Instalace
Co se dozvíte v článku
Z běžných linuxových distribucí jsme zvyklí na instalátory, které běží na Linuxu. Když chcete systém nainstalovat, nabootujete z instalačního obrazu do live systému, v kterém se instalátor pustí jako desktopová aplikace, nebo přímo do instalátoru samotného.
Instalátor Fedora Asahi Remixu je jiný. Jedná se totiž o skript, který pouštíte přímo v macOS. Jde o shellový skript, který pouští další shellové skripty a skripty napsané v Pythonu, přičemž samotné jádro instalátoru je také v Pythonu.
Na stránce Remixu tak jen najdete odkaz na skript, který můžete zkopírovat do terminálu a pustit. V textovém rozhraní instalátoru budete dotázáni na několik základních otázek: kolik místa uvolnit pro Linux, kolik nechat macOS, které desktopové prostředí chcete nainstalovat atd. Po samotné instalaci budete vyzváni, abyste počítač restartovali a po opětovném startu potvrdili změnu zabezpečení, aby počítač vůbec nabootoval něco, co není od společnosti Apple.
Tento přístup umožnil autorům velmi rychle vyvinout instalátor. Řešení má ale i citelné nevýhody. Kromě toho, že má pouze textové rozhraní, také neumožňuje zašifrovat disk, což lze dnes považovat za základ zabezpečení počítače. Pro macOS sice existují nástroje pro práci s linuxovými souborovými systémy, ale žádný neumí pracovat s LUKS. Způsob, jak disk včetně kořenového oddílu dodatečně zašifrovat, existuje. Pokročilejší uživatel ho zvládne, ale je to na hony vzdálené pohodlnosti z běžných linuxových instalátorů, kde je to otázka zaškrtnutí jedné volby a nastavení hesla.
Je taky dobré doplnit, že instalátor standardně počítá s instalací do dual bootu. Nejsem si ani jistý, jestli vůbec nabízí variantu smazání macOS. Aktualizace firmwaru jsou totiž součástí aktualizací systému, takže bez macOS byste se připravili o aktuální firmware.
Vývojáři Asahi Linuxu se nechali slyšet, že by v budoucnu rádi přišli s plnohodnotným instalátorem běžícím na Linuxu, který by taková omezení neměl. Postavený by měl být údajně na Calamares. Zatím jsem ale žádný posun tímto směrem nezaznamenal. Myslím, že to aktuálně není priorita.
Zkušenosti z používání
Fedora Asahi Remix jsem používal na macbooku s M1 Pro dohromady několik měsíců. Hned ze začátku mě překvapilo, jak systém opravdu pěkně a rychle funguje. Co je prohlašováno za funkční, to funguje opravdu slušně. Vývojáři Asahi Linuxu se nesnaží tlačit uživatelům nové ovladače a vlastnosti co nejrychleji.
Software
Co se týče softwarové nabídky, u open-source software, který najdete běžně v repozitářích, nebudeme mít problém. Prakticky vše najdete i zde. Pro linuxové distribuce dnes patří ARM64 mezi standardně podporované architektury a podpora se řešila dávno před tím, než nějaký Apple silicon pro notebooky a desktopy vůbec vznikl. Pár výjimek se najde, ale je jich opravdu hrstka.
Horší to je s proprietárním softwarem. Ten často ve verzi pro ARM64 na Linuxu není k dispozici. Zapomeňte tak na nativní Spotify, Slack nebo Chrome. Dokonce ani Mozilla neměla donedávna oficiální linuxové buildy Firefoxu pro ARM64. Některé aplikace jsou jen webové zabalené s Electronem a zpravidla se dají používat přímo v prohlížeči. U některých vám pomůže jen emulace.
Widevine, který slouží k přehrávání DRM obsahu (Netflix a spol.) také není oficiálně dostupný pro ARM64 na Linuxu. Komunita si ale všimla, že v ChromeOS k dispozici je. Ve Fedora Asahi Remixu tak najdete balíček, který ze serverů Googlu stáhne Widevine pro ChromeOS a umístí jej do cesty, kde jej najdou prohlížeče. Funguje to, ale oficiální to není, takže se člověk nemůže moc spolehnout na to, že to bude fungovat i v budoucnu, ale to vlastně nemůže v případě Googlu ani u oficiálně podporovaných služeb.
Emulace
Vývojáři Asahi Linuxu doporučují dva nástroje pro spouštění jednotlivých x86(_64) binárek na ARMu. Prvním z nich je Box64, ale v poslední době se začali přiklánět k FEX-Emu. Vypadá to, že toto bude výchozí emulátor, s kterým se budou hlouběji integrovat.
Jak by to mohlo v budoucnu fungovat, ukázali nedávno na příkladu Steamu. Ten, stejně jako hry, které se přes něj distribuují, nemá verzi pro ARM. Vývojáři Asahi Linuxu ale vytvořili balíček, který se o všechno postará za uživatele. Při instalaci Steamu nainstaluje také FEX, vytvoří pro něj rootFS s x86_64 binárkami Fedory, aby měl Steam splněné všechny závislosti, a ještě k tomu nainstaluje mikrovirtualizační nástroj mu. X86_64 binárky totiž předpokládají velikost stránky 4 kB, zatímco Apple silicon má 16 kB. Tohle samotný FEX nevyřeší, takže běží ještě v mu.
Instalace chvíli trvá, protože se toho musí hodně stáhnout a nastavit, ale pak se spustí Steam a běží pěkně jako na počítači s procesorovou architekturou x86_64. Windowsové hry běží nad několika vrstvami abstrakce (běží nad Protonem, ten společně se Steamem běží nad FEXem a FEX ještě běží nad mu). Dopad na výkonnost je ale překvapivě malý, na M1 Pro běží slušně i celkem náročné hry.
V budoucnu očekávám, že to bude podobně fungovat pro veškeré x86(_64) binárky. Prostě se rozhodnete nějakou pustit a Asahi Linux se o to s pomocí FEX a mu postará. Zatím to tak ale funguje jen se Steamem a jinak je to ruční práce.
Horší to je, pokud potřebujete emulovat celý x86_64 systém ve virtuálním stroji. GNOME Boxes to nerozdýchají vůbec, protože s tímto scénářem vůbec nepočítají. Blýská se ale na lepší časy, protože budu vývojáři Boxes jeden Macbook půjčovat, aby to mohl debuggovat a opravit. Virt-manager emulaci v Qemu dokáže využít, ale propad výkonu je obrovský. Nevím, jestli existují nějaká nastavení, která to zlepší, ale ve výchozí nastavení to je na hraně použitelnosti.
Výdrž na baterii
Výdrž na baterii je u Asahi Linuxu nižší než u macOS, ale dle zkušeností uživatelů není rozdíl zase tak velký. U macbooku s M1 Pro Apple na stránkách deklaruje, že vydrží až 12 hodin. S Fedora Asahi Remixem mi vydrží při běžné kancelářské práci odhadem 9 hodin, je ale třeba říct, že se jedná o dva roky starý notebook s baterií, která už určitě nebude na 100 % původní kapacity, takže 12 hodin by na něm zřejmě nebylo dosažitelných ani v macOS.
Nicméně v macOS je spotřeba určitě stabilnější. Vzhledem k tomu, že Asahi Linux stále nepodporuje hardwarovou akceleraci dekódování videa, stačilo na YouTube pustit 4K video a odhadovaná výdrž se najednou propadla skoro na polovinu. Na macOS je ten propad podstatně menší.
Propastný rozdíl ve spotřebě je pak v režimu spánku. Asahi Linux nyní vlastně ani žádného režimu spánku nedosahuje. Pokud zaklapnete víko, displej se vypne a procesor se podtaktuje na nejnižší frekvenci, ale počítač vlastně běží dál. Podle zkušeností uživatelů se v tomto stavu Macbook vybíjí rychlostí 1,5–2 % baterie za hodinu, což je mimochodem asi čtyřikrát rychleji než u notebooků s čipsety od Intelu, které se opravdu uspí. Pořád to znamená výdrž z plné baterie dva dny, což na zaklapávání a přenášení během dne bohatě stačí, ale už se nemůžete spolehnout na to, že ho necháte přes víkend „uspaný“ a v pondělí ho nenajdete úplně vybitý.
Výkon
Jak už jsem psal, dle zkušeností vývojářů Asahi Linuxu a také některých uživatelů, jsou operace, které jsou podstatně rychlejší v Linuxu než v macOS. Sám takové srovnání nemám. Drtivou většinu času na Macbooku jsem strávil v Linuxu. Mám ale srovnání mezi daným Macbookem a XPS13 z roku 2022. Ač XPS13 má i7–1360P, což svého času patřilo k tomu výkonnějšímu, co bylo v noteboocích k vidění, Macbook s M1 Pro nad ním v rychlosti kompilace s přehledem vyhrával.
Flatpak e-mailového klientu Evolution dokázal zkompilovat za 4,5 minuty, zatímco XPS13 za 6,5 minuty. U XPS13 bylo zjevné, že velmi rychle narazí na thermal throttling, takže výkon procesoru nemůže ani naplno využít. Je třeba říct, že to nebylo úplně fér srovnání XPS13 je podstatně menší a lehčí notebook než Macbook Pro, ale myslím si, že i kompaktnější Macbook by nad XPS13 vyhrál.
Pro koho?
Myslím si, že někoho, kdo používá macOS, dílčí výhody Asahi Linuxu asi těžko přesvědčí, aby přešel u svého Macbooku na Linux. Zajímavější to může být pro někoho, kdo chce Linux a chce ho používat na stroji s výborným poměrem výkon/spotřeba. Tady ale Apple siliconu roste konkurence. Snapdragon X má podobné parametry. Zatím mu chybí dobrá podpora v Linuxu, ale myslím si, že se ní postupně dopracujeme. Qualcomm není úplně proslulý dobrou podporou Linuxu, ale myslím, že i jeho přístup se postupně mění.
S nejnovější generací mobilních procesorů od Intelu vyvstává otázka, jestli vůbec budeme muset kvůli výdrži na ARM přecházet. Výdrží totiž konkurenci dorovnal. Taky už při lehčí práci vydrží 15–20 hodin. Ztrácí ve vícejádrovém výkonu, ale popravdě kolikrát na přenosném notebooku vytížíme všechna jádra?
Můj osobní závěr je takový, že na pracovním notebooku se budu dál držet x86_64 od výrobce, který sám zajišťuje podporu pro Linux. Už jsem si zvykl na věci jako instalace firmwaru přímo z Linuxu, fungující čtečka otisků prstů a podobně. Pokud je pro vás v práci architektura x86_64 ta hlavní, je notebook s ARMem přes veškerou snahu stále omezující. Jako domácí notebook si ale Macbook s Asahi Linuxem dokážu dost dobře představit.
