Když chce mít šum, tak dvojlinku.
Tak to by chtelo nejakou analyzu, jaky sum asi tak vznika na okruhu mezi zesilovacem a bednami pri pouziti dvojlinky misto zlateho kabelu. Chtelo by to zohlednit skutecnost, ze se jedna spise o obvod s velkym proudem a obvykle malym napetim, ze vselijake predrazene kabely k bednam jsou nakonec take jen dvojlinka a take to, ze med ma lepsi vodivost nez zlato.
Navrhujem zaradit HighEnd medzi psychiatricke choroby , niekde do oblasti schizofrenie. High end choroba sa prejavuje zvukovymi halucinaciami ktore brania postihnutemu vychutnat si pozitok z hudby. Postihnuty jedinec nutkavo ba az autisticky skuma technicku kvalitu nahravania a prehravania hudby. Umelecku kvalitu alebo atmosferu hudby ignoruje. Postihnuty jedinec je vdacnou obetou marketingoveho oddelenia firiem predavajucich audiotechniku ktore podporuju u postihnuteho jedinca rozvoj pseudotechnologickych bludnych predstav, ktore riesi nakupom predrazenej techniky, ktora mu nikdy neprinesie uspokojenie. Jednoznacnym vrcholom lestenia prdu su predrazene elektronkove zosilovace s THD radovo v jednotkach percent ignorujuce zakladne pravidla z oblasti EMC, "sietove pracky "(EMC filter napajania) a pozlatene digitalne kable. Odporucana liecba - muzikoterapia vo forme navstevy zivych koncertov undergroundovych kapiel (najvhodnejsi zaner je true pure kvlt ortodox norwegian black metal) s nekvalitnym zvukom v zaprdenych pajzloch s nahluchlymi zvukarmi obsluhujucimi vykonne PA systemy triedy D.
a nezapomenout na stribrne pojistky!
http://www.hifiroom.cz/viewtopic.php?f=6&t=5789&start=50&st=0&sk=t&sd=a
No jasně, ale to jsou základy. Na co se dnes, v časech digitálních přehrávačů a NAS často zapomíná: Ethernet kabel!
Například tento high-end audiofilský: https://www.amazon.com/263-Audioquest-Diamond-Ethernet-Cable/dp/B0073HJVSK
Koukám že je ve slevě, stával dvakrát tolik. Navíc free shipping - a to se vyplatí!
Jenom pozor při zapojování, nezapojit opačným směrem!
To není nic proti legendárnímu Denonu, který raději výrobce přestal vyrábět, když po zapojení k reprobednám vznikla červí díra.
Question: I was going to just get a $5 dollar ethernet cable but I was thinking of draining my daughters college fund and getting this cable. Is it worth it?
Answer: Oh yes, most certainly. She'll be able to listen to her favourite music at super high quality before going on her night shift at Burger King. It will lift her spirit and make her forget the smell of fried oil in her hair.
Tak nekde by to zlato smysl melo. Na kabelu tezko, ale treba na vstupnich konektorech ano. Cekal bych mensi sum nez na zoxidovanem konektoru vyrobenem z pretavenych konzerv a galvanizovanych nejakym aususem. Zejmena pokud spoje v kabelech jsou pajene a ne jen nejake lisovane, cimz uz bych si dnes nebyl jisty.
Kable sa postriebruju asi pre skin efekt https://sk.wikipedia.org/wiki/Skinefekt. O pozlatenych som nepocul ale daju sa zohnat postriebrene teflonove vodice ( niekto ich vola vojenske signalne) ktore vyrabal statny podnik Vrchlabi do 1990.
By ses divil. U větších průřezů je znatelný i na 50 Hz.
Tak jsou na to vzorce, takze kdyby si nekdo chtel dat praci a prijit s necim konkretnejsim, tak ja se zlobit nebudu. Nicmene na audiokabely se vetsi prurezy pouzivaji tak leda mezi zesilovacem a bednami. Dosud jsem neslysel o tom, ze by nekomu nehraly vysky kvuli tomu, ze tam ma tlusty drat.
Napsal jsem to konkrétněji níže. Nicméně skin efekt na audio frekvencích je běžná realita.
Kabel je médium s rozprostřenými parametry, které má své indukčnosti, kapacity, skin efekt, šumy a další.
Hodně záleží čím se takový drát také budí. Pokud do delšího kabelu nejde na výstupní straně buffer, který hodně rychle nabíjí a vybíjí parazitní kapacity a překonává snahu parazitních indukčností zpomalovat změny proudu - pak na kabelu a jeho kvalitě už moc nezáleží, protože je nekvalitní buzení vstupu do kabelu.
Já sice považuji audio kabely za tisíce za kravinu na entou, ale stejně tak ptákoviny popírající vliv kabelu jsou opačné extrémy a stejné nesmysly. Ono dobře udělat kabel a dobře ho budit, zemnit, stínit, není tak úplně sranda. Je to docela věda. Jak v NF, ale ještě více ve VF.
Až budete zase dokazovat, že kabel nemá vliv - jste úplně stejní hlupáci a ignoranti, jako ti audiofilové, co dávají stotisíce za kabel. Jen ta hloupost a ignorance je na opačném konci extrému.
Ale je, stačí si provést výpočet nebo si to nasimulovat pomocí Maxwellových rovnic. Přesně takto jsem argumentoval a smál jsem se přesně do doby, než jsem si to vypočetl. Už v měděném kabelu je při 20 kHz hloubka vniku řádově v desetinnách mm, a pokud je to (což je obvyklé u drátů) slitina mědi, dostanete se i o řády níže.
VF situace je jinde, tam jde o to, aby se signál přenesl. Na případném zkreslení vf signálu moc nezáleží, protože následné rezonanční obvody a pásmové propusti obnoví původní sinusový signál. Právě proto jsou VF zesilovače často ve třídě C, kterou byste v NF zesilovači opravdu poslouchat nechtěli ani s vysokým stupněm hluchoty. Protože na mírné zkreslení ve VF kašle pes.
Ale v NF je to jiné - běžný drát je v zásadě dosti frekvenčně závislé přenosové médium. A pokud hloubky pronikají celým kabelem, zatímco konec výšek třeba jen do hloubky setin milimetru, máte krásný drát, jehož přenosová funkce je závislá na kmitočtu už v NF pásmu, i při zanedbání vlastní indukčnosti a kapacit. Slyšet se to asi nedá, já nevím, ale zkreslení to vytváří.
P. S.: Nejsem audiofil.
Ad "musí být k drátům připájené" - to je ale jeden z řady příkladů, kdy intuice moc nefunguje a realita je trochu jiná... V reálu jsou totiž krimpované spoje spolehlivější a kupodivu i kvalitnější (s menším přechodovým odporem) než pájené, dobře provedené krimpování je totiž vlastně sváření za studena, ne pouhé "zamáčknutí".
Lze na to najít spoustu dokumentů, taky mi trvalo delší dobu, než jsem toto "zkousnul", ale prostě to tak je...
Samozřejmě nejde krimpovat všechno, ale tam, kde to jde (třeba koaxiální RCA/Cinch), se toho není třeba obávat.
V reálu jsou totiž krimpované spoje spolehlivější a kupodivu i kvalitnější (s menším přechodovým odporem) než pájené,...
Ano, je to mozne. Kdysi takto byly spoje ovijene spolehlivejsi nez pajene. Nicmene si dovoluji pochybovat o spolehlivosti krimpovanych spoju pri pouziti materialu, ktere jsem v nekterych kabelech a konektorech videl. Napriklad chromovane audio konektory z pretavenych konzerv a v kabelu nejake hnusne zelezne draty nebo co (minimalne na stineni). Nejde to poradne ani pajet.
Dnes se uz od kabelu upousti a signal se prenasi BT nebo WiFi. S poradnym bufferovanim to hraje bez vypadku a hlavne bez analogoveho ruseni a nutnosti zemneni. Posledni kabel bez ktereheo se zatim neobejdemet je napajeci v repraku. Ale i to by slo poresit bateriemi a jednosmernim proudem.
Kecy, mam to asi 3 roky a za ten cas som ziaden problem so syncom pri BluRay filmoch ci Playstation hrach nepozoroval. U audio je to bezpredmetne. "Cakanie" na ten buffering je v praxi tak maximalne 10ms. A to si tych 6 reprakov este keca medzi sebou ci maju vsetci bufre plne a mozu zacat hrat naraz.
Buď tedy rád, že zrovna tvůj model tím netrpí. Očividně to není samozřejmost, viz např. vyjádření Denonu: http://denon-uk.custhelp.com/app/answers/detail/a_id/4546/related/1/
========
2. Time to buffer the network transmitted streams when reproducing external sources of the AV Receiver to other rooms.
This is the time which is required to buffer the stream of an external input of the AV Receiver (analog, digital, HDMI) in another HEOS device, to allow a reliable reproduction. The delay to ensure long-term flawless reproduction is about 1,5 seconds. This means that the sound from an external source (Blu-ray player) connected to the AV Receiver is reproduced by another HEOS device 1,5 seconds later. Please note that the sound in the main zone of the AV-Receiver is synchronous to the incoming picture.
........
By enabling TV Sound Grouping in the HEOS app for the HEOS capable AVR, this delay time is reduced to 100ms by default and can be adjusted manually to as low as 40ms. Please note that TV Sound Grouping feature requires a perfect network environment and perfect connection conditions for the HEOS devices involved.
No a to právě není o materiálu, ale o tom, jak se data přenáší. A to kabel nějak nemá šanci ovlivnit.
Pokud budu mít nějaký normální protokol, tak jdou data po paketech. A je hned několik možností, jak ten paket bezpečně protáhnout:
- Z paketu se před odesláním spočítá nějaký číslo a to se přilepí na konec paketu. Po příjmu se použije ta samá funkce a pokud výsledky nesedí, vyžádá se paket znovu.
- Při jednosměrné komunikaci se pozmění paket tak, aby přijímač při jeho rekonstrukci dokázal odhalit opravit chyby (samoopravný kód), nebo se data kódují tak, aby nějaká chybovost způsobila jenom nějaký šum, ale ne podstatnou ztrátu kvality.
- BitBang u USB je nejslabší článek (a kapitola sama pro sebe). Ale tohle opravdu zlatým kabelem neovlivníš.
Tu nejde o to co kabel PRENASA ale co NEPRENASA. Nuly a jednotky ti prenesie aj USB kabel za dolar. Ale vytvara galvanicky kontakt medzi dvoma zariadeniami a moze prenasat neziaduce analogove ruchy a brumy. O to prave ide u drahych hifi kablov. Neprenasat nic ine nez to co treba. No ale vysvetluj to na roote kde je kazdy odbornik :-(
A jak ten kabel pozná, co má přenést?
Jsou parametry kabelu, které dávají smysl - kvalita stínění, indukčnost, kapacita, možná i ten odpor, samozřejmě mechanická/elektrická kvalita konektorů. Kvalitu/optimální hodnotu všech těchto parametrů lze pořídit za rozumný peníz. Nakonec průmyslové využití klade daleko větší nároky, než domácí audio, a vhodné kabely jsou standardně dostupné. Ale v marketingu "hifi" kabelů lítají termíny jako "směrovost", "krystalicky čistý", "kryogenně ošetřený", a podobné voodoo.
Tu nejde o to co kabel PRENASA ale co NEPRENASA. Nuly a jednotky ti prenesie aj USB kabel za dolar. Ale vytvara galvanicky kontakt medzi dvoma zariadeniami a moze prenasat neziaduce analogove ruchy a brumy. O to prave ide u drahych hifi kablov.
Na to ale nepotrebuju zlaceny kabel. Zlato ma smysl na kontaktech, jinde tezko. A smysl tam ma hlavne tehdy, kdyz je ne obou stranach. Problem s kabely bude casto spis v tragicke stinici vrstve. Napriklad hlinikova slupka opredena peti zeleznymi, necim pokovenymi dratky, to je stineni jak noha. A i kdyz tam neni hlinik a je to jakz takz slusne opredene, tak to neni z medi, ale kdovijakeho sajrajtu, ktery se skoro neda ani pajet.
Zlato má jenom tři výhody, proti jiným kovům:
1. Chemicky inertní, takže neoxiduje
2. Vysoká kujnost, takže se kontakt dobře přizpůsobí. Ve slitinách tahle výhoda často padá.
3. Vypadá to draze a snadno ospravedlní, že je cena 20x vyšší.
To, co kabel přenáší, nebo nepřenáší, tohle vůbec nijak neovlivní. Například impedanci kabelu (která je zásadní pro přizpůsobení a odrazy signálu na koncích) ovlivní dielektrikum mezi vodiči, závislost permeability izolace na frekvenci,... Takže bez ohledu na zlato můžeš mít SWR mimo tolerance a díky tomu BER třeba 5%... Při tom u LAPPu (standard v průmyslu) jsou tyhle parametry zaručený a dokumentovaný.
Pod pojmom "kabel" rozumieme cely vyrobok, nielen kov vodica. Takze ci nezaiduce ruchy v kabli odrusi izolacia, zlato na konektore, platina vo vodici alebo tachyonove homeopatikum vo farbe loga vyrobcu je jedno. Bavime sa o celku nielen o kove. Hifi je proste konicek, podobny ako autotuning. Mat zlaty vyfuk na vykon vplyv nema, ale je to cool a vsetky pipky sa budu tocit okolo mna. Takze mi neberte moje zlate kable, okrem toho ze hraju o dost lepsie nez bezne ci "priemyselne" su aj pekne ;-)
Jinak izolace, platina, zlato ani nic jiného "neodruší" žádné ruchy. To dá jen kvalitní stínění. Max. kvalitní pokovení konektoru/letování může omezit nějaké šumy vzniklé přechodovými odpory.
Pocitový koníček ti nikdo nebere, ale nemíchej do toho objektivní techniku. Ty kabely ti dělají radost (pocit ok), ale technicky lepší parametry než jiné kvalitní nemají.
Bod 2 má důsledek i ten, že lze vytvořit vrstva zlata, co bude velmi tenká (desítky nanometrů), ale přesto plně funkční. Pokud povrch nejprve upravíte jiným materiálem, například niklem, pak vám na pozlacení kontaktu stačí jen minimum zlata. Na zlacených konektorech jsou zvýšené náklady dané zejména náročností technologického postupu, ne tím zlatem. To je haléřová položka (při zlacené ploše 2cm čtvereční cca 15 haléřů). To už by musel být jo velký konektor, aby tam bylo zlata alespoň za korunu.
Impedanci kabelu ovlivňuje tloušťka drátu, stejně jako průměr stínění - nejen dielektrikum. Stačí například do stejného kabelu dát jako středový tlustší nebo tenčí drát - a máte razantně jinou impedanci kabelu.
Nepoučujte, pokud věci nerozumíte.
Kromě toho ta věc, co ovlivňuje elektrické vlastnosti dielektrika je jmenuje PERMITIVITA. Permeabilita se týká magnetického pole a megnatického chování.
Helejte se, vy jen hledáte magii tam, kde není. Nejlevnější kabely mají špatné stínění atd. Pokud koupíte dlouhý a pohodíte ho kolem PC, tak vám do něj opravdu půjde tolik rušení, že budete schopen "slyšet obraz".
Stačí si trochu připlatit. Ty supedrahé hifi kabely jsou kravina. Pokud ho netáhnete kolem nějakého CNC obráběcího stroje, tak prostě nepoznáte rozdíl mezi kabelem za 300 Kč a kabelem za 3000 Kč. Jo rozdíl oproti kabelu za 30 Kč poznáte, to jo. Ono jak špatné mohou být "stíněné audio kabely" rád ukazují návštěvám na svém PC a zesilovači. Když to hraje, tak nepoznáte rozdíl. Ale jak je ticho, tak... tak s levnou dvojlinkou ticho není, to šumí do ticha jak gramofon. S toslinkem ticho je. Stejně tak je ticho s tím 3m stíněným kabelem, co jsem si koupil loni za 300Kč. Proč platit víc?
"Helejte se, vy jen hledáte magii tam, kde není. Nejlevnější kabely mají špatné stínění atd."
Možná to vypadá, že kabel je jednoduchá věc, ale ono je to složitější. Odrušovat se dá nejen stíněním, ale také prostou kroucenou dvojlinkou. Ideálně obojím: kroucená dvojlinka + stínění, případně ještě jedno stínění.
Nicméně kabel je nutné také správně budit, a správně budit i stínění kabelu. A dá se to také udělat nesprávně a není to vždy vina kabelu, že chytá různá stínění a ruchy.
Ona to fakt není taková sranda.
"Správně budit stínění": děkuji za tuto poznámku :-) Domnívám se, že na tohle téma jsem v průběhu let praxe narazil asi dvakrát: stínění a referenční zem u symetrických vedení RS485 (a zakončení živých vodičů pro soufázovou složku) nebo třeba reálné chování stínění na kusu VF koaxu v kontextu vlnových efektů a případného zasmyčkování zemí... (třeba jak se chová WiFi pigtail v kovovém šasi, kde je kostra šasi propojená s vnitřními referenčními zeměmi). Vůbec to není sranda a učebnice na to upozorňují v lepším případě nepřímo. Snad jenom echtovní anténáři na férovku řeší přizpůsobení napájení nejen na impedanci ale taky na symetrické vs. koaxiální vedení.