Vlákno názorů k článku Ataribox: legenda se vrací poháněna Linuxem a procesorem AMD od Dusan Holub - Hejtři se můžou rozkrájet, ale faktem zůstává, že...

Hejtři se můžou rozkrájet, ale faktem zůstává, že těch pár pixelů na CRT v mizerném rozlišení mělo kolikrát lepší nápad, hratelnost i závabu, než lecjaká moderní "pecka", po které za pár měsíců málem nevzdechne ani pes. Jasně, není všechno z jednoho pytle. A fakt, že většinu těch starých pecek můžete (možná i legálně) stáhnout z netu a pustit na RPi za pár korun přinese víc zábavy než kdo ví co. Příklad: Playstation 2 jsem prodal, když jsem zjistil, že jsem to asi dva roky nepustil. Pak jsem si koupil Nintendo Wii. To už bylo lepší, ale práší se na ně také. PS3 jsem kvůli jedné hře co mi přišla zajímavá nekupoval a PS4 kvůli jiné jedné hře kupovat nebudu. Ale staré pecky z osmibitu mají stále smysl. Kdo nezažil, nepochopí.
PS. Minulý týden to bylo 30 let, co jsem si domů přivezl Atari 800 XL. Byla to nejlepší investice mého života, protože jsem neměl kazeťák, tudíš co jsem si nenapsal jsem prostě neměl.

Ono je spis smutny to, ze ten 8mibit s 5W odberu by vpohode i dneska byl schopnej ridit trebas veskerou automatizaci (o pardon IOT) rodinyho domku ... a to s prstem v nose. Jo, asi by to nekomunikovalo po ethernetu ... ale seriovej i paralelni port to uz tenkrat melo.

Tak dnešní jednočipy jsou svou tepelnou ztrátou srovnatelné, ne li menší a umí mnohem víc, takže i na ten ethernet dojde. Ovšem pak jde řídit lustr z ajfounu a to je khůl.
Teda, když to tak po sobě čtu, myslím, je by fakt bylo mnohem více khůl řídit domek krz starý osmibiťák. :) Modbus do toho Atárka v pohodě dostanu, interface do ethernetu vyřeším, to není problém. To zas budou Vánoce! Jdu napsat ženě omluvnou smsku.

Je to jenom nostalgie, psávalo se v assembleru a ještě se se váhalo jestli tu nebo onu instrukci aby se ušetřily jeden nebo dva takty procesoru. Dnes je nadbytek výkonu, co se dřív vešlo do 1kB programu, bylo pro jeden specifický kus HW je dnes ve velikosti megabajtů, protože se ve vyšších jazycích použijí už odladěné knihovny a tvorba takového programu je řádově rychlejší.

Když se podíváte na specifikaci počítače přistávacích Měsíčních modulů programu Apollo, tak je dnes řádově lepší i programovatelná kalkulačka.

Na to jsou dneska Arduino nebo Raspberry a výkonnější klony. Umí to spoustu věcí a je kolem toho stejná komunita jako tehdá kolem těch 8bitů. Akorát rozměry a komunikační možnosti (IoT atp.) jsou úplně jinde.