Me by se libila distribuce s konzervativnim zakladnim systemem, tj. klidne starsi kernel, zakladni knihovny, ale taky treba klidne starsi gnome. Neco jako LTS zakladni system. A edge verze aplikaci typu browser, multimedia, foto processing ... klidne i staticky kompilovane od vyrobcu. Jeste jsem na neco takoveho nenarazil.
No referenčně jsem si našel verzi firefoxe v centos 5.8: http://mirror.centos.org/centos/5.8/updates/i386/RPMS/ a mají tam firefox 10. OpenOffice koukám 3.1, gimp 2.2 jestli jsem se dobře díval. To je všecko starý na mě. Navíc bych chtěl mít v distribuci možnost super snadno nainstalovat software třetích stran typu opera, chrome atd.
Starší jádro znamená nefunkční hardware, starší základní knihovny znamenají bezpečnostní díry a starší GNOME… já GNOME nepoužívám, ale vždycky, když jsem byl uvázlý na starší verzi prostředí, strašně mi vadily neopravené chyby (zvlášť když už byly vyřešené v novějším vydání).
Tedy ne, neděkuju.
Právě že mě typicky přestane fungovat hardware, který předtím normálně fungoval, po updatu jádra ;-|. např. se mi to nedávno stalo s wifi. Po updatu přestal správně fungoval dual monitor, atd atd. Jinak s neopravováním chyb ve starších verzích souhlasím. Nadruhou stranu s novou verzí něco opraví, ale je tam zas x něčeho co nefunguje, a předtím fungovalo ...
Ach jo. Místo, aby se vložilo úsilí do opravení knihoven, které neumí v systému koexistovat v různých verzích, řeší se symptomy. Čili opět workaround workaroundu, který má ale tolik nedostatků, že to bude chtít nějaký workaround... A je to vhodné jenom pro člověka, který dokáže ručně zajistit, že se nerozbijí workaroundy v těch jednotlivých chrootech...
Jako "because we can!" je to dobrý, ale tohle snad nikdo nemůže brát vážně. Nebo už ta distribuční obsese dosáhla takových rozměrů?!
Vy jste to moc nepochopil, v tomto případě nejde o to, že by tam ty knihovny nemohly existovat, ale o to, že by je tam musel někdo (expert) nainstalovat, nastavit aplikace tak, aby je používaly a podobně. Tato multidistribuce využívá práci jiných (tvůrců jiných distribucí), které toto již udělali, nainstalovali tu správnou knihovnu na správné místo, a fungují jim s tím aplikace. Uživatel této multidistribuce pak těží z výhod již hotových řešení, nemusí sám instalovat potřebné komponenty, nebo doufat, že tvůrci zrovna té jeho jedné distribuce podporují zrovna tu verzi kterou ono potřebuje, uživatel má větší záběr, není omezen na funkcionalitu jednoho distra. To je dost velký rozdíl oproti vaší mylné představě, že to je řešení nemožnosti mít víc verzí knihoven v systému :)
Ale ano, myslím, že jsem to pochopil.
Zkusím to teda napsat jinak:
1. pokud používané knihovny a aplikace umí koexistovat v různých verzích (a např. s různými patchi), tahle akce řeší problém krolomně (nepotřebuji x chrootů, stačí mi x knihoven)
2. do promyšlení, zrealizování, propagace a provozování téhle věci bylo vloženo úsilí X s efektem Y, který má promémy Z. Podle mě by bylo lepší snažit se Y dosáhnout jinou cestou. Možná by to chtělo víc úsilí než X, ale odpadla by drtivá většina Z.
Např. si dovedu představit, že by se postavil repozitář typu portage, kde by byly knihovny a aplikace ve verzích, které by odpovídaly jednotlivým distribucím. Včetně příslušných patchů. Dost slušnou infrastrukturu pro něco takového mají např. macports (software se instaluje do zvláštního adresáře a potom hardlinkuje do systému, proto se dá rychle a elegantně přepínat mezi aktuálně používanými verzemi).
Pak bych např. napsal "metaports install firefox@debian-sid" a nainstaloval by se mi firefox takový, jaký má Debian Sid. Nebo "metaports switch-os debian-sid" a všechny nainstalované balíky by se překlopily do verzí, které má Debian Sid - takže bych pomocí jednoho příkazu mohl přecházet z čehokoli na Debian Sid.
Mám pocit, že si lidi pořád málo uvědomují, že distribuce se liší v podstatě jenom v tom, jaké verze balíčků mají a jaké na ně aplikují patche. Čili celkem nic, co by slušně napsaný systém portů nemohl zvládnout.
1) Prekvapive, ve vetsine pripadu to umi aplikace, umi knihovny, ale distribuce to nepodporuje.
2) Prekvapive distribuce se PREDEVSIM lisi v tom, jaky maji package manager.
Zaver: Bedrock si dal spoustu prace s tim pouzivat existujici binarni balicky. Pritom pokud by pouzival treba jen existujici source balicky, zvladnul by vice s mensimi problemy. Jenze by to znamenalo, ze by musel pouzivat VLASTNI package manager a napsat kvalitni package manager co spravne resi zavislosti neni sranda.
> Prekvapive distribuce se PREDEVSIM lisi v tom, jaky maji package manager.
Ono těch managerů zase tolik není, ne? Napadá mě jenom (na úrovni souborů) dpkg, rpm, pacman, portage. A distribucí je kvadrilion...
Spíš bych ten rozdíl viděl v těch repozitářích (každá přiblblá pidi distribuce musí mít vlastní repo...). A problém je v nepraktickém formátu zdrojových balíčků (kdyby měla každá distribuce pěkně zdrojáky v gitu, to by se to mergovalo, porovnávalo, importovalo :)
> Jenze by to znamenalo, ze by musel pouzivat VLASTNI package manager
To snad ani ne. Neznám portage, ale předpokládám, že by takové meta-repo s trochou úprav snad mohl zvládnout. Nebo ty zmíněné macports. Největší problém by byl imho s:
1. strojovým zpracováním zdrojových balíků jedotlivých distribucí a jejich přelití do meta-repa
2. poupravení buildovací/runtime infrastruktury tak, aby se aplikace linkovaly s patřičnou verzí knihoven
3. (nejtěžší problém) vymyslet, jak do systému dostat dvě stejné verze knihovny ve stejné verzi, ale s různými patchsety
Stejně si myslím, že by se nakonec zjistilo, že 99% distribucí má v podstatě stejný obsah až na branding a grafiku ;)
Ten nejtěžší problém řeší například nix package manager http://nixos.org (používám jako hlavní OS už hodně dlouho).
Libovolné množství libovolně nakonfigurovaných balíčků může existovat najednou, včetně binární distribuce z build-farmy, bezpečná instalace bez root práv a bez vzájemného ovlivňování uživatelů, rollbacky, snadná upravitelnost jednotlivých balíčků, ...
:-) Pokud mě přijmou, tak o tom budu mluvit na http://www.linuxdays.cz/
<i>1. pokud používané knihovny a aplikace umí koexistovat v různých verzích (a např. s různými patchi), tahle akce řeší problém krolomně (nepotřebuji x chrootů, stačí mi x knihoven)</i>
Pokud se nudíte, nemáte co na práci, a chce se vám zjišťovat závislosti, tyto pak testovat zda opravdu fungují, tak ano. V opačném případě je k dispozici hotové řešení (distro XY) realizované v Bedrocku...
<i>2. do promyšlení, zrealizování, propagace a provozování téhle věci bylo vloženo úsilí X s efektem Y, který má promémy Z. Podle mě by bylo lepší snažit se Y dosáhnout jinou cestou. Možná by to chtělo víc úsilí než X, ale odpadla by drtivá většina Z.</i>
Nepochopil jste to, Bedrock chce aby uživatel nemusel vynakládat žádné úsilí, protože na to prostě třeba nemá čas, nebo znalosti.
<i>Např. si dovedu představit, že by se postavil repozitář typu portage, kde by byly knihovny a aplikace ve verzích, které by odpovídaly jednotlivým distribucím. Včetně příslušných patchů. Dost slušnou infrastrukturu pro něco takového mají např. macports (software se instaluje do zvláštního adresáře a potom hardlinkuje do systému, proto se dá rychle a elegantně přepínat mezi aktuálně používanými verzemi).</i>
A jistě se hlásíte jako dobrovolník, který to vytvoří a bude udržovat :) Není lepší řešení ala Berock, kde nic takového nepotřebujete?
<i>Pak bych např. napsal "metaports install firefox@debian-sid" a nainstaloval by se mi firefox takový, jaký má Debian Sid. Nebo "metaports switch-os debian-sid" a všechny nainstalované balíky by se překlopily do verzí, které má Debian Sid - takže bych pomocí jednoho příkazu mohl přecházet z čehokoli na Debian Sid.</i>
Jistě, ale je to práce navíc, zbytečná.
<i>Mám pocit, že si lidi pořád málo uvědomují, že distribuce se liší v podstatě jenom v tom, jaké verze balíčků mají a jaké na ně aplikují patche. Čili celkem nic, co by slušně napsaný systém portů nemohl zvládnout.</i>
Bedrock využívá právě těchto odlišností, aby získal maximum hotové práce ze všech distribucí.
...Tak jsem si melancholicky vzpomněl na pionýrská léta windows. S firemním počítačem COMPAQ přišly diskety Windows 3.1 (anglické) a měly i užitečné kancl nástroje (typu Works, organizer). Já měl české 3.1 a kdosi půjčil anglické už 3.11 for Workgroups! které podporovaly síťové spojení. A tak jsem si také udělal vlastní distribuci :-) Od každého to nejlepší. Kupodivu pokrok v té době býval mírný, takže mi systém vydržel snad asi rok.
Internet Info Root.cz (www.root.cz)
Informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2021 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena.