Budoucnost sítí: LTE i evropský 100Mb internet

Počítačové i mobilní sítě vytvářejí dohromady jakési technologické pozadí, na kterém se rychle rozvíjí celé ICT odvětví. Japonská ekonomika se stala informační až po spuštění plánu Teletopie, který umožňoval jednotlivým městům a dalším správním celkům zavádět určité balíčky telekomunikačních služeb. Podobně probíhala také agenda v USA. Jednoznačným cílem všech těchto aktivit bylo zvýšení konkurenceschopnosti, která je s rozvinutou počítačovou infrastrukturou neodmyslitelně spojená.

Pokud se tak mluví o nových sítích, pak jde především o konkurenceschopnost, rozvoj technologií, které umožňují nejen provozovat zábavu, ale především vydělávat peníze nebo efektivně zpravovat stát. To vše jde pochopitelně ruku v ruce s novými možnostmi, které se před programátory a vývojáři objevují. Situace na poli sítí je velice zajímavá, a to na téměř všech úrovních ISO-OSI modelu.

Nejnižší vrstvy jsou zastoupeny postupně rostoucí LTE (3GPP Long Term Evolution) či projektem evropského 100Mb internetu, vyšší vrstvy by pak měly řešit odolnost vůči výpadkům, očekávat lze nástup IPv6 také pro koncové uživatele a s tím souvisí také možnost vývoje zcela nových aplikací pro mobilní zařízení, práce s multimédii či QoS. Prostor sítí by se měl také u nás letos začít rychle měnit, což je jistě příležitost k nezaplacení.

LTE

LTE je technologie určená pro vysokorychlostní internet v mobilních sítích, o které se v posledních letech hodně mluví. Teoretická rychlost stahování je 172,8 Mbps a odesílání 57,6 Mbps. V současné době funguje již na řadě míst na světě. V Evropě patří mezi průkopníky především Estonsko či hustěji zalidněné oblasti severských států. U nás od 12. června 2012 spustila Telefónica v obci Jesenice u Prahy první tuzemskou komerční LTE síť. Ještě letos by rád spustil síť ve velkém také T-Mobile. Dražba kmitočtů se táhne již relativně dlouho.

Podle zprávy Technology, Media & Telecommunications Predictions 2013, kterou vydává Deloitte, by mělo být na konci roku uživatelů těchto sítí dvakrát více než nyní (200 miliónů), budou generovat 10 % příjmů celého odvětví datového přenosu a současně budou představovat klíčovou strategickou výhodu pro operátory, kteří je budou nabízet. Investice do budování infrastruktury by tak v tomto případě rozhodně neměly přijít na zmar.

Správa také ukazuje na fakt, že by se s nástupem LTE sítí mohla změnit také politika operátorů. Diskutuje se o tom, že by aplikace měly být ke stažení zdarma (buď v neomezeném počtu či ve výhodném balíčku) v rámci nějakého paušálu a peníze z předplatného by se podle určitého klíče rozdělovaly vývojářům jednotlivých aplikací. Podobný model funguje například u fotobank a nutno říci, že poměrně úspěšně. Je přitom třeba říci, že tato skutečnost mění také to, jaké aplikace si lidé budou stahovat. První měsíc to jistě budou pracovní či jinak potřebné nástroje, ale třeba pátý či desátý?

Zajímavé bude sledovat, zda bude LTE tou technologií, která zajistí výpadkům odolné telekomunikační sítě, po kterých volá IEEE. Dle mého soudu nikoli a je na pováženou, zda je něco podobného vlastně žádoucí. Aby síť fungovala při výpadcích proudu či povodních, musela by být řešena satelitně, což je řešení užívané na pouštích či oceánech, ale z řady důvodů se běžně na pevnině neujalo. S LTE má technologický problém americká armáda, která mu nechce dát zelenou, protože údajně blokuje v pásmu 1559 až 1610 MHz GPS pro letecké systémy.

Evropský 100Mb internet

Z hlediska sítí měl být zajímavým projektem také 100Mb internet. Původní plán počítal s tím, že v Evropě bude mít do roku 2020 většina uživatel přístup alespoň k 30Mb internetu a polovina z nich pak dokonce ke 100Mb přípojce. Rozpočet projektu byl 9,2 miliardy euro, které měly jít na rozšíření internetu v místech, kde není úplně dobře dostupný, je menší hustota obyvatelstva nebo nižší kupní síla. Návrh rozpočtu, který nyní putuje do Evropského parlamentu, snížil kapitolu jen na 1 miliardu, což znamená, že se rozhodně neuskuteční.

Jistě toto snížení neznamená, že se síť nebude v EU rozvíjet, ale prim budou hrát jen ty oblasti, kde se to aktuálně komerčním poskytovatelům vyplatí. Neelie Kroes, který vede celou digitální agendu EU vzkázal, že za uvedenou částku není jeho vybudování reálné. Celkové náklady byly odhadovány na 330 miliard eur s tím, že drtivá většina by šla z kapes firem. Evropské peníze měly sloužit jen tam, kde se zavádění rychlého internetu operátorům nevyplatí. Zajímavé přitom je, že v rámci celého projektu digitální agendy, byla většina kapitol jako je věda a výzkum, jednotný eGoverment i další navýšena oproti předchozímu rozpočtovému období.

Proti faktickému konci projektu evropského 100Mb internetu protestují téměř všichni – od uživatelů, přes operátory až po vývojáře a provozovatele multimediálních aplikací. Ti všichni přijdou o výhody, které by z jednotné infrastruktury plynuly.

Závěrem

Pokud jde o rozvoj sítí, tak lze očekávat především masivní nástup LTE, kterého bychom se letos měli dočkat také u nás. Dostupnost rychlého mobilního internetu může znamenat nové výzvy pro vývojáře, kteří mohou ještě více sázet na cloudové služby také pro přenosná zařízení. Čekat se dají také předplacené služby, které umožní bezplatné stahování aplikací z nejrůznějších prostředí, ať již od Google, Apple či Amazonu. Také to zřejmě změní obchodní strategii řady vývojářů. Naopak příliš se nedá počítat s tím, že by se v EU podařilo v letech 2013–2020 zavést 100Mbit internet pro všechny. Otázkou ale zůstává, zda to bude pro vývojáře nějaká skutečná ztráta, nebo jde spíše o rozměr sociální.