice president of corporate communications“. Hanson navrhl, aby se mnoho již existujících aplikací vyvíjených a prodávaných Microsoftem přejmenovalo takovým způsobem, aby již z jejich názvu bylo patrné, jaká společnost stála za jejím vznikem; taktéž se ve většině případů mělo jednat o dvouslovní názvy. Přejmenování (možná by se měl použít dnes tak oblíbený termín „rebranding“) se týkalo především nadstavby Interface Manager, která se začala nazývat Microsoft Windows a taktéž Multi-Tool Wordu, jenž se nově jmenoval Microsoft Word. Co je zajímavé: podle původních plánů měly názvy všech kancelářských aplikací začínat slovem Multi.

Obrázek 8: Upozornění na nové zařízení od Microsoftu (počítačovou myš dodávanou s trojicí programů, na nichž se ji uživatelé mohou naučit používat :-) i na aplikaci Multi-Tool Word.

6. Odlišnosti Microsoft Wordu od WordStaru a WordPerfectu

Jedním ze zásadních a již při prvních pokusech o editaci jasně patrných rozdílů mezi všemi čtyřmi doposud zmíněnými textovými procesory byly klávesové zkratky. Textový procesor WordStar si totiž své klávesové zkratky (včetně známého „diamantu“ kláves určených pro ovládání kurzoru) přinesl z osmibitových mikropočítačů a terminálů, u nichž se nedalo předpokládat, že budou disponovat mnoha funkčními klávesami ani jiným přeřaďovačem, než je klávesa Control (CTRL) (dokonce se ani nepředpokládalo, že budou existovat klávesy vyhrazené pro pohyb kurzoru). Druhý z textových procesorů WordPerfect zase, alespoň co se týče základních klávesových zkratek, vycházel především ze systémů Wang a taktéž ze zvyklostí panujících na minipočítačích Data General. Jediný Microsoft Word vyšel ve své první verzi až na mikropočítačích IBM PC (původní klávesnice PC XT však byla odlišná od klávesnice PC AT!), a proto jeho tvůrci mohli již od počátku mapovat mnoho příkazů na speciální klávesy typu Insert či Delete a taktéž využívat druhý přeřaďovač Alt či kurzorové klávesy.

Obrázek 9: Úvodní obrazovka instalačního programu Wordu 5.5 pro DOS.

Zcela nové uspořádání klávesových zkratek použitých ve Wordu sice bylo přínosné pro nové uživatele, ale na druhou stranu se právě rozdíl mezi klávesovými zkratkami v té době již šest let starého WordStaru a prozatím neznámého Wordu stal jednou z příčin jeho menší oblíbenosti. Když si k nekompatibilnímu ovládání připočteme i to, že Word měl původně menší množství funkcí (především při porovnání s WordPerfectem) a podporoval i mnohem menší množství tiskáren, nepřekvapí nás již o několik odstavců výše zmíněná menší oblíbenost tohoto textového procesoru na platformě IBM PC. Situace byla o to zajímavější, že například prodej Wordu pro počítače Macintosh převyšoval prodej Wordu pro DOS (i když verze pro Macintosh nabízela uživatelům plný WYSIWYG, podobně jako MacWrite a o několik let předtím LisaWrite). Firma Microsoft se všemi legálními i ne zcela korektními způsoby (například i tlakem na prodejce, aby její Word upřednostňovali před WordPerfectem) snažila získat prvenství na „své“ platformě DOSu, to se jí však – zejména díky přednostem WordPerfectu – nikdy nepodařilo.

Obrázek 10: Z tohoto screenshotu je patrné, že i Word 5.5 dokázal (ještě v roce 1991!) pracovat na počítačích vybavených grafickou kartou MDA či CGA.

7. Rozdílná práce s bloky textu

Jedno prvenství – v oblasti zpracování textu možná poněkud diskutabilní – však Microsoft Wordu nelze upřít. Jednalo se totiž o první textový procesor určený pro platformu IBM PC, který již od svých prvních verzí počítal s tím, že uživatelé budou při úpravách a formátování textu intenzivně používat myš (u WordPerfectu se naproti tomu plnohodnotná podpora myši objevila až ve verzi 5.1). Tomu byl přizpůsoben zejména způsob výběru textu do takzvaného výstřižku (což je jen jinak pojmenovaná schránka neboli clipboard) s možností přemístit či zkopírovat výstřižek na jiné místo v editovaném dokumentu, provést změnu formátování vybraného textu atd.

Obrázek 11: Výukový program dodávaný k Wordu verze 5.5.

Naproti tomu se například u konkurenčního WordStaru používal systém perzistentních bloků, u nichž byl uživatelem pomocí klávesových zkratek CTRL+K B a CTRL+K K označen jejich začátek a konec. Text se tedy nepřenášel do speciální oblasti mimo vlastní dokument, pouze se do něj vložila značka začátku a konce bloku; samotný blok se nezměnil ani ve chvíli, kdy byl text upravován.

Obrázek 12: Editace textu ve Wordu verze 5.5. Zde je režim zobrazení nastavený tak, že je vypnuto menu, pravítko i skrolovací lišty.

8. „Klasická“ i „nová“ řada Wordu pro DOS: Word 1.0 až Word 6.0

Ze všech čtyř prozatím zmíněných textových procesorů byl Microsoft Word vydán nejpozději, konkrétně na konci roku 1983, přičemž jeho další DOSové verze postupně vznikaly v průběhu dlouhých deseti let, což je v oblasti software značně dlouhá doba. V následující tabulce jsou vypsány roky vydání jednotlivých verzí Microsoft Wordu pro DOS. Všechny vydané verze lze rozdělit do dvou skupin. V první skupině se nachází verze 1.0 až 5.1, které mají prakticky shodné ovládání (například menu se vyvolává klávesou ESC a nikoli F10 či pomocí klávesové zkratky Alt+klíč) i společný design obrazovky s menu zobrazovaným v její spodní části. Ve druhé skupině se pak nachází Word 5.5 a Word 6.0. U těchto dvou posledních verzí určených pro operační systém DOS došlo k zásadnímu přepracování uživatelského rozhraní i použitých klávesových zkratek, což však někteří zkušenější uživatelé (zcela pochopitelně) považovali za krok špatným směrem, i když bylo možné zkratky přepnout do „klasického“ nastavení. Pro mnoho uživatelů je tak Word 5.0 a 5.1 posledním „skutečným“ Wordem pro DOS hodným toho jména.

Obrázek 13: EDIT (MS-DOS Editor) dodávaný společně s MS-DOSem i MS Windows je typickým představitelem celoobrazovkových ASCII editorů. Firma Microsoft začala všechny své celoobrazovkové aplikace běžící v textovém režimu přizpůsobovat tomuto designu, což se týká i Wordu 5.5 a Wordu 6.0 pro DOS uvedených v tabulce níže.

Následuje již zmíněná tabulka s roky vydání jednotlivých verzí Microsoft Wordu pro DOS:

Rok	Verze	Poznámka
1983	Word 1	shodná aplikace vydána i pro Xenix
1985	Word 2	(v této době byl vydán Word for Macintosh s WYSIWYG)
1986	Word 3	poměrně rychle vydaná další verze
1987	Word 4	(druhá verze Wordu pro Macintosh, nesoucí ovšem číslo 3.0!)
1989	Word 5	(v této době byl vydán Word for Windows)
1991	Word 5.1	poslední textový procesor s původním stylem ovládání
1991	Word 5.5	první verze Microsoft Wordu s novým ovládáním
1993	Word 6.0	poslední verze Microsoft Wordu pro DOS, vydáno hlavně kvůli „synchronizaci“ s Mac a Windows

Obrázek 14: Výchozí režim zobrazení při práci s Wordem 5.5 – viditelné je menu, skrolovací lišty, stavový řádek i řádek s nápovědou. Pro vlastní editovaný text tak zbývá pouhých 20 řádků.

9. Obsah následujícího článku: Microsoft Word s plnohodnotným GUI

Zajímavé je, že vývoj Microsoft Wordu probíhal paralelně ve více větvích. Hlavní vývojovou větev představoval výše zmíněný Word for DOS, který až do své poslední verze 6.0 pracoval převážně v textovém režimu, i když byl k dispozici i režim náhledu na vytvářený dokument (preview), v němž se editor přepnul do režimu grafického. Prakticky zcela nezávisle na tomto textovém procesoru byl vyvíjen i textový procesor s plnohodnotným grafickým uživatelským rozhraním a WYSIWYG určený pro osobní mikropočítače Macintosh (zde vlastně Microsoft Word neměl žádnou vážnou vážnou konkurenci, zejména po ukončení aktivního vývoje již zmíněné aplikace MacWrite). Společnost Microsoft se taktéž věnovala vývoji svého okénkového systému Microsoft Windows, pro něž byl Word samozřejmě taktéž vydán. A aby toho nebylo málo, byla vydána dokonce (jedna jediná) verze Wordu určená pro osobní mikropočítače Atari ST. Právě přechodem (nejenom) Microsoft Wordu směrem k plnohodnotnému grafickému uživatelskému rozhraní a režimu WYSIWYG se budeme věnovat příště.