Textové editory

Dnes se setkáme s dalším programátorským textovým editorem nazvaným Helix, jehož způsob ovládání je do značné míry inspirován textovým editorem Vim, popř. editorem Kakoune, s nímž jsme se již na stránkách Roota setkali.

Na několik článků o Spacemacsu a taktéž o Doom Emacsu dnes navážeme pohledem na druhou stranu pomyslné barikády. Popíšeme si totiž projekt SpaceVim, který byl sice inspirován Spacemacsem, ovšem je kompletně postaven na Vimu.

Projekt Emacs lze považovat jak za (programovatelný) textový editor, tak i za platformu, na níž je možné postavit další aplikace, popř. původní editor upravit do zcela odlišné podoby.

Dnes se zaměříme na tři oblasti, které jsou zaměřeny čistě prakticky. Popíšeme si práci s projekty psanými v Pythonu, ukážeme si využití Org mode a taktéž se zmíníme o balíčku s nastavením vzhledu Emacsu.

Dnes se zaměříme na popis frameworku Spacemacs, což je – poněkud zjednodušeně řečeno – sada konfiguračních skriptů a balíčků, které jsou určeny pro uživatelsky příjemné ovládání slavného textového editoru Emacs.

V souvislosti s editorem Vim jsme se zabývali většinou tím, jak jej lze použít pro vývoj či jako užitečnou pomůcku pro administraci systému. Ovšem lze ho upravit i do podoby editoru pro tvůrčí psaní.

V dnešním článku o editoru Vim se seznámíme s tím, jak je možné v něm pracovat s tabulkami uloženými v běžných textových souborech. Ukážeme si i použití filtru tablign a velmi užitečného přídavného modulu table-mode.

Dnes se seznámíme se zajímavým textovým editorem Kakoune. Tento editor je založen na modálním ovládání, které známe z editorů Vi a Vim, ovšem oproti nim došlo k několika změnám částečně inspirovaným například Emacsem.

Ve druhém článku o slavném režimu org-mode pro editor Emacs se seznámíme s dalšími možnostmi, které tento plugin uživatelům nabízí. Ukážeme si například práci s kalendářem, agendou, časovači či s exportem dokumentů.

Prakticky přesně před dvěma roky vyšla osmá verze editoru Vim. Jde o přelomovou událost, protože právě Vim 8 umožňuje tvorbu asynchronně běžících skriptů, které tak mohou přiblížit možnosti Vimu plnohodnotným IDE.

Minulý týden jsme se seznámili s pluginem vim-orgmode pro organizaci poznámek a diářů v editoru Vim. Možnosti tohoto pluginu jsou inspirovány mnohem slavnějším modulem pro Emacs. Dnes se seznámíme s jeho základními možnostmi.

Mezi jeden z nejpopulárnějších modulů textového editoru Emacs patří plugin nabízející uživatelům tzv. org mode, neboli režim pro správu poznámek, diáře, plánovače atd. Podobný modul existuje i pro editor Vim.

V dnešním článku se již konečně dozvíme, jakými způsoby je možné ve skriptech naprogramovaných v Emacs Lispu pracovat s buffery i s dalšími důležitými interními strukturami samotného Emacsu.

Dnes se seznámíme s Language Server Protocolem (LSP) a s využitím této relativně nové technologie v textovém editoru Vim. Kromě Vimu se LSP používá například i ve Visual Studiu Code, Eclipse, Eclipse Che a ATOMu.

V posledním článku, který se bude zabývat výhradně Emacs Lispem a nikoli samotným Emacsem, si popíšeme ostatní datové typy, s nimiž se v Emacs Lispu setkáme. Jedná se o vektory, pole, asociativní pole, řetězce a další.

V předposledním článku, který se bude zabývat výhradně Emacs Lispem a nikoli samotným Emacsem, si popíšeme některé možnosti poskytované knihovnou Dash. Ta nabízí programátorům užitečné funkce inspirované jazykem Clojure.

V Common Lispu se používá makro loop sloužící pro konstrukci všech typů programových smyček. Toto makro založené na vlastním doménově specifickém jazyku je dostupné i v Emacs Lispu.

Ve druhém článku o Emacs Lispu se naučíme používat prakticky všechny základní konstrukce tohoto jazyka. Ukážeme si deklaraci globálních i lokálních proměnných, rozvětvení, použití rekurze a programových smyček a na závěr si popíšeme i jednoduchou interaktivní funkci.

Na předchozí článek, v němž jsme se seznámili se základními vlastnostmi režimu Evil, dnes nepřímo navážeme. Ukážeme si, jak je možné měnit chování Emacsu pomocí funkcí v Emacs Lispu.

V článku se seznámíme s modulem Evil určeným pro editor Emacs. Díky tomuto modulu je možné v Emacsu používat editační příkazy a režimy (stavy) neméně slavného editoru Vim, takže uživatelé mohou využít výhody obou světů.

Na předchozí článek s popisem možností nabízených textovým editorem Vim při porovnávání a slučování souborů dnes navážeme, protože si ukážeme, jakými způsoby se dají podobné úkoly vyřešit v Emacsu.