Vývojářský software

Ještě před rokem jen málo firem používalo GraphQL na produkci. Situace se ale změnila a většina programátorů dnes chápe, proč je GraphQL užitečné. Otázkou však zůstává, jak ho správně používat a jaká jsou úskalí.

Ve druhé části článku o knihovně Jedi si ukážeme další funkce dostupné při statické analýze zdrojových kódů napsaných v Pythonu. Samozřejmě nezapomeneme na ukázku propojení knihovny Jedi s textovým editorem Atom a taktéž s modulem určeným pro slavný Emacs.

V dnešním článku se seznámíme s knihovnou Jedi určenou pro implementaci automatického doplňování kódu i pro statickou analýzu zdrojových kódů psaných v Pythonu. Popíšeme si i plugin jedi-vim integrující Jedi do Vimu.

Ve čtvrtém článku o knihovně MoviePy si ukážeme, jakými způsoby je možné programově upravovat videa, a to včetně aplikace různých typů filtrů poskytovaných touto knihovnou.

Pátá část miniseriálu o tvorbě aplikací s textovým uživatelským rozhraním založeným na knihovně prompt_toolkit je věnována popisu všech zbývajících ovládacích prvků TUI, a to samozřejmě včetně menu a nástrojových pruhů.

Ve druhé části článku o knihovně Pygments si řekneme, jak navrhnout vlastní filtry určené pro zpracování proudu tokenů. Dále si ukážeme vytvoření nových lexerů, popř. úprav lexerů, které jsou již v Pygments implementovány.

Čtvrtý článek o knihovně prompt_toolkit je věnován popisu způsobu deklarace textového uživatelského rozhraní (TUI) se základními ovládacími prvky rozmístěnými na ploše terminálu s využitím takzvaných správců rozložení.

Dnes se seznámíme se základními vlastnostmi knihovny Pygments, kterou je možné použít pro obarvení zdrojových kódů, konfiguračních souborů atd. Tato knihovna obsahuje podporu pro přibližně 300 jazyků a desítku výstupních formátů.

Ve třetím článku o knihovně prompt_toolkit se seznámíme s formátováním textu, volitelně i se zvýrazněním syntaxe. Posléze si popíšeme i všechny standardní dialogy, které mohou tvořit součást textového rozhraní aplikací.

Ve druhém článku o knihovně prompt_toolkit se budeme zabývat pokročilejšími nastaveními řádky. Ukážeme si zápis víceřádkového textu, použití externího editoru, validaci dat při jejich zadávání a nástrojové pruhy (TUI).

Python ve své základní knihovně obsahuje funkci pro čtení dat zapsaných na standardní vstup. Pro plnohodnotné aplikace s příkazovým řádkem (GNU Octave atd.) je však nutné použít uživatelsky přívětivější řešení.

V dnešní části seriálu o tvorbě rozhraní s Pythonem a frameworkem PySide (přesněji PySide 2) se seznámíme s dalšími možnostmi reakcí na události, které vzniknou v okně či dialogu deklarovaném v jazyku QML.

V dnešní části seriálu o tvorbě aplikací s GUI v Pythonu s využitím frameworku PySide si ukážeme další možnosti nabízené jazykem QML. Oproti předchozí části se však zaměříme na PySide2, Qt 5 a tím pádem i na novější verzi QML.

Minule jsme si ukázali použití souborů UI s deklarací grafického rozhraní. Ovšem programátoři používající Python společně s PySide mají ještě jednu možnost – využít jazyk QML neboli Qt Modeling Language.

V již dvacátém článku o frameworku PySide si ukážeme, jak je možné použít takzvané UI soubory, které obsahují deklarativní popis formulářů či ovládacích prvků (widgetů). Tyto soubory je možné vytvářet například v Qt Creatoru.

Dnes dokončíme téma, kterému jsme se věnovali minule. Ukážeme si, jak lze s využitím knihoven MoviePy + Matplotlib vytvořit animované průběhy funkcí využitelné mj. i při výuce. Také se seznámíme s modulem Animation.

V dnešním článku o frameworku PySide se podruhé budeme zabývat způsobem použití formátu SVG (Scalable Vector Graphics). Minule jsme si řekli, jak se SVG vykresluje, dnes si ukážeme mj. i způsob jeho tvorby pomocí třídy QSvgGenerator.

Ve druhé části článku o knihovně MoviePy si ukážeme, jak s využitím kombinace knihoven MoviePy + Matplotlib vytvořit animované grafy. Nejedná se jen o pouhé efekty, animované grafy lze využít pro zobrazení složitějších funkcí.

Dnes si popíšeme možnosti knihovny MoviePy, která umožňuje programovou tvorbu videa a třeba i animovaných gifů. Kromě toho ji lze použít i pro nelineární editaci videa: aplikaci efektů, práci s titulky a podobně.

V dnešním článku o frameworku PySide se seznámíme s použitím formátu SVG (Scalable Vector Graphics), a to jak při zobrazování jednotlivých widgetů, tak i při rasterizaci SVG do bitmapového obrázku (QBitmap, QPixmap).

V dnešní části seriálu o tvorbě uživatelského rozhraní v Pythonu si ukážeme některé zajímavé možnosti ovlivnění stylů vykreslování ovládacích prvků, které programátorům nabízí knihovna PySide díky podpoře kaskádových stylů (CSS).

V dnešní části seriálu o knihovnách určených pro tvorbu GUI v Pythonu si ukážeme, jakým způsobem je možné v knihovně PySide nastavit styl vykreslování ovládacích prvků (widgetů), oken i celých dialogů.

Dnes si ukážeme další možnosti konfigurace standardních dialogů, které tato knihovna programátorům nabízí. I když se totiž jedná o standardní dialogy, je u nich možné některé jejich vlastnosti měnit podle potřeb aplikací.

Dnes se budeme zabývat způsobem použití standardních dialogů, které je možné v aplikacích využít. Jedná se jak o skutečně základní dialogy (zobrazení zprávy, vstup textu), tak i o dialogy komplikovanější.

V popisu widgetů dnes budeme pokračovat. Nejprve si popíšeme použití splashscreenu, pak probereme všechny ovládací prvky založené na obecném posuvníku. Jedná se o scrollbar, klasický posuvník a otočný prvek (dial).

Dnes si popíšeme složitější ovládací prvky, které jsou však v aplikacích poměrně často používány. Jedná se o tabulky představované třídou QTableWidget a o stromy, které naopak vytvoříme z třídy QTreeWidget.

Dnes si popíšeme další používané ovládací prvky. Zaměříme se na prvky pro vstup jednořádkového nebo víceřádkového textu. Jedná se o widgety QLineEdit a QTextEdit, přičemž druhý prvek lze použít mj. i ve funkci HTML prohlížeče.