Vývojářský software

Jestli se jedná o recept? Jistě. Jestli se jedná o radu jak nepřipravovat špagety? Také. Opravdu patří článek do kategorie softwarový vývoj? Ano, co vás nemá? Získal jsem vaši pozornost? Skvěle, tak čtěte dál.

V šiestom pokračovaní série článkov o Symfony si spojíme viaceré koncepty, o ktorých sme hovorili v minulých častiach a pridáme flashové správy. Ukážeme si tiež, ako pomocou relácie uchováme vyplnené políčka formulára.

Vo piatom pokračovaní série článkov o Symfony sa budeme venovať validácii dát. V minulom článku sme použili na validáciu dát externú knižnicu Rakit Validation. Symfony má vlastný komponent pre validáciu: symfony/validator.

Vo štvrtom pokračovaní série článkov o PHP frameworku Symfony budeme rozoberať jednoduché formuláre. Keďže je problematika formulárov rozsiahla, bude rozdelená do viacerých častí.

V ďalšom pokračovaní série o frameworku Symfony si povieme niečo viac o request-response cykle, ktorý spracúva komponent HttpFoundation. Popíšeme si aj viaceré funkcie triedy AbstractController.

V druhom článku o Symfony si vytvoríme a opíšeme našu prvú aplikáciu. Pre naše príklady potrebujeme mať nainštalovaný PHP 7.1.3+ a composer. Aplikácie budeme spúšťať pod zabudovaným serverom.

Článok predstavuje Symfony, čo je populárny PHP webový framework, ktorý sa často využíva na tvorbu webových aplikácií. Ide o prvý zo série článkov, v ktorých by som sa rád venoval tomuto frameworku.

GitHub představil první změnu od té doby, co ho v loňském roce koupil Microsoft: nabízí soukromé repozitáře zdarma. Pokud vám stačí tři spolupracovníci, nebudete muset za neveřejné repozitáře platit.

Ještě před rokem jen málo firem používalo GraphQL na produkci. Situace se ale změnila a většina programátorů dnes chápe, proč je GraphQL užitečné. Otázkou však zůstává, jak ho správně používat a jaká jsou úskalí.

Ve druhé části článku o knihovně Jedi si ukážeme další funkce dostupné při statické analýze zdrojových kódů napsaných v Pythonu. Samozřejmě nezapomeneme na ukázku propojení knihovny Jedi s textovým editorem Atom a taktéž s modulem určeným pro slavný Emacs.

V dnešním článku se seznámíme s knihovnou Jedi určenou pro implementaci automatického doplňování kódu i pro statickou analýzu zdrojových kódů psaných v Pythonu. Popíšeme si i plugin jedi-vim integrující Jedi do Vimu.

Ve čtvrtém článku o knihovně MoviePy si ukážeme, jakými způsoby je možné programově upravovat videa, a to včetně aplikace různých typů filtrů poskytovaných touto knihovnou.

Pátá část miniseriálu o tvorbě aplikací s textovým uživatelským rozhraním založeným na knihovně prompt_toolkit je věnována popisu všech zbývajících ovládacích prvků TUI, a to samozřejmě včetně menu a nástrojových pruhů.

Ve druhé části článku o knihovně Pygments si řekneme, jak navrhnout vlastní filtry určené pro zpracování proudu tokenů. Dále si ukážeme vytvoření nových lexerů, popř. úprav lexerů, které jsou již v Pygments implementovány.

Čtvrtý článek o knihovně prompt_toolkit je věnován popisu způsobu deklarace textového uživatelského rozhraní (TUI) se základními ovládacími prvky rozmístěnými na ploše terminálu s využitím takzvaných správců rozložení.

Dnes se seznámíme se základními vlastnostmi knihovny Pygments, kterou je možné použít pro obarvení zdrojových kódů, konfiguračních souborů atd. Tato knihovna obsahuje podporu pro přibližně 300 jazyků a desítku výstupních formátů.

Ve třetím článku o knihovně prompt_toolkit se seznámíme s formátováním textu, volitelně i se zvýrazněním syntaxe. Posléze si popíšeme i všechny standardní dialogy, které mohou tvořit součást textového rozhraní aplikací.

Ve druhém článku o knihovně prompt_toolkit se budeme zabývat pokročilejšími nastaveními řádky. Ukážeme si zápis víceřádkového textu, použití externího editoru, validaci dat při jejich zadávání a nástrojové pruhy (TUI).

Python ve své základní knihovně obsahuje funkci pro čtení dat zapsaných na standardní vstup. Pro plnohodnotné aplikace s příkazovým řádkem (GNU Octave atd.) je však nutné použít uživatelsky přívětivější řešení.

V dnešní části seriálu o tvorbě rozhraní s Pythonem a frameworkem PySide (přesněji PySide 2) se seznámíme s dalšími možnostmi reakcí na události, které vzniknou v okně či dialogu deklarovaném v jazyku QML.

V dnešní části seriálu o tvorbě aplikací s GUI v Pythonu s využitím frameworku PySide si ukážeme další možnosti nabízené jazykem QML. Oproti předchozí části se však zaměříme na PySide2, Qt 5 a tím pádem i na novější verzi QML.

Minule jsme si ukázali použití souborů UI s deklarací grafického rozhraní. Ovšem programátoři používající Python společně s PySide mají ještě jednu možnost – využít jazyk QML neboli Qt Modeling Language.

V již dvacátém článku o frameworku PySide si ukážeme, jak je možné použít takzvané UI soubory, které obsahují deklarativní popis formulářů či ovládacích prvků (widgetů). Tyto soubory je možné vytvářet například v Qt Creatoru.