Textové editory

V souvislosti s editorem Vim jsme se zabývali většinou tím, jak jej lze použít pro vývoj či jako užitečnou pomůcku pro administraci systému. Ovšem lze ho upravit i do podoby editoru pro tvůrčí psaní.

V dnešním článku o editoru Vim se seznámíme s tím, jak je možné v něm pracovat s tabulkami uloženými v běžných textových souborech. Ukážeme si i použití filtru tablign a velmi užitečného přídavného modulu table-mode.

Dnes se seznámíme se zajímavým textovým editorem Kakoune. Tento editor je založen na modálním ovládání, které známe z editorů Vi a Vim, ovšem oproti nim došlo k několika změnám částečně inspirovaným například Emacsem.

Ve druhém článku o slavném režimu org-mode pro editor Emacs se seznámíme s dalšími možnostmi, které tento plugin uživatelům nabízí. Ukážeme si například práci s kalendářem, agendou, časovači či s exportem dokumentů.

Prakticky přesně před dvěma roky vyšla osmá verze editoru Vim. Jde o přelomovou událost, protože právě Vim 8 umožňuje tvorbu asynchronně běžících skriptů, které tak mohou přiblížit možnosti Vimu plnohodnotným IDE.

Minulý týden jsme se seznámili s pluginem vim-orgmode pro organizaci poznámek a diářů v editoru Vim. Možnosti tohoto pluginu jsou inspirovány mnohem slavnějším modulem pro Emacs. Dnes se seznámíme s jeho základními možnostmi.

Mezi jeden z nejpopulárnějších modulů textového editoru Emacs patří plugin nabízející uživatelům tzv. org mode, neboli režim pro správu poznámek, diáře, plánovače atd. Podobný modul existuje i pro editor Vim.

V dnešním článku se již konečně dozvíme, jakými způsoby je možné ve skriptech naprogramovaných v Emacs Lispu pracovat s buffery i s dalšími důležitými interními strukturami samotného Emacsu.

Dnes se seznámíme s Language Server Protocolem (LSP) a s využitím této relativně nové technologie v textovém editoru Vim. Kromě Vimu se LSP používá například i ve Visual Studiu Code, Eclipse, Eclipse Che a ATOMu.

V posledním článku, který se bude zabývat výhradně Emacs Lispem a nikoli samotným Emacsem, si popíšeme ostatní datové typy, s nimiž se v Emacs Lispu setkáme. Jedná se o vektory, pole, asociativní pole, řetězce a další.

V předposledním článku, který se bude zabývat výhradně Emacs Lispem a nikoli samotným Emacsem, si popíšeme některé možnosti poskytované knihovnou Dash. Ta nabízí programátorům užitečné funkce inspirované jazykem Clojure.

V Common Lispu se používá makro loop sloužící pro konstrukci všech typů programových smyček. Toto makro založené na vlastním doménově specifickém jazyku je dostupné i v Emacs Lispu.

Ve druhém článku o Emacs Lispu se naučíme používat prakticky všechny základní konstrukce tohoto jazyka. Ukážeme si deklaraci globálních i lokálních proměnných, rozvětvení, použití rekurze a programových smyček a na závěr si popíšeme i jednoduchou interaktivní funkci.

Na předchozí článek, v němž jsme se seznámili se základními vlastnostmi režimu Evil, dnes nepřímo navážeme. Ukážeme si, jak je možné měnit chování Emacsu pomocí funkcí v Emacs Lispu.

V článku se seznámíme s modulem Evil určeným pro editor Emacs. Díky tomuto modulu je možné v Emacsu používat editační příkazy a režimy (stavy) neméně slavného editoru Vim, takže uživatelé mohou využít výhody obou světů.

Na předchozí článek s popisem možností nabízených textovým editorem Vim při porovnávání a slučování souborů dnes navážeme, protože si ukážeme, jakými způsoby se dají podobné úkoly vyřešit v Emacsu.

Lehký, ale přitom mocný, efektivní a přizpůsobitelný. Takový je legendární textový editor Vim, který právě oslavil 25. narozeniny. Jeho historie však sahá ještě o 15 let nazpět.