Sinclair BASIC, podobně jako jiné implementace, dovoloval docela pokročilé ladící operace. Bylo možné instalovat breakpointy (STOP) nebo program zastavit klávesovou zkratkou, v přerušeném programu si vypisovat čísla proměnných, měnit jejich hodnotu, téměř libovolně upravit zastavený program před i za breakpointem a to včetně řádku, na kterém byl breakpoint instalován (kdo z vás to má, pánové), a pak vesele pokračovat dál od místa, kde k přerušení programu došlo.
A to samé umožňoval i Basic v ZX80, kde se musel vejít celý s rutinami operačního systému a půlkilovou mapou znaků do 4kB (oproti Spectru ale neměl možnost mít více příkazů na řádek). V této úspornosti se BASICu nevyrovná ani Forth.
Ahoj Pavle! (btw na ten Interlisp si snad udělám čas příští týden).
Možná bych Forth v tomto porovnání nezatracoval. Jednoduché Forthy se dají vecpat do dvou sektorů na disketě, takže do 256 bajtů - tady ovšem závisí, co se dá použít z OS. Pokud má OS základní IO, tak je to docela trivka, protože se dá i postupovat například podle návodu na FigForth.
Z toho, co jsem viděl v ROM Jupiter Ace, hodně pochybuji, že by bylo možné napsat operační systém pro ZX80 ve Forthu tak, aby poskytoval uživateli stejné možnosti, jako ten s BASICem. Asi by bylo velmi zábavné pokusit se si tento názor vyvrátit :-)
Na druhou stranu, od určité hranice (asi někdo kolem 8 KiB ROM) by Forth zřejmě už nabízel lepší poměr velikost/funkčnost.