Historie vývoje textových editorů: textové procesory s grafickým uživatelským rozhraním (2)

Pavel Tišnovský 27. 10. 2015

Na předchozí část seriálu o historii vývoje textových editorů a textových procesorů, v níž jsme se zabývali prvními komerčními textovými procesory s grafickým uživatelským rozhraním pro mikropočítače, navážeme dnešním článkem, který bude věnován dalším tuzemským textovým procesorům, které musely konkurovat procesoru Text602.

Obsah

1. Historie vývoje textových editorů: textové procesory s grafickým uživatelským rozhraním (2)

2. Tuzemské textové procesory po roce 1990

3. Souborový formát Text602

4. Textový procesor PragoText

5. Cyril

6. ESO

7. MAT

8. Editace vzorců v MATu

9. Odkazy na Internetu

1. Historie vývoje textových editorů: textové procesory s grafickým uživatelským rozhraním (2)

V předchozí části seriálu o historii vývoje textových editorů a textových procesorů jsme se zabývali popisem textových procesorů s grafickým uživatelským rozhraním, které vznikly v osmdesátých letech minulého století, konkrétně mezi roky 1984 a 1990. Toto z hlediska vývoje osobních mikropočítačů velmi významné období nebylo v žádném případě vybráno náhodně, protože jak jeho začátek, tak i konec jsou poměrně přesně vymezeny několika událostmi.

Obrázek 1: Jednoduchý textový procesor nazvaný Microsoft Write ve variantě pro osobní mikropočítače Atari ST.

Na začátku se jednalo o uvedení hned tří konkurenčních mikropočítačových architektur na trh: Atari ST, Amiga a Macintosh. Právě na těchto tří cenově dostupných platformách se používaly systémy s plnohodnotným grafickým uživatelským rozhraním, které tak začalo zdárně konkurovat textovému rozhraní používaném v profesionálních textových procesorech i tabulkových procesorech na IBM PC (až na několik výjimek).

&160;

Obrázek 2: Textový procesor Microsoft Word verze 1.0 ve variantě pro Apple Macintosh.

A konec tohoto období je taktéž charakteristický – bylo jím totiž uvedení systému Microsoft Windows 3.0 na trh (předchozí verze Windows není zapotřebí brát příliš vážně, minimálně z pohledu použitelných textových procesorů). Právě příchod Microsoft Windows 3.0 a o dva roky později Windows 3.1, kde se objevila podpora TrueType fontů umožňujících relativně snadnou implementaci WYSIWYG na systémové úrovni, ukázal směr dalšího vývoje platformy „Wintel“ a tím pádem i směřování dalšího rozvoje textových procesorů (se všemi přednostmi a mnoha zápory).

pc75

Obrázek 3: MacWrite aneb jeden z prvních WYSIWYG textových editorů dostupných na osobních mikropočítačích.

2. Tuzemské textové procesory po roce 1990

Zajímavý je taktéž vývoj tuzemských textových editorů a textových procesorů, zejména na začátku devadesátých let minulého století, tj. v situaci, kdy se ještě na platformě IBM PC masivně používaly aplikace pro operační systém DOS. Tuzemský trh s textovými procesory se totiž hned v několika ohledech odlišoval od stavu v USA a západní Evropě; ať již se jednalo o mnohdy zcela nedostatečnou podporu češtiny v zahraničních textových procesorech (s výjimkou WordPerfectu a pozdějších verzí Wordu for DOS), tak i o to, že bez přeloženého manuálu a nápovědy bylo ovládání zahraničních textových procesorů minimálně složité (nyní se bavíme zejména o masovém nasazení počítačů v kancelářích a úřadech, kde byla znalost světového jazyka na začátku devadesátých let spíše výjimečná). Není tedy divu, že se v tuzemsku objevily „lokální“ aplikace perfektně zvládající problematiku „nabodeníček“ i lokální specifika (jednopísmenné předložky atd.), které byly mnohem populárnější, než textové procesory pocházející ze zahraničí.

Obrázek 4: Další typická aplikace z osmdesátých let minulého století: 1st Word Plus. Grafické uživatelské rozhraní tohoto programu využívalo možnosti nadstavby GEM nad TOSem.

O nejpopulárnějším tuzemském textovém procesoru používaném v tomto období jsme se již zmínili minule. Jednalo se o aplikaci Text602, v níž se díky použití grafického režimu podařilo kompletně vyřešit problém s nabodeníčky a kromě toho byla v tomto editoru podporována například i azbuka. Jak několik čtenářů správně podotklo v diskusi pod předchozím článkem, byl Text602 populární i díky tomu, že se choval podobně jako (polointeligentní) psací stroj s neproporcionálním písmem. Díky tomu se v Text602 daly v případě nouze tvořit i tabulky („kreslením“ příslušných znaků do dokumentu) či vytvářet složitější formuláře. Dokonce se s určitou dávkou trpělivosti a štěstí (nedostatečná funkce undo) mohla vytvářet dvousloupcová sazba (ideálně za použití zdrojového dokumentu, cílového dokumentu a několika maker).

Obrázek 5: 1st Word Plus – parametry pravítka, kterým se mj. volí i styl odstavce.

3. Souborový formát Text602

Rychlé rozšíření textového procesoru Text602 do škol, úřadů i firem mělo za následek mj. i to, že souborový formát (jedná se o soubory s koncovkou .602, i když mnoho uživatelů používalo i koncovku .TXT) používaný touto aplikací začal být podporován i několika dalšími textovými procesory, dokonce včetně některých verzí české verze Wordu pro Windows. Přibližně deset let tak byl formát Text602 jakýmsi nepsaným standardem, kterým mezi sebou komunikovaly jak úřady, tak i komerční firmy, což vlastně z dnešního pohledu není špatné, protože tyto soubory lze velmi jednoduše zpracovat i dnes (ostatně napsat například konvertor z Text602 do HTML včetně tabulek je otázkou několika desítek minut).

pc84

Obrázek 6: Textový procesor Text602 zobrazený kartou CGA, tj. v rozlišení 640×200 pixelů monochromaticky.

Samotný formát textových dokumentů je poměrně jednoduchý, což například usnadňuje převod starších dokumentů do HTML nebo TeXu (jak bylo zmíněno výše). Vlastní text je zapisován přesně v takovém tvaru a kódování, jak byl zapsán uživatelem. Mezi tento text se vkládají řídicí znaky pro změnu typu písma (například znak s ASCII kódem 02 zapíná a popř. vypíná tučné písmo) a taktéž znak nahrazující konec řádku uvnitř odstavce (tento znak je editorem vytvářen při automatickém formátování odstavce, aby se odlišil od skutečného ENTERu). Kromě řídicích znaků se mohou v souboru nacházet i řádky začínající zavináčem, za nímž je zapsána dvojice znaků následovaná mezerou a případnými parametry. Na těchto řádcích jsou uloženy parametry editace, například délka strany (@PL), pozice tabelačních zarážek (@TB), pravý okraj (@RM). Samotný textový editor ignoruje parametry, které nezná, což mj. znamená, že bylo poměrně snadné formát rozšiřovat, což se stalo minimálně jednou s příchodem verze 3.1, která podporovala – i když dosti diskutabilním způsobem – styly odstavce.

pc84

Obrázek 7: Textový procesor Text602 spuštěný na počítači s monochromatickou grafickou kartou Hercules. Tato kombinace byla v tuzemských podmínkách poměrně častá, zejména před větším rozšířením grafických karet VGA.

Pro zajímavost (a také jako minidávka nostalgie) následuje ukázka začátku textového dokumentu ve formátu Text602, kde jsou nastaveny všechny důležité parametry, podle kterých se dokument formátuje:

@CT 0
@LM 1
@RM 65
@TB -----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T----
@PL 60
@MT 1
@MB 3
@PO 17
@PN 1
@OP
@LH 6
@LH 6

Samotný text může být uložen v kódování bratří Kamenických (zpočátku sice neoficiální, o to však populárnější kódová stránka), PC-Latin 2 (CP852) nebo KOI8-CS, i když se údaj o použitém kódování kupodivu v parametrech dokumentu nikde neobjevuje (což je přitom snadno řešitelný problém).

pc84

Obrázek 8: Nejlepší rozlišení i největší počet barev pro textový editor Text602 nabízela grafická karta VGA – 640×480 pixelů v šestnácti barvách (editor však ve skutečnosti využíval jen podmnožinu této barvové palety).

4. PragoText

V tuzemsku vzniklo i několik textových procesorů využívajících textové režimy nabízené grafickými kartami osobních mikropočítačů IBM PC. Vzhledem k tomu, že toto téma zcela přesně neodpovídá titulku článku :-), bude jejich popis jen velmi stručný. Jedním z těchto editorů je PragoText, který se – podobně jako Text602 – stylizoval do podoby inteligentnějšího psacího stroje. Jedná se tedy o aplikaci tvořící mezistupeň mezi textovými editory (orientovanými na zpracování jednotlivých textových řádků) a plnohodnotnými textovými procesory (v nichž se pracuje s celými odstavci, přičemž konce řádků uvnitř odstavce jsou „měkké“). To mj. znamená, že se odstavce musely po úpravách ručně přeformátovat a editor nepodporoval ani další pokročilejší funkce, jakými jsou tvorba seznamů, rejstříků, obsahu apod.

Obrázek 9: Možnosti změny barvové palety v textovém procesoru Text602 (otevřen je dokument obsahující část dnešního článku).

Mezi zajímavost patří fakt, že v PragoTextu byl implementován i generátor politických proslovů, který je podle všeho po několika úpravách (změna slovníku) používán dodnes :-)

Obrázek 10: Možnosti změny barvové palety v textovém procesoru Text602 (otevřen je dokument obsahující část dnešního článku).

Obrázek 11: Možnosti změny barvové palety v textovém procesoru Text602 (otevřen je dokument obsahující část dnešního článku).

5. Cyril

Zajímavým počinem je textový procesor Cyril, který, podobně jako výše zmíněný PragoText, využívá textové režimy osobních mikropočítačů IBM PC. Ze screenshotu je patrné, že se i v textovém režimu podařilo vytvořit poměrně komfortní uživatelské rozhraní s menu, okny, dialogy a nápovědou (pravděpodobně byla použita knihovna TurboVision společnosti Borland). I tento program (který je některými uživateli používán dodnes!) dokázal pracovat s větším množstvím dokumentů současně, podporoval práci s bloky, přeformátování odstavců, vkládání tabulek vytvořených „ASCII artem“, práci s makry atd.

Obrázek 12: Slovenský textový procesor Cyril (zlobil import textu s nabodeníčky, tak jsem použil jen anglický text).

6. ESO

Dalším tuzemským textovým procesorem využívajícím grafické režimy počítačů IBM PC byla aplikace ESO, později též nabízená pod názvem ESO Plus. Jednalo se o textový procesor, který v sobě sdružoval některé vlastnosti svého největšího rivala Text602 a taktéž v některých oborech populárního zahraničního textového procesoru ChiWriter, jenž se mj. pyšnil na svou dobu velmi dobrou podporou tvorby matematických a chemických vzorců. Sice se nejednalo o žádného vážného konkurenta TeXu, ale alespoň základní podpora pro zápis vzorců s indexy, mocninami, zlomky a odmocninami, se v době teprve se rozvíjející počítačové typografie hodila. Textový procesor ESO taktéž, podobně jako ChiWriter, podporoval vytváření vzorců, což například Text602 neumožňoval, resp. bylo nutné složitější vzorce ručně skládat z běžných znaků, horních a dolních indexů, popř. znaků umístěných na samostatné klávesnici symbolů.

Obrázek 13: Pracovní plocha textového procesoru ESO.

Navíc ESO (Plus) oproti procesoru Text602 podporoval i práci s více fonty současně. Všechny fonty byly bitmapové a každý font byl uložen v samostatném souboru, který se při startu editoru načítal do operační paměti, což zejména na starších počítačích, popř. na počítačích vybavených pouze disketovými jednotkami a nikoli pevným diskem, bylo poměrně zdlouhavé. Zatímco Text602 umožňoval souběžnou práci s maximálně dvěma dokumenty, bylo možné v textovém procesoru ESO otevřít až šest dokumentů současně. Každé okno s dokumentem mělo po pravé straně umístěn sloupec, v němž se pomocí malých ikon zobrazovaly základní informace o stavu textu na daném textovém řádku, podobně jako tomu bylo u zmíněného ChiWriteru.

Obrázek 14: Menu textového procesoru ESO je řešeno pomocí klasických pull-down menu, namísto pop-up menu u Text602 (ve verzi 1.0 až 3.0).

Práce s textem, tj. jeho editace, se podobala způsobu editace v Text602 – ani jeden z těchto textových procesorů nepoužíval ideu „nekonečného řádku“, který by se v průběhu editace automaticky formátoval do odstavce. Namísto toho se při přidání textu na řádek zbytek textu prostě odsunul doprava, při vymazání textu naopak přisunul zprava a odstavec bylo nutné buď ručně nebo poloautomaticky přeformátovat. V tomto ohledu se oba zmíněné tuzemské textové procesory dosti zásadním způsobem odlišovaly jak od Wordu, tak i od WordStaru či WordPerfectu. Procesor ESO nebyl po komerční stránce tak úspěšný jako Text602, i když byl mezi těmito editory poměrně značný cenový rozdíl: ESO za cca 2900 Kčs, Text602 za 3900 Kčs.

Obrázek 15: On-line nápověda k textovému procesoru ESO.

Obrázek 16: Ukázka pseudografických znaků v dokumentu připravovaným v textovém procesoru ESO.

Obrázek 17: Souběžná editace dvou dokumentů.

Obrázek 18: Změna barev pozadí a popředí je praktický shodná se způsobem změny barev v textovém procesoru Text602.

7. MAT

Třetím tuzemským textovým procesorem vybaveným vlastním grafickým uživatelským rozhraním, o němž se v tomto článku zmíníme, je textový procesor MAT. Jedná se o aplikaci, která je, podobně jako výše zmíněné textové procesory Text602 a ESO (Plus), založena na používání neproporcionálních fontů, což je jednodušší jak z implementačního hlediska (snadné přeformátování dokumentu i jeho zobrazení), tak i z důvodu rychlejšího tisku, především na jehličkových tiskárnách.

Obrázek 19: Grafické uživatelské rozhraní MATu bylo (s ohledem na dobu vzniku) doslova „vymazlené“.

Zatímco oba konkurenční textové procesory sice dokázaly pracovat s více textovými dokumenty současně (dvěma u Text602 a šesti u ESA), ale obrazovku bylo možné rozdělit pouze horizontálně, podporoval textový procesor MAT plnohodnotné grafické uživatelské rozhraní s možností umístění každého dokumentu do samostatného okna, jejichž pozice a velikost byla prakticky libovolná. Taktéž mnohdy nepříliš přehledná víceúrovňová menu Text602 a ESA byla u MATu nahrazena několika dialogy. I díky tomu se jedná, společně s Klasikem a InWordem o jeden z mála tuzemských textových procesorů, kde mělo použití myši skutečný smysl (mj. i díky možnosti „vyklikat“ si znaky z druhé znakové sady).

Obrázek 20: Výběr grafického režimu, v němž MAT pracuje.

Textový procesor MAT kromě běžné práce s dokumentem (editace textu, vyhledávání textu, přenos či kopie bloků) taktéž obsahoval možnost automaticky generovat obsah a rejstřík, popř. přečíslovat kapitoly, takže bylo možné relativně jednoduše pracovat i s rozsáhlejšími strukturovanými dokumenty (dokonce byla možná kontrola výskytu vdov a sirotků). Text v odstavci sice nebyl chápán jako „nekonečný řádek“, ovšem na rychlejších počítačích bylo možné nastavit automatické přeformátování celého odstavce při změně pozice kurzoru (rychlejším počítačem je zde myšleno alespoň PC AT 16 MHz s 1MB RAM :-).

Obrázek 21: Editace dokumentu. Ve spodní části pracovní plochy jsou zobrazeny znaky umístěné v základní a rozšířené znakové sadě. Tyto znaky se daly do dokumentu „naklikat“ pomocí myši, tj. jedná se o obdobu „Mapy znaků“.

Podobně jako u mnoha dalších textových procesorů byla i v MATu podporovaná takzvaná funkce mail merge, tj. postupné doplňování dopředu vyznačených polí v dokumentu údaji získanými z databázového nebo z dalšího textového souboru. Tímto způsobem bylo možné vyřešit tisk obálek, vysvědčení, jednodušších faktur atd. MAT podporoval i vkládání obrázků do dokumentů; sice se muselo jednat o monochromatické bitmapové obrázky navíc uložené ve speciálním formátu, ovšem například pro přidání firemního loga do hlavičky dokumentu či pro vložení grafu byla tato funkce použitelná.

Obrázek 22: Odlišné barevné schéma, import předchozí části tohoto seriálu do MATu a zobrazení statistických informací o dokumentu.

8. Editace vzorců v MATu

Kromě oken s editovanými dokumenty se na pozadí pracovní plochy MATu nacházela i dvojice speciálních oken, která obsahovala základní a rozšířenou znakovou sadu (resp. uživatelský font). Šlo o obdobu mapy znaků známé ze současných operačních systémů, jejíž výhodou bylo snadné vložení libovolného znaku do editovaného dokumentu pomocí myši, aniž by bylo nutné přepínat rozložení znaků na klávesnici a hledat, kde se daný symbol vlastně na klávesnici nachází.

Obrázek 23: Práce se vzorci. Nahoře je zobrazen náhled vzorce, dole text zapsaný uživatelem.

S rozšířenou znakovou sadou částečně souvisí i podpora pro tvorbu vzorců, které byly v MATu skládány právě z neproporcionálních znaků. Pro tvorbu vzorců byl vyhrazen zvláštní formulář, do jehož spodní části se zapsala textová reprezentace vzorce ve formátu, který připomínal jednodušší TeX a následně se v horní části formuláře vzorec vygeneroval. Vzorec se následně vložil do textu jako běžný blok, s nímž bylo možné zacházet stejným způsobem, jako s ostatními bloky (vzorec se vlastně rozpadl na jednotlivé znaky „ASCII artu“). Opět je nutné poznamenat: nejedná se sice o žádný TeX, ale například pro přípravu protokolů do školy byla tato vlastnost MATu takřka nedocenitelná.

Obrázek 24: Složené zlomky nedělají MATu větší problém…

widgety

K editoru byl dodáván dokonce i grafický program pro přípravu vlastních fontů. Ty byly bitmapové, což znamenalo, že se v tomto grafickém editoru mohly vytvořit znaky pro obrazovku, devítijehličkovou tiskárnu, 24jehličkovou tiskárnu a většinou i pro tiskárnu laserovou.

Obrázek 25: …stejně jako „vysoké“ závorky.

9. Odkazy na Internetu

  1. MacWrite
    http://web.archive.org/web/20061016011720/htt­p://www.mac512.com/macwri­te.htm
  2. ATARI'S FIRST-RATE „FREEWARE“
    http://www.atarimagazines­.com/v5n2/Freeware.html
  3. GEM 1st Word Plus
    http://www.computinghisto­ry.org.uk/det/9833/GEM-1st-Word-Plus/
  4. 1st Word Plus (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/1st_Word/1st_Word_Plus
  5. Atari ST
    http://en.wikipedia.org/wiki/Atari_st
  6. Atari Museum
    http://www.atarimuseum.com/
  7. Atari ST and TT
    http://www.atarimuseum.com/com­puters/16BITS/a1632bit.html
  8. The ST Computer Line
    http://www.atarimuseum.com/com­puters/16bits/stmenu/ataris­t.htm
  9. Atari MEGA STE
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Atari_MEGA_STE
  10. Blitter
    http://en.wikipedia.org/wiki/Blitter
  11. S Pragotextem je aspoň sranda (Martin Maniš)
    http://www.lege.cz/archiv/man010.htm
  12. Dva MATy aneb recenze jako roláž
    http://www.lege.cz/archiv/man029.htm
  13. Poněkud drahá konverzní utilita
    http://www.lege.cz/archiv/man002.htm
  14. Charles Simonyi
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Charles_Simonyi
  15. Rowland Hanson
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Rowland_Hanson
  16. Robert Metcalfe Twitter
    http://twitter.com/BobMetcalfe
  17. Robert Metcalfe (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Robert_Metcalfe
  18. Microsoft Has Lost Its Way, Part 1
    http://www.oddlytogether.com/pos­t/482689886/microsoft-has-lost-its-way-part-1
  19. We look at the word-processing software's history
    http://www.pcadvisor.co.uk/new­s/index.cfm?newsid=106226
  20. Microsoft Word
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Microsoft_Word
  21. MS Word 5.5 for DOS download
    http://download.microsoft­.com/download/word97win/Wd55_be/97/WIN98/­EN-US/Wd55_ben.exe
  22. Microsoft Word for DOS – Today's Free File
    http://downloadsquad.swit­ched.com/2005/11/25/free-file/
  23. MacWrite (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/MacWrite
  24. Nota Bene
    http://www.notabene.com/
  25. What is xyWrite?
    http://yesss.freeshell.or­g/x/_xywhat.htm
  26. the Xy files
    http://www.salon.com/21st/fe­ature/1998/08/25feature.html/
  27. Xywrite.com
    http://www.xywrite.com/
  28. Whatever became of XyQuest?
    http://yesss.freeshell.org/x/_xyq.htm
  29. W.E.Pete Peterson – Almost Perfect
    http://www.wordplace.com/ap/
  30. Wang 1220
    http://www.wang1200.org/
  31. Wang Laboratories
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Wang_Labs
  32. Wang OIS Emulator
    http://www.cass.net/~jdonog­hu/oisemul.html
  33. Data General
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Data_General
  34. Data General Nova
    http://www.knowledgerush.com/kr/en­cyclopedia/Data_General_No­va/
  35. Orem, Utah
    http://en.wikipedia.org/wiki/Orem
  36. Apple II series
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Apple_II_series
  37. Apple III
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Apple_III
  38. Apple museum
    http://applemuseum.bott.org/
  39. Apple II
    http://applemuseum.bott.or­g/sections/computers/aII.html
  40. A Brief History of Word Processing
    http://www.stanford.edu/~bkunde/fb-press/articles/wdprhist.html
  41. XyWrite (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wiki/XyWrite
  42. File manager
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/File_manager
  43. PathMinder
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/PathMinder
  44. Orthodox File Managers
    http://www.softpanorama.or­g/OFM/index.shtml
  45. Hřích mládí: Textový editor PragoText
    http://www.svobodat.com/pra­gotext/index.html
  46. VisiCalc Executable for the IBM PC
    http://www.bricklin.com/his­tory/vcexecutable.htm
  47. Support/peripheral/other chips – 6800 family
    http://www.cpu-world.com/Support/6800.html
  48. Motorola 6845
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Motorola_6845
  49. The 6845 Cathode Ray Tube Controller (CRTC)
    http://www.tinyvga.com/6845
  50. IBM Monochrome Display Adapter
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Monochrome_Display_Adap­ter
  51. Color Graphics Adapter
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Color_Graphics_Adapter
  52. Wikipedia CZ: Sběrnice:
    http://cs.wikipedia.org/wi­ki/Sb%C4%9Brnice
  53. Wikipedia EN: Industry Standard Architecture:
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Industry_Standard_Archi­tecture
  54. Microsoft Windows 1.03 and other tools, 1985
    http://www.digibarn.com/co­llections/software/microsof­t/windows10/page01.htm
  55. Windows 1.0 and the Applications of Tomorrow
    http://www.charlespetzold­.com/etc/Windows1/index.html
  56. Visi On (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wiki/Visi_On
  57. VisiCorp's VisiOn Graphical User Interface System for IBM and compatible PCs
    http://www.digibarn.com/co­llections/software/VisiOn/in­dex.html
  58. Obrazem: Operační systémy od roku 1981
    http://digitalne.centrum.cz/obrazem-operacni-systemy-od-roku-1981/diskuze/undefined/un­defined/?pid=6150
  59. VisiCorp Visi On
    http://toastytech.com/guis/vi­sion.html
  60. A Guided Tour of Visi On
    http://www.guidebookgalle­ry.org/articles/aguidedtou­rofvision
  61. A Brief History of Computing
    http://trillian.randomstuf­f.org.uk/~stephen/history/8086­.html
  62. Intel 8086
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Intel_8086
  63. Graphical user interface (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Graphical_user_interfa­ce
  64. The Real History of the GUI
    http://articles.sitepoint­.com/article/real-history-gui
  65. History of the graphical user interface
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/History_of_the_graphical_u­ser_interface
  66. Mainframe Museum ‚Where we started‘
    http://www.techsystemsps.com/Mainframe-Museum.htm
  67. IBM Mainframe album
    http://www-03.ibm.com/ibm/history/ex­hibits/mainframe/mainframe_al­bum.html
  68. Mainframe computer
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Mainframe_computer
  69. IBM mainframe
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/IBM_mainframe
  70. IBM 700/7000 series
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/IBM700/7000_series
  71. IBM System/360
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/IBM_System/360
  72. IBM System/370
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/IBM_System/370
  73. Datamatic 1000 by DATAmatic Corporation (1955)
    http://www.computermuseum­.li/Testpage/Datamatic-1000.html
  74. Wang 1200
    http://www.wang1200.org/
  75. Wang Laboratories
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Wang_Labs
  76. Wang OIS Emulator
    http://www.cass.net/~jdonog­hu/oisemul.html
  77. SpeedScript 3.2 for the Commodore 64
    http://www.atarimagazines­.com/compute/gazette/198705-speedscript.html
  78. It may be time to put XyWrite out to pasture
    http://www.startribune.com/bu­siness/57780787.html
  79. WordPerfect
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?WordPerfect
  80. XyPro
    http://yesss.freeshell.or­g/x/_xypro.html
  81. XEDIT na TextEditors.org
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?XEDIT
  82. XEDIT pro Windows (klon)
    http://digilander.libero.it/am­busy/computer.html
  83. XEDIT commands
    http://digilander.libero.it/am­busy/PcXeditHlp.html
  84. XEDIT User's Guide
    http://www-05.ibm.com/e-business/linkweb/publicati­ons/servlet/pbi.wss?SSN=15IT­R0004123323009&PAG=X03&SEL­PBL=SC24–5972–00&REF=DLD#
  85. 3270 Data Stream Programming
    http://www.tommysprinkle.com/mvs/P3270/
  86. IBM 3270
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/IBM_3270
  87. Block-oriented terminal
    https://en.wikipedia.org/wiki/Block-oriented_terminal
  88. Klávesnice 3270
    http://www.seasip.info/Vin­tagePC/ibm_6110344.html
  89. Klávesnice IBM
    http://www.9999hp.net/keyboard/temp/
  90. REXX (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wiki/REXX
  91. Vladimir Zabrodsky REXX Page
    http://dhost.info/zabrodskyvlada/
  92. Rexx tutorials
    http://www.rexxinfo.org/html/rex­xinfo1.html
  93. A Quick Rexx Tutorial
    http://www.informit.com/ar­ticles/article.aspx?p=461086&seq­Num=1
  94. Emacs timeline
    http://www.jwz.org/doc/emacs-timeline.html
  95. EINE (Emacs Wiki)
    http://www.emacswiki.org/emacs/EINE
  96. EINE (Texteditors.org)
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?EINE
  97. ZWEI (Emacs Wiki)
    http://www.emacswiki.org/emacs/ZWEI
  98. ZWEI (Texteditors.org)
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?ZWEI
  99. Zmacs (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wiki/Zmacs
  100. Zmacs (Texteditors.org)
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?Zmacs
  101. TecoEmacs (Emacs Wiki)
    http://www.emacswiki.org/e­macs/TecoEmacs
  102. Micro Emacs
    http://www.emacswiki.org/e­macs/MicroEmacs
  103. Micro Emacs (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/MicroEMACS
  104. EmacsHistory
    http://www.emacswiki.org/e­macs/EmacsHistory
  105. Seznam editorů s ovládáním podobným Emacsu či kompatibilních s příkazy Emacsu
    http://www.finseth.com/emacs.html
  106. George R. R. Martin writes with a DOS word processor
    http://www.cnet.com/news/george-r-r-martin-writes-with-a-dos-word-processor/#!
  107. Apple Writer
    http://apple2history.org/his­tory/ah18/#08
  108. COMPUTER PROGRAMMING by Paul Lutus
    http://www.atariarchives.or­g/deli/cottage_computer_pro­gramming.php
  109. Verze textového editoru D-Text
    http://wiki.oldcomp.cz/in­dex.php?title=Verze_texto­vého_editoru_D-Text
  110. The Writer (World of Spectrum)
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0008989
  111. Tasword Two (World of Spectrum)
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0008856
  112. SpeedScript source code
    http://www.atariarchives.or­g/speedscript/ch3.php
  113. SpeedScript 3.0: All Machine Language Word Processor For the Atari
    http://www.atariarchives.or­g/speedscript/ch1.php
  114. Čapek verze 3.1 (oskenovaný návod)
    http://www.atari8.cz/calp/da­ta/misc_cap/index.php
  115. Čížek V.3 (oskenovaný návod)
    http://www.atari8.cz/calp/da­ta/br_man_ciz/
  116. Editor O26 (příkazy)
    http://www.museumwaalsdor­p.nl/computer/comp789_o26­.html
  117. Editor O26 (stránka na texteditors.org)
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?O26
  118. Editor O26 (text editor, Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/O26_%28text_editor%29
  119. Textové editory pro mainframy
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?MainframeEditorFamily
  120. IDA
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?IDA_Editor
  121. qed
    http://texteditors.org/cgi-bin/wiki.pl?Qed
  122. qed (description)
    http://www.qef.com/html/to­olsdesc.html#qed
  123. Text editor (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Text_editor
  124. Line editor (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Line_editor
  125. The Vi Editor and its clones and programs with a vi like interface
    http://www.guckes.net/vi/
  126. www.vim.org: obsahuje verze Vimu i pro Amigu
    http://www.vim.org/
  127. Články o Vimu na Root.cz:
    http://www.root.cz/n/vim/clanky/
  128. Vim sedm – první část
    http://www.root.cz/clanky/vim-sedm-prvni-cast/
  129. vim2elvis (1.část)
    http://www.root.cz/clanky/vim2elvis-1/
  130. vim2elvis (2.část)
    http://www.root.cz/clanky/vim2elvis-2/
  131. History of the Text Editor
    http://vanstee.me/history-of-the-text-editor.html
  132. Interview with Bill Joy
    http://web.cecs.pdx.edu/~kir­kenda/joy84.html
  133. Hex Editors for Lin/unix
    http://blog.sourcepole.com/2006/09/07/hex-editors/
  134. bvi Home Page
    http://bvi.sourceforge.net/
  135. bvi (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wiki/Bvi
  136. vim (man page)
    http://www.linux-tutorial.info/modules.php?na­me=ManPage&sec=1&manpage=vim
  137. An incomplete history of the QED Text Editor
    http://ned.rubyforge.org/doc/qed.html
  138. QED Text Editor
    http://ned.rubyforge.org/doc/qed­man.html
Našli jste v článku chybu?
120na80.cz: Začněte s posilováním imunity

Začněte s posilováním imunity

Podnikatel.cz: Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

DigiZone.cz: Světový pohár v přímém přenosu na ČT

Světový pohár v přímém přenosu na ČT

Vitalia.cz: Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Vitalia.cz: Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Lupa.cz: Cimrman má hry na YouTube i vlastní doodle

Cimrman má hry na YouTube i vlastní doodle

Vitalia.cz: 5 chyb, které děláme při skladování potravin

5 chyb, které děláme při skladování potravin

DigiZone.cz: Ginx TV: pořad o počítačových hráčích

Ginx TV: pořad o počítačových hráčích

DigiZone.cz: Technisat připravuje trojici DAB

Technisat připravuje trojici DAB

DigiZone.cz: Funbox 4K v DVB-T2 má ostrý provoz

Funbox 4K v DVB-T2 má ostrý provoz

Vitalia.cz: Pryč se zastaralým stravováním ve školách

Pryč se zastaralým stravováním ve školách

Vitalia.cz: Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

Lupa.cz: Jak levné procesory změnily svět?

Jak levné procesory změnily svět?

Vitalia.cz: Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

DigiZone.cz: Digi Slovakia zařazuje stanice SPI

Digi Slovakia zařazuje stanice SPI

Měšec.cz: TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

Podnikatel.cz: Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští

Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští

DigiZone.cz: Na jaká videa se vlastně díváme

Na jaká videa se vlastně díváme

Vitalia.cz: Jak Ondra o astma přišel

Jak Ondra o astma přišel