Free Software Foundation (FSF), Linux Foundation nebo třeba Electronic Frontier Foundation… tyto neziskovky asi zná většina z vás. Název Software Freedom Conservancy (SFC) už ale asi registruje podstatně méně lidí, přitom i tato organizace určitě zaslouží pozornost. Jako jedna z mála se totiž věnuje také důraznému (někdy i soudnímu) vynucování dodržování open-source (copyleftových) licencí.
SFC vznikla 7. dubna 2006, brzy tedy oslaví desáté narozeniny. Organizace sídlí v New Yorku a v jejím vedení najdeme mnoho známých tváří: Karen Sandler a Stormy Peters (obě bývalé ředitelky GNOME Foundation), Mike Linksvayer (bývalý ředitel Creative Commons) nebo Martin Michlmayr (někdejší lídr projektu Debian). V současnosti má SFC pouze tři stálé zaměstnance, ale s pomocí externistů toho zvládají hodně, jak si ukážeme.
Účetní a právní servis
Hlavním cílem organizace je poskytovat zázemí open-source projektům. Nejde ani tak o technické zázemí, jako o zázemí ekonomické, účetní, právní, vyjednávací atp. Zapojené projekty prostřednictvím SFC např. mohou snadno přijímat dary, aniž by musely jakkoliv řešit účetnictví, se kterým už měl nejeden open-source projekt problém. Zaměstnanci SFC projektům poradí také s licencemi, smlouvami a pokud je někdo nebude dodržovat, mohou záležitost řešit z pozice silnější organizace a teoreticky i vzít k soudu.
SFC je méně známá možná právě proto, že řeší záležitosti, které nejsou na první pohled vidět. Nevidí je uživatelé, často ani vývojáři. Aktuálně pod SFC spadá celkem 39 projektů, z nejvýznamnějších jmenujme BusyBox, Git, Godot Engine, Inkscape, Mercurial, phpMyAdmin, PyPy, QEMU, Samba či Wine. Součástí je také několik nesoftwarových projektů, např. Outreachy – původně projekt GNOME Foundation, který se snaží rozšířit řady vývojářek svobodného softwaru.
Pokud jste o těchto projektech v souvislosti se SFC neslyšeli, je to spíš důkaz dobrého fungování organizace, než opaku. Organizaci nejde o propagaci nebo osvětu, na to jsou tu jiné. Jde to to, aby se vývojáři mohli soustředit na samotné projekty a přitom se nedostali do problémů jako např. X.Org Foundation. Ta se už několik let topí v organizačních problémech, neplnila legislativní požadavky na neziskové organizace, atd. Dnes se snaží přejít pod obdobnou organizaci Software in the Public Interest.
Pro přijetí projektu do organizace není třeba splňovat nějaké speciální podmínky. Software by samozřejmě měl být svobodný, dokumentace taktéž. Projekt by měl mít větší počet členů a příznivců, fungovat alespoň rok a být relativně nezávislý (neprovázaný s nějakou firmou). O členství se aktuálně uchází několik desítek dalších projektů. Částečnou kompenzaci za poskytované služby představuje desetiprocentní podíl z darů pro jednotlivé projekty, který si SFC nechává.
Dohled nad dodržováním licencí
Open-source a copyleftové licence jsou poměrně specifické. Na rozdíl od běžného copyrightu při jejich porušení nevzniká přímá škoda. Většina firem v oblasti svobodného softwaru tak porušení důrazně neřeší. Soudní spory stojí peníze a výsledek je nejasný. Ani nemluvě o tom, že nezávislé projekty prostředky pro vedení soudních sporů nemají vůbec. Toto je další oblast, kde je SFC velmi aktivní a snaží se dodržování copyleftových licencí vymáhat.
Je důležité, aby to někdo dělal. Sice z případného vítězství v soudním sporu neplynou takové důsledky jako u copyrightu, ale pokud chceme, aby se licence jako GNU GPL a spol. nestaly jen bezcenným cárem papíru (resp. bezcennou sekvencí bitů), je třeba jejich dodržování hlídat a nedodržování trestat. Dopad a prospěch pro celý ekosystém je v tomto případě větší než pro jednotlivý projekt, jehož licence byla porušena. Zapojení neziskové organizace je v této oblasti ideální řešení.
SFC řeší spory nejen zapojených projektů, ale i dalších, které o pomoc mají zájem a kde existuje potenciálně velký dopad. Drtivá většina problémů se vyřeší mimosoudně a veřejnost se o nich ani nedozví. Častěji jsou licenční podmínky porušeny z nevědomosti, někdy úmyslně. Téměř vždy ale SFC a druhá strana dosáhnou dohody. Základní principy při vymáhání byly specifikovány v září 2015 v dokumentu The Principles of Community-Oriented GPL Enforcement, který SFC vydala společně s FSF.
Související činností je agregace autorských práv. U svobodného softwaru je totiž komplikovanější pojetí autorství a tedy i autorských práv, protože na jednom projektu se často podílí víc lidí – někdy až tisíce. A každý má svůj kousek. SFC v současnosti agreguje autorská práva k Linuxu a Debianu. To znamená, že pokud jste do těchto projektů něco přispěli, můžete autorská práva převést na SFC. Organizace pak bude mít mnohem větší páku při soudních i mimosoudních sporech. Do samotného fungování a působení projektů SFC nijak nezasahuje, pokud se nevymyká základním principům organizace.
Soudy s Westinghouse a VMware
Asi největšího úspěchu SFC dosáhla v roce 2010 ve sporu s výrobcem elektroniky Westinghouse. Podle autora BusyBoxu se provinil tak, známý software použil ve svých televizích a set-top-boxech, ale výsledek redistribuoval pod licencí nekompatibilní s GNU GPLv2. Soud dal autorovi zastoupenému SFC za pravdu a nařídil Westinghouse situaci napravit a zaplatit odškodnění 90 tisíc dolarů. Jak už bylo zmíněno, k soudu se jde jen výjimečně. Podobně se provinilo ještě několik dalších výrobců, ale ti se s SFC a dalšími organizacemi dohodli.
Nedávno začal v Německu soud s VMware, který se ale pravděpodobně bude táhnout ještě řadu měsíců, ne-li let. Zde je žalobcem Christoph Hellwig, který má k dispozici plnou podporu SFC a jejích právníků. VMware podle Hellwiga porušila licenci GNU GPLv2, když v produktu ESXi použila kód z Linuxu a neumožnila přístup ke zdrojovým kódům odvozeného díla. Zde je problém hlavně v tom, že nelze snadno určit hranice jednotlivých součástí ESXi. I kdyby SFC u soudu neuspěla, pomůže rozsudek k vyjasnění oněch hranic. Podrobnosti naleznete v často kladených otázkách.
SFC potřebuje nezávislé peníze
V posledních měsících organizace spustila kampaň, ve které žádá o finanční podporu. Aby byla schopna vykonávat činnost ve stávajícím rozsahu, potřebuje aspoň 2,5 tisíce příznivců, kteří přispějí 10 dolarů měsíčně. Cíl byl zatím splněn z cca dvou třetin. 10 dolarů měsíčně je potřeba pro získání oficiálního statusu podporovatele, se kterým se pojí např. možnost získat tričko, více pravidelných informací o fungování organizace a občas přístup na některé akce. Věnovat ale samozřejmě lze jakoukoliv částku prostřednictvím PayPal nebo Flattru. Bitcoin podporovaný není.
SFC má i korporátní sponzory (např. Google, Red Hat, Linux Foundation, Mozilla a další), ale ideální jsou samozřejmě nezávislé peníze od menších dárců. Organizace se totiž může dostat do střetu zájmů, kdy by měla jít proti svému sponzorovi. Při pohledu na seznam sponzorů je to nepravděpodobné, ale možné.
ČLÁNKY DO MAILU