Ten úvodní odhad spotřeby běžného PC(?) je nepřesný a příliš pesimistický (nebo příliš Wintelovský ;-). Já jsem si koupil wattmetr a tak vidím, že mi stroj s Athlon XP 2500+ bere kolem 70W a 17" monitor dalších 35W. Čili polovinu v článku uváděné spotřeby.
A to se ještě moc těším, až si změřím můj nový strojek s Athlonem EE (=Energy Efficient), který má teplotu minimálně o stupeň nižší než v místnosti, a to s obyč. chladičem (z čehož odvozuji, že ten procesor se prakticky vůbec nezahřívá, takže asi nežere elektriku), a grafiku má integrovanou na boardu - tam počítám, že budu s celým strojem snad na pouhých 60W, možná ještě míň.
Zásadní vliv na spotřebu procesoru má samozřejmě využití jeho úsporných vlastností, tj. u AMD Cool&Quiet - frekvence i napětí procesoru můžou v době čekání na uživatele jít hodně dolů, a samozřejmě náš oblíbený linux sám je šetřivý (v oknech má procesor 29 stupňů místo 19 v linuxu, takže asi jejich idle loop nebude tak úplně idle, jako je v linuxu). Podobně se dají uspat disky, když dlouho nic nedělají a vůbec - ACPI povypíná postupně od periférií třeba celý stroj, když lelkuje.
Zkrátka u desktopů, které 40% času čekají na stisk klávesy a 50% času, až se uživatel doma vyspí a znovu přijde do kanceláře, to není tak zlé, když je to dobře nastaveno.
má teplotu minimálně o stupeň nižší než v místnosti, a to s obyč. chladičem
Jak to ten chladič dělá? Pokud nemáte v počítači ledničku, tak mi to přijde ve sporu s termodynamikou, která se učí ve škole. Možná jenom nemáte kalibrované teploměry.
To je jednoduché, v procesoru je namontován rušič 2. termodynamického zákona, pracující na principu volné energie :))). Ostatně proč se tu hádat o nějaké watty, když podle výše zmíněného příspěvku má spotřebu 3MW pár lidí se "skříňkama" (teleporty??), takže serverovna Googlu asi spotřebuje několik atomových elektráren. Tahle diskuze je lepší než komix :))
Optimalizovanie spotreby PC nie je to, o co sa vyrobcovia komponentov snazia, kazdy tranzistor na cipe je dobry na zvysenia vykonu a zlepsenie pozicie v nahanacke pred/za konkurenciou. Bezne PC, pokial nie je pouzivane ako hracia konzola (to je forma ista luxusu, podobne ako sportove auto, kde sa na spotrebu nepozera), 99.9% casu stravi cakanim, kym ta masa vody, trochy vapnika a ineho maglajzu, co sa vyvaluje na stolicke pred monitorom, laskavo natiahne paprcu a stlaci klavesu aklebo pohne mysou. Uz v pradavnych dobach, ked este existovali 16kB dynamicke pamete DRAM (celkom zravy zrut energie) sa dal taktovanim refresovacich signalov dosiahnut stav, kedy si pamete este po 20sec (!!!) pametali ulozene informacie. Nie je teoreticky ziaden problem , dobe ked sa nic nedeje, zredukovat spotrebu zeleza na absolutne minimum - na taktovani komponentov - zbernice, procesora, grafiky zliezt na zopar MHz, LCD spotrebu zredokovat na spotereby vybojky, mechanicke casti (obsah CD/DVD, HDD v maximalnej miere ulozit do cache) vypnut atd. - a to vsetko dynamicky, pocas prace, samozrejme problemom su dynamicke javy, ktore sprevadzaju zmeny taktovacej frekvencie a to je prave ten problem, do ktoreho sa nikomu nechce. Zoberte si stare PC s nejakym AMD 800MHz a podtaktujte ho na minimum - cca 150 MHz - nepotrebujete nijaky ozrutny chladic, staci maly pasivny a CPU bude len mierne vlazne.
"Uz v pradavnych dobach, ked este existovali 16kB dynamicke pamete DRAM (celkom zravy zrut energie) sa dal taktovanim refresovacich signalov dosiahnut stav, kedy si pamete este po 20sec (!!!) pametali ulozene informacie."
No já pamatuju doby, kdy se ještě používaly 16 kib paměti se třemi napájeními :
* +5 na IO obvody (kvůli "kompatibilitě" s TTL
* +12 na jádro a R/W obvody
* -5 na odsávání minoritních nosičů ze substrátu (aby to neshořelo hned, ale až za chvíli)
Např. v legendárním PMD85 jich bylo celkem 24 (32 kiB "běžné" RAM + 16 kiB VideoRAM).
Obnovování se dělalo tak, že se musely v taktu řádově stovek us postupně přečíst/zapsat buňky ze všech řádků. Technicky to v PMD nebyl problém - pravidelné čtení způsobovalo generování videosignálu. Dokonce pro jednoduchost bylo horizontální rozlišení 288 bodů (48 x 6 bodů v 1 byte), protože časovače běžely pořád stejně a během "zobrazování" videoinformací za zbývajících 16 B se generoval zatemňovací impulz a zpětný běh.
Pamatování informace na dobu řádově desítky s je spojená spíš s novou generací pamětí, které se už spokojily s jediným napájenám +5. Tyto pak měly celkem 3 režimy přístupu :
a) "klasické" čtení/zápis
Při něm se se na adresové vodiče zadala adresa řádku -> aktivoval se signál /RAS -> zadala se adresa sloupce -> aktivoval se signál /CAS. Tímto byla adresována jediná buňka a současně se občerstvil řádek naadresovaný na začátku operace
b) "obyčejný" refresh
Na adresové vodiče se zadala adresa řádkum která se má občerstvit a na chvíli se aktivoval /RAS (bez /CAS).
c) speciální refresh
Při něm se aktivovaly signály /CAS a /RAS v opačném pořadí. Na obsahu adresových vodičů nezáleží, dochází k občerstvení řádku, jehož adresa se bere z interného registru, který se autoinkrementuje.
Tímto způsobem jsem viděl u jednoho člověka vyřešen externí RAMdisk k počítači Sord M5. Napájení obstarávaly 2 tužkové baterie (skutečně na udržení informace stačily 3V !), občerstvování zajišťoval jednoduuchý generátor velmi úzkých impulzů postavený na časovači 555 (generovány řádově v intervalu stovek ms).
Jste si jist, ze Vam pocitac s Athlonem zere jen 70W? Zkousel jste do toho wattmetru, pro hrube porovnani, zapojit neco se znamou spotrebou, prinejhorsim 60W zarovku?
Protoze muj Athlon se dvema disky se bezne pohyboval okolo 170W, nyni co jsem byl nucen prejit na P4 3.0GHz mam ve wattmetru radeji strceny router.
Tak jsem doma a měřím si ho - vypnutý počítač konzumuje 5 W. Zapnutý pak 45 W. Takže většina motherboardu včetně integrovaného zvuku a obrazu, 1 GB RAM, 250 GB Seagate a dvoujádrový procesor si vezmou za provozu dohromady jen 40 W. Kolik z toho zbývá na Athlon X2 3600+ EE? 10 W? Nebo jen 5? Neuvěřitelné. Proto nehřeje, když nic nežere... Jo, a 17" LCD (Sony) si vezme za provozu pouhých 17 W.
BTW, ten wattmetr samozřejmě funguje správně - žárovka označená jako 60W bere ve skutečnosti 56 W.
WATTMETER - kde se to dá koupit? Prý se to dá i půjčit od energetiky, ale to není ono. Docela bych si s tím proměřil domácnost, ono je dost možné, že některé spotřebiče ve standby si berou i několik desítek wattů.
Wattmetr je drahý, lepší je koupit nějaký obyč AVmetr za pár šupů.
Z do euro prodlužováku vrazit čokoládu s klemou a v serii měřit I(A), v zásuvce teoreticky je od 210-240V AC, to stačí změřit jednou, napětí se tak rychle němění jako proud. No a jistě si pamatujete z fyziky že P(W)= U(V)×I(A) (jalovou složku necháme stranou, ta tu nehraje roli).
Pak stačí sledovat sleep, online, game mody PC a máte jasno, kolik ta kysna žere
1) Wattmetr jsem nedavno kupoval za cca 300 Kc, nebude asi extremne presny, ale to ten AV metr za par supu taky ne. Navic AV metr za par supu malokdy meri stridavy proud do 1A.
2) Pri tomto zpusobu mereni spocitas zdanlivy vykon. Jalova slozka hraje roli dost podstatnou, nebot u spinanych zdroju PC je ucinnik casto okolo 60% a tedy zdanlivy vykon a jako bezny spotrebitel platis za cinny vykon. Takze timto zpusobem tedy zmeris hodnotu, ktera muze byt az dvojnasobna oproti spotrebe, kterou ti nauctuje dodavatel elektricke energie.
Tak Wmetr jsem tak laciný ještě neviděl, a s cosFí jsem si dovolil "normální" lidi neobtěžovat :). Jenom jsem zde u mě v kanclu prohlédl cca 5 zdrojů a učiník jsem ani na jednom nenašel.
Jestliže trafo má cca 0,97 co jsem se kdysi učil ve škole = netočivý stroj s nejlepší účiností, tak těch 0,6 na spínaný se mi zdá sakramentsky málo.
Pokud se budem bavit o tom co vyfakturuje Čez tak to jsme oby mimo mísu, tam není zbytí než vše doma odpojit a počítat točky elektroměru za nějaký čas, což je trochu nepratické :), ale přesné.
Ametr ukazuje pezprostřední odběr a ukazuje hodnoty všem pochopitelné a jednoduše se to ladí.
Co se týče levných AVR metrů, tak 20A bočník je snad na všech, ta nejlacinější součástka :)
"For example, SMPS with passive PFC can achieve power factor of about 0.7...0.75, SMPS with active PFC -- up to 0.99, while SMPS without any power factor correction has power factor of about 0.55...0.65 only."
SMPS = switched-mode power supplies.
Mimochodem, ucinnik nelze ztotoznovat s hodnotou cosFi, to se rovna jen v pripade sinusovych prubehu A a V.
Ja mluvim o ucinniku, nikoliv o ucinnosti. Ucinnik nerika nic o efektivite - veta 'wow, tak to je nechutně málo, proto to tolik topí.' nedava vubec smysl, nebot to topi umerne cinnemu prikonu.
Zhruba: Ucinik muzes mit nizsi nez 1 i pri nulovem fazovem posunu, pokud prubeh proudu (nebo napeti, ale tam to neni obvykle) nema sinusovy charakter. Vem si napeti a proud jako funkci casu, tyto dve funkce vynasob a vyslednou funkci zprumeruj, tim ziskas cinny prikon. Pokud nejdrive zprumerujes a pak vynasobis, tak ziskas zdanlivy prikon.
Kolega mi trrdil, že norma cosFi na spínané zdroje pro počítače je 0,95 při jmenovité zátěži, takže by wattmetr a VAmetr měly ukazovat podobné hodnoty.
Problém je, že při poklesu zátěže také klesá cosFi. Při mých měřeních jsem u moderního zdroje naměřil 0,6 u počítače v klidu (AMD se zapnutým halt detect) a 0,4 při standby, u starého AT zdroje dokonce 0,25 (Cyrix i686MX s set6x86 saving).
U CRT monitoru se účiník pohyboval kolem 0,6, u drobných spotřebičů s vlastním trafozdrojem kolem 0,35.
Z toho vyplývá, že výsledky měření VAmetrem budou až 4× vyšší než z měření wattmetrem, a nejsou samy o sobě k ničemu.
K měření jsem použil VA metr a trojnásobné měření se známou čistě odporovou zátěží (topné těleso) a trochu počítání. Stále to není přesné, protože to předpokládá sinusový průběh, což u spínaných zdrojů jaksi neplatí, ale představu to dává.
" ... cosFí ... Jestliže trafo má cca 0,97 co jsem se kdysi učil ve škole "
Tak to jste asi nedával pozor :)
a) nezatížené trafo
V ideálním případě naprosto nezatížené -> sekundárné vinutí je odpojeno -> primární vinutí se pak chová (při zanedbání ztrát ve vinutí a v jádře) skoro jako ideální indukčnost (průběh napětí a proudu je posunutý o 90 st) -> účiník se blíží nule !!!
b) dokonale zatížené trafo
V ideálním případě se energie dodaná jádru z primárního vinutí celá odčerpá sekundárním vinutím a dodá se připojenému spotřebiči. Napětí a proud jsou ve fázi -> účiník se blíží k hodnotě 1 !!!
c) částečně zatížené trafo
Energie dodaná primárním vinutím do jádra je částečně odčerpána sekundárním vinutím do spotřebiče a částečně se pomocí primárního vinutí vrací zpět -> účiník se pohybuje mezi hodnotami 0 a 1, konkrétní hodnota záleží na okamžitém zatíení.
Jesliže je tam symbol ~ nebo AC tak není problém
Důležitý je, dát tam nevětší rozah v A~ nebo A AC typycky 20A a do série!.
Paralelně Vám to upeče měřák
Tak to máte v počítači tzv. perpetuum mobile I. druhu :-)
Nebo, což je asi správné vysvětlení tohoto pozoruhodného jevu, vaše teploměry stojej za starou bačkoru a tak ta čísla co tu píšete jsou úplně na nic :-)
Je možné, že jsem přecenil teplotu v místnosti a že u země mám ve skutečnosti jen 20 stupňů v momentu, kdy ACPI hlásí, že procesor má 20 stupňů. Takže se teda opravuji a hlásím, že procesor má pokojovou teplotu. Při té fantasticky nízké spotřebě bych tomu prostě věřil. Chci tímto jednak vzdát hold AMD a druhak poopravit pesimistické výpočty v článku.
Samozřejmě je pravděpodobné, že s poctivým žravým Intel P4 a kvalitní vodou chlazenou SLI grafikou je spotřeba ve skutečnosti mnohem horší než v článku uváděná, která by pak mohla být vlastně takovým rozumným průměrem mezi všemi PC.