Pokud mě paměť neklame, existovala ADA už v 70. letech. (Počátkem 80. let získala ISO normu). Tehdy byla považována za nejdokonalejší jazyk spolu s PL/1. Ale PL/1 byla součástí systému IBM a tak se ADA používala pouze na počítačích jiných výrobců, proto tak malé rozšíření. (K nám prakticky nepronikla). Jenže šílený devítiprůchodový kompilátor PL/1 se ukázal jako totálně nepřenosný a ADA má snad volné pole - není-li pozdě. Mimochodem - v těch dobách se (u těchto jazyků) použití debuggeru považovalo za něco beznadějně zastaralého a směšného a vážně to nebylo za potřebí, protože na chytání chyb byl kompilátor. Jinak co se týče těch družic - pokud je někdo takovej blbec (Lockheed), že počítá ve stopách a pak je zapomene převést na metry - nepomůže ani ten nejlepší jazyk.
Ještě maličkost - GNAT není kompilátor ale translátor ADA->C.
>Ještě maličkost - GNAT není kompilátor ale >translátor ADA->C.
Není pravda. GNAT rozhodně negeneruje žádný céčkový kód, který by se dál parsoval atd. Naopak překlad celkem rychlý. GNAT překládá do mezikódu, ze kterého nějaká vrstva GCC vyrábí stroják. (Existuje i JGNAT, který generuje Javy bytecode.)
GNAT generuje "nejnizsi platformove nezavisly (NPN)" kod. Je to mezistupen kompilace. Touto fazi prochazi take kompilace jazyka c/c++ pod gcc. Takze je to ADA->...->NPN->...->binar, a taky C/C++->...->NPN->...->binar. Pepa
V uvedeném případě byl program testován jistě dokonale, pouze se jaksi nepočítalo s tím, že data dostává v jiných fyzikálních jednotkách - dokud se sonda nerozbila o povrch Marsu. Je to příklad toho, že nelze dělat spolehlivé a bezpečně programy, pokud jsou firemní nebo místní zvyklosti důležitější, než mezinárodní normy. (Co mi to jen připomíná?)
