Hlavní navigace

ACTA prý pro Česko příliš nemění, jen zabetonovává aktuální špatný stav

Petr Krčmář

Včera se v pražském kině Atlas konalo setkání nad kontroverzní mezinárodní smlouvou ACTA. Panelové diskuse se účastnili zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, ČPS, České protipirátské unie, ÚOOU, Seznam.cz, CZ.NIC a nezávislí právníci. Co z debaty vyplynulo? Že ACTA nic zásadního nemění, jen betonuje.

Veřejná panelová diskuse se uskutečnila 7. února v pražském kině Atlas. Moderoval ji Patrick Zandl, šéfredaktor serveru Lupa.cz, a diskutovalo v ní celkem osm panelistů z různých organizací:

  • Jiří Peterka, nezávislý konzultant a publicista
  • Markéta Prchalová, Česká protipirátská unie
  • Ondřej Filip, CZ.NIC
  • Jakub Michálek, Česká pirátská strana
  • Vlastimil Pečínka, Seznam.cz
  • Alex Ivančo, Ministerstvo průmyslu a obchodu
  • Jiří Čermák, Baker & McKenzie
  • Miloš Šnytr, Úřad pro ochranu osobních údajů

Cílem setkání bylo otevřít toto téma po odborné stránce, přinést více světla do této tematiky – dosud společensky relativně opomíjené, ale ještě více politizované, démonizované či zjednodušované, jak se té které angažované straně hodí. Cílem tedy měla být diskusní platforma na odborné úrovni, na které svůj názor konfrontují hlavní zájmové skupiny. Od České protipirátské unie, přes Ministerstvo průmyslu, technologickou organizaci, poskytovatele obsahu až po Českou pirátskou stranu.

Setkání nad ACTA v kině Atlas

Debatující se během asi tříhodinové diskuse zajímavě rozdělili do dvou skupin: Jedna část tvrdila, že ACTA vlastně nic zásadního nemění. Druhá se naopak obává nových restrikcí a nepříjemných změn, které se týkají především ochrany osobních údajů či občanských práv.

Pokud o smlouvě ACTA mnoho nevíte, nebo se prostě chcete dozvědět více, přečtěte si naše dva články: ACTA: kontroly na hranicích i trestné pirátství pro vlastní potřebu a ACTA: složitá cesta k ratifikaci a praktický dopad

Jiří Peterka: ACTA plná rozporů

Na začátku panelu shrnul Jiří Peterka stručně hlavní fakta týkající se dohody. Zmínil její historii, nejpalčivější problémy, i to, které země už dohodu podepsaly. Upozornil také na to, že největší vývozci padělků se k ní pravděpodobně nepřipojí. Možná vám tam některá jména chybí, třeba Čína, Indie a Rusko, vyjmenoval Peterka a přidal i zajímavé číslo ze statistiky: Z celkového počtu zachycených padělků v Evropě pochází 64 % z Číny.

Připomněl také, že přestože se o ACTA mluví jako o obchodní dohodě, ve skutečnosti je věc poněkud komplikovanější. Nejedná se o čistě obchodní dohodu, protože v takovém případě by ji mohla ratifikovat EU bez účasti členských zemí, vysvětlil Peterka. Pro tyto případy jsme totiž už delegovali rozhodovací pravomoc do Bruselu. Protože ale zasahuje i do oblasti trestněprávní, musí ratifikaci provést každá země zvlášť.

Jiří Peterka

Ratifikaci ovšem nebudou provádět jen jednotlivé státy, ale také samotný Evropský parlament. Ten se chystá k ratifikaci v červnu, přípravné práce už probíhají. Zatím ratifikaci odložily dvě země, včetně té naší. Na reakci ostatních se zatím čeká. Česká republika i Polsko odložily proces ratifikace. Otázka je, na jak dlouho a co bude následovat.

Otázkou zůstává, co by se stalo, kdyby ACTA ratifikovaly jen některé země? Tady se názory různí a v úvahy připadají dva velmi odlišné scénáře. Evropská komise tvrdí, že ratifikaci musí provést všechny státy, jinak by smlouva nebyla platná v žádném z nich. Evropská rada proti tomu říká, že ratifikace ve všech zemích není nutná. Pokud by v některých státech neproběhla, bude v nich platit jen trestněprávní čás­t.

Jiří Peterka jako první z diskutujících nakousl otázku, zda skutečně ACTA něco změní. Setkávám se s názory, že smlouva ACTA nic nemění a už je stejně vlastně součástí našeho právního systému. Proti tomu zaznívají hlasy, že bude třeba mnoho zákonů změnit, nastínil rozdílný názor mnoha diskutérů. Já si to vysvětluji tak, že celá dohoda je napsaná velmi volně a je možné si ji vykládat různě. Je tam řada pasáží, které jsou nepovinné.

Peterka uvedl i konkrétní příklad míst, která je možné vykládat různě. Smlouva například vágně nabádá ke ‚spolupráci podnikatelských subjektů směrem k dodržování autorských práv‘. Co přesně to ale znamená? Dříve byla ve smlouvě poznámka pod čarou, která jako příklad uváděla odpojování uživatelů od internetu. Dnes už tam ale nic takového není.

Evropská unie se už připravuje na začlenění potřebných změn do unijního práva. Evropská komise již pracuje na revizi směrnice IPRED, která je zdrojem unijního práva. Už existuje plán změn, které se budou zaměřovat především na ‚přizpůsobení směrnice nástrahám internetu a digitálních technologií‘. Měla by se v ní objevit nova definice ‚komerčního měřítka užití‘, detailnější pravidla pro získávání informací od ISP, mimosoudní možnosti řešení sporů a možnosti zásahu proti webům, které porušují práva duševního vlastnictví, uzavřel svou úvodní „přednášku“ Jiří Peterka.

Jakub Michálek: ACTA míchající příliš mnoho témat

Dále svůj názor vyslovil Jakub Michálek z České pirátské strany. Podle něj je největším problémem to, že se ACTA snaží řešit několik naprosto nekompatibilních problémů. Smlouva ACTA míchá naprosto neslučitelná témata: značkové oblečení, léky a obsah na internetu. Původně byla prezentována jako dohoda proti velkým padělatelům, ale problém je, že se tam zásadně upravuje internet, vysvětlil Michálek. Smlouva týkající se svobody internetu by podle něj měla být značně odlišná. Taková dohoda by měla vypadat úplně jinak, měla by zaručovat občanská práva a spravedlivý proces v případe jakýchkoliv restrikcí. ACTA ale nic podobného neobsahuje.

Jakub Michálek

Pro Pirátskou stranu prý není ACTA žádnou novinkou a snažila se o ní marně dozvědět více už tři roky. Přestože teď některé zainteresované strany tvrdí, že smlouva byla vždy veřejnou záležitostí, Jakub Michálek potvrzuje opak. ČPS se zabývá ACTA od roku 2009, kdy jsme si v rámci zákona o svobodném přístupu k informacím požádali Ministerstvo kultury o text této dohody. Ministerstvo nám ale odmítlo text dát, s tím, že je smlouva projednávána v režimu ‚důvěrné‘. Tím skutečně potvrdili, že text smlouvy nebyl veřejně dostupný, říká Michálek.

Kromě dalších sporných bodů se Michálek zastavil u konkrétního dopadu podobných snah, který je už nyní možné pozorovat na internetu a lze je označit za cenzurní tendence. Vadí nám také spolupráce soukromých subjektů s vládami. Konkrétně jsme se s tím setkali u Google, který na základě tlaku Evropské unie odstranil z rychlého vyhledávání slovo ‚torrent‘. To je ale technologie, ne něco, co porušuje autorský zákon.

Alex Ivančo: Na ACTA musí navázat zákony

Alex Ivančo z Ministerstva průmyslu a obchodu zastával zcela opačný názor než Jakub Michálek a nutnost podobné dohody doložil konkrétními čísly. Podle posledních statistik přichází EU o 8 miliard eur ročně kvůli porušování autorských práv. Poškozuje nás to tedy všechny.

Nabízela se protiotázka, se kterou pohodově přišel moderátor Patrick Zandl: Mě vždycky u takových čísel zajímá, jakou metodikou se k nim došlo? Tuto informaci už ale pan Ivančo neměl. Musel byste se zeptat celní správy. Jsou to data z internetu, jsou rozdělena na jednotlivé oblasti padělku jako léky, oblečení a podobně, vysvětlil jen původ zmíněné částky.

Alex Ivančo

Ivančo také připomněl, že právní rámec nevytváří samotná dohoda ACTA, ale zákonodárci, kteří v rámci naplňování této dohody přijmou nové zákony a opatření. Dohoda ACTA nemůže vytvářet žádná nařízení jednotlivým státům. Zákony nemění žádná smlouva, ale zákonodárci jednotlivých zemí, případně Evropské unie. To se týká i prohledávání notebooku a cestovních zavazadel, vysvětlil Alex Ivančo to, že pro kontrolu zavazadel bychom museli mít vlastní zákon.

Jiří Čermák: ACTA nic nemění, protože je vágní

Právník Jiří Čermák se už od počátku postavil do role nezávislého hlasu, i když později přiznal, že ACTA příliš v lásce nemá. Vystupoval ale jako odborník na mezinárodní právo a vysvětlil například často citované prohledávání notebooků na letištích.

Podle jeho slov je už dnes praxe taková, jakou ACTA navrhuje. Vlastník ochranné známky se dnes musí ke své známce přihlásit a celníci jej pak v případě podezření upozorní na zboží, které je očividně „obchodního charakteru“. Držitel ochranné známky se pak vyjádří k tomu, zda je toto zboží v pořádku nebo je padělané. Pokud budu mít s sebou pytel se stovkou zabalených značkových spodků, je to velmi podezřelé a pravděpodobně jde o zboží obchodního charakteru. Naopak jeden notebook celníky nikdy nezajímá, vysvětlil Čermák aktuální praxi. Ani zneužití tohoto systému ze strany soukromých subjektů nehrozí. Pro držitele ochranné známky by mělo velmi nepříjemné důsledky, kdyby se pak ukázalo, že k zadržení zboží došlo protiprávně.

Jiří Čermák

Podle Čermáka není dnešní stav nijak nový a na celnici to takto u nás funguje téměř deset let. Nařízení, které zmiňuje ACTA, je v českém právním řádu už od roku 2003. Není to tedy žádná novinka. Divím se tomu, že právě tento bod se stal mediálně tak zajímavý. Přitom vůbec nic nemění. Tento systém funguje, už teď je funkční jen velmi těžko a míří na tak rozsáhlé případy, u kterých by nikdo neměl dojem, že došlo k porušení nějakých osobních práv, vysvětlil Čermák. Podle něj vůbec nejde o konkrétní lidi a jejich osobní prohlídky. Nevím o tom, že by se někdy stalo, že by byl někdo zadržen na letišti a byl by mu zadržen notebook.

Čermák byl jedním z diskutujících, kteří tvrdili, že smlouva nijak významně nezasáhne do českého práva. Já osobně si myslím, že ACTA nic moc neřeší. Nikam neposouvá ochranu práv, protože je příliš vágní. Co bylo podstatné, to z ni vypadlo. A co tam je, to už dávno v právním řádu máme.

Naopak zajímavá je podle něj šance rozkrýt identitu „velkých ryb“, které se účastní opravdu masivních podvodů s padělaným zbožím. Co by mohlo byt zajímavé, je zrušení anonymity některých lidí na internetu. Nebavíme se ale o studentech, kteří si zkopírovali písničku. Mluvíme tu o velkých případech, kdy někdo ve velkém na internetu prodává padělané věci, schovává se za falešnými identitami a podobně. Podle Čermáka je hlavní problém v tom, že internetové prostředí se od toho reálného zásadně liší. V běžném světě se proti tomu bojuje poměrně snadno, na internetu je to velmi obtížné. Proto by byla dobra nějaká právní úprava, která by tyto problémy řešila a nikomu by to nevadilo. Tedy kromě několika extrémních zastánců svobody na internetu, kteří si na něm chtějí dělat, co se jim líbí, vysvětlil Čermák.

Moderátor Patrick Zandl

Zajímavý byl i pohled právníka na již zmiňovanou vágnost celého dokumentu ACTA. Myslím si, že to je proto, že každý stát má jiný právní systém a nemůžeme použít termín ‚předběžné opatření‘, když se to třeba v Japonsku jmenuje úplně jinak. Proto je třeba používat takto vágní pojmy. Já bych v tom nehledal žádné spiknutí.

Velmi často se v souvislosti s ACTA mluví také o zpřísnění přístupu k ochraně DRM. Tady také Jiří Čermák nevidí žádné zásadní změny. Tato ochrana je v našem právním řádu od roku 2000 a až teď se o ní mluví v souvislosti ACTA. Nic takového ale ACTA nezavádí. To znění smlouvy ACTA není vůbec tak kontroverzní, jak se o něm mluví.

Podle Čermáka tak vůbec nezáleží na tom, jestli se u nás ACTA ratifikuje, nebo ne, zákony se v žádném případě měnit nebudou. Pokud se u nás ACTA neratifikuje a nebudeme ji provádět, budou její odpůrci nadšení, že uspěli, ale vlastně se nic nezmění. Vlk se nažere a koza zůstane celá.

Markéta Prchalová: ACTA v praxi nic nezmění

Markéta Prchalová z České protipirátské unie se k celé smlouvě ACTA staví velmi skepticky. Ačkoliv by většina posluchačů očekávala, že právě sdružení držitelů autorských práv bude takovou smlouvu vítat. Pro moji práci dohoda ACTA nepřináší vůbec nic. Já jsem praktik a už jsem takových dohod, direktiv a úmluv četla spousty. Všechny mají plno krásných slov, ale důležité je, jak jsou pak překlopeny do českého práva, vysvětlila na úvod Prchalová.

Problémem nejsou samotné zákony, ale spíše jejich problematické vymáhání. My nemáme horší zákony než ostatní státy, problém je s jejich prosazováním v praxi. To, co ACTA upravuje, už v českých zákonech je, potvrdila Markéta Prchalová slova Jiřího Čermáka.

Markéta Prchalová

Jiří Peterka kontroval zajímavou myšlenkou: Pokud tady slyšíme, že dohoda ACTA nic nepřináší, pak jste za ni zaplatili nejvyšší cenu, protože z hlediska PR to byla katastrofa. Příště to bude problém, pokud budete chtít prosadit něco seriózního, řekl na stranu držitelů autorských práv.

Proti tomu Markéta Prchalová vysvětlila, že ACTA necílí na konkrétní držitele práv, ale má obecnější charakter. Dohoda ACTA se netýká příliš nás, ale jedná se o mezinárodní smlouvu, která pomáhá sladit postupy na mezinárodní úrovni.

Ondřej Filip: ACTA konzervuje aktuální stav

Ondřej Filip z CZ.NIC si na začátku své řeči posteskl, že ACTA nemá smysl ve chvíli, kdy ji nepodepsaly ty země, u kterých funguje nejvíce padělatelů na světě. Pokud má Evropská unie škodu 8 miliard eur, otázka zní, zda ta škoda nevzniká právě v zemích, které ACTA vůbec nepodepsaly.

Dále se vyjádřil lítost právě nad tím, že se smlouva zabývá „těmi velkými“, ale nemyslí na „ty malé“. Mrzí mě, že ACTA řeší práva vydavatelů a firem, ale neřeší se práva uživatelů. Třeba tam úplně chybí fair use.

Ondřej Filip

Přiklonil se k názoru Čermáka a Prchalové a také tvrdí, že ani v případě ratifikace nepůjde o nijak zásadní změnu v českém právu. Souhlasím ale s tím, že ACTA pro Českou republiku příliš mnoho nemění. Podle Ondřeje Filipa je problém spíše v tom, že se smlouva snaží „zabetonovat“ aktuální, ne příliš uspokojivý stav trhu. Jen konzervuje stav, který není ‚příliš výborný‘, vysvětlil trochu eufemicky Filip.

Vlastimil Pečínka: Je dobře, že se debata o ACTA rozběhla

Vlastimil Pečínka z firmy Seznam.cz začal tím, že mnohé již bylo řečeno, ale přesto to zkusí jinak. Zkusím přijít s překvapivým názorem. Myslím si, že utajované jednání o ACTA bylo přínosné. V opačném případě by totiž nevznikla tak rozsáhlá debata, takže je to vlastně dobře, vysvětlil. Protože nás vlastně nevyvádí z míry přímo ACTA, ale to, jak se promítne do českého práva. Je tedy dobře, že se rozeběhla debata.

Vlastimil Pečínka

Vysvětlil také, proč se vlastně odpůrci ACTA podobných snah bojí. Oprávněně prý nevěří tomu, že je projednávání takových smluv čisté. Kdyby stát byl osvícený a přesně věděl, co dělá, tak by žádná obava nevznikala. Ale zákony se tady přijímají na základě lobbistických tla­ků.

Miloš Šnytr: Celníci mají už teď dost pravomocí

Posledním řečníkem byl Miloš Šnytr, který zastupuje Úřad pro ochranu osobních údajů. O tato citlivá data jde v ACTA také. Šnytr ale opět kritizoval aktuální stav, který už je natolik tristní, že už jej ACTA nemůže příliš změnit. Vezměte si například informace o osvojení. To jsou údaje, které nejsou veřejné a přístup k nim má jen velmi omezený počet úředníků. Ale celníci mají všechny tyto údaje k dispozici. Nevím, jestli osvojenci hodně pašují, ale celníci je znají. Mají už teď k dispozici neuvěřitelné množství informací. Na to ACTA vůbec nemá vliv.

Stejně tak už zmíněné osobní prohlídky nejsou nijak nové a celníci k nim mají pravomoci už teď. Už asi deset let můžou celníci zastavit libovolné vozidlo a provést jeho prohlídku. Můžou dokonce vyžadovat doklad na každé zboží, které vezete. Čili ani to není žádná novinka. Proč se proti tomu nikdo nepostavil, už když se to schvalovalo před deseti lety? ACTA v tomto nepřináší žádnou změnu.

Foto: Ondřej Hošt, Internet Info

Našli jste v článku chybu?

8. 2. 2012 8:28

adg (neregistrovaný)

Představme si, že v zemi jménem Slovensko ACTA platí a že tamní zákonodárci z ní zaimplementovalí navzodry původním politickým slibům řadu nepovinných doplňků.

Teď se někdo se rozhodně publikovat něco jako spis Gorila. V tu chvíli má stát řadu nástrojů jako proti tomu zasáhnout. Vypne stránky (prohlásí že tam byly odkazy na autorsky chráněná díla), získá snadno údaje o tom kdo to zveřejnil a kdo si to stáhnul od poskytovatelů Internetu. Nechá zrušit či blokovat stránky umístěné v zahraničí.

8. 2. 2012 0:55

Mordae (neregistrovaný)

Nerad Ti kazím radost, ale všichni pracujeme a nemalé množství Pirátů přineslo značné osobní oběti v boji za své ideály. Licence a práva jsou jen záminkou.

Vitalia.cz: Vychytané vály a válečky na vánoční cukroví

Vychytané vály a válečky na vánoční cukroví

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Vitalia.cz: Proč vás každý zubař posílá na dentální hygienu

Proč vás každý zubař posílá na dentální hygienu

Lupa.cz: Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

120na80.cz: 5 nejčastějších mýtů o kondomech

5 nejčastějších mýtů o kondomech

Vitalia.cz: Taky věříte na pravidlo 5 sekund?

Taky věříte na pravidlo 5 sekund?

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Lupa.cz: Co se dá měřit přes Internet věcí

Co se dá měřit přes Internet věcí

Měšec.cz: mBank cenzuruje, zrušila mFórum

mBank cenzuruje, zrušila mFórum

Lupa.cz: Teletext je „internetem hipsterů“

Teletext je „internetem hipsterů“

Vitalia.cz: Paštiky plné masa ho zatím neuživí

Paštiky plné masa ho zatím neuživí

Podnikatel.cz: Udávání a účtenková loterie, hloupá komedie

Udávání a účtenková loterie, hloupá komedie

Měšec.cz: Stavební spoření: alternativa i pro seniory

Stavební spoření: alternativa i pro seniory

Vitalia.cz: Pamlsková vyhláška bude platit jen na základkách

Pamlsková vyhláška bude platit jen na základkách

Lupa.cz: Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET

Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET

Vitalia.cz: Láska na vozíku: Přitažliví jsme pro tzv. pečovatelky

Láska na vozíku: Přitažliví jsme pro tzv. pečovatelky

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Vitalia.cz: Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

120na80.cz: Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?