Krásné řešení.
Taky jsem kdysi provozoval něco podobného.
Ale jaksi jsem ztratil důvěru ve virtuální firewall.
FW by měl být kus železa s 2 × RJ45.
Jeden WAN (plný bordelu) a druhý čistý LAN.
Když se začnete učit etický hachking, tak rychle pochopíte proč to je lepší.
Takže jsem to rozbil a mám samostatnou krabičku s firewallem .... která řeší i další věci.
Za ním je potom druhá krabička (NAS), která toho řeší polovinu.
Ve finále těžko říct jestli to je lepší.
To staré řešení fungovalo roky bez problémů.
Bezpečné to bylo v tom že to nikdo neměl.
Takže to bylo zranitelné na The Heartbleed Bug a dost možná i na Log4Shell.
Ale z venčí se k tomu nikdo nedostal. Snad. Teoretická cesta tam byla.
Chápete kam Vás směruju?
jaký je přesně ten zásadní bezpečnostně relevantní rozdíl mezi tím, když firewall běží na nějakém pofidérním železe v kdovíjak nedokumentovaně ořezaném čemsi, o čem nikdo pořádně neví jak to výrobce zprasil, vs když běží na virtualizovaném železe v dobře známém a prozkoumaném a zdokumentovaném, k danému účelu vytvořeném operačním systému?
ta uzavřená krabice bez adekvátní dokumentace zabezpečená primárně svou obskuritou že je dramaticky bezpečnější, jak z toho tvrzení plyne?
rád bych to věděl, neptám se jen pro kamaráda.
"jaký je přesně ten zásadní bezpečnostně relevantní rozdíl"
Ten naprosto zasadni rozdil ktery zjevne vubec nechapes je v tom, ze mas fyzicky oddelenou infrastrukturu. A pokud se bavime o bezpecnosti je zvysovani komplexity vzdycky pruser.
Je to podobny jako rozdil mezi tim, jestli mam management vlanu ... nebo oddeleny samostatny switch.
Virtualizovany firewall je typicka ukazka bezpebecnosniho failu. Protoze fyzicky mas do ty site pripojenyho i hosta (tzn v lepsim pripade musis resit a konfigurovat dva firewally). A naprosto typicky pak potrebujes aby VMko komunikovalo nejak s hostem, coz je jedna z potencielni der.
A vy zas nechapete co psal predrecnik. Ona ta "vyhrazena krabice" je dost casto blackbox, co sam o sobe je bezpecnostnim rizikem. Uvnitr stary kernel, stare knihovny.... olepene nejakymi fancy webovymi omalovankami, aby to hezky vypadalo navenek... ktery jsou samy o sobe plne der. Pribehu "znamych znacek", kde se s opravnenimi roota dalo spustit cokoliv je okolo hromada.
A ani ten virtualizovy firewall sam o sobe failem byt nemusi, zalezi jak to postavite. Aneb co komu brani mit vyhrazeny hypervizor jen pro ten firewall, kdyz tedy potrebuje separatni zelezo? Ono kdyz se podivate i na ty "fyzicke krabice", tak to reseni se obcas moc nelisi, i tam dost casto bezi na podkladu nejaky hypervizor.
WANku asi nepřivedu stejným fyzickým rozhraním, že ne? Šlo by to, ale to bych musel mít fakt velkou tíseň o porty, abych to dělal.
Další věc je, že mě může limitovat prostor, a virtualizace může být jediná možnost. Nebo je to určeno k přenášení, a pak rád ušetřím to cca kilo a půl, které nejenže obsluha nebude muset tahat, ale nebude zvyšovat nároky na konstrukci a montáž.
Další věc je, že ve virtualizaci daleko snáz zajistím, aby to nabíhalo v potřebném pořadí; hodně štěstí s automatizací přes zásuvky.
A co je naprosto klíčové, je kontext. Tady se bavíme o domácím labu. Tam jsou nároky úplně jinde než na strategické infrastruktuře. Tak si nalej nějaký studený pití.
Add firewall ve virtualu.
Já v tom vidím jen dva reálné rozdíly mezi HW a virtuálním FW:
Teoreticky lze útočit na síťovou vrstvu hypervisoru (virtuální switch, L2, atd.). To se ale dá technicky eliminovat tím, že WAN rozhraní není na hostu vůbec připojeno a je předané firewallu přes PCI passthrough nebo jako celé USB/NIC zařízení.
Druhý rozdíl je, že FW VM sdílí hypervisor s ostatními stroji. Pokud by někdo kompromitoval jinou VM, mohl by se teoreticky pokusit dostat i k firewallu přes chyby v hypervisoru nebo managementu.
Jenže v okamžiku, kdy má útočník pod kontrolou nějaký stroj za firewallem na tom samém hypervisoru, mám už mnohem větší problém než to, že by mohl zkusit napadnout FW VM. To už není běžný „útok z internetu“, ale cílený průnik do vnitřní infrastruktury.
Samostatná krabička FW má výhodu v tvrdé fyzické hranici důvěry, ale u domácího nebo labového prostředí je rozdíl mezi HW a virtualizovaným FW spíš teoretický než praktický.
Jak jsem psal v článku, je to hodně individuální. Navíc ping nerovná se odbavený DNS dotaz. Jestli jsem z toho zkoušení rychlosti veřejných DNS resolverů něco vzal, tak to, že jeden pokus nic neznamená. Výhodou Adguard Home je, že vám ty průměrné odezvy počítá z tisíců dotazů a můžete to sledovat v čase. Zjistíte tak, že resolver, který se jevil jako rychlý, má dny, kdy je odezva přes 100 ms apod.
Jinak ještě samozřejmě dost záleží na tom, jaký protokol používáte. Já na komunikaci s upstreamovými DNS servery používám DoT, abych měl zachovanou integritu odpovědí. Jsou servery, které mají DoT prakticky stejně rychlé jako DNS po UDP, a pak jsou takové, u kterých je ta odezva u šifrovaných protokolů klidně víc než dvojnásobná.
Reagoval jsem na větu:
"Bude to ale asi hodně individuální v závislosti na geolokaci"
To platili v dobách vytáčeného interetu.
Dneska je páteřní optická sít tak hustá že geolokace nemá vliv.
V rámci EU určitě ne.
Mezi kontinty to už je poznat. 10 000km = 30ms protože rychost světla sklem je nic moc.
I ty aktivní prvky po cestě jsou mnohem rychlejší.
Starý hloupý HUB přidával 1ms. Dnešní chytrý switch je klidně 100x rychlejší a ještě u toho zvládne routovat.
Chtěl jsem se pochlubit jak mi šlape IPv6 :-)
Teoreticky by měla být rychlejší.
Prakticky rozdíl 1ms je v rámci chyby měření.
Nejsem odborník na síťový provoz, abych to byl schopný zhodnotit, ale myslím, že kdyby dnes na té geolokaci nezáleželo, tak služby, kde je potřeba co nejnižší odezva (DNS, VPN...), neudržují servery v desítkách lokalit po Evropě, aby byly co nejblíž zákazníkovi.
Pokud mi DNS4EU jakožto pro mě dlouhodobě nejrychlejší resolver vrací odpovědi po DoT za 15 ms, tak dalších 10 ms, protože to je v jiném koutě Evropy, je docela citelný rozdíl.
Myslím, že nešlo ani tak o geolokaci v rámci státu, jako spíš o geolokaci v rámci kontinentu. Protože jde o to, kde je server, kterého se dotazujete. Google má pokud vím připojení i do pražského NIXu, Cloudflare má také POP v Praze. IBM je v Praze v Peering.cz, takže pokud někdo nepeeruje tam, jeho požadavky se nejspíš budou odbavovat v Německu. Což už na latency poznáte. I u těch vámi naměřených hodnot má IBM dvojnásobnou latency oproti Googlu a Cloudflare
Ano 1111 a 8888 jedou do Prahy a zpátky.
V mém případě to je 300km protože sedím 150km od NIXu v Praze.
Takže od mých hodnot je třeba odečíst:
1ms na můj FW a lokální sít.
1ms než se světlo prodere optickým vláknem.
2 ms ISP
Do Německa to bude dejme tomu 1000km takže se přičtou 3 ms
PING berlin.de 25 ms
Zkrátka se bavíme o milisekundách.
V součtu to jsou desítky ms.
Cokoliv pod 100 ms je v pohodě protože to človek nepozná.
Nebo Vy poznáte rozdíl mezi 0,1 a 0,2 vteřiny?
Dvakrát nula je stále nula.
Co sem plete IBM?
Za Quad9 je IBM. Jak rozdíl jedné desetiny vteřiny ovlivňuje chování lidí je měřitelné – některé studie uvádí, že zrychlení načítání stránky o 0,1 sekundu znamená zlepšení konverzí až kolem 10 %. Když to bude mít jeden uživatel trvale pomalejší, vliv na konverzi bude samozřejmě menší. Ale spočítejte si, na kolik DNS odpovědí denně uživatel čeká, a tím si přenásobte ty desítky či stovky milisekund. Navíc vy porovnáváte ideální hodnoty – kterých se dosáhne právě jen tím měřením a přepínám na to, co je nejlepší.
"na kolik DNS odpovědí denně uživatel čeká"
Nevím. Určitě používá nějakou cache.
At už v zařízení nebo v lokální síti.
Takže přes ISP to budou desítky?
Pokud tedy zavrhneme DNS od ISP.
Což je tento případ.
Ano, vzal jsem ideální hodnoty.
Můžu vzít ty nejhorší.
Satelitní internet bude asi nejhorší? 60 ms
Mobilní internet na nějaké mizerné 4G síti 40 ms
VDSL někde daloko od DSLAM 30 ms
Doby kdy 100 ms bylo běžné v rámci republiky a do ameriky to byla 1 vteřina už jsou dávno pryč. A snad se nikdy nevrátí. DNS dotazy jsou konstatně velké i jejich počet se nebude moc měnit. Ale HW se zlepšuje podle Mooreho zákona.
Doslova narážíme na rychlost světla.
Nejhorší hodnota nebude 60 ms. Nejhorší hodnota bude, že se nějaký server zblázní a bude odpovídat vteřiny. Nebo si Google rozbije síť ve střední Evropě a nebude odpovídat vůbec. Nebo se ISP uklikne a začne všechny požadavky na čtyři jedničky posílat do /dev/null.
Všechny tyhle situace to řešení použité v AdGuard Home vyřeší. Žít se samozřejmě dá i bez toho. Ale implementované to tam je jednou, od té doby to může každý uživatel AdGuard Home použít. Tak proč to nepoužít?
Jak jsem psal.
Dnešní HW je mnohem rychlejší než před 40 lety.
DNS se za tu dobu zas tolik nezměnilo.
Pár DNS serverů jsem už otestoval.
Ještě se mi nestalo aby lokálnín DNS byl pomalejší než cokoliv jiného.
Potvrzuji že nízký ping a přeložení jednoho dotazu je něco jiného než když to zatížíte touto obludností:
https://www.grc.com/dns/benchmark.htm
/Z toho by jeden grcal, aku to robí prevádzku./SK OFF
(Starší verze V1 je free.)
A proto nechápu proč si BFU na stanici nastaví 8888 místo 192.168.1.1.
1) Soukromí jde do kopru protože Googlu už o něm ví úplně všechno.
2) Je to pomalejší. Ale toho si většina BFU nevšimne.
Protože diskuze o důležitosti rychlosti DNS je už 20 let mimo mísu.
8. 1. 2026, 07:51 editováno autorem komentáře
Tak já jsem se tedy s tím, že DNS u ISP (dobře, to není "lokální") byl pomalý setkal už několikrát. Spočítané to nemám, takže "mnohokrát" raději psát nebudu. Nakonec to ve většině případů dopadlo tak, že do DNS šlo 9.9.9.9 protože to sice není tak rychlé (což stejně nepotřebuju) ale ta odezva je alespoň plus mínus konstantní a není to ani pomalé.
Dva DNS servery jsou standart snad všude.
Pokud to budou dva servery téhož poskytovatele nebo dokonce skrytě dvakrát ten samý server, moc si nepomůžete.
Takže první dávám rychlí (Lokální, ISP)
Někteří ISP vám sice dají „svůj“ DNS server, ale komunikaci na něj přesměrují typicky na Google. Nebo ten svůj DNS server opravdu mají, ale ten dotazy forwardu je na Google. Takže pokud si takhle nastavíte server ISP a jako spolehlivý pak čtyři osmičky, možná ve skutečnosti pořád používáte jen jeden server.
Neodpověděl jste na otázku kolik DNS dotazů pošlete za den.
Tipoval bych to na stovky dotazů. Za jednoho člověka. Přepdokládám, že u spousty lidí to bude méně.
Nejde jen o rychlost, jde i o spolehlivost (možná dokonce víc, než o rychlost).
8. 1. 2026, 08:38 editováno autorem komentáře
Ona se neptá po nějakých doménách, ona se ptá po jedné doméně, na které běží služba, kam posílá provozní data (tlak na vstupu, výstupu, teploty...). Dá se to samozřejmě vypnout a na provoz jednotky to nemá vliv. Mám to zapnuté kvůli švagrovi, který jediný má k tomu přístup a už mi dokázal na dálku několikrát odhalit nějaký problém.
Data to aktualizuje co pár sekund a asi se to při každém pokusu žádá o překlad domény znovu a znovu, proč, to netuším. Buď je ten hardware tak omezený, nebo to mají blbě udělané.
Může vám to přijít k smíchu, ale to je realita dnešních chytrých domácností. Třeba síťové prvky Unifi od Ubiquiti v naší domácnosti vygenerují denně 6-7 tisíc DNS dotazů. A to opravdu nemáme nějakou obrovskou síť: tři AP a jeden router. Spíš si myslím, že tohle pobaví nebo šokuje jen ty, kteří sami vůbec netuší, kolik doma těch DNS dotazů vygenerují, a jejich představy jsou řádově nižší, než je skutečnost. Před tím, než jsem měl statistiky z AdGuardu bych taky odhadoval, že těch dotazů budeme mít stovky, maximálně jednotky tisíc denně.
Vzhledem k tomu jaké počty dotazů hlásí ostatní uživatelé mi přijde jediné správné řešení mít lokální DNS server.
Ten na stanicích nastavit jako primární.
Pro případ že by selhal potom sekundar nastavit na jakýkoliv jiný.
Na stanicích (Win, android) stejně nepůjde vymyslet nic jiného.
Leda nějakou VPNku.
Rodičovskou kontrolu nabízí 1111 i DNS4EU
Takže DNS na stanici dítěte by mohl vypadat takto:
Primar 192.168.1.1
Secundar 1.1.1.3
Satelitní internet? Starlink není svými parametry v kategorii satelitního spojení, v podstatě je srovnatelný s LTEčkem.
Inmarsat umí maximálně 14,4kbps dialup, Eutelsat umí max 50/30Mbps, ovšem s latencí 700+ms (dodávali jsme jich 20, a v ČR, která je na rozhraní dvou beamů, se nikdy nikdo ze zákošů nedostal pod 730ms.
Telefonovat skrt to technicky vzato jde, SIP se nerozpadá, ale psychicky to zvládnou tak 3 lidi z tisíce.
o technice to nevypovídá samozřejmě vůbec nic; eutelsat má satelity ve 40 tisících km na geostacionární dráze, takže signál letí 2x 80 tisíc, a když jen telefonuješ třeba z Balkový přes satelit vedle do města, tak jen na délce trasy má přes 300ms zpoždění. Pozemní stanice je někde u Amsterdamu, další u New Yorku, takže když třeba holanďani dělají údržbu, z NY to jde buď kabelem přes atlantik, nebo do Kanady a jiným satelitem do Irska. A máš tam 700ms jen to hvízdne. Takže ty mluvíš, mluvit přestaneš, po 700ms ten druhej teprve začne slyšet ticho, řekněme 300ms než pochopí že má mluvit, a TY ho uslyšíš mluvit po dalších 700ms.
Pokud je ten protějšek na mobilu, máš tam dalších skoro 100ms taky.
Tohle většina lidí prostě nezvládá a nevydrží čekat a rozumně se střídat, takže si ustavičně skáčou do řeči.
Je snadne zjistit, odkud se pta recursor, to ale samozrejme nemusi znamenat, ze po ceste k nemu neni jeste nejaka cache.
Zjistite to napriklad takto:
Udelate si v nejake domene, ke ktere mate pristup delegaci pro domenu dalsiho radu.
Jako nameserver si date neco s ip adresama (inet/inet6) serveru, ktery je ve vasi moci.
Tam zakazete jekoukoli reakci na port 53.
Pustite tam tcpdump/wireshark.... s omezenim na port 53.
digem/drillem/nslookupem... se ptate ruznych serveru (1.1.1.1,8.8.8.8....) na jedinecny zaznam z te domeny dalsiho radu, ktera smeruje na Vas server.
A vidite podle mne zajimave veci (obzvlaste ohledne vyuzivani EDNS(0)).
Nejak takto funguje napriklad https://www.dnsleaktest.com/
Nebo https://ipu.iol.cz/q bez javascriptu, ovladatelna curlem(kteremu muzete pripadne rict jake pouzit dns --dns-servers), ale primarne testujici neco trosku jineho.
Bezi na nom Synology DNS Server? (je to dependency pre Synology Directory Server). Ak ano, tak presne preto je to problem a preto treba macvlan / ipvlan. Alebo sa pohrat s viacerymi interfaces a presvedcit Synology DNS Server, nech sa binduje len na jeden (prva moznost je jednoduchsia, vsetky Synology aplikacie miluju bindovat sa na 0.0.0.0).
Je možné to kombinovat s VPN, která provozuje DNS s blokováním reklam: https://protonvpn.com/cs/features/adblocker (já tuto VPN používám a mohu doporučit).
jelikož apliace Adguard pro Android jako většina podobných využívá pro svoje fungování VPN slot, není možné ji požívat s klasickou VPN aplikací. Řešení je ovšem několik, pokud Vám jde o rozšířené možnosti spravování DNS dotazů. Například v PRotonVPN využit custom DNS server a přejít na NextDNS, nebo například používat aplikace RethinkDNS, která dokáže kombinovat VPN s pokročilým blokátorem (pokročilejší nastavení ovšem s tímto setupem).
Adguard Home jsem nezkoušel, ale vím o něm. Ve VPN síti, kterou poskytuju i komerčně, jsem provozoval 2x Pi-Hole server.
Se změnou docker obrazů Pi-Hole jsem přešel na pokročilejší řešení ve formě Technitium. Je to taky OpenSource, a dá se skvěle používat v dockeru.
Přechod z Pi-Hole na Technitium bylo dobré rozhodnutí. Technitium narozdíl od Adguard Home, dokáže fungovat jako plnohodnotný autoritativní DNS server.
Něco jsem o tom taky napsal - zde je můj článek: https://itislove.cz/2025/08/blokovani-reklam-v-operacnich-systemech-iii/
Nemáte problém s načítáním stránek (které se načtou bez použití restriktivní adblock DNS) nebo Anti-adblock zprávami na webech?
Třeba DNS4EU uvádí, že se toto může stávat:
"some websites and apps may have anti-ad detection systems in place, which could prevent the website from displaying properly or cause the app to malfunction."
Mimochodem tato DNS také shromažduje některá citlivá data:
"information collected by log files include internet protocol (IP) addresses, browser type, Internet Service Provider (ISP), date and time stamp, referring/exit pages, and possibly the number of clicks"
Mimochodem tato DNS také shromažduje některá citlivá data:
"information collected by log files include internet protocol (IP) addresses, browser type, Internet Service Provider (ISP), date and time stamp, referring/exit pages, and possibly the number of clicks"
Zapomněl jste na takový „drobný detail“, totiž že jde o informace shromažďované při návštěvě webu https://www.joindns4.eu, ne informace shromažďované v rámci poskytování služby DNS. Mnoha lidem to dojde z toho výčtu informací, ale vy jste to formuloval tak, že by si někdo mohl myslet, že se tyhle informace logují na DNS serverech DNS4EU.
Naopak DNS4EU při vyřizování DNS dotazů velmi dbá na to, aby se nelogovalo nic, co se logovat nemusí. Trochu je o tom napsáno zde: https://www.joindns4.eu/for-public, víc je v Terms of Use, které jsou bohužel aktuálně nedostupné.
Ano, máte pravdu, to jsem také zjistil. Mají tu stránku špatně napsanou, čekal bych že to DNS tam bude zmíněno, pokud by měli jinou politiku.
Na vámi odkázané podstránce je text "DNS4EU Public Resolvers Policy" kde je v tom PDF dokumentu co zaznamenávají:
o DNS query sent by the device,
o Resolver DNS response,
o DNS query type
o DNS query timestamp
o Resolver Identifier
o ASN identifier
o Threat type (in case threat is detected)
o Content type (in case content blocking is elected by User)
o Transport protocol
o Query port
o Ttl (time to live)
a uchovávání až 6 měsíců. IP je prý anonymizována ale nechápu z toho, zda oni k ní mohou získat přístup, zdá se mi, že po 24 hodin ano.
Nesouhlasím s tímto tvrzením:
"Rozšíření v prohlížečích dnes nestačí."
Doplněk do prohlížeče dokáže odfiltrovat i to co DNS blokace z povahy fungování nedokáže udělat. Navíc to tedy mohu kombinovat s přednastaveným filtrováním i DNS.
Např. v mobilu můžu nastavit adguard DNSka pro stejné filtrování. Brave už také něco blokuje.
Z pohledu čisté blokace reklam, to je za mně zbytečné jak na PC či mobilu.
Co může být výhoda pihole/adguard jsou možné statistiky dotazů a pokud by mi povolilo definovat kategorie stránek dle témat k blokaci.
Ale čistě kvůli reklamám něco instalovat a udržovat mi přijde zbytečné, naívc méně efektivní.
Na LG s WebOS je YouTube bez reklamy: https://repo.webosbrew.org/apps/youtube.leanback.v4/
Trochu zvláštně se to instaluje, potřebuje povolit vývojářský mód jednou za 40 dní, ale je na to i doplněk.
Funguje mi to dlouhodobě bez problémů.
Na Androidu pak ReVanced, akorát pozor na fejky.
AdGuard som skúšal používať ako proxy DNS pred mojím Unboundom, ktorý zabezpečuje lokálne DNS pre služby. Technicky to fungovalo, ale pridaná latencia bola neakceptovateľná – ikony na domovskej stránke sa načítavali s citeľným oneskorením.
Navyše mi AdGuard nijako nepomohol s reklamami na YouTube, čo bol jeden z hlavných dôvodov, prečo som ho testoval.
Nakoniec som sa vrátil k uBlock Origin, ktorý rieši jednak problematické (rogue) domény, jednak reklamy priamo vo videách na YouTube. AdGuard som preto úplne odinštaloval.
Já větší latenci nepozoruji. Když se přes DoT dotážu na one.one.one.one (Cloudflare), dostanu odpověď za 20 ms, což je zhruba stejně velká odezva, jakou mám při dotazech na Adguard na mém serveru. Pokud to má člověk v domácí síti, tak to nemá vůbec konkurenci, to se odezva pohybuje v řádku jednotek ms.
Ja este jednu otazku ked je tu tak vela odbornikov a ludi co vsetko skusaju.
Preco sa trapit s nejakym DNS a portami a nastavovanim. Zakazat premavku a vsetko dat cez stare dobre proxy ktora toho dokaze ovela viac ako obycajne DNS. Je na tom nieco zle?
Rozmyslam o tom uz dlho len nemam cas sa s tym hrat.
To by pak HTTPS poněkud postrádalo smysl. V případě HTTPS spojení přes HTTP proxy jde nešifrovaným kanálem jenom požadavek CONNECT, za kterým následuje DNS název nebo IP adresa, kam se má proxy připojit. Tím nešifrovaná část spojení končí a proxy jen vytvoří TCP tunel, kterým si klient přímo se serverem ustaví normální HTTPS spojení. V rámci toho má ještě šanci odchytit SNI, pokud se nepoužije ECH.
Takže proxy nic víc, než hostname, odchytit nemůže (pokud se nepoužije TLS inspekce s podvrženými certifikáty). Pokud cílový server podporuje ECH a prohlížeč při ustavování spojení předá jen IP adresu a ne hostname, nedozví se proxy ani to hostname.
Adguard jsem si před několika roky zaplatil pro několik zařízení.
Bez toho nelze normálně prohlížet většinu webu. Na domácí síti jsem měl dříve pihole napojeny na kresd. Ale pihole jsem změnil za adguard. Někdy je potřeba začít zvolna s restrikcemi, často se mi totiž stalo že to negativně ovlivnilo běh některých služeb.
Něco jako staré vousaté lokální řešení Squid + Squirm (redirector) na účely blokování nežádoucího obsahu už nikdo nepoužívá?
V dobách vytáčeného spojení, kdy vše (bohužel i odesílání hesel) běželo po HTTP, to bylo ultimátní řešení, které dokázalo ušetřit stovky (tehdejších) přenesených megabajtů, a tedy ne nevýznamné množství peněz.
ono to bylo extrémně užitečné i na paketovém mobilním připojení (GPRS, později 3G a LTE). měl jsem to nasazené u máti, kde je dodnes jen mobilní připojení, protože starosta nějakou formalitou zablokoval dokončení a kolaudaci roztahané optiky, protože zakázku vyhrála jiná než JEHO firma, která v tom utopila spoustu peněz, a protože to nesměla zprovoznit a vydělávat na tom, na neschopnosti splácet dluh zkrachovala. on následně nebyl znovu zvolen, a nové zastupitelstvo od té doby během 8 let novou zakázku nevypsalo. takže celé městečko (nějakých 1500 adresních míst) má do baráků zavedené trubky, ale nejsou v nich vlákna, natož data, a všichni jedou akorát po LTE nebo wifině (v těch částech kde to dokázali pokrýt). a už několik let se řeší, jak to právně udělat, aby se směly využít ty trubky, které patří zaniklému subjektu, protože je obec před jeho zánikem nepřevzala, protože starosta se postaral i o to, aby nedošlo k odkupu už hotové infrastruktury.
máti sice moc provozu negeneruje, ale dokud většina provozu šla po http, tak typicky to její čtení novin ve statistice squidu vypadalo tak,že cca 90% požadavků se odbavilo z cache. a když se otvírá třeba iDnes, tak rozdíl 150kB vs 1,5MB na každou stránku je rozdíl rozpoznatelný i na mobilu.