První část článku naleznete zde, takže jen zopakuji otázky pro hudebníky:
1) Vadilo by vám, kdyby někdo použil část vaší skladby jako zvoněni ve svém mobilním telefonu? Je podle vás hraní vašich skladeb u táboráku porušením copyrightu nebo jde spíše o ocenění skladby, která zlidověla a svědčí to o její kvalitě?
2) Pokud byste chtěl přidat i názor na šíření hudby po Internetu pomocí formátu MP3 a váš postoj k tomuto fenoménu, byl bych jedině rád. Je podle vás Internet a formát MP3 hrozbou nebo výzvou pro hudebníky? Uvažujete o zveřejnění některých skladeb na Internetu, ať už např. v rámci reklamní kampaně na CD nebo jako speciálních bonusů pro věrné fanoušky? Pokud ano, tak zdarma nebo za nějaký poplatek?
Jan Nedvěd:
1) Opravdu se těmito problémy nezaobírám. Pokud někdo kopíruje mé písničky a snaží se je prodat pod mým jménem na černo, což se stává velmi často, pak protestuji, ale není mi to moc platné, ještě jsem nepoznal příklad potrestání takového člověka, i když všichni o nich vědí, mohu vám je jmenovat. Pokud si je hraje kdokoli kdekoliv a kdykoliv je to jen ve prospěch věci. Písnička se probouzí, ožívá pouze tehdy, když si jí lidé zpívají.
2) MP3 a podobné, dokonalejší formy šíření hudby, jsou výzvou pro techniky dalšího století, protože jak dobře víte, vytvořit a prodat písničky je práce několika měsíců či let a řady lidí. Vezme-li někdo CD a rozšíří na Internetu, celá práce těchto lidí je bez odměny. Nebo-li pracovali zadarmo. A z čeho budou žít jejich rodiny? Každý děláme svou práci a za tu chceme být odměněni, protože z něčeho musíme být živi. Proto si myslím, že technici vyvinou nějaké dokonalejší formy CD, na které budou MP3 a podobné programy krátké. Myslím, že zcela jistě. Ale bude to asi dlouhý a obapolný vývoj.
O zveřejnění na Internetu uvažuji. V průběhu mého skládání, během roku, mohu něco vystavit a zeptat se lidí jestli jo nebo ne. Jediný problém, který mám, je etika. Z různých těch chatů znám tolik sprostoty a hrubosti, že bych se velmi nerad zúčastnil podobných debat. A to se stává právě když člověk otevře těmto všelijakým lidem okno do pokoje. Tak tam někde si říkám, ne nedělej to Honzo. Deset lidí bude mluvit hezky tak či tak, a dva sprostí hrubiáni ti zkazí pár večerů. Tak je to.
Ilona Csáková:
1)Absolutně ne, kdyby se toho dožil J.S. Bach, taky by měl určitě radost z toho zvláštního druhu ocenění. Když jsem jezdila na vodu, hráli jsme samé osvědčené hity k táboráku a bez nich bych si to nedokázala ani představit. Pakliže by měl v tomto případě někdo zálusk na moje písničky, proč ne? Jak je libo.
2) Myslím si, že spíše výzvou. Vzhledem k tomu, že je to medium nové generace, které má hodně pozitiv, ale i negativ, se pochopitelně stává střetem zájmu s gramofonovým průmyslem. Vím, že jsou CD drahá, ale na druhé straně také vím, jak je náročné a zdlouhavé vyrobit písničku. Vývoj nejde zastavit a je jenom otázka času, kdy se tato forma obchodu vyladí.
Mám svoje stránky www.csakova.cz, na kterých jsou ukázky mých písniček ve formátu MP3.
---
Myslím, že celkem trefně celou problematiku shrnul náš čtenář Pavel ‚TIGER‘ Růžička:
Myslím, že celý problém je v morálce lidí. Formát MP3 je zcela určitě vynikající začátek pro nové kapely, které ještě nemají svůj okruh posluchačů. Je to možnost, jak se nechat zviditelnit. Ovšem pro profesionála MP3 znamená hrozbu, která ho může donutit k ukončení kariéry. Nebudeme si nic namlouvat, existuje spousta serverů, které nabízejí FreeMp3. Některé z nich sice platí autorská práva, ale kolik jich na Internetu je??
Ano, Audio CD jsou sice v dnešní době drahé, ale musíme si uvědomit hned několik věcí:
1) Zkompletovat povedené album kvalitní skupiny, tak to trvá nějakou tu dobu.
2) Nahrát a namixovat album trvá zhruba třetinu času, než tvorba textů a hudby, nehledě na to, že v tomto stádiu už se musí hodně platit. (Nahrávací studio, zvukař, aparatura, doprava, atp.)
3) Distribuce alba, další pěkná suma … (Vylisování CD, tisknutí obalů, rozvoz po obchodech atd.)
A co z toho plyne? Společnost, která za daným interpretem stojí musí vynaložit velké peníze na to, aby se samotné CD mohlo prodávat, a tudíž je zcela logické, že chce, aby se jí veškeré náklady vrátily.
Někdo by sice mohl namítnout, že většina těchto úkonů díky Internetu by mohla odpadnout, což je z části pravda, ale má to i své mínus. Většina lidí v naší republice má připojení k internetu jen díky modemu, nemluvě o kvalitě spojení. Z těchto důvodů se nám okruh oblíbenců daného Interpreta značně zúžil. Důvody? Nízká přenosová rychlost, vysoké telefonní poplatky, a ještě musíme počítat s jistou sumou, která by se platila buďto za danou skladbu, anebo za dané album. Neměli bychom dále zapomenout, že dnes né každý má připojení k internetu a konec konců počítač vůbec. Tím se okruh zákazníků opět snižuje. Ano, dalo by se opět namítnout, že jsou internetovské kavárny, ano je to pravda, ale musíme tedy ještě přičíst částku, kterou zaplatíme v takové kavárně při stahování jednoho alba.
Člověk si čas od času tu nelegální kopii udělá a hájí se argumentem: „Vždyť to dělá každej …“, měl by si však na to i říct: „… ale musím to dělat i já?“, případně dodat: „Chci být jako ostatní?“
A co z toho všeho plyne? Že stahování legálních MP3 je (alespoň v naší republice) zatím mnohem a mnohem dražší, než si dané album zakoupit, a chceme-li aby náš oblíbenec mohl vytvářet další alba a zvyšovat stupně kvality produktu, musíme platit, jinak hrozí, že kvalitní hudba zanikne a živý saxofon nahradí počítač.
Pravda sbírka CD mi přibývá pomaleji než mým známým, ale alespoň mám dobrý pocit, že přispívám na dobrou věc…
Pro případné další názory je vám samozřejmě k dispozici naše diskuzní fórum (poměrně rozsáhlá diskuze proběhla již u prvního dílu tohoto miniseriálu).
