Textové editory

Ve druhém článku o slavném režimu org-mode pro editor Emacs se seznámíme s dalšími možnostmi, které tento plugin uživatelům nabízí. Ukážeme si například práci s kalendářem, agendou, časovači či s exportem dokumentů.

Prakticky přesně před dvěma roky vyšla osmá verze editoru Vim. Jde o přelomovou událost, protože právě Vim 8 umožňuje tvorbu asynchronně běžících skriptů, které tak mohou přiblížit možnosti Vimu plnohodnotným IDE.

Minulý týden jsme se seznámili s pluginem vim-orgmode pro organizaci poznámek a diářů v editoru Vim. Možnosti tohoto pluginu jsou inspirovány mnohem slavnějším modulem pro Emacs. Dnes se seznámíme s jeho základními možnostmi.

Mezi jeden z nejpopulárnějších modulů textového editoru Emacs patří plugin nabízející uživatelům tzv. org mode, neboli režim pro správu poznámek, diáře, plánovače atd. Podobný modul existuje i pro editor Vim.

V dnešním článku se již konečně dozvíme, jakými způsoby je možné ve skriptech naprogramovaných v Emacs Lispu pracovat s buffery i s dalšími důležitými interními strukturami samotného Emacsu.

Dnes se seznámíme s Language Server Protocolem (LSP) a s využitím této relativně nové technologie v textovém editoru Vim. Kromě Vimu se LSP používá například i ve Visual Studiu Code, Eclipse, Eclipse Che a ATOMu.

V posledním článku, který se bude zabývat výhradně Emacs Lispem a nikoli samotným Emacsem, si popíšeme ostatní datové typy, s nimiž se v Emacs Lispu setkáme. Jedná se o vektory, pole, asociativní pole, řetězce a další.

V předposledním článku, který se bude zabývat výhradně Emacs Lispem a nikoli samotným Emacsem, si popíšeme některé možnosti poskytované knihovnou Dash. Ta nabízí programátorům užitečné funkce inspirované jazykem Clojure.

V Common Lispu se používá makro loop sloužící pro konstrukci všech typů programových smyček. Toto makro založené na vlastním doménově specifickém jazyku je dostupné i v Emacs Lispu.

Ve druhém článku o Emacs Lispu se naučíme používat prakticky všechny základní konstrukce tohoto jazyka. Ukážeme si deklaraci globálních i lokálních proměnných, rozvětvení, použití rekurze a programových smyček a na závěr si popíšeme i jednoduchou interaktivní funkci.

Na předchozí článek, v němž jsme se seznámili se základními vlastnostmi režimu Evil, dnes nepřímo navážeme. Ukážeme si, jak je možné měnit chování Emacsu pomocí funkcí v Emacs Lispu.

V článku se seznámíme s modulem Evil určeným pro editor Emacs. Díky tomuto modulu je možné v Emacsu používat editační příkazy a režimy (stavy) neméně slavného editoru Vim, takže uživatelé mohou využít výhody obou světů.

Na předchozí článek s popisem možností nabízených textovým editorem Vim při porovnávání a slučování souborů dnes navážeme, protože si ukážeme, jakými způsoby se dají podobné úkoly vyřešit v Emacsu.

Lehký, ale přitom mocný, efektivní a přizpůsobitelný. Takový je legendární textový editor Vim, který právě oslavil 25. narozeniny. Jeho historie však sahá ještě o 15 let nazpět.

Ve druhé části článku o tvorbě pluginů pro textový editor Vim s využitím programovacího jazyka Lua dokončíme popis této zajímavé a užitečné problematiky. Zaměříme se především na popis dalších možností nabízených modulem vim, voláním funkcí naprogramovaných v jazyku Lua a další zajímavosti.

Textový editor Vim je oblíbený mj. i díky dostupnosti velkého množství pluginů (přídavných modulů). Tyto pluginy lze vytvářet ve Vim Scriptu, což je skriptovací jazyk, který je přímo součástí Vimu. Ovšem pro složitější a rozsáhlejší pluginy se používají i další skriptovací jazyky, mezi něž se zařadila i Lua.

V dnešním článku se již potřetí budeme společně zabývat těmi programátorskými editory a integrovanými vývojovými prostředími, které byly vytvořeny pro operační systém DOS a které používaly standardní textový režim počítačů PC. Zmíníme i o prostředí RHIDE založeném na SETEDITu či o editoru v dBase.