Názory k článku Bude Itanium stejná bublina jako Pentium?

A navíc 6502 běžel na 0.52 MHz ;-)

Asi myslel 6502C 1,79 MHz.
ntw

Pomerne podrobne jsem se o instrukcni sade a dalsich vlastnostech docetl tusim cca pred rokem az dvema myslim ze v casopise chip primo v cestine.

Cela instrukci sada itania je popsana zde:

http://www.intel.com/software/products/college/itanium/templ/gloss1.htm#830

Obzvlaste ta cast o assembleru IA-64 a pristupu k informacim o nem je uplne postavena na hlavu. Kamos psal jako diplomku simulator architektury IA-64. Pokud vim, zdarma mu Intel poslal asi 2kg knizek s detailni specifikaci. Na vysledek prace se muzete podivat:

http://www.kolej.mff.cuni.cz/~jhou5158/ia64emu

Zaver: informace existuji a jsou volne dostupne.

Samozrejme, ze informace jsou k dispozici. A uz hezkou radku let. Vzpominam si, ze kdyz jsem kdysi chodil na prednasku z asm na mff, coz bylo nekdy pred 3 lety, tak se tam informativne mluvilo o IA64. I ted bych o tom dokazal napsat vic nez tento pisalek.

Ja uz od intelu vubec nic necekam. AMD a jejich Hammer bude stejne lepci. A navic kompatibilni.
Tot vse.....

taky se mi obcas stava, ze na webu neco hledam a nenajdu to - ale ze bych o tom napsal clanek, to me jeste nenapadlo...

Ale je to,jak vidno,dobrý způsob dozvědět se,kde to najít.

Pokud o necem nic nevim, tak o tom nepisu. O Itaniu je informaci vic nez dost, akorat to chce trochu vic snahy nez se zbezne podivat na servery... Takovouhle hruzu sem fakt dlouho necetl, a velmi lituju ze nejde prispet negativni castkou Qcek, za ten ztracenej cas bych si je fakt zaslouzi 8-(

Clanok je nic moc ale jedna veta je pravdiva "Zkrátka občas mám dojem, že potřebujeme rychlejší počítače proto a jen proto, abychom mohli psát horší programy".
Cista Pravda....

... 100% souhlas

Po skusenostiach s poniektorymi "programatormi" mozem
powedat ze: Je to smutne, ale je to tak.

Já bych řekl, že pokud se to nepřehání, není to nic špatného -- můžu používat vyšši programovací jazyky a psát obecnější programy.

Nicméně důvod, proč se píšou čím dál tím horší programy pro čím dál rychlejší počítače je jednoduchý. Programátorský čas je drahý a je ho málo, zatímco strojový je levný a je ho dost (relativně). Pokud by byl programátorský čas levný a byla ho k disposici spousta, zatímco strojový čas drahý a bylo ho málo (jak tomu kdysi dávno bývalo), tak by to vypadalo jinak (jak to taky kdysi dávno vypadalo). Takže ať se mi to líbí nebo ne, dokud se tento poměr nezmění, nedá se čekat, že se změní přístup k programování.

Taky muzu na stejnem pocitaci s rychlejsim procesorem spustit soucasne nekolik virtualnich pocitacu! :-) UML, VMware, ... A treba si tam emulovat i to Atarko :-)) Pak, zkuste vytvaret treba jen grabovat ogg nebo mp3 na pocitaci s P100. Nebo na nem prehrat DVD video. Fakt nepotrebujete rychlejsi a vykonnejsi CPU??

Celou dobu jsem s napetim cekal co se z toho clanku vyklube a jaka ze bude pointa, a ejhle, ono se nic nevyklubalo. Autor nam akorat rozvlacne prednesl, ze je natolik neschopen, ze nedokazal najit zakladni informace o Itanicu.
Obzvlaste humorna je veta: "Je možné, že chtějí informace utajit jen proto, aby nebylo možno napsat free kompilátor" - Vazeny autore, stahni si zdrojaky gcc, napis ./configure --target=ia64-unknown-linux a preloz. Budes mit free IA-64 kompilator jako od maminky :-))

Tak tohle je vazne nepovedeny clanek. Par poznamek:
- specifikace distupne jsou a GCC je bezne dostupne taky
- vypada to, ze Itanium neni prilis stastne reseni, ale na druhou stranu by bylo docela vhodne opustit zmrsenou IA-32 platformu
- souhlasim s tim, ze 'potrebujeme rychlejsi pocitace mj. proto, abychom mohli psat horsi programy' :-(
- 6502 v Atari bezi na 1.79MHz
- 6502 ma tri registry, A, X a Y, pokud teda nepocitam stavovy registr, stack pointer a program counter; jinak se jako 256 registru vlastne pouziva nulta stranka pameti (ma specialni adresovaci mody)
- ty ctyri generatory ma cip POKEY a ne CPU

Jen mám pocit, že většinu nulté stránky obsadil systém - volná snad byla standardně jen jedna adresa. Takže instrukce musely být o 1 byte delší :-)

Nejde o ten jeden byte, ale o speciální adresovací módy -- bázová adresa byla třeba někde v nulté stránce a přičítalo se k ní X (nebo Y, teď už nevím, na některý ten mód šlo použít jen X, na jiný jen Y). A ,,volných`` adres tam vždycky bylo několik -- třeba ty, co měl rezervované interpret BASICu... No to byly tenkrát zlatý časy ;-)

oficialne boli v nultej stranke volne dva bity (20,21 tusim) iba pri tychto bolo zarucene ze ani nikdy v buducnosti ich nebude system pouzivat. V praxi sa ta stranka pouzivala skoro cela:-)

Commodore C64 byl stejne lepsi nez Atari ;-)

Jo to jiste byl.

Ale jeste lepsi je ZX Spectrum ;)

(k nic nerikajicimu clanku, nic nerikajici diskuze :)

Aby to mohlo pokracovat tymto smerom:
ZX Spectrum bol slabsim bracekom Commodore a Atari, jedine, co mal tusim rychlejsie bolo CPU, ale inak to bola lacne zlepena hracka, ktora sa rozsirila pre svoju nizsiu cenu. (podobne, ako ibm pc) Ale mne osobne sa vybavenie Atarka lubilo viac.

Zvlast "perfektni" u A a C bylo pripojeni periferi - jedna seriova linka. ( Mam na mysli periferie - treba disketova jednotka ) Neco tak obskurniho se dlouho hledalo. Dnes mam podobny pocit z USB. Doufam (notasy mi to ale uspesne neguji) ze ti magori neudelaji z USB to, o cem jsem psal v prvni vete.

Jsem snad jedinej clovek, co pouzival Thomson MO5 ? Sila procesoru Motoroly 6809 (1 MHz, 8 bitovej) je ubijejici :-)) Ale periferie mel reseny dobre - slotu jak u dnesniho pecka.

jooo, zaflamujeme si :))
rikat, ze Spectrum bylo "slabsim braskou" je pekna zhovadilost
- jednak je o 4 roky starsi, nez C64 (zkuste dnesni domaci mazlicky porovnavat s temi z roku 1998 ... docela ulet, ne?)
- druhak bylo mnohem vykonnejsi; cela "sila" C64 spocivala v tom, ze cpu mel kolem sebe milion dalsich brouku na vsechno mozne - napr. na zvuk, cili opet srovnani ve stylu "pc-speaker versus zvukova karta" je zcestne, ale ono je jednodussi kydat hnuj na original Spectrum, nezli treba priznat, ze Spectrum 128 nebylo po teto strance o nic horsi nez C64, ze?
- tretak na Spectru se dalo delat prakticky cokoliv, C64 byl jen takova lepsi herni konzole
- ctvrtak uz me to flamovani nebavi ,-)

To je fakt ZX je old chool a pozdeji se ho snazili napodobit C64 a Atari 800 , Amstrad CPC, Sharp .... Ale takovy uspech asi nemely i kdyz mely proti ZX a jeho puvodni rodince cipy na rolovani obrazu a nekolika kanalovy zvuk a podobne vymozenosti. Jo to byli casi proceru Z80 na 4 Mhz :o)

>>> Commodore C64 byl stejne lepsi nez Atari ;-)
Konecne to nekdo rekl.

Navic me vzdycky stvalo, ze majitele Amigy se s tim,
ze ji maji, obvykle dost vytahovali...

Douba

hm, zajimave bude az se podari c++ od intelu prelozit linuxove jadro, vzhedelm ke kavlite kompilatoru a jadra se lze tesit na silene rychlosti...

Dost pochybuji, ze se to v dohledne dobe podari - jadro vyuziva pry docela brutalni "vyjimky" gcc a gcc naopak ma myslim i nejake direktivy, ktere se pouzivaji hlavne pro kompilaci jadra... i kdyz tedka s 2.5 a 3.2 to tak divoky asi nebude...

P.S.
Jadro je C - NE C++ ;)

extensions != exceptions

Ehm uz se stalo. ICC 6.0 ...

The 6.0 release of the Intel C++ compiler has improved support for the GNU C language extensions and is now able to build the Linux kernel with minor work arounds for both the IA-32 and Itanium architectures.

Zdroj:
http://www.intel.com/software/products/compilers/c60l/techtopics/LinuxCompilersCompatibility60.pdf

mno ono to s tou kvalitou zase tak horke neni. Intel sice dela opravdu kvalitni kompilator, ale gcc ve verzi 3.2 si hodne polepsilo, takze maximalne jednotky procent. Ono kvalita intelovskeho kompilatoru se dneska pozna hlavne na praci s plovouci radovou carkou a te jaksi jadro zase tak moc neudela.

Z hovna bic neupletes. Takze zase jeden neuspesny pokus.

Tak bacha na to z hovna bic upletes ale nejde snim prasknout :-))))

Tak abych to dokoncil:

Z hovna bic neupletes.
A kdyz upletes, tak s nim nezapraskas.
A kdyz zapraskas, tak leda sebe :-)

Hele lidi (tohle nema bejt rejpnuti, ale vazne minena poznamka), kdyz si myslite, ze on necem vite nejake netrivialni informace, co by nekoho mohly zajimat, proc o tom nenapisete clanek sami (na pripadnou absenci jazykoveho citu se nevymlouvejte, od toho jsem tu ja :))? No a kdyz ho teda nenapisete, IMHO se nemuzete divit, ze pokud o te veci informace chybi, pokusi se to dat do kupy nekdo jinej, kdo toho treba tolik nevi.

Souhlasim s Johankou,
kdo nic nedela nic nezkazi.

OTOH kdo je schopen alespoň elementární sebekritiky, tak si uvědomuje, že když o něčem nic neví, nemůže o tom napsat článek, a proto ho nenapíše.

Já např. o IA-64 taky vím houby (i když jsem si kdysi stáhl od Intelu specifikace, takže aspoň vím, že existují). Nicméně ke kritice článku nepotřebuji vědět nic, stačí mi srovnat, co jsem věděl před jeho přečtením, a co vím po jeho přečtení. Teprve pokud jsem se něco dozvěděl a zároveň o tématu něco vím, může nastoupit druhá fáze kritiky, kdy srovnám informace v článku s mými a něco z toho vyvodím.

jedna vec je co dotycny vi, a druha co je schopen/ochoten zjistit. napriklad zakladni informace o gcc podpore pro ia-64 jsem nasel na homepage gcc za cca 30 sekund. takze si myslim, ze vety typu "ale slysel jsem o nejakem back-endu pro gcc, vi o tom nekdo vic, jsem jedno ucho?" nemaji v takovem clanku co delat. a taky je tu moznost vyhledat si treba na googlu 'linux +"ia-64"' atd. proste ten clanek NENI o ia-64, ale o frustraci autora, ktery nenasel to co hledal a z mne nejasneho duvodu o tom povida ostatnim - a proto je to clanek na nic, protoze tohle nikoho nezajima.

to nie je sen, to je "normalny" clanok, vyzera to vsak tak, ze zive.cz kupilo root-a;

Vazeni pratele, dekuji Vam za zdrcujici kritiku; pokusim se z ni poucit. Taktez jsem mel dojem, ze se jedna o ponekud slabsi tema, takze me ponekud prekvapilo, ze mi vydavatele clanek hned nehodili na hlavu. Podotykam ale, ze hledanim instrukcni sady Itania jsem stravil pul dne na googlu i u Intelu a sehnal pouze hromady nesmyslu, cili za predvedene adresy dekuji, se zajmem je prostuduji. Jak rychle bude nove Itanium, mi prijde i nadale jako otevreny problem, takze slibene polovicni zrychleni by (aspon mne) vazne zajimave prislo. Jinak snad co melo byt poznamenano jiz poznamenano bylo.
Mejte se hezky
Martin Pergel

Toho pul dne jsem hledal intenzivne, jinak instrukcni sadu se pokousim sehnat od doby, kdy o Itaniu vim, ale hledal jsem spise extenzivne. B;-)

Ke kazdemu procesoru od Intelu je k dispozici podrobna reference instrukcni sady, programatorska prirucka, prirucka pro systemove programovani atd. vse v rubrice "manuals". U IA-64 je to stejne. Jak snadne. Vzhledem k tomu ze pro IA-64 existuji linuxove distribuce, je jasne ze jsou tyto informace naprosto otevrene.

Pokud i sam autor mel pochybnosti o obsahu clanku, je otazkou, zda nedoslo k pochybeni ze strany redakce, ktera clanek vydala. Dle meho nazoru by redakce Roota mela regulovat, co vydat, a ne vydavat vse --- stejne jako v novinach. Tudiz byste nemeli hazet kameni pouze na hlavu PerMovu, ale tez na hlavu redakcni :-P, ktera za to nese stejnou zodpovednost.

Brain

Ne nadarmo se Itaniu přezdívá ITANIC :-)

Mno na FJFI prednasi SOS Culik a ten prinesl asi pred ctyrmi prednaskami knihu instrukcni sady i386. Knizka velika, ze skoro nebylo Culika. Pak pravil, ze je to zajimava knizka a ze nema cenu si ji cist. Nema protoze si ted pred spanim procita is IA-64 az ji precte, jak nam slibil, ji prinese ukazat a eventualni zajemci si ji muzou nastudovat a budeme o tom vest debatu. Z teto bajky plynou dve veci: popis is existuje a zaroven ho ma Culik doma.