Hlavní navigace

Briquolo

Petr Šigut

Stavy jsou otevřeny a malou místnost pomalu naplňuje životodárná tekutina, jež se zove voda. Hladina se navyšuje a stoupne ještě více po vhození dřevěných i jiných beden neznámého obsahu. Vaše prkno je již také nachystáno spolu s míčky. Nastává začátek. Snažíte se odrazit míček na bedny, pohřbít jejich konstrukci pod vodní hladinou - což je dost těžké, když dřevo plave - a stát se vítězem. Představujeme vám hru Briquolo.

Briquolo vychází z hráčsky úspěšných her Arkanoid nebo též Breakout. Princip hry je prostý. Pohybujete s malou ploškou různých označení. Proti vám stojí obvykle všemožně uspořádaná legie kostiček přímo si říkajících o nemilé rozbití. Pomocí desky v prvopočátku vystřelíte kuličku a poté ji odrážíte vstříc novým a novějším výpadům. Hra končí v momentě, kdy se obrazovka dokonale vyčistí, a nebo – čemuž by se hráč měl vší silou snažit zabránit – vám kulička proklouzne mimo vaši desku a skončí svůj život v hloubi spodní části obrazovky. Briquolo nabízí dostatečný počet levelů, ale kdyby vám to přece jen bylo málo, součástí je rovněž editor. Myslím si tedy, že o zábavu máte postaráno alespoň na týden.

Briquolo 1

Vypadá Briquolo také k světu, nebo se zohyzděna s rukama tvář zakrývajícími krčí v rohu 16 barev? Naštěstí pro nás to tak není. Mohlo by být lépe, avšak kalokagatia je velmi obtížné docílit. Samotná plocha, na níž se hra odehrává, vypadá magicky. Je pojata ve stylu kouzelné vodní hladiny, ale vidíte-li v ní něco zcela odlišného, bránit vám nebudu. Pohyblivá deska je jednoduchá, zato míček je zpracován precizněji, obzvlášť po sebrání určitých bonusů. Co mi vadí, je absence hudebního doprovodu. Přitom by se tak hodila nějaká pěkná mystická skladba od nejmenovaného autora. Najdeme zde pouze klasické zvuky při rozbití plovací bedny a odrazu. Dobře zpracovaným zpestřením, kterým se hra také liší od mnoha svých vrstevníků, je možnost volby pohledů. V zásadě se vyskytují tři:

Briquolo 2

Klasický pohled – jedná se o omletou leč přehlednou situaci, kdy sledujeme hrací plochu shora.

Zkosený pohled – hráčův pohled svírá s vodní plochou úhel cca 45 stupňů. Tento atypický pohled sice nenabízí takový rozhled, ale rozhodně je zajímavý.

SkateLook – tento pohled není ve standardní nabídce, patří k bonusům. Zda je záporný či kladný, neřeknu, je to individuální – vnímání je subjektivní a smysly nás klamou, Platón: O Jeskyni. Hru sledujete po dobu trvání jakoby z pohledu vašeho prkna. Nevýhodou je zhoršená manipulace a přehlednost. Náhradou vám ale budiž netradiční prožitek.

Briquolo 3

Pohledy se mění pomocí klávesy C. Ovládat se hra dá buď pohyby myší – což mi přijde dosti pohotovější, zvláště, když si nastavíte v menu vyšší citlivost myšky – nebo šipkami doleva a doprava. Co se vzhledu týče, mám ještě menší výtku. Nastavení rozhraní nabízí rozlišení od 640×480 po 1024×768, což sice není nic převratného a mohlo by být vyšší, ale aspoň tak. Vizuálně se mi Briquolo zdá přijatelné, nevidím krom výše zmíněné hudby žádný po hranici volající nedostatek.

Briquolo 4

Jak jsem již naznačil, nachází se ve hře také množství rozličných kapslí alias bonusů. Jsou zde k mé lítosti spíše tradiční. Tvůrčím myšlenkám prostor pramalý byl poskytnut. Setkáme nebo spíše srazíme se tak hlavně se zrychlením, rozdvojením kuličky, zmenšením či zvětšením odrazové plochy, to samé s kuličkou… Dokonce tu pár snad již zažitých standardů chybí. Plavající bedny nejsou nijak zvlášť originální, ale pár (alespoň pro mne) nových a neotřelých přibylo. Některé kostky rotují, různě obíhají, pak zde jsou odrazové plochy, jež kuličku rozpálí na hodně velikou rychlost. Toto mi ostatně v některých kolech občas dost vadilo – váš rozbíječ beden se začne všemožně odrážet, až se dostane do takové rychlosti, kde běžný humanoid již není s to zabránit jeho zkáze.

Briquolo 5

Celý nápad vody se dal využít lépe – vodní říše k nápadům přímo láká. Nechci nijak hanit hru mých herních začátků, jsem pouze názoru, že neustálým omíláním skvostů bez nové ideje dojde k úpadku. Jaký tedy na mně zanechala hra Briquolo dojem? Asi jste mírně na rozpacích. V průběhu recenze jsem ji jednak topil ve vlastní vodě, jednak vyzdvihoval nad hladinu. Po zvážení si myslím, že Briquolo špatnou hrou není. Obsahuje sice věci, kterým nefandím a nepodporuji je, ale grafickým pojetím zcela vyhovuje, a tím nejdůležitějším také – zábavností. Nakonec jsem pro možnost poskytnout jí záchranný člun, ať pádluje, jak umí. Má šanci zakotvit u vašeho hráčského břehu.

Briquolo 6

Instalace je velmi prostá – ze stránek projektu si stáhneme aktuální verzi (v době psaní recenze to je 0.5.2), rozbalíme a klasicky kompilujeme. ./configure; make; make install by měly bohatě stačit, Briquolo potřebuje základní knihovnu SDL, k ní ještě SDL_Mixer a SDL_ttf. Také libPNG, ale ta je součástí většiny distribucí. Hra se spouští příkazem briquolo. Zdá-li se tento název někomu podivný, tak vězte, že autor je Francouz.

Našli jste v článku chybu?
22. 4. 2005 9:35
shMoula (neregistrovaný)
Naprosty souhlas, perfektni klon breakoutu, hraju ji uz nejaky cas (je zarazena v portage gentoo, ale drtil jsem ji i predtim na RedHatech) a bavi me; jenom by me zajimalo, proc by melo byt podle recenzenta rozliseni 1024x768 pri hre malo?
22. 4. 2005 13:17
Uz je to tady zase. Hra, ktera by mohla klidne byt 2D, ale bez akcelerace nepobezi ... no jeste ze existuji normalnejsi klony arkanoidu ...