Idealni pomoc rozvojovym zemim by byla jen zalozena na predavani know how. Zadna materialni pomoc – nechat je at zacnou pracovat a starat se sami o sebe.
Co jsem videl v africe, to byste se divili. O 12ti letych magorech strilejicich po nakladacich z AK47 jsem jiz psal.
Kuprikladu jedna vesnice pozadovala studnu. Nebyla v oblasti kde by bylo potreba kopat desitky metru, zhruba 10–15 metru by melo stacit. Prirozene misto aby si vzali naradi za zacali kopat tak to oni ne, radsi otravovali kazdeho turistu s tim jak jsou moc chudi a potrebuji strasne moc tu studnu. Davaji ji jim nejake tretky s tim at u nich v te bohate zemi udelaji sbirku a poslou jim penize na studnu. Kdyz to udelaji pochopitelne penize nedojdou, postovni poukazku tam stopi uz celnici nebo postak. Kdyz jim 3× takhle vybrane penize v cizine seberou, coz oni neopomenou zduraznit turistum jaky jsou ty statni urednici svine – prestoze sami touzi se stat statnim urednikem aby mohli delat to same. No po nekolika pokusech se konecne turistum podarilo jim tam ty penize osobne dopravit. Cernosi podekovali, zmizeli s penezma a svete div se misto studny si nakoupili zbrane (na sousedni vesnici, kterou prepadli a postrileli), chlast a mobilni telefony (ackoliv nemeli signal). Pak vyrazili do rezervace a strileli zvirata (a spravce) ve velkem aby si uzili „cas blahobytu“ nez dojde strelivo a chlast.
S humanitarni pomoci – bible, prikryvky, obili, leky to dopada dost podobne. Vlastne ten „notas pro rozvojove zeme“ skoncil taky fiaskem. To je stejne jako davat humanitarni pomoc cikanum – je to stejna sorta lidi.
