Vlákno názorů k článku Analogový záznam analogového signálu na digitálním počítači od Murděj Ukrutrný - Já mám na to čudl na bednách, přepnu...

To není nic proti legendárnímu Denonu, který raději výrobce přestal vyrábět, když po zapojení k reprobednám vznikla červí díra.

Ale tie otazky, odpovede a recenzie k tomu kablu :-)

U digi metal kabelu nejde o to jestli prenese hezci 1 a 0 ale o to aby neprenes nic jinyho, hlavne nejaky analog bordel. Proto to zlato co neoxiduje, exkluzivni buzirky a galvanicke oddelovace. To cenu kabelu pekne zvedne.

Kable sa postriebruju asi pre skin efekt https://sk.wikipedia.org/wiki/Skinefekt. O pozlatenych som nepocul ale daju sa zohnat postriebrene teflonove vodice ( niekto ich vola vojenske signalne) ktore vyrabal statny podnik Vrchlabi do 1990.

By ses divil. U větších průřezů je znatelný i na 50 Hz.

Napsal jsem to konkrétněji níže. Nicméně skin efekt na audio frekvencích je běžná realita.

Kabel je médium s rozprostřenými parametry, které má své indukčnosti, kapacity, skin efekt, šumy a další.

Hodně záleží čím se takový drát také budí. Pokud do delšího kabelu nejde na výstupní straně buffer, který hodně rychle nabíjí a vybíjí parazitní kapacity a překonává snahu parazitních indukčností zpomalovat změny proudu - pak na kabelu a jeho kvalitě už moc nezáleží, protože je nekvalitní buzení vstupu do kabelu.

Já sice považuji audio kabely za tisíce za kravinu na entou, ale stejně tak ptákoviny popírající vliv kabelu jsou opačné extrémy a stejné nesmysly. Ono dobře udělat kabel a dobře ho budit, zemnit, stínit, není tak úplně sranda. Je to docela věda. Jak v NF, ale ještě více ve VF.

Až budete zase dokazovat, že kabel nemá vliv - jste úplně stejní hlupáci a ignoranti, jako ti audiofilové, co dávají stotisíce za kabel. Jen ta hloupost a ignorance je na opačném konci extrému.

Ale je, stačí si provést výpočet nebo si to nasimulovat pomocí Maxwellových rovnic. Přesně takto jsem argumentoval a smál jsem se přesně do doby, než jsem si to vypočetl. Už v měděném kabelu je při 20 kHz hloubka vniku řádově v desetinnách mm, a pokud je to (což je obvyklé u drátů) slitina mědi, dostanete se i o řády níže.

VF situace je jinde, tam jde o to, aby se signál přenesl. Na případném zkreslení vf signálu moc nezáleží, protože následné rezonanční obvody a pásmové propusti obnoví původní sinusový signál. Právě proto jsou VF zesilovače často ve třídě C, kterou byste v NF zesilovači opravdu poslouchat nechtěli ani s vysokým stupněm hluchoty. Protože na mírné zkreslení ve VF kašle pes.

Ale v NF je to jiné - běžný drát je v zásadě dosti frekvenčně závislé přenosové médium. A pokud hloubky pronikají celým kabelem, zatímco konec výšek třeba jen do hloubky setin milimetru, máte krásný drát, jehož přenosová funkce je závislá na kmitočtu už v NF pásmu, i při zanedbání vlastní indukčnosti a kapacit. Slyšet se to asi nedá, já nevím, ale zkreslení to vytváří.

P. S.: Nejsem audiofil.

Krimpované spoje jsou kvalitnější než pájené - ovšem za cenu velice kvalitních komponent a kvalitních krimpovacích nástrojů. A zde bývá velice často jádro pudla. Čína je Čína.

V praxi se krimpuje často spíše kvůli ceně lidské práce, než kvůli kvalitě.

Namiesto poriadneho tienenia a uzemnenia všetkých zariadení v jednom bode si kupit kabel s exkluzivnou bužirkou, to je to typicke high end riešenie.

Dnes se uz od kabelu upousti a signal se prenasi BT nebo WiFi. S poradnym bufferovanim to hraje bez vypadku a hlavne bez analogoveho ruseni a nutnosti zemneni. Posledni kabel bez ktereheo se zatim neobejdemet je napajeci v repraku. Ale i to by slo poresit bateriemi a jednosmernim proudem.

Tak jasně, daleko lepší je rušení mikrovlnkou a sousedními 86 wifinami.

Ruseni wifi je nepodstatne, od toho je tam CRC aby dostal spravna data. To jakou rychlosti je mene podstatne, od toho je buffer aby se zacalo hrat az kdyz je co. Navic se obvykle bavime o jedne mistnosti a par metrech od playeru k reprakum.

Jojo, CRC v exkluzivní bužírce. A dobré bude pozlatit anténu od wifiny.

Bohužel to nezbytné "pořádné bufferování" zanáší významnou latenci, která v řadě případů hraje podstatnou roli - AV lipsync, zvuk při hrách, multiroom s propojenými prostory, atd.

Kecy, mam to asi 3 roky a za ten cas som ziaden problem so syncom pri BluRay filmoch ci Playstation hrach nepozoroval. U audio je to bezpredmetne. "Cakanie" na ten buffering je v praxi tak maximalne 10ms. A to si tych 6 reprakov este keca medzi sebou ci maju vsetci bufre plne a mozu zacat hrat naraz.

A to si tych 6 reprakov este keca medzi sebou ci maju vsetci bufre plne a mozu zacat hrat naraz.

Ach jo je tak báječné vylepšení, když se posere jeden reprák, tak nehraje nic. Juchůůůůůůůůůůů!!!!

Buď tedy rád, že zrovna tvůj model tím netrpí. Očividně to není samozřejmost, viz např. vyjádření Denonu: http://denon-uk.custhelp.com/app/answers/detail/a_id/4546/related/1/

========
2. Time to buffer the network transmitted streams when reproducing external sources of the AV Receiver to other rooms.

This is the time which is required to buffer the stream of an external input of the AV Receiver (analog, digital, HDMI) in another HEOS device, to allow a reliable reproduction. The delay to ensure long-term flawless reproduction is about 1,5 seconds. This means that the sound from an external source (Blu-ray player) connected to the AV Receiver is reproduced by another HEOS device 1,5 seconds later. Please note that the sound in the main zone of the AV-Receiver is synchronous to the incoming picture.
........
By enabling TV Sound Grouping in the HEOS app for the HEOS capable AVR, this delay time is reduced to 100ms by default and can be adjusted manually to as low as 40ms. Please note that TV Sound Grouping feature requires a perfect network environment and perfect connection conditions for the HEOS devices involved.

Detail: BT nemá na audio signál přenosovou rychlost a používá ztrátovou kompresi.

Inene.
https://en.wikipedia.org/wiki/AptX#aptX_Lossless

No a to právě není o materiálu, ale o tom, jak se data přenáší. A to kabel nějak nemá šanci ovlivnit.

Pokud budu mít nějaký normální protokol, tak jdou data po paketech. A je hned několik možností, jak ten paket bezpečně protáhnout:
- Z paketu se před odesláním spočítá nějaký číslo a to se přilepí na konec paketu. Po příjmu se použije ta samá funkce a pokud výsledky nesedí, vyžádá se paket znovu.
- Při jednosměrné komunikaci se pozmění paket tak, aby přijímač při jeho rekonstrukci dokázal odhalit opravit chyby (samoopravný kód), nebo se data kódují tak, aby nějaká chybovost způsobila jenom nějaký šum, ale ne podstatnou ztrátu kvality.
- BitBang u USB je nejslabší článek (a kapitola sama pro sebe). Ale tohle opravdu zlatým kabelem neovlivníš.

a pokud výsledky nesedí, vyžádá se paket znovu.

Coz se pro provoz s kratkou latenci pouzit neda. Jedine FEC a doufat.

Tu nejde o to co kabel PRENASA ale co NEPRENASA. Nuly a jednotky ti prenesie aj USB kabel za dolar. Ale vytvara galvanicky kontakt medzi dvoma zariadeniami a moze prenasat neziaduce analogove ruchy a brumy. O to prave ide u drahych hifi kablov. Neprenasat nic ine nez to co treba. No ale vysvetluj to na roote kde je kazdy odbornik :-(

A jak ten kabel pozná, co má přenést?

Jsou parametry kabelu, které dávají smysl - kvalita stínění, indukčnost, kapacita, možná i ten odpor, samozřejmě mechanická/elek­trická kvalita konektorů. Kvalitu/optimální hodnotu všech těchto parametrů lze pořídit za rozumný peníz. Nakonec průmyslové využití klade daleko větší nároky, než domácí audio, a vhodné kabely jsou standardně dostupné. Ale v marketingu "hifi" kabelů lítají termíny jako "směrovost", "krystalicky čistý", "kryogenně ošetřený", a podobné voodoo.

Zlato má jenom tři výhody, proti jiným kovům:
1. Chemicky inertní, takže neoxiduje
2. Vysoká kujnost, takže se kontakt dobře přizpůsobí. Ve slitinách tahle výhoda často padá.
3. Vypadá to draze a snadno ospravedlní, že je cena 20x vyšší.

To, co kabel přenáší, nebo nepřenáší, tohle vůbec nijak neovlivní. Například impedanci kabelu (která je zásadní pro přizpůsobení a odrazy signálu na koncích) ovlivní dielektrikum mezi vodiči, závislost permeability izolace na frekvenci,... Takže bez ohledu na zlato můžeš mít SWR mimo tolerance a díky tomu BER třeba 5%... Při tom u LAPPu (standard v průmyslu) jsou tyhle parametry zaručený a dokumentovaný.

Pod pojmom "kabel" rozumieme cely vyrobok, nielen kov vodica. Takze ci nezaiduce ruchy v kabli odrusi izolacia, zlato na konektore, platina vo vodici alebo tachyonove homeopatikum vo farbe loga vyrobcu je jedno. Bavime sa o celku nielen o kove. Hifi je proste konicek, podobny ako autotuning. Mat zlaty vyfuk na vykon vplyv nema, ale je to cool a vsetky pipky sa budu tocit okolo mna. Takze mi neberte moje zlate kable, okrem toho ze hraju o dost lepsie nez bezne ci "priemyselne" su aj pekne ;-)

A odruší to/hrají lépe, protože se stály balík a vzhledově se ti líbí (tudíž zákonitě musí hrát lépe, což tvé uši samozřejmě rázem slyší), nebo protože jsi to změřil , příp. úspěšně detekoval rozdíl oproti cenově běžným kvalitním ve slepém poslechovém testu?

Jinak izolace, platina, zlato ani nic jiného "neodruší" žádné ruchy. To dá jen kvalitní stínění. Max. kvalitní pokovení konektoru/letování může omezit nějaké šumy vzniklé přechodovými odpory.

Pocitový koníček ti nikdo nebere, ale nemíchej do toho objektivní techniku. Ty kabely ti dělají radost (pocit ok), ale technicky lepší parametry než jiné kvalitní nemají.

Bod 2 má důsledek i ten, že lze vytvořit vrstva zlata, co bude velmi tenká (desítky nanometrů), ale přesto plně funkční. Pokud povrch nejprve upravíte jiným materiálem, například niklem, pak vám na pozlacení kontaktu stačí jen minimum zlata. Na zlacených konektorech jsou zvýšené náklady dané zejména náročností technologického postupu, ne tím zlatem. To je haléřová položka (při zlacené ploše 2cm čtvereční cca 15 haléřů). To už by musel být jo velký konektor, aby tam bylo zlata alespoň za korunu.

Impedanci kabelu ovlivňuje tloušťka drátu, stejně jako průměr stínění - nejen dielektrikum. Stačí například do stejného kabelu dát jako středový tlustší nebo tenčí drát - a máte razantně jinou impedanci kabelu.

Nepoučujte, pokud věci nerozumíte.

Kromě toho ta věc, co ovlivňuje elektrické vlastnosti dielektrika je jmenuje PERMITIVITA. Permeabilita se týká magnetického pole a megnatického chování.

Na to je účinnější optický oddělovač, ne?

Sucasna optika bohuzial neprenasa viac nez 96@24.

Helejte se, vy jen hledáte magii tam, kde není. Nejlevnější kabely mají špatné stínění atd. Pokud koupíte dlouhý a pohodíte ho kolem PC, tak vám do něj opravdu půjde tolik rušení, že budete schopen "slyšet obraz".

Stačí si trochu připlatit. Ty supedrahé hifi kabely jsou kravina. Pokud ho netáhnete kolem nějakého CNC obráběcího stroje, tak prostě nepoznáte rozdíl mezi kabelem za 300 Kč a kabelem za 3000 Kč. Jo rozdíl oproti kabelu za 30 Kč poznáte, to jo. Ono jak špatné mohou být "stíněné audio kabely" rád ukazují návštěvám na svém PC a zesilovači. Když to hraje, tak nepoznáte rozdíl. Ale jak je ticho, tak... tak s levnou dvojlinkou ticho není, to šumí do ticha jak gramofon. S toslinkem ticho je. Stejně tak je ticho s tím 3m stíněným kabelem, co jsem si koupil loni za 300Kč. Proč platit víc?

Já měl u zesilovače do PC levný koaxial na digitalní signál a taky to nešumělo - tedy po tom co sem v nastavení zvukovky ztlumil všechny vstupy.

"Helejte se, vy jen hledáte magii tam, kde není. Nejlevnější kabely mají špatné stínění atd."

Možná to vypadá, že kabel je jednoduchá věc, ale ono je to složitější. Odrušovat se dá nejen stíněním, ale také prostou kroucenou dvojlinkou. Ideálně obojím: kroucená dvojlinka + stínění, případně ještě jedno stínění.

Nicméně kabel je nutné také správně budit, a správně budit i stínění kabelu. A dá se to také udělat nesprávně a není to vždy vina kabelu, že chytá různá stínění a ruchy.

Ona to fakt není taková sranda.