Odpovídám – jak pro koho. Zamýšlíte-li oslovit svojí nabídkou výhradně americké firmy, je to naprosto v pořádku. Ale pokud patříte mezi 99% českých firem, které nabízejí své zboží v Čechách (nebo v Evropě), je pro vás tato nabídka zcela nezajímavá. Proč?
Nejprve malé přirovnání:
Koupíte si nádherné Ferrari, jezdící rychlostí 300 Km/hod. Je vám to auto k něčemu v pražských ulicích nebo na dálnici? Je vám na nic (pomíjím to, že Ferrari je hezké auto, a že předpisy lze porušovat).
A stejný případ je super rychlé připojení 155 Mbps v Americe. Tu rychlost nikdy nevyužijí návštěvníci vašich stránek, pokud nejsou v Americe. Žádný český provider totiž nemá tak ohromnou kapacitu do zahraničí. Takže když nejslabší bod cesty dat má propustnost např. 2 Mbps, tak je hezké, že máte stránky na páteři v Americe, ale je vám to k ničemu – data stejně musí projít uzkým hrdlem 2Mbps, a když je hrdlo ucpané, tak vám nepomůže ani 1000 Mbps páteř.
Navíc cesta k vašim datům z Čech je značně komplikovaná, o čemž svědčí i traceroute na jeden takový server:
Zde opouštíme Českou republiku
01 PRAGUE-EBS1-s0–1–1.ebone.net (192.121.157.89) 399.395 ms
02 munich-ebs1-s6–0–0.ebone.net (192.121.158.185) 439.736 ms
03 munich-ebs2-p4–0–0.ebone.net (192.121.158.170) 409.665 ms
04 newyork-ebs1-s5–0–0.ebone.net (195.158.224.21) 2969.971 ms
05 serial0–0–1.br1.nyc4.alter.net (137.39.23.81) 589.766 ms
06 134.ATM3–0.XR2.NYC4.ALTER.NET (146.188.177.182) 609.821 ms
07 288.ATM3–0.TR2.EWR1.ALTER.NET (146.188.179.78) 628.412 ms
08 105.ATM6–0.TR2.DCA1.ALTER.NET (146.188.136.189) 609.616 ms
09 298.ATM7–0.XR2.DCA1.ALTER.NET (146.188.161.157) 639.593 ms
10 194.ATM8–0–0.GW2.RDU1.ALTER.NET (146.188.163.173) 590.012 ms
11 ait-gw.customer.ALTER.NET (157.130.35.138) 719.705 ms
12 a tady je konečná stanice (nechci dělat reklamu)
Jak vidíte, data cestou do klientova prohlížeče oběhnou půl zeměkoule a jen mimo ČR vede cesta přes 12 serverů. Horší český provider k tomu přidá ještě 10 dalších serverů, než se vůbec vymotá z Čech.
Další komplikace znám takřka z vlastní zkušenosti – nejsou to vymyšlené příhody. Na druhou stranu netvrdím, že toto vás potká všude.
První problém je ten, že české firmy nabízející tyto služby, mají někdy sami prostor pronajatý od americké firmy a občas nemají k serverům žádná práva. Takže je-li potřeba něco změnit v konfiguraci serveru, nastává složité nahánění amerického administrátora, který vám změnu možná provede, možná neprovede.
Druhým problémem byla bezpečnost – servery jedné takové firmy měly tak stará jádra Linuxu, že bezpečnost byla téměř nulová a upgrade v nedohlednu.
Závěr s toho plynoucí je ten, že stejně jako u nákupu čehokoliv jiného, nesmíte slepě věřit bombastické reklamě, ale raději popřemýšlejte, zda je to opravdu to pravé ořechové.
Já osobně se domnívám, že Česká firma má mít server v Čechách. Je to rozhodně nejlepší pro české návštěvníky vašich stránek. A zvolíte-li dobrého poskytovatele webhostingu, tak i těch pár cizinců navštíví stránky bez problému. Navíc ceny jsou přibližně stejné, tak proč Amerika?
ČLÁNKY DO MAILU