Díky za zajímavý článek, vždycky si rád přečtu dobře a nezaujatě napsané články o všelijakých distrech. Tři dotazy:
1. Píšeš o Virtualboxu, funguje v Archu (myslím tím snadno a spolehlivě) stack KVM+libvirtd+Virt Manager?
2. Stejně tak kontejnery. Z toho, co jsem vyzkoušel, mému workflow nejlíp vyhovuje LXD, dá se používat v Archu? LXD oficiálně vychází jako snap a snap v Archu v principu normálně funguje, jenže ono je funguje a funguje...
3. Používám sice Ubuntu, ale některé systémové balíky mám přizpůsobené, opatchované a rebuildované po svém; pokud s tím máš nějaké zkušenosti, je tvorba nebo změny balíků v Archu v principu snazší, nebo obtížnější než v Ubuntu/Debianu?
9. 10. 2019, 01:45 editováno autorem komentáře
Jsem moc rád, že jsi spokojen, nezaujatost nejen v tomto oboru, ale i v celkovém životě mě posunula o notný kus dále a díky ní se už nemusím rozčilovat pro všelijaké zbytečnosti.
1. KVM, libvirtd a Virt Manager jsem v Archu a dříve i v Ubuntu zkoušel, kromě občasného padání GUI Virt Manager nebyly vážnější problémy. V Archu je podpora KVM přímo v jádře, libvirt je parádně popsán na wiki a virt-manager je jako balíček v Community repozitáři, díky tomuto je instalace snadná a bezproblémová. Dlouhodobou stabilitu nejsem schopen potvrdit, mě v současné době zcela vyhovuje pro virtualizování Virtualbox a pro kontejnery Docker (plus testuji velmi zajímavý Podman).
2. LXD jsou v Archu podporovány, po přečtení diskuze zde:
https://forum.root.cz/index.php?topic=13963.0
jsem vyzkoušel jak LXC/LXD, tak Docker. Docker mi v této distribuci přijde lépe podporovaný, balíček LXD je k dispozici pouze v AUR repozitáři, i když je stále udržován. Každopádně děkuji za tip, snapy jsou plně funkční, jen je v Archu alespoň zatím nepotřebuji, kromě aplikace Translatium je k dispozici vše pro mě potřebné přímo v distribuci. Výhledově vyzkouším LXD z AURu a následně ze Snapu v testovací instalaci a uvidím jak stabilně se chovají.
Po přečtení:
https://www.root.cz/zpravicky/docker-stale-v-problemech/
jsem byl mírně rozčarován, každopádně článek mě nasměroval i na Podman (který velmi vítám v dříve recenzovaném Endlessu) a Ty zase na LXD, rád vše pořádně vyzkouším, tyto technologie jsou velmi zajímavé.
3. Tvorba a úpravy balíčků v Archu nejsou složité a především výborně popsány na wiki:
https://wiki.archlinux.org/index.php/Arch_Build_System
https://wiki.archlinux.org/index.php/creating_packages
https://wiki.archlinux.org/index.php/Patching_packages
Balíčky jsou tvořeny pomocí předpisu PKGBUILD podobně jako např. Slackbuildy ze Slackware nebo Spelly ze Sourcemage.
Mě se právě pro tyto úpravy zalíbil systém FreeBSD, kde mohu sestavení portů jednoduše změnit pomocí příjemného TUI rozhraní, na druhou stranu překlad se ne vždy povedl a stroj, který používám ke své práci, není stavěn na kompilaci ze zdrojáků, přeci jen je pasivně chlazen a upřímně řečeno nic jej tak nenemáhá tak jako neustálá kompilace.
Osobně využívám většinu balíčků z oficiálních repozitářů a pouze minimum z AURu, to je rozumný kompromis, se kterými jsem již léta spokojen.
Arch určitě doporučuji vyzkoušet ideálně na druhém disku, pro mě je stejně skvělý jako Ubuntu nebo Debian.
3. Vytváranie balíčkov je jednoduchšie.
Arch rovnako ako Ubuntu disponuje slušným množstvom repozitárov tretích strán a tiež repozitárom známim ako AUR, kde môžu užívateľia pridať skoro čokoľvek (na vlastné riziko)
"Recepty" teda PKGBUILD súbory pomocou ktorích Arch vytvára balíčky sú verejne dostupné na stránke Archu.
9. 10. 2019, 11:47 editováno autorem komentáře
Ad 3: Je to velmi jednoduché, jak už bylo napsáno v komentářích výše. Doplním jen, že dokonce existuje balíček customizepkg, který umožňuje uložit si v systému patch PKGBUILDu, který se pak automaticky aplikuje při každém updatu.
Přesně tak, customizepkg se již nějakou dobu nevyvíjí a používat dnes yaourt není vhodné. Já osobně jsem přesedlal na yay, jeho spolupráce s cusitomizepkg se řeší např. zde:
a pár možností je k nalezení tady, na konci je však odkaz na výše uvedený zastaralý článek:
https://github.com/Jguer/yay/issues/336
Vyzkouším v testovací instalaci.
Arch jsem měl rád, používal jsem ho víc jak šest let.
Rolling release model mi vyhovoval. Fakt, že narozdíl od debianu, naprsotá většina balíků je jen ubalená z gitu a nemá žádnou přednastavenou konfiguraci, mne toho spoustu naučil. Stejně tak absence installeru. Po tom, co mi vždy udělali neoficiální repozitáře s ubuntu, jsem ocenil velmi obsáhlé oficiniální repozitáře na archu a případně AUR, který ulehčoval vlastnoruční sestavení balíků. A navíc perfektní arch wiki, nejspíš nejlepší dokumentace k distru, kterou jsem viděl (možná po RHEL).
To, že mi před pár lety každá aktualizace ovladačů nvidia rozbila grafický systém a já musel ladit ovladače, xka a akcelerátory jsem ještě nějak přešel. Stejně tak to, že po aktualizaci kernelu musí dojít k restartu systému, protože se starý kernel smazal a běžící jádro si nemá už odkud natáhnout případné moduly. Byly to otravné věci, ale nějak se s tím dalo žít.
Letos mne však, skoro roce, přestalo bavit, jak mi neustále padá Plasma a stále se to zhoršovalo. Nakonec to došlo do stavu kdy spadla několikrát za hodinu a v té chvíli mi došla trpělivost a přešel jsem zpátky na Kubuntu.
Kdo si chce se systémem hrát, tak arch vyzkouší, pro mě ale už moc není. Doma jsem přešel na Windows a v práci mi stačí to Kubuntu.
Ještě vám možná někde tvrdit, že arch je minimalistický. Je to naprostý nesmysl! Házení klacků pod nohy != minimalismus. Balíky se sestavují se většinou sestavují s výchozími zapnutými předvolbami, případně s tím co jde zapnout se zapne. To pak vede k situacím kdy prohlížeč obrázků má zásvislost na mysql, protože je možné ho zkompilovat s podporou akonadi a akodi se dá zkompilovat s podporou mysql. I sami vývojáři archu říkají že cílem distra není minimalismus, ale aby měli co nejmíň práce.
Ano, pro mě byla tím největším tahákem parádní dokumentace, až poté čerstvé balíčky.
S jádrem je to mírně problematické, já např. po aktualizaci bojoval s připojeným USB diskem, stalo se mi, že jsem po yay -Syu a instalaci nového jádra ještě něco na disk zapisoval a data nikde. Moje hloupost, systém se holt mění za běhu a s tím musím počítat, dnes před celkovou aktualizací prozkoumám webové stránky projektu, poté zadám výše uvedený příkaz, restartuji a následně pracuji, od té doby mám klid. Uvidíme časem, Kernel live patching:
https://wiki.archlinux.org/index.php/Kernel_live_patching
a dotaz zde:
https://www.reddit.com/r/archlinux/comments/alnz2s/how_to_avoid_reboots_of_arch_linux/
zatím uspokojivé řešení nedávají. Chápu, že Nvidia může dělat problémy, já mám Intel, kde je situace samozřejmě jiná.
S Plasmou je to smutné, KDE používám již od první verze a pádů bylo dost, nevyhnu se jim ani v Trinity. Na Archu mám MATE a v testovací instalaci GNOME, které mi přijdou přeci jen stabilnější.
Zjistil jsem, že pro každý stroj může být vhodná jiná distribuce a jiné jádro, mě např. na CF-30 padá XFCE ve Slackware, kombinace Q4OS a Trinity nebo Arch a MATE funguje velmi stabilně. Arch s čerstvým jádrem verze 5 měl problémy s nabíháním systému, po přechodu na LTS zmizely, chce to holt chvíli testovat.
Osobně Arch vnímám jako univerzální distribuci, nikoliv minimalistickou, na zajímavém SUSE školení jsme např. vyzkoušeli v YASTu uživatelsky pohodlně povypínat všechny nepotřebné služby a dostali jsme se na rychlost Archu. S balíčky je to na tvůrcích distribuce, vždy je možné si je upravit, viz moje předchozí reakce.
Poněkud přeháníte. Ono totiž hlavně záleží, co potřebujete. Já operační systém naopak právě potřebuji pro práci a proto jsou mi nějaké ovladače pro nvidii naprosto jedno a jinak používám XFCE. Nemá co padat, funguje to. Že máte nějaké zkušenosti je v pořádku, ale odsudky typu "kdo si chce se systémem hrát, tak arch vyzkouší, pro mě ale už moc není" jsou nesmyslné a vhodné tak maximálně k flamování.
Arch není vhodnější pro vývojáře, než jiné distribuce, prezentuje se jako univerzální systém. Jen parádní wiki a množství balíčků a vývojových prostředí tuto činnost usnadňují a proto mnoho vývojářů volí právě Arch, stejnou práci ovšem zastanou Windows i jiné linuxy.
S příchodem snapů a flatpaků snad část rozdílů zmizí a oba přispějí k částečnému sjednocení distribucí, mě je např. úplně jedno na jakém systému pracuji, jen mě Arch z důvodů uvedených ve článku asi nejvíce oslovil.
Záleží, co vyvíjíte. V Arch Linuxu můžete vyvíjet pro a s posledními verzemi což pokud děláte rozumně znamená neprodukovat zastaralé věci už v okamžiku vydání. Má to své výhody i nevýhody; opravdu záleží co přesně děláte. Backportovat některé věci do jiných distribucí (ano, nemám moc v lásce třeba Debian) abyste vůbec mohl udělat to, co potřebujete moderním způsobem je někdy fakt otravné. Škoda, že si teď momentálně nevzpomenu například vzhledem k tomu, že Arch Linux, resp. Manjaro používám už řadu let a o ostatních distribucích s výjimkou Alpine Linuxu moc nemám přehled.
U žádného jiného distra jsem nevydržel tak dlouho.
Na produkční servery bych ho nedal, ale pro všechny osobní osobní počítače je to jasná volba (a pro zbytek rodiny tu je Fedora ;-) ).
Výtečná wiki, bbs a vanilkovost člověka dost naučí. Občas se člověk něco dozví i drsnějším způsobem, ale není to zdaleka tak časté, jak jsem původně čekal.
Já používám Arch Linux na desktopu, na routeru a i na serveru a jsem maximálně spokojen. Kdysi jsem od Archu na nějakou chvíli (5 let ...) utekl k openSUSE, protože se mi párkrát po pacman -Syu rozbil kernel a bylo to otravné, ale když jsem se v roce 2017 vrátil, tak jsem si uvědomil, jak moc mi chyběla ta přehlednost. A od té doby se mi nic nerozbilo. "I use Arch btw" :-D.
Přesně tak, rozbité věci uvedené ve článku skoro nestojí za zmínku a je-i problém s jádrem, k dispozici jsou hnedle čtyři možnoti:
https://wiki.archlinux.org/index.php/Kernel
Jedna z nich bude skoro jistě fungovat.
Když jsem po legráckách s ddrescue systém dokonale rozbil, i zde wiki pomohla:
https://wiki.archlinux.org/index.php/General_troubleshooting#Fixing_a_broken_system
takže i já benutze Arch Linux, naturlich.
Nesouhlasim s nazorem autora clanku, ze Arch uz neni jen pro vyvojare, rozumej lidi, kteri Linuxu rozumi vice do hloubky. Pokud nekdo chce zacit pouzivat Arch Linux pouze "na praci" nutne to neznamena, ze by mel Linuxu a specialne Arch distribuci nejak detailneji rozumet. A to pak muze pekne tvrde narazit!!!
Dokumentace Arch je opravdu takrka dokonala a je to jedno z jeho nejvetsich PLUS, ale opet, neznamena to, ze je tato dokumentace srozumitelna pro kazdeho, kdo chce s Arch "jenom pracovat". To je take hlavni duvod proc vznikla distribuce Manjaro.
Arch, jako typicky predstavitel rolling ditribuce, se muze obcas dostat do situace, ze neco hodne duleziteho prestane castecne nebo i zcela fungovat. Uzivatel bez detailnejsich znalosti je v tehle situaci v koncich. I kdyz je Arch relativne hodne stabilni, ani on se nevyhne problemum s instalci balicku, ktere funkcionalitu systemu, nebo nekterych aplikaci mohou narusit, nebo i zcela vyradit.
Takze na zaver: Pokud bylo cilem autora clanku presvedcit ostatni, ze Arch je vhodny i pro uzivatele bez detailnejsich znalosti a zkusenosti s touto specifickou distribuci, tak se obavam, ze tito uzivatele si zadelaji na radu horkych chvilek, ktere budou mit za nasledek, ze misto bezproblemove prace s touto distribuci, budou resit problemy teto distribuce samotne, coz muze byt dost demotivujici.
Howgh ...
Článek skutečně není koncipován tak, aby někoho jakkoliv přesvědčoval a pokud si přečtete recenze Endlessu i Q4OS minule, ty to jen potvrzují (alespoň doufám). Mým cílem je pouze nestranný pohled na tři zajímavé distribuce, které skutečně využívám a čtenáři nabízím možnost je hlouběji prozkoumat. Uživatelům, kteří o linux mají zájem, doporučuji vybrat si distribuci, se kterou jim někdo pomůže a především jí otestují alespoň několik měsíců. Je jen na nich, zda věnují svůj čas jejímu průzkumu, to je nutné u všech, i když samozřejmě Arch vyžaduje více studia, než např. Ubuntu. Znám a pomáhám lidem, kteří linux používají jako pracovní stanici pro živnostníky, připravil jsem pro ně Ubuntu nebo Q4OS s funkčním účetnictvím a jsou spokojeni. Druzí patří mezi šťouraly a nadšence, ti si klidně mohou vyzkoušet Arch a pokud jim nebude vyhovovat, mají spoustu jiných možností, třeba i parádní Manjaro. Když něco nefunguje, společně se na problém jukneme a zatím jsme jej vždy s pomocí komunity vyřešili.
Skutečnost, že existuje tolik variant, krásně odráží rozdíly a zájmy každého z nás a zkoušet kohokoliv přesvědčovat je zbytečné. Mě např. při jízdě na koni vyhovuje rajtovat bez sedla a cítím se bezpečněji, protože o chvilku dříve mohu zareagovat, když je průser a zvíře se lekne. Druhý člověk sedlo potřebuje, protože se cítí bezpečněji právě proto, že se např. jeho hrušky může při stejné situaci chytit. Má cenu jej přesvědčovat, že první varianta je lepší? Ne, mohu jí jen ukázat a každý se rozhoděme sám, to platí i ve světě linuxů.
zkusil jsem to (totalcmd přes wine), teď, jen první dojmy: rozběhla se mi 32 i 64 bitová verze. Ikonky souborů se rozsypaly v 64 bit verzi, ale po přejetí kurzorem se srovnaly. V 32 bit verzi dobré. ALT F1 , ALT F 2, ALT F7 nefunguje, tak jsem klikal. Pěkně šlo FTP. F4 na editaci, nejde, nějak tam naroubuju sublime text. Celé je to ale spíš jen hříčka. Double Commander asi budu používat i nadále. Mám Ubuntu a dokumentaci systému nepotřebuju.
BTW: Xubuntu18.04+wine3.0, totalcmd 32 i 64 funguje bez rozsypani ikon, F4 funguje - pusti (wine)notepad, ALT+F1/F2/F7 funguje pokud tyto zkratky odeberu z nastaveni WM a keyboard, nepouzivam to v praxi, jen v prubehu XY let sem obcas pustil kdyz resil nejake Win ve Wine programy... asi mas problem v svem stroji nebo Gnome ci nad waylandu...
9. 10. 2019, 18:44 editováno autorem komentáře
Defaultní písmo v TC bylo malé. Zbrkle jsem si v tom Total commander změnil písmo. Velmi legrační :). Nechce se mi do wine natahovat fonty. Jen na zkoušku jsem si tam natáh (na volbu F4) Notepad ++, a v TC pěkně edituje.. sublime text jsem tam nerozchodil. Sice se zavolá, ale nedokázal jsem předat parametr - jméno souboru.
Double Commander byl zmíněn jako zajímavá aplikace vytvořená v prostředí Lazarus, z jedné internetové diskuze jsem se dozvěděl, že autoři aplikace Total Commander přešli na toto IDE také, informaci jsem zmínil jen jako zajímavost. TC by ve Wine měl chodit, k dispozici je např. starší zmínka z wiki projektu:
http://www.ghisler.ch/wiki/index.php/Total_Commander_under_Wine
V linuxu jsem spokojen s kombinací MC a Double Commander.
Mimochodem, když jsem byl na jednom linuxovém školení a okolo mě cca 15 študáků ve věku plus mínus 20 let, lektor se zeptal, kdo z nás používá souborový manažer. Přihlásil jsem se sám...
Já jsem docela spokojený s už zmíněným Double Commanderem, používám ho na Ubuntu a taky na Macu. Na to, že o sobě pořád tvrdí, že je „beta“, je stabilní a funkcemi se dost přibližuje Total Commanderu. Na rozdíl od něj umí i unixové speciality, třeba práva k souborům. Jen nechápu jeho výchozí nastavení s velkými ikonami a malými písmeny, to se ale dá celkem snadno změnit.
poslední velký update byl: 2019-09-05. Potom jen pár security updates.
zkusil bych něco jako:
sudo pacman-mirrors -f 8 a pak sudo pacman -Syyuu
pacman -Suu aktualizuje verzi balíčku na stejnou jako je v repositáři (i kdyby tam byla nižší verze než nainstalovaná). Řeší to problémy, kdy se změní číslování verzí u balíčků např. z 2018.1 na 1.0.1 apod. Způsobit by to mohlo problém pokud si některé balíčky sestavuješ sám a nemáš je v IgnorePKG, (což by si měl). Popřípadě pokud nemáš synchronizováno s aktuálními repositáři, (to ale díky sudo pacman-mirrors -f 10 a sudo pacman -Syy mít budeš). Mimochodem dnes je nový stable update.
Já si teda moc nemyslím, že by Arch byl pro každého. Spíš bych to viděl tak, že spíš pro každého, kdo má čas si s tím hrát a nebo "tunit" linux k obrazu svému. Něco jako Gentoo, v trochu lidštější podobě.
Linux používám už hodně dlouho, takže ani terminál mi není cizí ale víc jak polovina věcí v článku, co popisuje autor, mi nic neříká. Asi proto, že jsem je nikdy nepotřeboval. Linux pro lidi je podle mě cokoli z rodiny *buntu. Normálnímu BFU, jako jsem já, je úplně jedno, jestli se používá systemd, kernel 4, nebo 5, xfs, extfat, nebo reiserfs, xorg, nebo wayland, rpm nebo dpkg a Gnome nebo KDE. Já prostě potřebuji pár programů, které používám a je uplně jedno, na jakém distru to bude. Ale hlavně, instalaci *buntu zvládne i Lojza z Horní/Dolní. U Archu si tím jistej teda nejsem. Taky jsem si zkusil i install Gentoo a kupodivu jsem to dal, ale bez dokumentace bych byl v háji. A kompilace aplikací ze zdrojových souborů, při dnešním hardware je spíš masochismus. Oblíbený trojhmat make, make menuconfig, make install, jsem naposledy použil někdy u RHL 5.0.
Rovněž rolling distribuce, není úplně vhodná pro pracovní stanici, sám jsem vždycky chtěl mít aktuální verze všeho ale to pak člověk pořád dokola jen aktualizuje a nastavuje, nehledě na to, že kolikrát systém po aktualizaci jádra už ani nenaběhl. Ono bohatě stačí, když po aktualizaci nenaběhne Grub. Už jenom to, že musím něco někde opravovat mě štve. Dneska používám na laptopu LTS verzi Ubuntu ve virtualboxu, protože už se mi ani nechce vytahovat ze skříně velký železo. A když se něco podělá, zkopíruju ze zálohy .vdi a jedu dál. A to nemám žádný armádní NTB. Vlastně jsem ani žádný armádní laptop nikdy neviděl.
Přesně tak, zde je právě krásně vidět, že rozmanitost distribucí je pro nás prospěšná. Ubuntu je špičkový kus software stejně jako Fedora nebo Arch a proč nezmínit Windows nebo MacOS. Běžnému uživateli je dnes již jedno, který OS používá, o tom je možno nalézt spoustu diskuzí. Proč tedy mezi ně nedat rovnítko a brát je takové jaké jsou.
Armádní stroje mě zaujaly, protože rád pracuji venku (a třeba u programování připravuji škvarky nebo jinou dobrotu) a chytré telefony mi zatím nenabízejí potřebnou funkcionalitu (rád bych linux a opravdovou odolnost). Pokud vím, nabízí je Panasonic (mě zaujala řada Toughbook), Getac a Dell Rugged. Zastavil jsem se v jedné prodejně, abych si všechny mohl vyzkoušet a zaujaly mě právě modely Toughbook CF-19 a 30, mimochodem, i české weby tyto stroje recenzují a také já na svých stránkách jsem něco málo uvedl. Kupovat je nové běžný člověk nemůže, cena klidně i okolo 100 000 Kč je alespoň pro mě opravdu nereálná. Já sehnal v tu dobu cca 11 letý CF-30 za cca 6 000 Kč plus externí harddisky a pár nových krytek, to už se dá. Stroji nevadí prudký déšť, sníh ani jiskry od ohně, pracovat opravdu mohu i v rukavicích.
Nejde mi jen o odolnost, ale také spolehlivost, přeci jen použité komponenty jsou asi dost kvalitní a pokud se stroj nevypne ani při opravdu hnusném počasí nebo pádu, klobouk dolů, japonci se tady předvedli opravdu náramně. Pasivní chlazení mi plně vyhovuje, stroj se zahřeje jen při delší kompilaci.
Arch s MATE a Q4OS s Trinity fungují parádně, takže ještě několik let nejspíše nebudu stroj měnit. Jediné, co chybí, je GPS model, ten je k dispozici např. u CF-19 MK7 a vyšších nebo u CF-20, tyto jsou cenově zatím trochu mimo, takže počkám.
Vábení Archu zatím odolávám, byť nad přechodem v pravidelných intervalech uvažuji. Tak třeba jednou. Minimálně Arch wiki je opravdu špičková.
Ohledně "armádního stroje" teda koukám, že si to někdo dobrovolně pořídí. Ty klávesnice Toughbooků jsou tragické (ať už CF-19 či CF-20, tahle nevypadá o nic líp).
Nicméně bych se rád zeptal redakce, jestli by ten článek nešlo příště trochu upravit? Alespoň omezit "zajímavé" (existuje i spousta jiných přídavných jmen) a rozdělit některá souvětí, která nedávají smysl. U článku na titulce bych očekával alespoň minimální péči...
Ano, klávesnice CF-30 není nic úžasného a u CF-19 je to pro nás dlouhoprsťáky ještě náročnější. Tyto stroje nejsou primárně dělané na psaní delších textů, takže pokud to jde, připojím klávesnici externí. Zamrzí i chybějící podsvícení klávesnice.
Jak jsem uváděl minule, všichni jsme jiní a opravdu existují lidé, kterým tyto stroje vyhovují. Někdo si CF-19 bere na cesty třeba pod stan a moc neřeší počasí, kamarád má z firmy malý notebook UMAX a i ten už pár let drží, i když samozřejmě do deště určený není. Já si na dovolenou elektroniku neberu, rád však pracuji venku, kde využiji odolnost, spolehlivost a třeba i parádní podsvícení mého stroje.
Za neobratná souvětí se omlouvám, spisovatel holt nejsem, pokud však článek splnil svůj účel a alespoň někomu pomohl, budu jen rád, proto jej přeci píši.