Nevím do jaké míry toto vyřešil, nezbývá než to vyzkoušet. Ono překopat chrastivé 44100 do vyššího rozlišení není tak triviální proces, výsledky jsou matoucí a nadchnou jen na chvíli. Těchto podivných vlastností jako je "modrý posuv" zvukového spektra, se využívá při standartizaci zvukového projevu v médiích i hudebním průmyslu. Na mě osobně modrý posuv působí agresivně, šaškovsky, zabraňuje ponoření do hudebního transu, maskuje a překrucuje důležité podprahové informace. To s tím přidaným šumem vidím jen jako drobné nepochopení problému, zametení aliasingu pod koberec. Ostatně takové zametení je i řešení aliasingu lowpass fitrem :D to je pro mě směšný pokus, který však zabírá u většiny badatelů na poli digitálního zvuku.
tyhle oblasti se netýkají přímo frekvencí jako takových, spíše toho co je mezi nimi, pro zjednodušení to označuji barevným spektrem frekvencí, no a problém digitálu spočívá v tom, že přepočet s chybou sice zachová frekvence, ale změní podbarvení, či změní tvar vlny přesně podle chyby přepočtu, a že to je sakra slyšet zejména v basech, takže klidně i přes zavřené dveře a na to nepotřebujete mít netopýří sluch, stačí jen trénovaná zkušenost
Na vyšších kmitočtech se z toho nakonec stane sinusovka, což souvisí s omezenou šířkou pásma. Ale zrovna v basech, kde mám k dispozci spoustu vzorků, je poněkud obtížné měnit tvar vlny...
chápu že vše co je sestavené z vyšších frekvencí se odrazí v basech, a právě s tímto jevem pracuje resampler když tu vlnu "ničí", proto je třeba vzít resampler a udělat z něj rekvantizer, návod jak na to už jsem zde předhodil s tím že je to velmi experimentální záležitost s velmi otevřeným a přesto deterministickým koncem
jo, a navíc, když si výšky a středy zprůměrujete, vyleze vám z toho taky basová sinusovka, v audacity mikroskopem to jde dobře vidět, celý ten trik se spektrem závisí na precizním vypočítání výšek, které se skládají do středů a ty pak do basů, tu hraje roli i přesnost bitová hloubka a navíc ještě dodnes nepopsané nelineární zpracování, protože algoritmy počítají signál od začátku do konce (lineárně), tím se sebedrobnější chyba výpočtu ve spektru projeví, pokus o nelineární interpolaci vypadá asi tak, že proženu signál filtrem od začátku do konce a pak ještě od konce do začátku, výsledek je úžasnej :D
ano, aliasing má vliv i na basy protože na celé spektrum, tedy pokud aliasingem chápeme posun intenzity samplu vůči časové doméně (délce jednoho impulsu), dnešní digitální produkce se podobá spíše špatně seřízenému předstihu u motoru auta :D
a ještě něco k aliasingu, aliasing při samplování signálu je vcelku obstojně vyřešen, jen druhá půlka pravdy o aliasingu ve zvuku je stále předmětem k řešení, příkladem budiž resampling např. ze 44100Hz na 48000Hz, a to až při reprodukci nebo zpracování nasamplovaných dat, toto je totiž dnes standardem, a to dosti matoucím, on aliasing z popisu jevu je dostatečně přiléhavé označení pro tento jev, jenže se vžil především pro vstupní proces ze světa analogového do světa digitálního, opačně se může projevit také a také se projevuje, mikrotonální faleš, modulační zkreslení kvant, v analogu se takto s kvanty nepočítalo a jev se objevil teprve až s masivní digitalizací do 44100Hz a 48000Hz standardem u přehrávačů
