Jak se říká: „Ve vesmíru vás nikdo neuslyší křičet,“ tedy, pokud nemáte nějakou vysílačku. Ve hře Beacon se vžijete do role kosmonauta, ztroskotajícího na neznámé planetě a neznámými příčinami. Aby toho nebylo málo, objeví obrovskou citadelu jedné mimozemské civilizace.
Skákačka s prvky adventury
V prvních minutách hry je vaší jedinou starostí, abyste zjistili, co se stalo a jak si z planety zavolat pomoc, když byla vaše loď nárazem o povrch planety naprosto sešrotována. Váš parťák bohužel zaklepal bačkorama, a tak se musíte spolehnout pouze na svou osobu. Beacon je pojat jako skákačka s prvky adventury. Ovládání je minimalistické. Jde se pouze pohybovat dopředu, dozadu a skákat do vzduchu. Výskok může být podpořen jetpackem.
Ten však nevydrží dlouho a vynese vás jen o pár metrů výš. Pokud se vám podaří spadnout z moc velké výšky, je vaše postava na chvíli ochromena a stává se tudíž snadným cílem pro strážní věže. Po zabití se rodíte nedaleko místa vaší smrti. Všude po planetě se vyskytují objekty, s jimiž je možná interakce. Když se k takovému objektu přiblížíte, je vám oznámeno, že je možné stisknout tlačítko X. Poté většinou váš herní avatar pronese nějakou hlášku nebo spustí knoflík od něčeho…
Cesta k cíli
Level design je primitivní. V podstatě se jedná o to, že jdete chodbou neustále dopředu. Po chvilce narazíte na tlačítko, po jehož zmáčknutí se otevřou dveře, jež jste asi před minutou míjeli. Čeká vás tedy nudný návrat zpět, přičemž musíte překonat znova tytéž překážky.
Cestu vám občas ztíží palebné věže neznámé mimozemské rasy. Na hádanky a složitější překážky však můžete rovnou zapomenout. Hra navíc nedisponuje zrovna dlouhou herní dobou. Celou jí projdete maximálně do několika desítek minut. Prostředí se moc nemění. Občas zavítáte do mimozemské citadely, ovšem podstatná část hrací doby se odehrává v tunelech jeskyně.
Vizuální orgie
Po grafické stránce se naopak hra povedla. Retro styl vám dá vzpomenout na hry z devadesátých let a ani ve vysokém rozlišení nejsou objekty rozmazané. Autor opravdu myslel po grafické stránce na vše a zaměřil se i na takové detaily, jako zvolení vhodného fontu ke komentářům. Po zvukové stránce už je to slabší. Na pozadí hraje jedna skladba, kterou bych hodnotil jako poslouchatelnou.
Na zadek si z ní však nesednete. Většina akcí je ve hře doprovázena zvukem. Všechny zní však velmi podobně a jejich drobná rozdílnost by rozhodně neuškodila. Animace jdou ruku v ruce s grafikou. Animované jsou však i takové detaily jako poblikávání hvězd v pozadí a kouř vycházející z trysek vašeho jetpacku.
Shrnutí a závěrečné hodnocení
Beacon je klasická oddechovka na zabití několika minut času. Herní soubory mají něco málo pod dvacet mega a dohrání vám nezabere ani půl hodiny. Navíc se nejedná o extrémně složitou hru. I když budete hodně umírat, díky reinkarnaci blízko místa smrti vás nic zdržovat nebude. Nečekejte příliš a nebudete ani zklamáni. Pořád se jedná o solidní hru, podobnou tisícům flashovek všude po internetu.
ČLÁNKY DO MAILU