Hlavní navigace

Historie vývoje textových editorů: programátorské textové editory pro systém DOS (3. část)

Pavel Tišnovský 10. 12. 2015

V dnešním článku se již potřetí budeme společně zabývat těmi programátorskými editory a integrovanými vývojovými prostředími, které byly vytvořeny pro operační systém DOS a které používaly standardní textový režim počítačů PC. Zmíníme i o prostředí RHIDE založeném na SETEDITu či o editoru v dBase.

Obsah

1. Historie vývoje textových editorů: programátorské textové editory pro systém DOS (3. část)

2. Turbo C++

3. Borland C++

4. SETEDIT

5. RHIDE

6. Od GW Basicu k Visual Basicu for DOS

7. Quick Basic

8. Editory v databázových aplikacích

9. Textový editor v dBase III Plus

10. Programátorský textový editor Brief

11. Odkazy na Internetu

1. Historie vývoje textových editorů: programátorské textové editory pro systém DOS (3. část)

Na předchozí část seriálu o historii vývoje textových editorů a textových procesorů, v níž jsme se věnovali některým integrovaným vývojovým prostředím a programátorským editorům určeným pro tato prostředí, navážeme článkem dnešním. Nejprve si popíšeme IDE nazvaná Turbo C++ a Borland C++, která byla vydána společností Borland. Posléze si ukážeme populární textový editor SETEDIT i vývojové prostředí RHIDE, v němž se SETEDIT používá. Další část článku je věnována Quick Basicu (nikoli QBasicu) a na závěr se zmíníme o interním editoru použitém v databázové aplikaci dBase a o doposud populárním programátorském editoru Brief.

Obrázek 1: Úvodní obrazovka Turbo Basicu vydaného společností Borland. O tomto integrovaném vývojovém prostředí jsme se zmínili minule.

2. Turbo C++

V předchozím článku jsme si popsali některá známá integrovaná vývojová prostředí vydaná pro operační systém DOS společností Borland. Jednalo se o Turbo Pascal a taktéž o později vydanou „profesionální“ variantu Turbo Pascalu, která se jmenovala Borland Pascal. Programovací jazyk Pascal, resp. jeho upravená a rozšířená varianta nazvaná Object Pascal (vydáno v rámci Turbo Pascalu 5.5 již v roce 1989), se stal základem pro mnoho nově vznikajících DOSových aplikací a později taktéž některých aplikací určených pro šestnáctibitové varianty Microsoft Windows. Až v roce 1993 byl Object Pascal nahrazen novým programovacím jazykem nazvaným Delphi; tento jazyk byl součástí stejně pojmenovaného RAD (Rapid Application Development) nástroje, který již byl určen výhradně pro tvorbu aplikací pro operační systémy Microsoft Windows (a v určitém ohledu se jedná o stále nepřekonaný produkt, ostatně není bez zajímavosti, že se „staré“ Delphi stále používají).

Obrázek 2: Dialog se základními informacemi o integrovaném vývojovém prostředí Turbo C++ verze 3.0.

Ovšem společnost Borland si uvědomovala, že je poměrně nebezpečné postavit celou svoji existenci v oblasti vývojových nástrojů pouze na překladači programovacího jazyka Pascal, Object Pascal či Delphi. Ostatně ani Pascal použitý v Turbo Pascalu 1 až 5.0 neodpovídal normě, která byla velmi rigidní a nepraktická. Z toho důvodu, aby Borland mohl nabídnout některý svůj produkt s podporou „světového“ a standardizovaného jazyka, vzniklo vývojové prostředí nazvané Turbo C a později Turbo C++, v němž byl použit překladač a debugger hned pro dva programovací jazyky: C a C++ (jen pro jistotu: C není striktní podmnožinou C++).

Obrázek 3: Nastavení vlastností linkeru.

Turbo C sice již uživatelům nenabízel tak rychlý překlad, jako tomu bylo v jednoprůchodovém Pascalu, ovšem na druhou stranu byly jeho možnosti v některých ohledech větší: generování výsledného kódu v assembleru (kromě objektových souborů), možnost nastavení dalších optimalizací apod. A samozřejmě nejdůležitější předností byla možnost překládat i zdrojové kódy, které vznikly na jiných systémech, protože Turbo C++ obsahoval většinu (možná všechny?) funkce ze standardní céčkovské knihovny.

Obrázek 4: Nastavení pravidel pro tvorbu knihoven a archivu knihoven.

Obrázek 5: Součástí IDE byl i integrovaný debugger.

Obrázek 6: Jedním z důvodů komerčního úspěchu integrovaných vývojových prostředí vydávaných společností Borland byla i kvalitní hypertextová nápověda. Ta je samozřejmě součástí i Turbo C++.

3. Borland C++

Podobně jako se Turbo Pascal rozdělil na dvě větve – Turbo Pascal a Borland Pascal – proběhlo totéž rozdělení i u integrovaného vývojového prostředí Turbo C++, jehož „profesionální“ varianta se nazývala Borland C++. Pro porovnání jsem zvolil dvě prostředí pocházející ze stejného období: Turbo C++ version 3.0 a Borland C++ version 3.1. Pravděpodobně nejdůležitější vlastností Borland C++ se stala možnost překladu aplikací pro Microsoft Windows a to včetně grafického uživatelského rozhraní. Podpora pro GUI byla zajištěna díky použití knihovny OWL neboli Object Windows Library. Zajímavé je, že se tato knihovna nedočkala většího rozšíření ani dalších verzí, protože byla záhy nahrazena buď MFC (Microsoft Foundation Class Library) společnosti Microsoft nebo VCL (Visual Component Library) přímo od Borlandu (použito jak v Delphi, tak i v Borland C++ Builderu, což je obdoba Delphi, ovšem založená na programovacím jazyku C++).

Obrázek 7: Dialog se základními informacemi o integrovaném vývojovém prostředí Borland C++ verze 3.1.

Obrázek 8: Takto vypadá programátorský editor v produktu Borland C++. Klávesové zkratky byly odvozeny od WordStaru a zkombinovány s CUA.

Obrázek 9: V nastavení možností překladače zaujme typická dobová vlastnost společná mnoha překladačům pro DOS: nastavení paměťového modelu.

Obrázek 10: Pokud při překladu vznikne chyba, je možné se snadno přemístit na řádek hlášený překladačem.

Obrázek 11: Ukázka kvalitně zpracované hypertextové nápovědy.

4. SETEDIT

Vzhledem k velké oblibě integrovaných vývojových prostředí vytvořených a prodávaných společností Borland mnoho programátorů poměrně nelibě neslo rychlé ukončení vývoje těchto nástrojů pro DOS a přechod pouze do systému Windows (Delphi, C++ Builder). Například nikdy nevznikla verze Turbo/Borland C++ či Pascalu, která by plně využívala 32bitový chráněný režim. Navíc se i na platformě Wintel začaly stále více rozšiřovat open source aplikace, což prodloužilo „životnost“ DOSu i do doby, kdy už původní komerční výrobci tento systém již opustili (ano, toto je jedna z klasických nevýhod closed source aplikací). V roce 1996 vznikla první verze editoru nazvaného SETEDIT, který využíval knihovnu TurboVision (společnosti Borland) pro svoje textové uživatelské rozhraní. Tento editor měl vypadat podobně, jako programátorské editory použité v originálních produktech samotného Borlandu, což mj. znamenalo i použití stejných klávesových zkratek odvozených od WordStaru a rozšířených o některé zkratky definované v CUA (výběr bloků pomocí klávesy Shift).

Obrázek 12: Dialog se základními informacemi o prostředí RHIDE.

Ovšem později se možnosti SETEDITu rozšířily natolik, že tento editor nakonec komerční Borlandské editory prakticky ve všech ohledech překonal. Nové verze například podporují práci s obdélníkovými bloky, komunikaci se systémovou schránkou (clipboardem), označení slova či celého řádku jedinou klávesovou zkratkou, vylepšené automatické odsazování, označení párových závorek, zakomentování a odkomentování textu označeného blokem či záznam a použití maker. Nesmíme zapomenout ani na mnohem větší možnosti, které se týkají zvýrazňování syntaxe. Většina komerčních integrovaných vývojových prostředí pro systém DOS sice v pozdějších verzích syntaxi zvýrazňovala, ale pouze pro několik vybraných typů souborů (TurboPascal pouze pro Pascal, Turbo C++ jen C/C++ a hlavičkové soubory apod.). V SETEDITu existuje možnost si syntaxi definovat v konfiguračních souborech, což znamená, že dnes SETEDIT zvýrazňuje syntaxi C, C++, Pascalu, Moduly, Pythonu, Luy, Fortranu, PostScriptu, Ruby i mnoha značkovacích jazyků (HTML, XML, TeX) atd.

Obrázek 13: Dialog pro nastavení barev prostředí RHIDE, barev používaných editorem SETEDIT apod.

5. RHIDE

Popularita programátorského textového editoru SETEDIT vzrostla ještě více ve chvíli, kdy se tento editor stal součástí integrovaného vývojového prostředí nazvaného RHIDE, které se používalo (a možná stále ještě používá) v kombinaci s GNU C a dalšími GNU nástroji (ty jsou v DOSu šířeny v rámci balíčku DJGPP – DJ's GNU Programming Platform). Editor SETEDIT do integrovaného vývojového prostředí RHIDE přinesl velmi kvalitní programátorský editor (možná jeden z nejlepších editorů pro DOS vůbec) a i možnosti samotného RHIDE se postupně rozšiřovaly, což se týkalo především propojení s překladačem (doskoky na chyby) a debuggerem (z hlediska uživatele úplná integrace). RHIDE bylo doplněno i o možnost použití souborů s tagy (podobně jako Emacs či Vim) a dokonce se objevil i prohlížeč info (texinfo) stránek, což znamenalo, že se původní dokumentace ke GNU nástrojům automaticky stala součástí RHIDE a mohla být kdykoli vyvolána.

Obrázek 14: Programátorský textový editor SETEDIT v integrovaném vývojovém prostředí IDE.

Poznámka: autor tohoto článku RHIDE poměrně intenzivně používal několik let, a to na stařičkém stroji s mikroprocesorem 486 (IBM Blue Lightning) se směšnou hodinovou frekvencí 80 MHz a kapacitou DRAM pouze 4MB. Samotné prostředí bylo dostatečně rychlé a stabilní, pouze překlad a slinkování rozsáhlejších aplikací bylo relativně pomalé (nicméně použitelné). Největším problémem se ta stala samotná instalace RHIDE a DJGPP, která spočívala ve stažení instalačních balíčků na školním Internetu s jejich následným přenesením na cca 30 disketách na domácí stroj (to se samozřejmě neobešlo bez obvyklých problémů při převozu disket v šalině/tramvaji :-).

Obrázek 15: Dialog s nastavením přepínačů překladače GCC, který RHIDE používá (překladač je však externí, na rozdíl od Turbo Pascalu či Turbo C).

Obrázek 16: Tabulka s breakpointy využívanými debuggerem spouštěným rovněž přímo z prostředí RHIDE.

6. Od GW Basicu k Visual Basicu for DOS

V předchozí části tohoto seriálu jsme se zmínili o Cassette BASICu (vytvořeném v Microsoftu a dodávaném společně s počítači IBM PC), GW Basicu a v neposlední řadě taktéž o interpretru QBasicu, který byl dodáván s operačním systémem MS DOS. Interpret QBasicu se stal poměrně populární, a to jak díky tomu, že byl dodáván s vlastním jednoduše ovladatelným integrovaným vývojovým prostředím (IDE), tak i kvůli tomu, že se s interpretrem dodávaly i dvě hry (které tak byly automaticky dostupné na prakticky každém stroji s MS DOSem, stačilo jen vědět, jak je spustit). Ve skutečnosti se však v případě QBasicu nejednalo o plnohodnotný produkt, ale pouze o ořezanou verzi plnohodnotného produktu Quick Basic verze 4.5. Quick Basic patří, podobně jako například QBasic, GW-Basic atd., mezi produkty firmy Microsoft, která ho začala prodávat v roce 1985. Zajímavé je, že tato první verze se v komprimované podobě celá vešla na jedinou disketu o velikosti 5,25 palce a o kapacitě 360 kB, na druhou stranu Quick Basic verze 4.5 má ve zkomprimované formě již více než 4 MB.

Obrázek 17: Editace nového programu v integrovaném vývojovém prostředí Quick Basicu.

V novějších verzích pak docházelo k postupné integraci všech potřebných programátorských nástrojů, tj. především programátorského editoru, překladače, debuggeru a hypertextové nápovědy do jednotného a relativně snadno ovladatelného integrovaného vývojového prostředí (není se ostatně čemu divit, protože Microsoftu konkurovaly další společnosti, především pak Borland se svými produkty Turbo Pascal, Turbo C a částečně i Turbo Basic a Turbo Prolog). Úplné integrace všech funkcí BASICu bylo dosaženo teprve ve verzi 4.0. Posléze došlo k rozdělení vývoje a především prodeje na Quick Basic (plnohodnotný překladač s IDE), QBasic (pouze interpret dodávaný spolu s dalšími produkty firmy Microsoft, viz též předchozí část tohoto seriálu), Microsoft Basic PDS (v několika ohledech vylepšený Quick Basic) a celá historie vývojových prostředí BASICů pro platformu MS-DOS byla završena Visual Basicem 1.0, který vyšel v roce 1991. Ve Visual Basicu, který ve skutečnosti nemá moc společného s jeho novější verzí určenou pro Windows, se skutečně dalo vytvářet uživatelské rozhraní, ovšem v textovém režimu (což na druhou stranu bylo pro velké množství aplikací více než dostačující).

Obrázek 18: Quick Basic obsahuje, podobně jako již popsaný QBasic, zabudovanou nápovědu.

7. Quick Basic

Syntakticky i sémanticky byly jazyky QBasic a Quick Basic prakticky totožné, ovšem ve druhém případě měli programátoři k dispozici mnohem větší množství různých procedur a funkcí; pro Quick Basic taktéž vzniklo poměrně velké množství knihoven a utilit nabízených dalšími vývojáři (to nebylo v případě QBasicu příliš praktické). Některá omezení QBasicu, například maximální velikost paměťových struktur (necelých 64kB) atd., se v Quick Basicu podařilo odstranit, takže se tento jazyk mohl používat pro tvorbu rozsáhlejších aplikací, které navíc mohly být dodávány v přeložené podobě (to bylo pro mnoho firem velmi důležité).

Obrázek 19: Program, který demonstruje vlastnosti různých řadicích algoritmů.

Aby si vážený čtenář udělal představu, jak vypadaly programy vytvořené pro Quick Basic, následuje pod tímto odstavcem výpis jednoduchého demonstračního programu, v němž je ukázána deklarace proměnných pomocí příkazu Dim, použití počítané smyčky For a taktéž využití příkazu Continue For, For, pomocí něhož je možné vyskočit z vnořených smyček (tato řídicí konstrukce je v některých dalších programovacích jazycích neznámá):

'' simple prime number finder
Print "Here are the prime numbers between 1 and 20!"
Print
Dim n As Integer, d As Integer
For n = 2 To 20
    For d = 2 To Int(Sqr(n))
        If ( n Mod d ) = 0 Then ' d divides n
            Continue For, For ' n is not prime, so try next n
        End If
    Next d
    Print n
Next n

Povšimněte si, že se nikde nemusí používat ani čísla řádků ani světoznámé GOTO.

Obrázek 20: Grafické znázornění řazení prvků v poli (hodnota prvku odpovídá délce úsečky).

8. Editory v databázových aplikacích

Programátorské editory se ve skutečnosti používaly i v mnoha dalších produktech určených pro operační systém DOS, nejenom v integrovaných vývojových prostředích založených na nějakém obecně použitelném programovacím jazyce (C, Pascal, Basic, Modula). Poměrně dobrým příkladem specializovanějších programátorských textových editorů mohou být například interní editory databázových aplikací; přesněji řečeno takových databázových systémů, které byly původně určeny pouze pro práci s lokální databází (takové systémy se ostatně používají v některých oblastech dodnes, i když se od původně specializovaných jazyků přešlo k SQL a jeho různým variantám). Mezi tyto lokální databázové systémy patří především dBase a následně taktéž slavný databázový systém nazvaný FoxPro (mimochodem je zajímavé, že se s nástrojem FoxPro a aplikacemi ve FoxPro vytvořenými ještě můžete v některých firmách a taktéž státních organizacích setkat).

Obrázek 21: Instalace dBase III Plus v operačním systému DOS.

9. Textový editor v dBase III Plus

Samotný produkt dBase je dostatečně zajímavý na to, aby o něm vznikl (snad někdy v budoucnu) celý článek věnovaný starodávným lokálním databázím, takže se dnes seznámíme pouze s tím, jak vypadalo uživatelské rozhraní této aplikace a jaký editor (editory) byly v dBase obsaženy. Zaměříme se především na dBase III Plus ve variantě pro operační systém DOS, protože se pravděpodobně jednalo o přelomovou verzi, která navíc byla přepsána z assembleru do céčka, což umožnilo poměrně rychlý vývoj dalších verzí. Zmínka o některých vlastnostech dBase je součástí popisků screenshotů:

Obrázek 22: dBase byla jedna z prvních široce používaných aplikací, která zpopularizovala dnes již klasická pull-down menu na systému DOS (naproti tomu například Lotus 1–2–3 dlouho používal řádková menu).

Obrázek 23: Tvorba nové databázové tabulky – definice jmen a typů jednotlivých sloupců. Zde se poprvé setkáváme s použitím interního editoru, který však pracuje jen v řádkovém režimu.

Obrázek 24: Pro editaci poznámek (memo) se používá celoobrazovkový textový editor, jehož klávesové zkratky jsou zobrazeny v horní části obrazovky. Některé zkratky pochází z WordStaru; zajímavý je především příkaz Ctrl+K B sloužící pro přerovnání bloků.

Obrázek 25: Editace poznámky (memo je vlastně obdobou typu VARCHAR).

Obrázek 26: Vyplňování databáze, a to opět s využitím interního textového editoru pracujícího v řádkovém režimu.

Obrázek 27: Výpis struktury databáze (zde pouze jediné tabulky).

Obrázek 28: Většinu operací bylo možné provést buď interaktivně, nebo z příkazové řádky.

Obrázek 29: Interaktivní tvorba dotazu do databáze (jednoduchá forma SELECT).

Obrázek 30: Interaktivní tvorba dotazu do databáze (jednoduchá forma SELECT).

Obrázek 31: Výsledek dotazu do databáze.

Obrázek 32: I v definicích tiskových sestav se používá interní textový editor.

Obrázek 33: I v definicích tiskových sestav se používá interní textový editor.

10. Programátorský textový editor Brief

Mezi programátory, kteří používali operační systém DOS, se poměrně velké popularitě těšil i programátorský textový editor nazvaný BRIEF, neboli celým názvem „Basic Reconfigurable Interactive Editing Facility“. O oblíbenosti tohoto editoru svědčí i to, že jeho chování bylo a je emulováno v některých dalších editorech a IDE, například v pozdějších IDE Borland C++ a Delphi, MSVC atd. První verze tohoto textového editoru, která si vystačila s pouhými 256kB RAM, začala být prodávána již v roce 1985 a zajímavé je, že už tato verze nabízela svým uživatelům mnoho vlastností, které se v ostatních textových editorech objevily až později. Asi nejdůležitější vlastností byla podpora pro psaní maker v makrojazyku, který byl odvozen od jazyka LISP (později, konkrétně na začátku devadesátých let, byl přidán i makrojazyk s Céčkovou syntaxí). BRIEF se taktéž vyznačoval velkou konfigurovatelností (bylo možné změnit funkci prakticky všech kláves) a taktéž operacemi undo a redo, což je dnes sice zcela obvyklá a očekávaná vlastnost, ovšem pro mnoho dalších editorů (viz též předchozí část seriálu) to neplatilo.

Textový editor BRIEF obsahoval i funkce využívané programátory, například možnost doskoku na následující řádek, v němž překladač detekoval chybu. Již v základní konfiguraci BRIEF podporoval mnoho v té době populárních překladačů (resp. definice jejich volání a parsování chybových hlášení); podpora pro další překladače se dala doplnit na základě konfiguračních souborů. Později se objevila i podpora pro použití regulárních výrazů při hledání a nahrazování, podpora pro použití myši v mnoha operacích a taktéž možnost využití paměti EMS, pokud byla dostupná a nakonfigurovaná (jedná se o další problematickou část DOSu související s jeho paměťovým modelem a závislostí na reálném režimu procesorů). Mimochodem: pokud měl BRIEF k dispozici dostatek operační paměti či EMS, neomezoval nijak velikost editovaných souborů, zatímco mnohé jiné editory měly problémy při přechodu hranice 64 kB či hranice dané volnou konvenční pamětí.

Obrázek 34: Takto vypadá rozhraní původní verze editoru BRIEF.

11. Odkazy na Internetu

  1. SETEDIT
    http://setedit.sourceforge.net/
  2. RHIDE – an IDE for DJGPP and other GNU based systems
    http://www.rhide.com/
  3. DJGPP (Oficiální stránky)
    http://www.delorie.com/djgpp/
  4. DJGPP (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wiki/DJGPP
  5. DJGPP (Historie vzniku)
    http://www.delorie.com/djgpp/his­tory.html
  6. Why Pascal is Not My Favorite Programming Language
    http://www.lysator.liu.se/c/bwk-on-pascal.html
  7. Object Pascal (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Object_Pascal
  8. QBasicJedi
    http://www.freewebs.com/qbasicjedi/
  9. QBasic/QuickBasic Downloads
    http://www.freewebs.com/qba­sicjedi/qbdownloads.html
  10. QuickBASIC (Wikipedia CZ)
    http://cs.wikipedia.org/wi­ki/QuickBASIC
  11. QBasic.com
    http://www.qbasic.com/
  12. QBasic (Wikipedia)
    http://cs.wikipedia.org/wiki/QBasic
  13. Dialling with QBASIC
    http://www.mysundial.ca/tsp/qba­sic.html
  14. Turbo BASIC (Wikipedia CZ)
    http://cs.wikipedia.org/wi­ki/Turbo_BASIC
  15. More BASIC Computer Games
    http://www.atariarchives.or­g/morebasicgames/
  16. E-mail od tvůrce GW-Basicu
    http://www.classiccmp.org/pi­permail/cctech/2005-April/042999.html
  17. C–
    http://www.goosee.com/cmm/
  18. C– Documentation
    http://www.goosee.com/cmm/c–doc.htm
  19. C– na OS Dev wiki
    http://wiki.osdev.org/C–
  20. MacWrite
    http://web.archive.org/web/20061016011720/htt­p://www.mac512.com/macwri­te.htm
  21. ATARI'S FIRST-RATE „FREEWARE“
    http://www.atarimagazines­.com/v5n2/Freeware.html
  22. GEM 1st Word Plus
    http://www.computinghisto­ry.org.uk/det/9833/GEM-1st-Word-Plus/
  23. 1st Word Plus (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/1st_Word/1st_Word_Plus
  24. Atari ST
    http://en.wikipedia.org/wiki/Atari_st
  25. Atari Museum
    http://www.atarimuseum.com/
  26. Atari ST and TT
    http://www.atarimuseum.com/com­puters/16BITS/a1632bit.html
  27. The ST Computer Line
    http://www.atarimuseum.com/com­puters/16bits/stmenu/ataris­t.htm
  28. Atari MEGA STE
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Atari_MEGA_STE
  29. Blitter
    http://en.wikipedia.org/wiki/Blitter
  30. S Pragotextem je aspoň sranda (Martin Maniš)
    http://www.lege.cz/archiv/man010.htm
  31. Dva MATy aneb recenze jako roláž
    http://www.lege.cz/archiv/man029.htm
  32. Poněkud drahá konverzní utilita
    http://www.lege.cz/archiv/man002.htm
  33. Charles Simonyi
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Charles_Simonyi
  34. Rowland Hanson
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Rowland_Hanson
  35. Robert Metcalfe Twitter
    http://twitter.com/BobMetcalfe
  36. Robert Metcalfe (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Robert_Metcalfe
  37. Microsoft Has Lost Its Way, Part 1
    http://www.oddlytogether.com/pos­t/482689886/microsoft-has-lost-its-way-part-1
  38. We look at the word-processing software's history
    http://www.pcadvisor.co.uk/new­s/index.cfm?newsid=106226
  39. Microsoft Word
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Microsoft_Word
  40. MS Word 5.5 for DOS download
    http://download.microsoft­.com/download/word97win/Wd55_be/97/WIN98/­EN-US/Wd55_ben.exe
  41. Microsoft Word for DOS – Today's Free File
    http://downloadsquad.swit­ched.com/2005/11/25/free-file/
  42. MacWrite (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/MacWrite
  43. Nota Bene
    http://www.notabene.com/
  44. What is xyWrite?
    http://yesss.freeshell.or­g/x/_xywhat.htm
  45. the Xy files
    http://www.salon.com/21st/fe­ature/1998/08/25feature.html/
  46. Xywrite.com
    http://www.xywrite.com/
  47. Whatever became of XyQuest?
    http://yesss.freeshell.org/x/_xyq.htm
  48. W.E.Pete Peterson – Almost Perfect
    http://www.wordplace.com/ap/
  49. Wang 1220
    http://www.wang1200.org/
  50. Wang Laboratories
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Wang_Labs
  51. Wang OIS Emulator
    http://www.cass.net/~jdonog­hu/oisemul.html
  52. Data General
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Data_General
  53. Data General Nova
    http://www.knowledgerush.com/kr/en­cyclopedia/Data_General_No­va/
  54. Orem, Utah
    http://en.wikipedia.org/wiki/Orem
  55. Apple II series
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Apple_II_series
  56. Apple III
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Apple_III
  57. Apple museum
    http://applemuseum.bott.org/
  58. Apple II
    http://applemuseum.bott.or­g/sections/computers/aII.html
  59. A Brief History of Word Processing
    http://www.stanford.edu/~bkunde/fb-press/articles/wdprhist.html
  60. XyWrite (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wiki/XyWrite
  61. File manager
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/File_manager
  62. PathMinder
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/PathMinder
  63. Orthodox File Managers
    http://www.softpanorama.or­g/OFM/index.shtml
  64. Hřích mládí: Textový editor PragoText
    http://www.svobodat.com/pra­gotext/index.html
  65. VisiCalc Executable for the IBM PC
    http://www.bricklin.com/his­tory/vcexecutable.htm
  66. Support/peripheral/other chips – 6800 family
    http://www.cpu-world.com/Support/6800.html
  67. Motorola 6845
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Motorola_6845
  68. The 6845 Cathode Ray Tube Controller (CRTC)
    http://www.tinyvga.com/6845
  69. IBM Monochrome Display Adapter
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Monochrome_Display_Adap­ter
  70. Color Graphics Adapter
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Color_Graphics_Adapter
  71. Wikipedia CZ: Sběrnice:
    http://cs.wikipedia.org/wi­ki/Sb%C4%9Brnice
  72. Wikipedia EN: Industry Standard Architecture:
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Industry_Standard_Archi­tecture
  73. Microsoft Windows 1.03 and other tools, 1985
    http://www.digibarn.com/co­llections/software/microsof­t/windows10/page01.htm
  74. Windows 1.0 and the Applications of Tomorrow
    http://www.charlespetzold­.com/etc/Windows1/index.html
  75. Visi On (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wiki/Visi_On
  76. VisiCorp's VisiOn Graphical User Interface System for IBM and compatible PCs
    http://www.digibarn.com/co­llections/software/VisiOn/in­dex.html
  77. VisiCorp Visi On
    http://toastytech.com/guis/vi­sion.html
  78. A Guided Tour of Visi On
    http://www.guidebookgalle­ry.org/articles/aguidedtou­rofvision
  79. A Brief History of Computing
    http://trillian.randomstuf­f.org.uk/~stephen/history/8086­.html
  80. Intel 8086
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Intel_8086
  81. Graphical user interface (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Graphical_user_interfa­ce
  82. The Real History of the GUI
    http://articles.sitepoint­.com/article/real-history-gui
  83. History of the graphical user interface
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/History_of_the_graphical_u­ser_interface
  84. Mainframe Museum ‚Where we started‘
    http://www.techsystemsps.com/Mainframe-Museum.htm
  85. IBM Mainframe album
    http://www-03.ibm.com/ibm/history/ex­hibits/mainframe/mainframe_al­bum.html
  86. Mainframe computer
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Mainframe_computer
  87. IBM mainframe
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/IBM_mainframe
  88. IBM 700/7000 series
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/IBM700/7000_series
  89. IBM System/360
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/IBM_System/360
  90. IBM System/370
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/IBM_System/370
  91. Datamatic 1000 by DATAmatic Corporation (1955)
    http://www.computermuseum­.li/Testpage/Datamatic-1000.html
  92. Wang 1200
    http://www.wang1200.org/
  93. Wang Laboratories
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Wang_Labs
  94. Wang OIS Emulator
    http://www.cass.net/~jdonog­hu/oisemul.html
  95. SpeedScript 3.2 for the Commodore 64
    http://www.atarimagazines­.com/compute/gazette/198705-speedscript.html
  96. It may be time to put XyWrite out to pasture
    http://www.startribune.com/bu­siness/57780787.html
  97. WordPerfect
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?WordPerfect
  98. XyPro
    http://yesss.freeshell.or­g/x/_xypro.html
  99. XEDIT na TextEditors.org
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?XEDIT
  100. XEDIT pro Windows (klon)
    http://digilander.libero.it/am­busy/computer.html
  101. XEDIT commands
    http://digilander.libero.it/am­busy/PcXeditHlp.html
  102. XEDIT User's Guide
    http://www-05.ibm.com/e-business/linkweb/publicati­ons/servlet/pbi.wss?SSN=15IT­R0004123323009&PAG=X03&SEL­PBL=SC24–5972–00&REF=DLD#
  103. 3270 Data Stream Programming
    http://www.tommysprinkle.com/mvs/P3270/
  104. IBM 3270
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/IBM_3270
  105. Block-oriented terminal
    https://en.wikipedia.org/wiki/Block-oriented_terminal
  106. Klávesnice 3270
    http://www.seasip.info/Vin­tagePC/ibm_6110344.html
  107. Klávesnice IBM
    http://www.9999hp.net/keyboard/temp/
  108. REXX (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wiki/REXX
  109. Vladimir Zabrodsky REXX Page
    http://dhost.info/zabrodskyvlada/
  110. Rexx tutorials
    http://www.rexxinfo.org/html/rex­xinfo1.html
  111. A Quick Rexx Tutorial
    http://www.informit.com/ar­ticles/article.aspx?p=461086&seq­Num=1
  112. Emacs timeline
    http://www.jwz.org/doc/emacs-timeline.html
  113. EINE (Emacs Wiki)
    http://www.emacswiki.org/emacs/EINE
  114. EINE (Texteditors.org)
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?EINE
  115. ZWEI (Emacs Wiki)
    http://www.emacswiki.org/emacs/ZWEI
  116. ZWEI (Texteditors.org)
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?ZWEI
  117. Zmacs (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wiki/Zmacs
  118. Zmacs (Texteditors.org)
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?Zmacs
  119. TecoEmacs (Emacs Wiki)
    http://www.emacswiki.org/e­macs/TecoEmacs
  120. Micro Emacs
    http://www.emacswiki.org/e­macs/MicroEmacs
  121. Micro Emacs (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/MicroEMACS
  122. EmacsHistory
    http://www.emacswiki.org/e­macs/EmacsHistory
  123. Seznam editorů s ovládáním podobným Emacsu či kompatibilních s příkazy Emacsu
    http://www.finseth.com/emacs.html
  124. George R. R. Martin writes with a DOS word processor
    http://www.cnet.com/news/george-r-r-martin-writes-with-a-dos-word-processor/#!
  125. Apple Writer
    http://apple2history.org/his­tory/ah18/#08
  126. COMPUTER PROGRAMMING by Paul Lutus
    http://www.atariarchives.or­g/deli/cottage_computer_pro­gramming.php
  127. Verze textového editoru D-Text
    http://wiki.oldcomp.cz/in­dex.php?title=Verze_textov?ho_e­ditoru_D-Text
  128. The Writer (World of Spectrum)
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0008989
  129. Tasword Two (World of Spectrum)
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0008856
  130. SpeedScript source code
    http://www.atariarchives.or­g/speedscript/ch3.php
  131. SpeedScript 3.0: All Machine Language Word Processor For the Atari
    http://www.atariarchives.or­g/speedscript/ch1.php
  132. Čapek verze 3.1 (oskenovaný návod)
    http://www.atari8.cz/calp/da­ta/misc_cap/index.php
  133. Čížek V.3 (oskenovaný návod)
    http://www.atari8.cz/calp/da­ta/br_man_ciz/
  134. Editor O26 (příkazy)
    http://www.museumwaalsdor­p.nl/computer/comp789_o26­.html
  135. Editor O26 (stránka na texteditors.org)
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?O26
  136. Editor O26 (text editor, Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/O26_%28text_editor%29
  137. Textové editory pro mainframy
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?MainframeEditorFamily
  138. IDA
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?IDA_Editor
  139. qed
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?Qed
  140. qed (description)
    http://www.qef.com/html/to­olsdesc.html#qed
  141. Text editor (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Text_editor
  142. Line editor (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Line_editor
  143. The Vi Editor and its clones and programs with a vi like interface
    http://www.guckes.net/vi/
  144. www.vim.org: obsahuje verze Vimu i pro Amigu
    http://www.vim.org/
  145. Články Vimu na Root.cz:
    http://www.root.cz/n/vim/clanky/
  146. Vim sedm – první část
    http://www.root.cz/clanky/vim-sedm-prvni-cast/
  147. vim2elvis (1.část)
    http://www.root.cz/clanky/vim2elvis-1/
  148. vim2elvis (2.část)
    http://www.root.cz/clanky/vim2elvis-2/
  149. History of the Text Editor
    http://vanstee.me/history-of-the-text-editor.html
  150. Interview with Bill Joy
    http://web.cecs.pdx.edu/~kir­kenda/joy84.html
  151. Hex Editors for Lin/unix
    http://blog.sourcepole.com/2006/09/07/hex-editors/
  152. bvi Home Page
    http://bvi.sourceforge.net/
  153. bvi (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wiki/Bvi
  154. vim (man page)
    http://www.linux-tutorial.info/modules.php?na­me=ManPage&sec=1&manpage=vim
  155. An incomplete history of the QED Text Editor
    http://ned.rubyforge.org/doc/qed.html
  156. QED Text Editor
    http://ned.rubyforge.org/doc/qed­man.html
Našli jste v článku chybu?

10. 12. 2015 14:29

No Eclipse na i5 je mozna porovnatelny s TurboPascalem na 386ce ;)
[clovek si musi trosku rypnout]


10. 12. 2015 14:28

jj, na stole knizka od Herouta, na pocitaci "vypujcene" TC++ 2.0, pekne se to ucilo.

Vitalia.cz: To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Vitalia.cz: Pečete cukroví a zbyl vám bílek?

Pečete cukroví a zbyl vám bílek?

Lupa.cz: Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Vitalia.cz: Paštiky plné masa ho zatím neuživí

Paštiky plné masa ho zatím neuživí

Lupa.cz: Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

DigiZone.cz: Sony KD-55XD8005 s Android 6.0

Sony KD-55XD8005 s Android 6.0

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Podnikatel.cz: 1. den EET? Problémy s pokladnami

1. den EET? Problémy s pokladnami

120na80.cz: Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Root.cz: Certifikáty zadarmo jsou horší než za peníze?

Certifikáty zadarmo jsou horší než za peníze?

Vitalia.cz: Dáte si jahody s plísní?

Dáte si jahody s plísní?

Podnikatel.cz: EET: Totálně nezvládli metodologii projektu

EET: Totálně nezvládli metodologii projektu

Lupa.cz: Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Lupa.cz: Co se dá měřit přes Internet věcí

Co se dá měřit přes Internet věcí

Měšec.cz: Finančním poradcům hrozí vracení provizí

Finančním poradcům hrozí vracení provizí

DigiZone.cz: Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

120na80.cz: Horní cesty dýchací. Zkuste fytofarmaka

Horní cesty dýchací. Zkuste fytofarmaka

DigiZone.cz: ČRa DVB-T2 ověřeno: Hisense a Sencor

ČRa DVB-T2 ověřeno: Hisense a Sencor