Vývojářský software

Dnes se seznámíme se základními vlastnostmi knihovny Pygments, kterou je možné použít pro obarvení zdrojových kódů, konfiguračních souborů atd. Tato knihovna obsahuje podporu pro přibližně 300 jazyků a desítku výstupních formátů.

Ve třetím článku o knihovně prompt_toolkit se seznámíme s formátováním textu, volitelně i se zvýrazněním syntaxe. Posléze si popíšeme i všechny standardní dialogy, které mohou tvořit součást textového rozhraní aplikací.

Ve druhém článku o knihovně prompt_toolkit se budeme zabývat pokročilejšími nastaveními řádky. Ukážeme si zápis víceřádkového textu, použití externího editoru, validaci dat při jejich zadávání a nástrojové pruhy (TUI).

Python ve své základní knihovně obsahuje funkci pro čtení dat zapsaných na standardní vstup. Pro plnohodnotné aplikace s příkazovým řádkem (GNU Octave atd.) je však nutné použít uživatelsky přívětivější řešení.

V dnešní části seriálu o tvorbě rozhraní s Pythonem a frameworkem PySide (přesněji PySide 2) se seznámíme s dalšími možnostmi reakcí na události, které vzniknou v okně či dialogu deklarovaném v jazyku QML.

V dnešní části seriálu o tvorbě aplikací s GUI v Pythonu s využitím frameworku PySide si ukážeme další možnosti nabízené jazykem QML. Oproti předchozí části se však zaměříme na PySide2, Qt 5 a tím pádem i na novější verzi QML.

Minule jsme si ukázali použití souborů UI s deklarací grafického rozhraní. Ovšem programátoři používající Python společně s PySide mají ještě jednu možnost – využít jazyk QML neboli Qt Modeling Language.

V již dvacátém článku o frameworku PySide si ukážeme, jak je možné použít takzvané UI soubory, které obsahují deklarativní popis formulářů či ovládacích prvků (widgetů). Tyto soubory je možné vytvářet například v Qt Creatoru.

Dnes dokončíme téma, kterému jsme se věnovali minule. Ukážeme si, jak lze s využitím knihoven MoviePy + Matplotlib vytvořit animované průběhy funkcí využitelné mj. i při výuce. Také se seznámíme s modulem Animation.

V dnešním článku o frameworku PySide se podruhé budeme zabývat způsobem použití formátu SVG (Scalable Vector Graphics). Minule jsme si řekli, jak se SVG vykresluje, dnes si ukážeme mj. i způsob jeho tvorby pomocí třídy QSvgGenerator.

Ve druhé části článku o knihovně MoviePy si ukážeme, jak s využitím kombinace knihoven MoviePy + Matplotlib vytvořit animované grafy. Nejedná se jen o pouhé efekty, animované grafy lze využít pro zobrazení složitějších funkcí.

Dnes si popíšeme možnosti knihovny MoviePy, která umožňuje programovou tvorbu videa a třeba i animovaných gifů. Kromě toho ji lze použít i pro nelineární editaci videa: aplikaci efektů, práci s titulky a podobně.

V dnešním článku o frameworku PySide se seznámíme s použitím formátu SVG (Scalable Vector Graphics), a to jak při zobrazování jednotlivých widgetů, tak i při rasterizaci SVG do bitmapového obrázku (QBitmap, QPixmap).

V dnešní části seriálu o tvorbě uživatelského rozhraní v Pythonu si ukážeme některé zajímavé možnosti ovlivnění stylů vykreslování ovládacích prvků, které programátorům nabízí knihovna PySide díky podpoře kaskádových stylů (CSS).

V dnešní části seriálu o knihovnách určených pro tvorbu GUI v Pythonu si ukážeme, jakým způsobem je možné v knihovně PySide nastavit styl vykreslování ovládacích prvků (widgetů), oken i celých dialogů.

Dnes si ukážeme další možnosti konfigurace standardních dialogů, které tato knihovna programátorům nabízí. I když se totiž jedná o standardní dialogy, je u nich možné některé jejich vlastnosti měnit podle potřeb aplikací.

Dnes se budeme zabývat způsobem použití standardních dialogů, které je možné v aplikacích využít. Jedná se jak o skutečně základní dialogy (zobrazení zprávy, vstup textu), tak i o dialogy komplikovanější.

V popisu widgetů dnes budeme pokračovat. Nejprve si popíšeme použití splashscreenu, pak probereme všechny ovládací prvky založené na obecném posuvníku. Jedná se o scrollbar, klasický posuvník a otočný prvek (dial).

Dnes si popíšeme složitější ovládací prvky, které jsou však v aplikacích poměrně často používány. Jedná se o tabulky představované třídou QTableWidget a o stromy, které naopak vytvoříme z třídy QTreeWidget.

Dnes si popíšeme další používané ovládací prvky. Zaměříme se na prvky pro vstup jednořádkového nebo víceřádkového textu. Jedná se o widgety QLineEdit a QTextEdit, přičemž druhý prvek lze použít mj. i ve funkci HTML prohlížeče.

Dnes dokončíme popis vykreslovacích technik nabízených třídou QPainter. Nejdříve si ukážeme způsob určení oblastí vykreslování a použití bitových masek. Dále se budeme zabývat tzv. ROPs a závěr bude věnován popisu vykreslování textů.

Nástroj diff patří k základním utilitám, s níž se setká většina administrátorů i vývojářů používajících Linux. Ovšem kromě diffu můžeme při porovnávání dvou souborů, popř. i pro jejich synchronizaci použít další nástroje.

V devátém článku o frameworku PySide se budeme zabývat popisem cest (paths), které se v PySide používají pro kreslení složitějších 2D scén mj. s využitím Bézierových křivek a množinových operací aplikovaných na cesty.

V již osmém článku věnovaném tvorbě GUI v Pythonu s využitím PySide se zaměříme na další možnosti nabízené třídou QPainter při tvorbě 2D grafiky. Ukážeme si tvorbu štětců, všechny jednoduché 2D entity i práci s polygony.

V sedmém článku věnovaném tvorbě grafického uživatelského rozhraní v Pythonu s využitím frameworku PySide si ukážeme některé možnosti nabízené třídou QPainter při vytváření 2D grafiky použité v GUI.

Dnes se budeme zabývat zpracováním a zobrazením grafických informací ve frameworku PySide. Jedná se o poměrně rozsáhlé téma, proto si zatím popíšeme třídy QImage, QBitmap, QPixmap a QTransform.

V pátém článku o knihovně PySide si ukážeme, jak se do hlavního okna aplikace přidává menu (samozřejmě i s ikonami a klávesovými zkratkami) a nástrojový pruh. Ve druhé polovině si popíšeme další užitečné widgety, především výběrový seznam.

V úvodní části článku si ukážeme použití přepínacích tlačítek (radio buttons), v části druhé způsob deklarace klávesových zkratek pro widgety a v části poslední se budeme zabývat popisem třídy QMainWindow.