Vlákno názorů k článku Analogový záznam na digitálním počítači – praktická ukázka od dw - Pregmagnetizacia sa pouziva pre posun na linearnu cast...
-
dw (neregistrovaný)
Pregmagnetizacia sa pouziva pre posun na linearnu cast remanentnej krivky zaznamoveho materialu...
To co odlisuje digitalny zaznam od analogoveho je aplitudove, frekvencne, fazove a intermodulacne skreslenie analogoveho retazca ktore je sravidla vacsie ako zkreslenie pri nahradeny casti tohoto retazca digitalnym retazcom.
Niekomu to analogove zkreslenie proste chyba. Rovnako ako odporcom tranzistorovych zosikov chyba to jeme echo (vdaka mikrofonickemu javu elektronok) ktore robi zvuk elektronkoveho zosilnovaca akoby maksim... -
Ano, ano, něco podobného si pamatuju ze školy, pokud jde o tu předmagnetizaci, 'posuv' do lineárnější části.
K té další spoustě slov asi nic, snad jen to, že si nejsem jistý tím 'jemnějším echem' elektronek (mikrofonický efekt?).
Já si pamatuju něco v tom smyslu, že elektronky nemají v té přechodové charakteristice (? , je to dávno) ostré zlomy jako polovodiče, takže to harmonické zkreslení (při přebuzení) má jiné (a příjemnější) harmonické, než právě ty polovidičové přechody... -
Halamus (neregistrovaný)
Pokud nedojde k limitaci signálu, tak u tranzistorových zesilovačů je zkreslení velice nízké. Taky jsem něco zaslechl o sudých a lichých harmonických, jedny jsou pro ucho příjemné a druhé nepříjemné, ale do toho bych nerad zabrušoval, už si to moc nepamatuju a nechce se mi tohle téma pro osvěžení paměti gůglovat.
Další problém je, že hudba má k ustálenému signálu velice daleko a tranzistorové zesilovače produkují také zkreslení TIM a SID, před desítkami let byl objev těchto zkreslení velkým objevem. -
m. (neregistrovaný)
Kdyz na tu elektronku tuknes tuzkou, tak se rozezni, jak se v ni rozkmita ridici mrizka (pro jednoduchost predpokladam triodu). Ale kdo doma pousti muziku tak nahlas, aby se rozklepal zesilovac, to nevim ;-)
Kazdopadne tenhle jev byva problemtickej v kytarovejch zesilovacich s dost zestarlyma lampama, kde jde bud o kombo (zesik reproduktory v jedny bedne) a nebo kde se polozi zesilovac na reproduktor - v extremnich pripadech to muze zacit oscilovat.
-
dw (neregistrovaný)
tie "zlomy" tam vznikaju nie koli aktivnemu prvku ale koli pracovnej triede zosilnovaca, elektronka je efektivnejsia v A triede, bipolarny tranzistor v triede B... je to dane hlavne pracovnym napatim ktore elektronka alebo tranzistor potrebuje, tranzistor moze tak isto pracovat v triede A ale tam sa privela vykonu meni na teplo. Elektronka moze tak isto pracovat v triede B (teda elektronky, pre triedu B su nutne minimalne 2 aktivne prvky), len tu je problem s parovanim a dalsie problemy...
-
Jirka1 (neregistrovaný)
Nikoliv. Kdyby byl aktivní prvek lineární, žádné harmonické frekvence by na něm nevznikly, dokud by díky velikosti signálu nedošlo k limitaci dané omezeným napětím zdroje. V třídě A se vygeneruje stejně tepla s tranzistorem i elektronkou. Pro vyšší výkony se i s elektronkami dělají komplementární stupně, tedy B (fakticky AB). Jen se to neobejde bez transformátoru.
-
Kdyby byl aktivní prvek lineární, žádné harmonické frekvence by na něm nevznikly, dokud by díky velikosti signálu nedošlo k limitaci dané omezeným napětím zdroje.
Zadny aktivni prvek neni linearni. U tranzistorovych obvodu se dosahuje znacne linearity diky kravskemu zesileni treba i desitek tranzistoru, dnes obvykle v integraci, ktere je nasledne srazeno na mensi hodnotu negativni zpetnou vazbou. To u elektronek neni mozne, protoze by takove radio ci zesilovac bylo velke, jak americka lednicka, co v ni visi pul kravy a tomu by odpovidala cena a prikon.
-
dw (neregistrovaný)
tie zlomy tam nevznikaju koli aktivnemu prvku samotnemu ale koli tomu ze zosit v triede B pri spatnom navrhu mozu mat v oblasti nuly amplitudy hluche miesto, inak povedane pri prechode signalu v okoli nuly su obe tranzistory uzavrete a tym padom tam dochadza ku skoku. To ze aktivny prvok je v urcitej oblasti nelinearny by nemalo mat vplyv, dobre navrhnuty zosik koncovy stupen neprebudi, k limitacii dojde uz v predzosilovaci...
-
Jirka1 (neregistrovaný)
Nemá cenu se zabývat špatným návrhem zesilovače, fakticky jen špatně nastaveným klidovým proudem - to je pak chyba, nikoliv obecná vlastnost. Každý aktivní prvek je ale nelineární v celém svém pracovním rozsahu, byť část charakteristiky považujeme pro jednoduchost návrhu za přibližně lineární. Proč by mělo dojít k limitaci už v předzesilovači, to mi skutečně nedává smysl. Takový řetězec je navržen špatně a neumožňuje ze zesilovače dostat maximální výkon. Naštětstí u reálných konstrukcí tomu tak není.
-
dw (neregistrovaný)
Zdoraznovat ze priblizne linearna cast charakteristiky aktivneho prvku nie je skutocne linearna je myslim tak trochu zbytocne. Predzosilovac ktory budi koncove aktivne prvky ma okrem toho ze zosilni vstupny prud tak aby zozkmit idealne pokryl linearnu cast, este jednu ulohu, tento zosilneny vstupny prud superponuje na prud ktorym sa nastavi pracovny bod aktivneho prvku. Preto je zbytocne aby predzosilovac budil koncovy stupen viac ako je potrebne. Predzosilnovacom nemyslim budiaci stupen, ten je cast predzosilnovaca. Hoci teraz sa pohybujem zvedsa v digitalnej technike, tak nie tomu tak bolo vzdy, strednu mam elektrotechniku so zameranim na elektroakustiku, postavil som uz vcelku dost koncakov a este viac ich vratil do chodu. Zvedsa z diskretnych prvkov. Integrace vtedy boli drahe jak svin (MBA810 alebo TDA2020) a stale neboli boh vie co. Takze ako je to u realnych konstrukcii mam prehlad.
-
Jirka1 (neregistrovaný)
"Zdoraznovat ze priblizne linearna cast charakteristiky aktivneho prvku nie je skutocne linearna je myslim tak trochu zbytocne."
Ne, není to zbytečné. Jakákoliv nelinearita charakteristiky totiž stačí ke vzniku harmonických, nepotřebujete k tomu žádné extrémní případy typu přebuzení, limitace, špatně nastavený pracovní bod. Jinými slovy díky nelinearitě aktivních prvků vznikají harmonické na každém z nich a je jen věcí návrhu, jak toto minimalizujete. Elektronkové zesilovače s minimálním počtem aktivních prvků, malým ziskem na prvek a tím i slabou zpětnou vazbou nemají moc možností, jak charakteristiku linearizovat. -
dw (neregistrovaný)
Vdaka tomu ze elektronka pracuje pri podstatne vyssom napati ako tranzistor ktory poda rovnaky vykon su na elektronke ovela nizsie straty. Bez transformatoru sa elektronkovy zosilnovac nezaobide ani v triede A - je to najidealnejsie impedancne prisposobenie medzi elektronkou a reprakom.
-
A to vystupni trafo je je zdrojem dalsiho zkresleni a to i v pripade tech lepsich, ktere byly linearizovane vzduchovou mezerou.
BTW, pro zajimavost: Neni pravda, ze tam trafo musi byt. Byvala radia, ktera mela elektromagneticky reproduktor s prislusnou impendanci zapojeny rovnou do anodoveho okruhu vystupni elektronky. Pravda, frekvencni a jine charakteristiky takoveho repraku mely k hi-fi hodne daleko, ale na AM a s tehdejsi urovni prenosove techniky se to sneslo.
-
dw (neregistrovaný)
jj, jedno take sa mi dostalo do ruk, ale bola to taka rarita ze to v tomto kontexte nemalo zmysel spominat, ostatne som enpisal ze trafo je jedina moznost impedancneho prisposobenia. To ze som napisal ze to trafo tam musi byt, bolo viac menej preto ze drviva vacsina el zosikov ma trafo...
-
dw (neregistrovaný)
Ovsem U z U*I je ubytok napatia na aktivnom prvku, ak by platilo ze sa straty vyrovnaju tak by muselo platit ze elektronka ma rovnaku charakteristiku ako tranzistor. Kedze nema tak pracovny bod je nastaveny inde ako u tranzistoru a tym padom je na nej v pomere k napajaciemu napatiu nizsi ubytok napatia ;)
-
Jirka1 (neregistrovaný)
Ne, není. Není k tomu žádný rozumný důvod. U koncového stupně ve třídě A prostě musím nastavit pracovní bod tak, aby na výstupu (anodě/kolektoru) bylo v klidu +- poloviční napětí zdroje. Jedině tak zajistím maximální rozkmit výstupního signálu a tím i maximální vybuditelnost. Jiné nastavení pracovního bodu povede k dřívějšímu nástupu limitace.
-
dw (neregistrovaný)
Polovicne napatie na vystupe je dane rovnostou impedancie aktivneho prvku a zataze (v pripade elektronky je to vacsinou trafo). V praxi nastavim budenie jednosmernym prudom tak aby som sa pohyboval v strede linearity charakteristiky. Dosiahnem to privedenim urciteho jednosmerneho prudu na vstup (baza/mriezka), na tomto js prude mam superponovany budiaci akusticky prud. Nasledne zvolim zataz tak aby som dosiahol co najvyssi rozkmit. Tato zataz nie je repro. Na repro sa prud dostane az po odstraneni jednosmernej zlozky (napr pomocou kondenzatoru, pripadne trafa). Preco? Pretoze jednosmernych 100 voltov by na 4 omovy reprak zapojil len amater, rovnako ako by na ten isty reprak pripojil jednosmernych 12 voltov. V pripade triedy A sa clovek malokedy dostane na rozkmit napatia ktory poskytuje zdroj. Naviac ci trazistor alebo elektronka, v oboch propadoch v role zosilnovaca ide o PRUDOVY zosilnovac. NAPATIE zosilnovat nevedia priamo ale len pomocou zosilnenia prudu, ktory na zatazi vytvori urcity ubytok napatia.
-
To, co chybi milovnikum elektronek, je zkresleni treti harmonickou, ktere dodava zvuku charakteristickou barvu. A to s mikrofonii elektronek nema nic spolecneho, ostatne na ni nelze spolehat, protoze je u kazde elektronky jina a i u stejneho modelu od ruznych vyrobcu. Ostatne mikrofonie by se mohla uplatnovat jen u zarizeni, kde repraky a zesik jsou v jedne bedne a to zejmena pri hlasitem poslechu.
-
dw (neregistrovaný)
Tretia harmonicka vznika nie vdaka tej elektronke ale na obvodoch okolo... Teda ani nie tak v zosilovaci ale v oscilatoroch kmitajucich na 3 harmonickej, vdaka rezonancnej frekvencii tohoto oscilatoru... Neviem si celkom dobre predstavit zosilnovac (hoci elektronkovy) ktory generuje 3 harmonicku z jednotlivych frekvencnych zloziek audio signalu...
-
Jirka1 (neregistrovaný)
Jakých oscilátorech, pokud jde o zesilovač? Tam jsou jakékoliv oscilace nežádoucí. RLC rezonanční obvod si žádné jiné frekvence vytvořit nemůže, jen má na různých frekvencích jinou impedanci (tedy některé potlačí víc než jiné). Zato zkreslení harmonickými je zcela přirozeným důsledkem nelineární charakteristiky aktivního prvku - v tomto případě elektronky. Pasivní prvky jsou za normálních okolností lineární, pokud nehoří přetížením :-)
-
dw (neregistrovaný)
no, ale toto plati len v pripade ze aktivny prvok pracuje mimo svoju linearnu charakteristiku, preco by niekto navrhoval zosik tak aby sa choval ako booster, pripadne overdrive? Nastavenie pracovneho bodu sluzi na to aby aktivny prvok (ci elektronka alebo tranzistor) pracoval v linearnej oblasti
-
Ani elektronka, ani tranzistor zadnou linearni oblast nemaji. Leda tak priblizne linearni v casti pracovniho rozsahu, ktera na dane pouziti nemusi stacit. Kdyby tomu tak nebylo, nikdo by neomezoval zesileni obvodu negativni zpetnou vazbou, ktera zesilovac linearizuje. Zesilovac by jednoduse vypadal jako rekneme 2 az tri tranzistory a bylo by vymalovano, s komplikovanymi integraci by se nikdo nesral, byly by v nich nanejvyse ty 2 az 3 transistory, z toho dva vykonove.
-
Petr M (neregistrovaný)
A co je to ta lineární oblast? Ještě jsem neviděl polovodič (ani elektronku), kde by charakteristika nebyla exponenciální.
Ono se to švindluje pomocí finty nějakýho pana Blacka. Lineární je jenom zpětnovazební člen (odporový dělič, ...) definuje poměr vstupního a výstupního signálu a zesilovač dorovnává odchylku tak, aby byl rozdíl nulový. A nemusí na to být lineární, stačí, když v požadovaným rozsahu zvládne rozumně sledovat změny signálu. Akorát to srazí zesílení minimálně o řád.
Ale i tak do toho leze teplotní šum, rychlost přeběhu, zákmity, (který to namodulují na jiný frekvence, protože kde jsou dvě frekvence a nelineární prvek...), limitace (daná rozsahem napájení), parazitní kapacity a indukčnosti, ...
